…další k božstvu nahlas promlouvá, jiný ruce pevně spíná a jiný se sklání…..další v meditaci k Bohu promlouvá…….
Jak jsem psala už v dřívějším článku, jako dítě jsem byla vedená k víře …. a navštěvovala jsem náboženství, každou neděli kostel a tak jsem se nazpaměť musela naučit několik základních modliteb. Věřte mi, že jako dítě jsem to odříkávala bez toho, abych přemýšlela nad významem slov. A jsem přesvědčená, že když člověk drmolí modlitbu, kterou umí z paměti, že málokdo do toho dává opravdově srdce.
Až časem, kdy jsem dospěla a začala věřit ve věci mezi nebem a zemí a začala nalézat své pravdy, jsem si uvědomila význam slov, které jsem dřív drmolila….. a začala se modlit po svém.
Modlitba pro mě znamená většinou monolog, který vedu k Bohu, ke svým andělům, k ochráncům a bytostem, všem kteří se mnou jsou….někdy se můj monolog přemění v dialog….jindy je to vyznání se těm co jsou kolem mě…..jindy žádám o pomoc…. Po každé je moje modlitba jiná… jsou to slova, která jdou z mého nitra ….. a vnímám spojení s těmi, které nevidíme, na které si nemůžeme sáhnout…..
Promlouvám k těm neviditelným snad v průběhu celého dne…. Někdy večer rekapituluji celý svůj prožitý den…. Za jedno si tím cvičím paměť, že si vzpomenu na všechny okamžiky celého dne, vybavím si detaily a můžu si tak víc uvědomit, co jsem mohla udělat jinak, kde jsem se unáhlila atd…a naopak co se mi podařilo.
Jak může taková modlitba vypadat?
„Bože, i když tě nevidím, tak tě vnímám v průběhu celého dne a uvědomuji si tvou přítomnost v každém a ve všem. Ještě pořád mám problém vidět tě v těch co ubližují druhým, ale věřím ti, že tam někde jsi….
Jsem ráda, že jsi se mnou, tak jako jsem ráda, že jsou se mnou i ostatní bytosti, které mi pomáhají a vedou moje kroky.
Je těžké někomu popisovat, jak vnímám vaše energie a nemám potřebu to vlastně ani někomu vysvětlovat….vy mi dáváte spoustu důkazů, že jste :o) a mě to stačí… ano máš pravdu…. I ti, kteří to ještě necítí, to časem když budou vnímavější pocítí……a já jim to moc přeju.
Děkuju vám za to, že jste a že jste se mnou. Děkuju, že mě dokážete milovat i s chybami, které dělám, tak jako je dělá každý smrtelník….. to bych taky chtěla umět jako
vy…. Vidět dokonalost v nedokonalém…..jasně….budu trpělivá….a věřím vám, že i já to jednou uvidím… :o)
Žádám tě Bože, dej mi prosím sílu, abych mohla být oporou v první řadě sama sobě a díky své síle mohla být i oporou pro všechny, kdo se o mě potřebují opřít.
Dej mi tolik lásky, abych ji mohla rozdávat dál mezi lidi…..aby se nebáli znovu milovat.
Dávej mi prosím dál znamení i se svými pomocníky, abych šla pevným krokem po cestě, po které mám kráčet,…. abych mohla být světlem pro ty, kteří teprve hledají tvou lásku.
Už jsem ti o tom mockrát Bože říkala, že se cítím provinile, když tě stále o něco žádám a vždy když toto vyřknu slyším tvůj hlas jak mi říkáš….. dveře se otevřou tomu kdo zaklepe …a tak se snažím žádat bez studu a výčitek, že tě to obtěžuje.
Jsem si vědoma toho, že to co se mi dostává v podobě bolesti, je přesně tolik kolik unesu, abych mohla zrát….. Jsem si vědoma toho, že radosti dostávám přesně tolik, abych nezpychla….a hlavně abych si stále mohla vážit toho, co mám.
Miluju vás a vážím si každého z vás….jsem moc ráda, že vás mám“
Proč to vlastně píšu?
Jen pro to, abyste si někteří uvědomili, že s Bohem a s bytostmi, které kolem vás jsou…jste ve spojení stále…. Kdysi mě jedna osoba nazvala neznabohem…. Protože nechodím do kostela :o)….. tak jsem jí s klidem a láskou řekla, že na to, abych byla spojená s Bohem nepotřebuju chrám, kde se k němu budu modlit…. Protože se k němu modlím a povídám si s ním a nejen s ním v průběhu celého dne…. Nepotřebuju odpustky za své hříchy… mě by se po rozhřešení a oddrmolení několikrát po sobě Zdrávas Maria a nebo několika Otčenášů neulevilo….. já své hříchy potřebuju pochopit a pak si je sama odpustit a vypořádat se nějakým způsobem s tím pocitem v sobě…..a na to je třeba velká dávka sebelásky…. a tak se každý den učím milovat sebe a každého ….protože Bůh je ve všem a v každém….dokonce i v těch, které mnohdy odsuzujeme….
Mějte se a smějte se a děkuju, že jste dočetli až sem…. KLEPEJTE NA DVEŘE…jedině tak se vám otevřou.
S láskou pro vás i sebe napsala
Vaše Zrzka
17.1.2012
