Těch knih, článků a odkazů! A tak hladově hltáme vše, co je nám předkládáno jako vysvětlení, jako cesta.
Moc tomu zpočátku nerozumíme, ale to nevadí. Je tu tolik zkušených průvodců, mistrů a avatarů, kteří nám určitě tu pravdu rádi ukáží! Stačí si jen jednoho vybrat, nejlépe podle výrazu očí na fotce ( oči jsou okno do duše), pak prostudovat jejich web, nebo navštívit pár seminářů a pochopit, k čemu došli a prostě to přijmout jako novou pravdu o světě. Každopádně je stokrát lepší, než byla ta materialistická. A pak už jen hájit a bránit nově přijaté pravdy před dalšími hledajícími.
Jistě. Je to možnost, kudy se na své cestě vydat. Ovšem my všichni jsme vznikli z jediné energie. Je tedy stejnou měrou přítomna v každém z nás. A přebereme-li pouze slepě postoje nebo názory druhého, jen jsme zaměnili jednu naši iluzi o světě za druhou. Ale o skutečné pravdě nevíme vůbec nic. Neprožili jsme si ji. To, co získáme, je jen teorie. A pak se divíme, že to pak v praxi, v běžném životě, nějak nejsme schopni praktikovat. A tak znovu zamíříme k mistrům a a avatarům…jak oni to dělají, že jsou tak dokonalí? A zase odkoukáváme jejich chování, začneme se oblékat do bílého jako oni, používáme jich sousloví, moudra a vysvětlení, a kloužeme stále víc a víc po povrchu a točíme se v bludném kruhu.
A pak je tu druhá možnost: Nasbírat maximum informací, ze všech dostupných zdrojů, ale přijímat je pouze jako informace a všechny si je hezky nechat napřed projít sítem svého rozumu a srdce. Roztřídit to, co s námi souzní a co ne. Tím si je utřídit a vytvořit si svůj vlastní žebříček hodnot pro tento okamžik a nechat si také prostor kdykoli je přehodnotit, měnit a přizpůsobit, pokud ke mně přijde nová zkušenost. Zůstat otevřený všemu, co přichází, ale všechno vždycky prověřit pouze svými pocity a ne tím, co by o tom řekl někdo jiný. I kdyby o sobě tvrdil, že je vyvolený avatar nebo osvícený jedinec.
Všichni pocházíme z jediného zdroje. Jsme součástí celku. A kdyby ten náš kousek v něm chyběl, už by ten celek nebyl dokonalý! A ten náš kousek je dokonalý právě tím, v čem je jedinečný! Ten náš kousek pravdy je pro celek důležitý a nenahraditelný. Každý z nás je přímo napojený na ten základní zdroj. A pokud se cítíme jako jeho součást, my jsme ON! Nepotřebujeme tedy žádné překladatele pravdy. Skutečná pravda není v nich. Není nikde mimo nás. Jen v nás samotných. Proč tedy k jejímu nalezení stále potřebujeme prostředníky?
A to je myslím, předmětem celého toho slavného procesu transformace. Přestat si lhát do kapsy. Přijmout , že my sami jsme odpovědní za náš svět, za to, co žijeme. Že tu není žádný Bůh mimo vás, který něco za vás vyřeší. I když je samozřejmě daleko pohodlnější najít si prostředníky, na které bychom odpovědnost při případném neúspěchu mohli hodit a nebo ke kterým bychom mohli vzhlížet, jako k těm, kteří nás k pravdě dovedou, protože na ní mají patent. Z nějakého důvodu se ale paradoxně druhým věří snáz, než sám sobě.
Věřte v sebe! Všechno, co hledáte, už máte uvnitř sebe. Není nikdo kromě vás. Vy jste všichni. Vy jste ten celek. Pokud sami sebe podceňujete, podceňujete sílu, které říkáte Bůh.
Kateřina Pokorná – 8.2.2013
www.tetakaterina.cz
Čánek je možné dál šířit.
