Opakem duchovních lenochů, jsou ti, kteří v mém úhlu pohledu působí jako duchovní dříči…. a přitom i oni se doupouštějí nevědmky tzv. duchovních průserů a pak se často diví, že přešlapují na jednom místě, nemohou se pohnout z místa dál…zkrátka, čím víc se snaží, tím se cítí zastaveni.
Takové lidi poznáte velice snadno….stačí vám k tomu pár rozhovorů :o). Tito duchovní dříči se totiž nebaví o ničem jiném než o duchovnu….dokonce si dovoluji tvrdit, že oni dokáží najít duchovní příčinu i v obyčejných prdech :o). No fakt nekecám…. zkuste si s takovým člověkem pokecat o obyčejných, všedních starostech a radostech…. nebudete se stačit divit, jak všechno takový duchovní magor převede vše do duchovna.
Vážení přátelé… dovoluji si tvrdit, že nadměrná duchovní píle, je větší průser než duchovní lenost. DUCHOVNÍ LENOCH….nic nedělá a nic nepokazí, protože je to duchovní teoretik….
kdežto DUCHOVNÍ DŘÍČ….je duchovní praktik…ale bohužel praktikující pouze v duchovní svéře…a to je vážení vážně průser.
Chrakteristika DUCHOVNÍCH DŘÍČŮ… je lehce rozpoznatelná:
1.Takový člověk vám za nějakou dobu leze na nervy a snažíte se mu obloukem vyhnout, ….tedy pokud nejste stejně postižení duchovní pílí jako on :o). Ať už s ním začnete jakékoliv téma…skončíte v duchovnu, v duchovních příčinách, následcích a důsledcích, v minulých životech atd:o). No zkrátka se s ním moc nezasmějte, protože všechno bere moc vážně a všechno překrucuje do duchovní sféry.
2.Duchovní dříč….je ochotný se strhat jen aby dosáhl svého cíle….kterým často bývá jak jinak než dosažení osvícení, pokecíkem s andělíčky či bohem, nebo probuzením nějakých darů, které hned tak někdo nemá :o). Svůj růst chápe v tom, že chce být někým víc než ti nevěřící Tomášové….mají potřebu dokazovat, poučovat, přesvědčovat o svých pravdách….
3.Přehnaná duchovní píle, takové lidi začne časem ovládat a oni přestávají žít na zemi svůj pozemský život….hledají svoje poslání … přitom se ho nevědomky dobrovolně zbavují, když hltatají duchovno takovým stylem, že se z nich pomalu ale jistě stávají fanatici, které nezajímá to, proč na svět vlastně přišli…. na svůj úkol ….který spočívá v pochopení propojení mezi nebem a zemí….z toho pramení to moje oblíbené….MĚJ NOHY NA ZEMI A HLAVU V OBLACÍCH
4.Často tito lidé časem začnou být zoufalí z toho, že si začnou uvědomovat, že je něco špatně….nechápou jak je možné, že při jejich dřině, kterou vyvíjejí, ….při jejich oddanosti své víře se jim nedaří dosáhnout svých cílů, které chtějí dosáhnout. Často je slýcháte jak říkají…. JÁ NA SOBĚ MAKÁM …A NIC…VŮBEC NIC….STOJÍM NA MÍSTĚ A PŘEŠLAPUJU. Jsou navztekaní, nepřejícní, uražení…. a nechápou, když člověk, který se cpe masem, hulí, pije pivo, medituje jen podle toho kdy cítí potřebu meditovat….že on dosáhl toho po čem on tolik touží. Pak se ptá, kde je teda chyba, spravedlnost…proč tamten to má bez práce a on ne? :Kde? No přece v tom, že ten druhý dává volný průchod a netlačí na pilu…. má hlavu v oblacích a stojí na zemi….to jsou právě ty VĚCI MEZI NEBEM A ZEMÍ, které jsou tak úžasné, když je začneme přijímat… začnou se dít i zázraky.
Myslím si, že přehnanou duchovní píli, není víc třeba rozepisovat a představovat….vím, že sami nejlíp víte, jak takový člověk vypadá a zrovna teď vás někdo napadl, kdo sem patří z lidí, které jste měli možnost poznat….možná se někdo poznává (i když o tom pochybuji….to už si spíš duchovní lenoch přizná svůj průser než dříč….a já se nedivím :o) tolik dřiny vás to stojí a teď si máte přiznat, že jste to dělali zbytečně :o) ).
Ona ta píle, by nebyla až zas tak špatná a nebyla by průserem….. pokud by byla procítěna srdcem, pokud by to věnování se duchovnu člověk dělat z důvodu, že to chce jen tak…. že to tak cítí… pak by o sobě neříkal….já dřu, makám ….ale říkal by… já tohle dělám, protože mě to baví a naplňuje. Zkrátka a dobře…. když něco musím, tak si to hnusím, aniž bych si to přiznal. To co děláme srdcem…vypadá jinak než dřina.
Bohužel největší průser na této nezdravé píli je to, že rovnováha, která je zapotřebí ve všem, aby něco mohlo fungovat je narušená… PRO ZDRAVÝ DUCHOVNÍ VÝVOJ A ŽIVOT je především potřeba udržovat se v rovnováze… MÍT HLAVU V OBLACÍCH, ALE STÁT PEVNĚ NA ZEMI (já vím, že to opakuji v tomto článku už poněkolikáté….ale je to třeba opakovat dokud to nepochopíte… to jediné mi prosím věřte).
Všechno se vším souvisí…. jak duchovno, tak pozemský život…. je třeba žít tady a teď….a hledat nejen v duchovnu, ale i na zemi…řešení svých problémů. Je potřeba té vyrovnanosti, kterou jsem již zmínila….je potřeba přijímat co nám život přináší…..netlačit na pilu….dát všemu volný průchod…pak je to přirozené, překvapující, naplňující…nejen nás samotných, ale i těch, kteří jsou kolem nás.
V dalším díle si nastíníme PRŮSERY, kterých se nevědomky dopouštíme PŘI POMÁHÁNÍ A LÉČENÍ DRUHÝCH.
Přeju vám spoustu krásných dnů, prožitých tady na zemi, s hlavou v oblacích…..a otevřeným srdíčkem.
S láskou…..vaše Zrzka
29.6.2012
