Problémy…..kdo je dnes nemá? Kdo je kdy neměl? Jestli dnes nebo kdysi…jsou a budou. Zmizí a vyskytnou se jiné. Jak je, ale možné, že naše problémy jsou pro nás neřešitelné? Jak je možné, že problém druhého se nám nezdá jako problém, anebo tomu kdo ten problém má, dokážeme pomoct, poradit…. vidíme, kde je příčina toho jeho problému, ale u nás to tak nejde. Sami sobě nedokážeme poradit a pomoct si?
Věřím tomu, že pokud si na stránkách čtete v sekci Z VAŠICH E-MAILŮ a čtete jednotlivé problémy čtenářů, tak vás většinou začnou napadat rady…. a jak byste to řešili vy…. a vidíte to, co ten dotyčný nevidí…nechce vidět.
Je to tak u všech…vždy máme rady pro druhé, ale svůj problém, jeho řešení a jeho příčinu byť máme před nosem a všichni ostatní to vidí, ….tak my to nevidíme. Dokonce i když nám druhý ukáže kde je jádro problému a několik možností řešení…většinou to nepřijmeme a nebo se nám „rožne“ a „tlemíme“ se, jak je to jednoduché a divíme se, že jsme na to nepřišli sami (ale toto se stává zřídka).
Proč tomu tak je?
Mám proto vysvětlení,……. jak se tím problémem zaobíráme a furt nám vrtá v hlavě jako červ, jen co otevřeme oči, tak nám naše šrouby v hlavě začnou povolovat a zase utahovat závity….jak jsme v té bolesti a zahleděnosti jen a jen do jednoho bodu…do kterého hledíme jak do žárovky….tak potom když odvrátíme zrak z toho bodu jinam…nevidíme nic….žádné možné východisko, žádné řešení, jen a jen bolest cítíme a vidíme tmu. (Kdo se nedíval do žárovky….tak ať to zkusí a pochopí co tím myslím….. :o)…)
Jak z toho ven?
Pokud vás něco tíží….trápí, bolí na duši….zkuste napsat na kus papíru svůj dotaz, jako byste psali dopis do nějaké poradny. Popište tam, co cítíte a vaše dotazy…svěřte se papíru :o). Až emočně vychladnete z toho psaní, kdy své bolesti ulevíte už jen tím, že se z ní vypíšete……..tak po nějakém času ( u někoho to může být pár hodin u jiného dny ), si na ten svůj dotaz zkuste odpovědět, jako by to nebyl váš problém, ale někoho druhého……jen to zkuste….nic tím nemůžete pokazit…ba naopak, pokud se dokážete od toho problému odosobnit a dokážete se vžít do role poradce, kamaráda, který chce pomoct svou radou….myslím si, že si dokážete odpovědět ještě lépe než nějaká duchovní či psychologická poradna. Veškeré odpovědi máme totiž v sobě…naše duše, která je už otřískaná ne větrem, ale několikerým životem je zkušená a ví a zná nás víc, než kdokoliv jiný.
Jakmile problém pochopíme a najdeme řešení, tak přestane existovat a trápit nás….trápení, které problém ruku v ruce provází, je vysilující a bere nám tolik energie, že oslabuje náš organismus…..pak přichází nemoci atd atd.
PS: ještě takový dodatek, ale o tom jsem už psala v článku Dvě rady o pomoci….nebojte se pomoct druhému, když vás o to požádá….a všimněte si co mu radíte… většinou to je tak, že vám nastavuje zrcadlo…vy prožíváte něco podobného, nebo jste to prožívali a nebo prožívat budete. V každé radě, kterou dáte……je rada i pro vás samotných.
Přeji vám krásný a pohodový dnešní den a jen fajn lidičky kolem sebe…….mějte se a smějte se a nechte se unášet proudem řeky života.
S láskou pro vás napsala …..vaše Zrzka
11.1.2011
