To, co neutratíš, ti večer před usnutím bude zabaveno. Je to dárek, ale hra s ním může kdykoli skončit. Co bys udělal?
Tázaný odpověděl, že by každý dolar utratil pro své potěšení a na to, aby koupil horu dárků všem, které má rád. Utratil by jeden každý cent z té kouzelné banky, aby udělal radost sobě a všem kolem sebe, dokonce i těm, které nezná: „Protože si nejsem jistý, že bych dokázal utratit takovou sumu jen pro sebe a své blízké. A proč se mě na to ptáš?“
Protože taková banka je k dispozici každému z nás – je to čas! Roh hojnosti, ze kterého ustavičně utíkají vteřiny… Každé ráno, když se probudíme, dostáváme 86400 vteřin života a když večer usínáme, zásoba mizí… co jsme ten den neprožili, propadá. A každé další ráno se tohle kouzlo opakuje, dostáváme nových 86400 vteřin.
Hraje se podle pravidla, které se nedá obejít: banka může kdykoli účet zmrazit, v jakoukoli chvíli, bez varování.
A jak nakládáme se svými 864000 vteřinami? Přitom vteřina života je přece jen o hodně víc, než dolar, nezdá se ti?
Mark Levi
Převzaté ze stránek http://www.pronaladu.cz/
