Ahoja Zuzi!
posílám ti sluníčkový pozdrav ze severu a vzpomínku na nedávnou písničkovou seanci na FB. ám takovou prosbičku ohledně srdíčkových záležitostí:
pořád nějak nepotkávám žádného prima chlapíka…ne na chvíli…mužskýho vedle sebe…třeba se špatně dívám, kdo ví…
ale chci se zeptat na něco, co s tím asi nějak souvisí…už nějaký rok si nejvíce „rozumím“ s mládenci tak o 1O let mladšími, já je nevyhledávám, nesnažím se vrátit svoje mládí, sami jdou za mnou…někdy to vypadalo na úplný harém :-)…jsem s nimi uvolněná, veselá, sama sebou, máme si o čem povídat…není to o sexuální přitažlivosti (i když občas moje srdéčko ovlaží něco jako zamilovanost)…ale popravdě nechápu to…co je táhne ke mě?…co mě to má naučit?…nebyl a není jen jeden, jak jsem se mohla minulý týden zase přesvědčit…
proč tihle mládenci ano a někdo perspektivní ne? (nemám předsudky ohledně mladšího partnera, ale s těmi, co jsem v životě potkala – a díky za ně! – je to „jen“ přátelství)
smutno je mi…chybí to pohlazení
Lenka
29.5.2011
Ahojíček Leni,
Nic není náhoda a ani to, že jsem měla potřebu (ani nevím proč) s váni sdílet skladbičky, které si pouštím, poslouchám a vracím se po časové ose do těch dob, kdy každá ta skladba pro mě měla a má svůj příběh. Já když se po té časové ose vrátím…tak už neprožívám bolest, ale ráda si připomenu čím jsem tenkrát prošla a dívám se už na tu bolest kterou jsem si prožila jinak…. Spíš už je to jen letmá vzpomínka na to bolavé….ale hluboká na to krásné.
No ale pojďme k tobě a k tvému dotazu:
Tož jsem se pustila do kreslení a nestačila jsem se divit….snad si na tu odpověď přijdeš sama…já tě trošku popostrčím, ale už teď vím, že ty už víš :o).
Nejdřív ses mi zakreslila ty a vedle tebe mládenec….od kterého šla časová osa a na ní se zapsalo 10 let (do minulosti) z ní se zakreslil vztah..ty a někdo….v srdíčku..ale pak se vám oběma začernily srdíčka a mezi vámi se vytvořila zeď, ale to je sakra zeď…z ní se zakreslila šipka do mládence co je vedle tebe a zpět do toho bolavého vztahu a zase zpátky do něj a od něj do tebe….teprve pak se zakreslila postava která už je někde blízko tebe (v takovém místě se mi zakreslují miminka, které jsou nachystané ke svým rodičům), z ní šla tužka do tebe a zakreslila v tobě krásné srdíčko a nakonec z tvého srdíčka šla tužka zpátky k té postavě, kterou zakreslila do trojitého srdce….je to někdo s kým budeš prožívat svůj již třetí život….
Leni…. Myslím si, že už není ani třeba popisovat co se mi zakreslilo, ale jen tak pro jistotu…. Ti mládenečci o deset let mladší na tebe mluví tím stylem, že se máš vrátit zpět … do doby před deseti lety….(přibližně)…v té době proběhl nějaký vztah mezi tebou a někým, komu si sice myslíš, že jsi odpustila, ale není to úplné odpuštění….něco tomu chybí. Nerada na tu dobu vzpomínáš a nerada se tam v myšlenkách vracíš…jsi pořád ještě raněná…takže jsi ještě nemohla odpustit opravdově. Ať už jemu nebo sobě. Až se ti tady toto podaří, tak je u tebe nachystaná ten s velkým T …. Máte spolu něco dořešit z minulého života…máte se potkat….
Měj se a směj se Leni….co máš dělat …to ty víš…taky víš o co jde…a jestli ne…tak je to něco co jsi ze sebe vytěsnila….těch deset let ber tak nějak obrazně…může to být víc a nebo naopak míň let.
S láskou tvá Zrzka
29.5.2011
Ahoja Zuzi,
díky za rychlou odpověď, asi si ji budu ještě nějakou chvíli pročítat!
Myslím, že vím, kde vznikla ta zeď a je to opravdu trochu dýl než 10 let…(rozklíčování poselství mládenečků mě opravdu dostalo!).
Na přelomu roku jsem pracovala na vyčištění minulých (nejen) partnerských vztahů, myslela jsem, že mám čisto…jenže jsem zapomněla na jednu část…odpustit sama sobě nejen to, co bylo ve vztahu, co a jak jsem udělala či neudělala, jaká jsem tenkrát byla (nemohla jsem být jiná!), ale hlavně to, co jsem si sama vytvořila za přesvědčení a scénáře, abych se s tou bolestí vyrovnala…i když jsem už kousek udělala, když píšu, mám stažené hrdlo…víš jak…trefa do černého…
díky moc moc
a že TEN je už blízko je hezká zpráva 🙂
Měj se báječně
Lenka
31.5.2011
