ale když se nad tím víc zamyslíte…tak mi nakonec část z vás, kteří tato písmenka čtete….dáte za pravdu…alespoň částečně.
Čas… často říkáme, že nemáme čas na sebe, na své záliby, na to co nás baví a naplňuje……jak moc bychom chtěli, aby to šlo, ale nejde to z toho či onoho důvodu… protože máme spoustu povinností. Dokonce nemáme čas ani na přátelské posezení, návštěvu rodinných příslušníků…
Den má 24 hodin a je smutné, pokud si na sebe neuděláme z těch 24 hodin na sebe chviličku čas.. opravdu je potřeba mít nějaké koníčky, nějaké záliby… a věnovat se jim. Je třeba si udělat nový žebříček hodnot… a hlavně do tohoto žebříčku zařadit sebe a svůj život.
Proč? Na to je jednoduchá odpověď:
Protože žít život převážně z povinností…znamená žít z „musu“… který nás pohltí a začne nás pomalu srážet nejprve do stresů, které postupně přecházejí do depresí lehčího typu, pak středního typu a nakonec do těžkého typu….kdy v tomto stavu nás přestává život bavit a klademe si otázky ve stylu… Co z toho života máme? Vidíme ve své budoucnosti jen a jen povinnosti a tak nám začnou chybět cíle… pro které bychom žili, které by nás naplňovaly, které by pro nás byly tzv. motorem a hnací sílou. Máme pocit, že jsme na světě za trest a ve finále…si připadáme na světě osamocení…bez přátel, bez rodiny….a napadají nás myšlenky ukončit své trápení a hledáme vhodný stromeček na kterém bychom se naposledy zhouply…ale to už je fakt ta poslední štace depresivního stavu.
Uvědomme si prosím….že My sami si rozhodujeme, kolik času čemu věnujeme, jak s ním naložíme a tím pádem se i náš život odvíjí podle toho jak život bereme… buď žijeme a jsme naplňováni štěstím, radostí, láskou, …nebo znechucením, vyhořením… záští vůči těm, kteří dokážou žít tak, že si od života berou co jim nabízí a užívají si ho plnými doušky.
Často se setkávám s otázkou…jak to děláš? Že stíháš všechno co stíháš?
Jsem zaměstnaná stejně jako spousta vás, mám rodinu, spoustu povinností…ale mám taky svoje zájmy….které mě baví …jedou z činností, která mě naplňuje a baví…jsou stránky .…MOJE –PRAVDY…mají teprve rok… a opečovávám je, krmím je svými pravdami i články z jiných zdrojů…., odpovídám na dotazy, a pokud se mi podaří svou odpovědí, nebo článkem někoho nasměřovat a otevřít mu malinko oči….tak je to pro mě tím nejhezčím pohlazením……
Sama si rozhoduju o tom, čemu se budu věnovat, … tam uždibnu z povinnosti, a nahradím to zálibou… je to vážně důležité… u své záliby si odpočinete, přestože uděláte třeba i kus práce….vyčistíte si hlavu, naberete sílu do dalších povinností….které pak zvládáte i lépe, protože jste už načerpali novou sílu..ve svém času, který jste si věnovali.
Už to slyším…. Nojo…ale já fakt nemám čas… jasně…taky bych to mohla říct a mohl by to tak říct každý…. Osobně si myslím, že jen dáváte přednost povinnostem před sebou…. A jsme opět u sebelásky…. Je to známka toho, jak moc si sebe vážíte…a čeho si víc vážíte…jestli sebe nebo druhých a jejich zájmů. Pokud nebudete v pohodě vy…nebudete moct časem ani v pohodě vykonávat své povinosti….protože přestanou být „MUSEM“ a začnou být „HNUSEM“…. A hnusný vám začne připadat i váš svět a vše kolem vás.
Spousta lidí vyhledává terapeuty, psychology, psychiatry…. V čekárnách je narváno a čekací doba, dostat se k tomuto specialistovi, je dvouměsíční… Přitom stačí tak málo….věnovat kousek času z těch 24 hodin sobě… svým zálibám u kterých si vyčistíte hlavu… u kterých si budete hrát, budete naplňovat svoje vnitřní potřeby….pocítíte štěstí z činnosti, která vás baví.
Je jednoduché říct ….to nejde … ale je i jednoduché najít si cestu pro svůj volný čas… je to vážně jednoduché…jen v tom nesmíme vidět složitosti… a důvody proč to jít nemůže….hledejte proč to jít má …
Stačí kolikrát nedělat práci za někoho…. Musím umýt nádobí… proč? Fakt není doma nikdo jiný kdo by ho umyl? Musím uklidit? Proč? Fakt jste na to sami? Nikdo doma není? Tak si rozdělte úkoly mezi sebou… jde to…jen vyjít ze zajetých kolejí…. A nebo opravdu máte potřebu, dělat práci za někoho, kdo jen tak leží na gauči a nechává se vámi obskakovat? Nebo chodit na poštu za kolegyni, která sedí u kafíčka a přitom je to její práce … a tak bych mohla pokračovat.
Najděte prosím svou hodnotu, hodnotu života… nebo skončíte časem u Chocholouška….jako trosky… trosečníci svého života.
Života je fakt krásný… jen je třeba v něm hledat tu krásu, kterou máte na dosah…a tu uvidíte jen tehdy, pokud přestanete žít z „musu a hnusu“
PS: pro ty z vás, kdo ještě neví co u mě znamená slovo „MUSU“ … je to odvozenina od slova MUSÍM …no a hnus…. To se za jedno rýmuje a za druhé… fakt to slovo MUSím… pravdivě doplňuje.
Pro vaše zamyšlení…nad svým volným časem, nad stylem vašeho života
…s láskou pro vás napsala
Vaše Zrzka
MĚJTE SE A SMĚJTE SE :O)
27.9.2011
