V posledních měsících se mi jevilo, že nějak stagnuji, přiliž mnoho myšlenek, otevíralo se ve vědomí mnoho nových témat a k tomu jistá tělesná únava. Prostě to nešlo, jak bych si přál. Vím, že vše je zákonité a tak jsem to již neznásilňoval a dopisoval pomalu. S novým rokem jsem si uspořádal své psaní tak, že jsem chtěl dokončit tři témata, která mne oslovila a nosil jsem je delší čas v hlavě. Téma transformace vědy, znovu volné energie a k tomu fenomén pránické výživy. Vše mne vedlo na společné souvislosti.
Píši pomalu, ale najednou, nevím, zda se mi povede to správně popsat, jako bych přeskočil jednu celou úroveň, dostal se za kvantový skok. Vím, málo pochopitelné, ale podstatné je to, co bych chtěl vyprávět.
Co bude za tímto předpovídaným koncem?
Je to možná jen má fantazie, ale co je to fantazie?
Vše, co vnímám, jsem se naučil chápat z jednoduchého universálního zákona Vesmíru, který jsem na těchto stránkách představil ve Filosofii Vesmíru. Vše chápu jako zákonitý jev a tak již před dvěma roky jsem vyloučil katastrofické vize proroků ve svém vlastním proroctví.
Vše přijímám jako postupnou organizaci vesmíru opakující se na jednotlivých úrovních, nikoliv jako vývoj od jednoduchého k složitému, ale od jedné jedinečnosti k další jedinečnosti, bez jakéhokoliv nadřazení.
Za dva roky jsem viděl, jak vše do této skládanky zapadá.
A jaká je konečná organizace planety Země a člověka?
Když jsem formuloval text pro „Organickou společnost“ předpokládal jsem, že konečnou fázi organizace člověka bude jednotná civilizace, která vytvoří nový fungující organismus.
Mýlil jsem se ve svých představách, proto jsem nemohl ještě text dokončit, dnes již vím proč, pohled z druhé strany mi ukázal a odpověděl na mnoho otázek.
Byl jsem ve stavu, jako bych se ocitl už v této konečné organizaci, žádný paranormální jev, paranormální svět, jak dnes s oblibou používají vědci, ale jak předpokládá filosofie vesmíru cestování v budoucnosti prostřednictvím vlastního genetického kódu, který je nám dám od počátku, vše již máme v sobě, jen některé geny ještě nezačaly pracovat, spí.
Je to stejné, jako když nefungují geny určující pohlavní vývoj ve vašem raném dětství, máte je, ale spí.
Co jsem spatřil?
Nejprve svůj omyl:
Konečnou jednotnou organizací není jednotná civilizace jako samostatný organismus, ale naše planeta Země. Stane se nadále živou fungující buňkou organizujícího se Vesmíru.
Celý Vesmír je již dnes zcela jinak organizovaný, to, co vidíme, jsou milióny let staré struktury. Ve Vesmíru se dnes organizují jednotlivé buňky podobné naší planetě, ty vytvářejí struktury tkání dále se organizujícího Vesmíru, buňky se spojují a budou navazovat kontakt spolupráce na tvorbě opět většího organizmu.
Funkcí, chcete-li, úkolem buňky – naší Země, bude v konečné podobě zpracovávat světelnou energii, transformovat ji do energie Lásky, čisté boží energie, ze které bude fungovat, ale zároveň vytvářet přebytek, odpad, který se stane životodárným pro ostatní struktury ve Vesmíru.
Princip je stejný, jako když rostlinná buňka zpracovává pomocí energie světla, vodu a oxid uhličitý, žije z energie cukru, v níž je světlo Slunce a jako odpad vzniká životodárný kyslík.
Planeta Země již vytvořila všechny důležité organely pro svou existenci, zbývá to, co v rostlinné buňce nazýváme chloroplast, tím se stane lidstvo.
Z pohledu organizace buňky budeme chloroplastem na zpracování světelné energie, z pohledu mnohobuněčného organismu budeme tkání, která přijímá různé podoby energie a rozvádí je po těle, přebytek vyzařuje v podobě aury do okolí.
Budeme tedy z tohoto pohledu krví této planety.
Planeta Země již připravila všechny důležité organely, nebo chcete-li tkáně v podobě, jak nazýváme – říše. Říši rostlin, říši ostatních živočichů, říši bakterií, říši hub, ale i říše vody a říše litosféry, které zatím nevnímáte jako živé.
Lidstvo svým uvědoměním si své existenční závislosti na těchto strukturách se stane transformační součástí tohoto fascinujícího organizmu.
Láska z nás proudící doslova, jakoby Zemi vyžene do rozkvětu, pro vás zatím nepředstavitelné, pro ostatní Vesmír již toužebně očekávané, neboť se stane zdrojem čisté boží životodárné energie pro své okolí.
„Má vize byla místy tak živá, jako bych nejdříve proplouval obrovskou energii Lásky obklopující naší Zemi jako silná vrstva zlatomodré aury, pak se ocitl na Zemi, která spíše místo vzduchu měla tok této láskyplné energie, připomínalo mi to, jako bych proudil v cytoplazmě vlastních buněk.
Přesto svět byl velmi podobný dnešnímu, jen bez nesmyslných civilizačních vynálezů, vše mělo různé podoby Lásky, vše bylo dostupné a vše zářilo. Viděl jsem energie Lásky barev, energie Lásky tvarů, energie Lásky vztahů…“
Možná se vám to zdá příliš bláznivé, je to bláznivé, ale jsem opět za toto bláznovství vděčný a děkuji, že mne to mohlo potkat.
Měl jsem jen potřebu to sdělit, vyprávět, vaše je vůle rozhodnutí, jak to přijmout.
Z druhé strany se mi naskytl rovněž pohled, který mi ukázal současnou úroveň organizace, co všechno ještě přijde, ale vše jsem už vnímal z pohledu úrovně pochopení.
Mnoho věcí nevím a ani to nebylo určitě cílem, jediné vím, že vše je zákonité, vše probíhá dle univerzálního plánu, vše se bude zrychlovat, stále více se budeme sbližovat a odumírat bude jen to, co bude chtít odumřít.
Vše ostatní, bude-li mi dáno, bude v mých dalších vyprávěních, dnes vím, že se mi psát bude již daleko snadněji, radostněji.
