Potřetí, co ho letos chytli …
Policista, který ho zastavil, vystoupil z auta as blokem v ruce kráčel k Wernerova autu.
Je to Christian nebo ne? Uniforma ho trochu změnila, ale byl to Christian z kostela
Werner se vtiskl hlouběji do svého sedadla. Bylo to horší než pokuta.
Policista známý z kostela chytil známého z téhož kostela. Ahoj Christiane. To je sranda, že se
zase vidíme! Ahoj Werner Christian se neusmál. Vidím, že jsi mě zase chytil, když jsem spěchal
domů, abych uviděl ženu a děti. „Ano je to tak“. Policista Christian se zdál být nesvůj. „
V poslední dny jsem odcházel vždy velmi pozdě z kanceláře a už jsem byl myšlenkami na
zítřejším rodinné výlety. Kolik jsi mi naměřil? “ „Sedmdesát.“
„Ale Christiane, počkej trochu. Jak jsem tě uviděl, okamžitě jsem se podíval na
tachometr!
Myslím že to bylo jen 65 km / h! “ …..
Werner se snažil při každé další pokutě lhát lépe a lépe!
Vynervovaný se díval na přístrojovou desku.
Christian ale usilovně psal něco do bloku. Proč nechceš vidět řidičák a papíry tak jako vždycky?
Vždy to nějak prošlo, i když to bylo pak vždycky nepříjemné se setkat v neděli při bohoslužbě a
sedět vedle sebe v jedné lavici.
Nedočkavě řekl: „Pořád to je na tvém rozhodnutí. Určitě jsem porušil
dopravní předpisy, ale nedalo by se nyní jedno očko přivřít, nebo ….?“
Christian psal dále, pak vytrhl papír z bloku a dal ho Wernerovi.
„Děkuji.“ Werner nedokázal skrýt ve svém hlase zklamání.
Bez jednoho slova se vrátil Christian zpět ke svému hlídkovému autu.
Werner čekal a pozoroval ho ve zpětném zrcátku.
Pak otevřel složený papír a byl zvědavý kolik ho nyní tento špás bude
stát?
He, to je vtip? Nebyl to žádný pokutový blok!
A pak Werner začal číst:
„Milý Werner, měl jsem malou dceru. Když měla pět, zemřela při dopravenínehodě. Jednoduše řečeno, ten chlap byl moc rychlý. Dostal pokutu, měl soud a pak tři měsíce v lochu a pak byl ten muž znovu volný. Volný, abymohl obejmout obě své dcery.Já jsem měl jen jednu, a budu muset čekat až ji budu moci znovu obejmout vnebi.Tisíckrát jsem se pokoušel tomu muži odpustit.Možná že jsem to dokázal, ale na ni musím myslet pořád. I teď. Modli se prosím za mě. A dávej si prosím pozor, Wernere.Můj syn je to jediné co mi ještě zbylo Zdravím tě, Christian. „
Werner se otočil a uviděl Christiana odcházet.Ten se znovu vracel stejnou cestou zpět.
Werner se na něj díval, dokud mu nezmizel s očí
Teprve po několika minutách se pomalu rozjel směrem domů.
V duchu se modlil a prosil o odpuštění a jak přišel domů obejmul svou
překvapenou ženu a dceru v náručí pevným stiskem. Život je velmi cenný.
Nalož s ním svědomitě a opatrně.
Jezdi opatrně as pochopením pro ostatní
Nikdy nezapomeň, že auto se dá koupit vždycky, ale lidský život ………
{youtube}3Ye79g76ooI{/youtube}
Zdroj: e-mail