Uvidět tento rozdíl a dokázat rozlišit, která z našich přání jsou v souladu s vůlí duše, a která zrcadlí pouze naše omezující vnitřní programy, je podle mě klíčovým momentem v našem životě. Můžeme tím předejít mnohým zklamáním a pocitům vyhoření, které jsou poblíž vždy, když nejsme na té pravé (rozuměj naší autentické) cestě.
Jak poznat ten rozdíl?
Jde o to, že mnoho z toho, co si myslíme, že je pro nás dobré, pro nás dobré vůbec být nemusí. Stalo se vám to někdy? Mysleli jste si, že děláte dobrou věc, a najednou jste zjistili, že v tom vlastně nejste šťastní, že to není to „ono“, že vás to nenaplňuje jakoby zevnitř…? Že to všechno jenom hezky funguje a dobře vypadá z venku, ale že tam jaksi nejste „účastni“? Jako byste byli za nějakým sklem, za mlhou, v oparu neskutečna, ve světe „jenom jako“…
To, že se možná honíte za něčím po čem vskrytu duše netoužíte, se může projevovat i jinak. Možná se vám jednoduše nedaří, „narážíte do zdi“, věci jakoby příliš tlačíte, moc to neplyne… Pak je snadné cítit se frustrovaně, zahořkle a dost dobře možná i naštvaně. Pravděpodobně všichni ze zkušenosti víme, že dlouhodobé „narážení do zdi“ bere chuť tvořit a vede k celkové rezignaci a nechuti se o cokoliv snažit.
Přesně tak, jak již asi tušíte, nejlepší co se vám může stát je přát si to, co si přeje vaše duše. To vás totiž dostává do onoho být v souladu s proudem a to pak díkybohu věci plynou skoro sami. Dřív nebo později je prostě každý, kdo se o něco snaží, konfrontován se hlubším smyslem toho, co dělá. Zda-li je to v souladu s jeho životním posláním? Naplňuje ho to zevnitř? Nebo věci dělá jenom protože si myslí, že by měl, že se to sluší a patří?
Měl/a bych…
A ještě hůře musím nebo nesmím… Zkuste si napsat svůj seznam měl/a bych:
Měl/a bych………….
Měl/a bych………….
Měl/a bych………….
a můžete si být skoro jisti, že vše co do něj uvedete, jsou programy a nic než programy… (omlouvám se).
Jedná se o seznamy našeho „superega“, něco co jsme “ koupili“ během našeho života. Jednoduše jsme je přijali za své. Ať už od rodičů či rodinných příslušníků, učitelů a vychovatelů, z médií, knih, učebnic… ale i od duchovních učitelů, z new age literatury… Prostě cokoliv z venku, co občas sice může ale velmi často nemusí reflektovat naší vnitřní autentickou pravdu.
Nenechte se zmást zdánlivě pozitivními kvalitami daných prohlášení typu: Měla bych se naučit anglicky, Měl bych víc meditovat, Měl bych víc pomáhat druhým…. i to může být pěkně vedle.
Ze srdce toužím…
Když na to pomyslím, jsem naplněn/a nadšením… Představa že jsem toho dosáhl/a ve mě vyvolává vlny radosti a hlubokého míru… Myšlenka na to, ve mě probouzí tvořivou sílu, úžasné nápady a chuť je realizovat…
To zní trochu jinak, že?
Ani ani…
Pokud se tak nějak nemůžete najít ani v jednom, nalézáte se možná v takovém nemastném neslaném „mezistavu“. Už se vám nechce prostě jenom fungovat na „mělbych“ programech, ale ani nejste ještě (jednoduše řečeno) „hluboce inspirovaní vaší duší“…
V takovém případě bych vám poradila:
1/ nehledat chvíli svoje životní poslání a cíle a nesnažit se ze sebe vymáčknout za každou cenu nějakou tu motivaci…
2/ nýbrž udělat vše co umíte proto, abyste se cítili příjemně, v klidu a v pohodě (duševní odpočinek vám jistě prospěje)
3/ použít nějakou vhodnou techniku k vnitřnímu očišťování (rozuměj programů)
Pokud totiž vaše tvořivost vázne, je možná potřeba jít hlouběji a čistit… a když si hezky uklidíte, tak může opět přijít na návštěvu paní Inspirace a pan Chuť Tvořit.
1/ Inspirovaný záměr – tedy: Je-li Vaše osobní přání totožné s přáním Vaší duše, poznáte tak, že Vás hluboce naplňuje se jím zabývat, cítíte nadšení a radost… |
Foto Nirdu a Čampi:autorka článku Květa Kolouchová
fotky ostatních plyšáků: www.plysak.cz
Zdroj: http://www.esoterika.cz
