POODHALENÉ TAJEMSTVÍ DÝCHÁNÍ

Tyto informace v nás však mnohdy

nezanechaly hlubší stopu než jen letmé intelektuální porozumění. Přitom

pokud na chvíli přestanete číst tyto řádky, můžete si zcela jasně uvědomit,

že dýcháte právě teď. V bdělém stavu se cyklus nádechu a výdechu opakuje přibližně dvanáctkrát, ve spánku je snížen na polovinu. Za 24 hodin se tedy nadechneme nejméně 13 tisíckrát! Naše dýchání je však většinou povrchní a tak se připravujeme o blahodárné účinky  hlubokého, přirozeného dýchání.

náhled obrázku

Dech

(v ideálním případě) spojuje 3 hlavní dutiny našeho těla, 3 hlavní centra

inteligence: hlavu, srdce a břicho. Může být zajímavé podívat se na tento

fenomén blížeji. Kdyby vám někdo řekl, ať se zhluboka nadechnete, tak

zhluboka, jak jen svedete, co uděláte? Zkuste si to. Většina z nás vtáhne

břicho dovnitř, roztáhne horní část hrudníku a zvedne ramena, na což jsme

zvyklí z normálního dýchání. Máme totiž ve zvyku dýchat jen do horní

poloviny plic, přitom potenciální objem plic je mnohem větší v dolní

části!

Více než polovina plic je naším běžným způsobem dýchání okrádána o čerstvý

vzduch! Dech a jeho rychlost a mělkost či hloubka samozřejmě závisí na

našem

stavu, na tom, co cítíme a co děláme. Jinak dýcháme při extrémně namáhavé

situaci či ve stresu (až stokrát za minutu!) a jinak před usnutím. Avšak

bez

ohledu na to, v jakém stavu se nacházíme, spoléháme se ve většině případů

jen na hrudní a podkličkové dýchání (rozšiřuje se horní část plic a

zvedají

se kliční kosti). Jen málokdy vdechujeme vzduch do nejhlubších částí plic,

kde čeká nejvíce krve na okysličení. Prohloubení a zpomalení dechu však ve

chvíli, kdy cítíme napětí, může být velice účinným lékem a cestou k

uklidnění a nadhledu. Hluboký nádech a výdech může být tak příjemným a

očišťujícím zážitkem, že je to až neuvěřitelné. Jakmile jednou zažijete

uvolňující moc hlubokého, přitom však klidného dechu, můžete být

překvapeni,

jak dýchání ovlivňuje nejen naše tělesné pochody, ale i stav naší mysli,

náladu a pocity. Může to být částečně i tím, že dýchámeli zhluboka,

vylučuje

naše tělo endorfiny, hormony štěstí. Velkou výhodou dechu je to, že ho

máme

stále u sebe. Naučíme-li se správně (tedy přirozeně) dýchat (nebo lépe

řečeno: odnaučíme-li se naše špatné dýchací návyky), máme ve svých rukou

mocnou transformující sílu. Dýchání je nejrychlejší, nejlevnější a

nejúčinnější cestou k nalezení klidu ve chvílích napětí, vyrovnání se s

tlaky okolí a zlepšení našeho celkového zdravotního stavu a pocitu tělesné

a

duševní pohody. Pokud chápeme proces dýchání i trochu metaforicky, může

nám

navíc ukazovat, jak se zbavit starého (ve výdechu) a otevřít se novému (v

nádechu). UMĚNÍ PŘIROZENÉHO DECHU Naše dýchání je ovlivňováno nejen

zvykem,

ale i špatným držením těla. I zcela nepatrné poklesnutí ramen zmenšuje

celkový objem hrudníku a nutí nás dýchat jen jeho nejhořejší částí, bez

účasti žeber a bránice. Právě bránice se zdá být nejdůležitějším

respiračním

svalem. Většina lidí má však jen velmi mlhavou představu o tom, co to

bránice je. Tak tedy: je tvarovaná jako báň, oddělující hrudník od dutiny

břišní, která je prostoupena mnoha důležitými strukturami (jícnem, aortou,

nervy včetně bloudivého). Dýchání sice může pokračovat i bez účasti

bránice,

její rytmické stahování a roztahování je však pro zdravé dýchání (a tedy

celkové zdraví) nesmírně podstatné. Při nadechování se bránice stahuje a klesá dolů k břišním orgánům, zatímco mezižeberní svaly rozšiřují hrudní

koš

Tento pohyb vytváří částečné vakuum, které nasává vzduch do plic. Když se

plně nadechneme, bránice zdvojnásobí až ztrojnásobí rozsah svého pohybu takže přímo či nepřímo masíruje žaludek, slinivku břišní, játra, ledviny a

střeva. I nepatrný pohyb bránice dolů podstatně zvyšuje obsah vzduchu v

plicích. Každému milimetru bráničního roztažení odpovídá zvýšení obsahu

vzduchu v plicích o 250 až 300 mililitrů! Při vydechování se bránice zvedá

vzhůru a pomáhá vytlačovat vzduch z plic. K procítění bráničního pohybu

doporučuje autor publikace o relaxačních technikách Wilson, abyste si při

nádechu představili, jak je vzduch vháněn do jednoduchého válce (což jsou

plíce). Pohybovat se a rozšiřovat tak prostor pro vzduch může při tom jen

jeho spodek (bránice). Hrudník se nijak nezvětšuje ani nerozpíná, pohybuje

se jen vaše břicho. Pokud dáte ruce v bok v úrovni pupku, můžete cítit,

jak vaše rozpínající se bránice tlačí na vaše prsty. Poté, co se plně

nadechnete

vydechujte pomalu a rovnoměrně, až vaše břicho klesne do původní polohy.

Vlivů omezujících bránici a tím hluboké dýchání je více. Nejnepříznivějším

vlivem je však zbytečné napětí v břišních svalech a vnitřních orgánech,

které vzniká jako následek chronického stresu a potlačených emocí. Vědomým

uvolňováním těchto napětí podpoříte hluboké zdravé dýchání, které vám na

oplátku pomůže zklidnit a rozpustit stres a napětí nejen v této tělesné oblasti. Vědět jak správně dýchat a správně dýchat jsou skutečně dvě

odlišné věci. Změnit svůj několikaletý (mnohdy celoživotní) zvyk povrchního dýchání

(jako děti jsme skoro všichni dýchali zcela přirozeně do břicha) vyžaduje chuť i každodenní praxi. Nicméně jednoduchý nácvik hlubokého dechu můžete

udělat v pár minutách. Uvědomíte-li si navíc v kterémkoliv denním okamžiku  svůj dechový rytmus a jeho hloubku, děláte první krok na cestě ke změně.

Kdykoliv (třeba na zastávce) můžete zavřít oči a na chvíli pobýt jen se

svým

vlastním dechem. A uvidíte-li, že je rychlý a povrchní, co vám brání ho

zlehka zpomalit a prohloubit? Uděláte tak něco nejen pro své zdraví, ale

především pro svoji pohodu a dobrý pocit. Naučíteli se hluboce dýchat, budete mít větší přístup ke každému ze 3 hlavních center inteligence:budete ve spojení se svou myslí a racionálním uvažováním, s emocemi a city, jež se

skrývají v oblasti srdce a také s jistotou a pevným bodem ve vašem břiše.

přišlo od Jasa….8.1.2011

 

Vaše komentáře

Reklama