PRAVDA O TOM KDYŽ NÁS STRACH DOSTÁVÁ NA KOLENA

Tento článek bude o strachu, který nás dostává na kolena… a i tady se strachy dají rozdělit na několik skupin strachů… strach z budoucnosti, strach udělat něco odlišného od ostatních, strach ze ztráty zaměstnání…atd. atd….je jich tolik, že jen samotné vypsání těchto strachů by zabralo velkou část stránek MOJE-PRAVDY.

Pojďme se tedy podívat na to, proč nás tyto strachy tak brzdí v rozletu a svobodném pohodovém žití…a jak já říkám…proč nám lámou křídla a sráží nás na kolena.

Marně se neříká, že štěstí přeje odvážným…v této ohrané větě, je drazí přátelé ukrytá velikánská pravda. Když zabrousíme malinko do historie….tak vezměme v úvahu například takového cestovatele a objevitele Ameriky… Kryštofa Kolumbusa…kdyby podlehl svému strachu a šel na jistotu jako jiní mořeplavci…a držel se délky dohlednosti pevniny…nikdy by se mu nepodařilo, to co ho proslavilo. On se vydal do neznámých vod… vzdálil se od pevniny, kterou neměl v dohledu a řídil se hvězdami a svou intuicí… díky tomu se mu podařilo to co se mu podařilo… Vystoupil ze stáda mořeplavců, kteří měli zažité a stanovené pravidla, on měl jistě také strach, ale překonal ho…. poslechl svou intuici – svůj vnitřní hlas a možná si splnil  svůj sen. Když se zamyslíte…a zabrouzdáte v historii, tak zjistíte a dojdete k závěru, že slavní myslitelé, objevitelé jsou lidi, kteří vystoupili ze stáda a překročili pomyslnou bariéru, která se nazývá strach a já si dovoluji tuto bariéru nazvat ZKOUŠKOU.

Dovolím si ještě jeden malinký příběh-ukázku-příklad… z ještě dávnější historie :o)… Platón a jeho dílo REPUBLIKA….kousek z jedné pasáže…ve které je popisované, jak několik lidí sedí v jeskyni do které z věnčí prostupuje světlo a pozorují obrazy odrážející se na protější stěně…celý svůj život věřili, že to co na stěně vidí je skutečnost. Jednoho dne, jeden z těch lidí začne pátrat a překročí tak svůj strach…zjistí, že to jsou jejich vlastní stíny, které dopadají na stěnu v odrazu světla, které do jeskyně proniká.

Když zabrouzdáme v současnosti, tak zase úspěch a pro nás nezapomenutelní jsou lidé…, kteří se nebáli… byť za to pykali…např. Karel Kryl, jehož písně jsou a budou v našich srdcích, protože zpíval pravdu, kterou jiní nedokázali ani vyslovit…on ji dokázal zpívat…. Škoda, že už je jen legendou, protože jeho písně byly tak trefné, že kdyby měl skládat pro dnešek, tak jeho písně by se pro nás staly hymnami….jenže slovo kdyby je jen fixce, takže nechme to být a pojďme dál. Jednu z velkých pravd o kterých Karel zpíval… bych zařadila i do dnešní doby a tohoto článku….nechť je nám příkladem….bez násilí, s láskou k tomu v co věřil, předával své …. Tady je jedno z jeho poselství.— Karle…já děkuji tobě…za to že jsi byl a jaký jsi byl…..

{youtube}lGXIuNhZrQk{/youtube}

Stvořil Bůh, stvořil Bůh ratolest,
bych mohl věnce vázat,
děkuji, děkuji za bolest,
jež učí mne se tázat,
děkuji, děkuji za nezdar:
ten naučí mne píli,
bych mohl, bych mohl přinést dar,
byť nezbývalo síly,
děkuji, děkuji, děkuji.

Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.

Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,

Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, děkuji,
marně jsi neumíral,
děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji…

Zkuste si nějaký čas, chvilku poslouchat Karla Kryla…zkuste si s ním zpívat jeho písně a balady….on vám pomůže zbavit se strachu a dát vám potřebnou odvahu k překonání strachu…který je stejně jen iluzí… a davovou fantazií 

Nedávno jsem naspala článe PRAVDA O ŽIVOTĚ „PŘED A PO“ SAMETOVÉ REVOLUCI,

a doufám, že se u nás podaří něco, jako se podařilo HOLD ISLANDU ANEB FAKTA O REVOLUCI, KTERÁ NASTARTOVALA NEJEN ŠPANĚLSKO …. Chce to jen překonat strach…. Není třeba náslilí…náslilí totiž zase jen vyvolá násilí, ale zkrátka a dobře, nenechat si kydat na hlavu a myslet a mluvit pravdu, kterou si i prosadit….v zájmu všech. Ale to už jsem tak trošku odbočila od tématu, přestože všechno souvisí se vším, takže to nemažu a nechávám svou myšlenku zachovanou…. Zkrátka a dobře…má to tak být :o).

Jsme pod neustálým tlakem ze strachu, který je na nás vyvíjen z hora… ale ti nahoře…mají také strach udělat něco jinak…lidově se tomu říká ZÁKON PADAJÍCÍHO HOVNA J. Je to tak vážení…. Váš šéf se bojí nadšéfa a ten zase svého nadšéfa a čím níž v této sféře šéfovství se vyskytujeme, tím větší tlak a strach pociťujeme.

Že je strach velmi silná emoce a že strach dokážeme prožít v myšlence – představě daleko emocionálněji, než myšlenku – představu štěstí…o tom je psáno na stránkách hned v několika článcích a odpovědích, které jsem psala a tak se nebudu opakovat, jen zdůrazním, že čím víc tuto myšlenku prožijeme, tím snadněji se nám splní…vesmír nám hold plní co nám na očích – v myšlenkách vidí. Tedy se nedivme, že jsme tam kde jsme byli a kde se zrovna nacházíme.

Na svět jsme přišli s důvěrou, beze strachu, s otevřeným srdcem a instinkty, které vnímáme u zvířat. Jako mimina, jsme se nebáli, měli jsme důvěru ve své rodiče a v sebe samu…bohužel jak jsme rostli, tak lidi kteří nás nejvíce ovlivňovali a kteří nám kladli na srdce v dobrém úmyslu ochránit nás od všeho zlého…díky jejich strachům…nás naučili svým strachům. Opakování matka moudrosti…a tak jsme slýchávali a vštěpovalo se do nás a my dál předávali informace ve stylu…. Do ničeho se nepleť, když se tě to samotného netýká, ničeho si nevšímej ať se do něčeho nezapleteš, když jeden vyhrává, je jasné, že ten druhý musí prohrát, že štěstí a hojnosti není pro všechny stejně …zkrátka a dobře…učili nás žít ve stádu…nevybočovat, neodlišovat se…a nejlépe …být průhledným. Je třeba nejít v sobě mimino…vrátit se zpět…

Já vím… překonání strachu… kolikrát může bolet, ale je třeba si uvědomit, že i nezdary a jiné bolesti, které číhají na nás pokud vybočíme a nebo se trhneme ze stáda jsou pro nás zkušeností, která je k nezaplacení…. Jen vlastní zkušenosti z nás dělají moudré a zkušené bytosti, které mohou předávat dál svá moudra… jen díky zkušenosti dokážete pochopit a vcítit se do druhých, jen díky zkušenostem, které ať už jsem zvládli nebo ne…. můžeme jít dál… po každém pádu…jak zvíře, tak človíček, když se učí chodit… se vždy zvedne a zkouší to znovu a zas…tak je to i v životě, když nás srazí na kolena, tak je třeba na zemi si uvědomit svou chybu …a pak se zvednout a jít dál…a jak se nám chůze podaří, tak ji proměnit v kráčení…důstojné a smyslplné kráčení a dívat se kolem sebe a užívat si tu chůzi.

Existuje jedna odvěká pravda vesmíru…. KDYŽ SE OPROSTÍME OD STAROSTÍ O PŘEŽITÍ A POVZNESEME SE K ÚPŘIMNÉMU ZÁVAZKU SLOUŽIT, TAK NAŠE ŽIVOTY SPĚJÍ K ÚSPĚCHU.

Ano zní to jako klišé, ale pokud svůj strach z vybočení, začneme brát jako službu pro druhé (mimochodem všichni jsme propojeni, takže se to týká i nás samotných), přestaneme hledět a lpět na to, co nám samotným to přinese…tak se začnou dít zázraky a náš život se začne měnit.

K překonání strachu je velmi potřebné ….myslet a mluvit pravdu, ale o tom bude psáno až v dalším článku.

Mějte se a smějte se …a nedejte se….a najděte se…prosím vás o to…najděte v sobě svou pravdu, své já, svou odvahu vystoupit ze strachu, který vás drží v davu.

S láskou ….vaše Zrzka

18.7.2011