Jelikož jsou všechny součásti složeny z jediné substance –„čchi“, která je řízená ze sebe sama pocházejícím zákonem jing-jangových proměn, proto je princip jejich fungování shodný.
Pět prvků a jin s jangem, tedy čchi, tvoří jak vesmír, tak lidské tělo a je tedy jedno druhého součástí. Tedy stejné principy a zákony fungování platí pro makrokosmos vesmíru stejně i pro mikrokosmos organismu člověka. Jednotlivé orgány vykonávají svou speciální funkci a zároveň ovlivňují ostatní orgány – celek řídí jednotlivost a jednotlivost ovlivňuje celek.
Orgány lidského organismu dle čínské medicíny
Základem je pět orgánů jinových „plných“ – cang (játra, srdce, slezina, plíce a ledviny). Jsou to protějšky pěti prvků v organizmu a řídí tak jeho chod s návazností na všechny jeho další součásti řízené těmito orgány cang a jeden bez druhého se nemohou obejít. Základní vztahy mezi orgány cang je jejich vztah rození a ovládání – vyplývající ze vztahu pěti prvků, jimž orgány cang odpovídají.
- ledviny ~ voda
- játra ~ dřevo
- srdce ~ oheň
- slezina ~ zem
- plíce ~ kov
Postupně tak v tomto pořadí rodí ledviny játra (voda rodí dřevo), játra rodí srdce (dřevo rodí oheň) a tak dále až plíce (kov) rodí ledviny (vodu). V cyklu ovládání pak platí tento vztah „ob jedno“ tedy ledviny ovládají srdce (voda hasí oheň), játra ovládají slezinu (dřevo ovládá zem) a tak dále až opět plíce ovládají játra (kov ovládá dřevo).
Druhý směr vazeb je vztah povrch a nitro
Cang orgány mají každý k sobě jangový orgán fu – „dutý“ povrchový, jež řídí a které jsou na orgánech cang závislé (močový měchýř, žlučník, tenké střevo, žaludek a tlusté střevo). Mezi sebou jsou funkčně provázány i orgány fu.
Další souvztažností je propojení orgánů cang a určitých typů tkání či orgánů v těla
Myšleno tak, že cang orgány svou čchi řídí a vyživují určité části těla. Funkce těchto částí těla je tedy i obrazem stavu příslušného orgánu cang, platí tedy:
- játra ~ šlachy a vazy
- srdce ~ cévy
- slezina ~ svaly
- plíce ~ kůže
- ledviny ~ kosti
Čtvrtý souborvztahů je mezi orgány cang a smyslovými orgány
Tyto orgány se nazývají „vývody či otvory“ (čchiao), kudy vychází čchi jednotlivých orgánů cang:
- játra ~ oči
- srdce ~ jazyk
- slezina ~ ústa
- plíce ~ nos
- ledviny ~ uši
Jsou to brány spojující orgány cang přes čchi s vnějším okolím a také jejich ostrost vnímání a funkčnost ukazuje na stav čchi v každém z nich.
Pátým způsobem projevu stavu čchi v cang orgánech na povrchu těla je tzv. vybarvení (chua) Tehdy je podle vzhledu určitých částí těla možné rozeznat normální nebo narušený chod cangů, tedy:
- játra ~ stav nehtů
- srdce ~ tvář
- slezina ~ rty
- plíce ~ pokožka a ochlupení
- ledviny ~ vlasy
Je tedy vidět, že žádná část organizmu nemůže fungovat jednotlivě a odděleně od ostatních a jejich stav je na ostatních částech těla čitelný a proto se organismus chová jako celek i v případě onemocnění.
Znamená to tedy, že kromě poruchy v jednom místě, orgánu, který začne špatně fungovat, se nemoc projeví i na činnosti jiných orgánů cang díky procesům rození a ovládání, nebo na párových orgánech fu, smyslovém vývodu nebo na orgánové části těla. Každopádně je nemoc brána jako narušení rovnováhy celku a hledá se, která její část se na poruše rovnováhy podílí nejvíce.
Již staří Číňané také velmi dobře rozuměli naprosto jemným vztahům mezi rozpoložením jin a jang v lidském těle a jeho reakcím a vzájemnému ovlivňování s rozložením jin a jang v okolním prostředí v přírodě.
Fyziologické funkce
Čínská medicína pohlíží na člověka jako na tvořeného ze čchi a jejích složek, tedy jin a jang, a dále z pěti prvků. Nic není pouze jin nebo pouze jang – je pouze více jinové nebo více jangové a to určuje charakteristické vlastnosti.
JIN JANG
- samičí princip samčí princip
- pasivita aktivita
- žena muž
- zem nebesa
- Měsíc Slunce
- smrt život
- nehybnost pohyb
- forma beztvárnost
- hmota energie
- forma beztvárnost
- voda oheň
- podzim, zima jaro, léto
- noc den
- chlad teplo
- vlhko sucho
- tma světlo
- těžké lehké
- kalné čisté
- měkké tvrdé
- klesání vzestup
- dole nahoře
- vpravo vlevo
- nitro povrch
- zahušťování rozptylování
- odostředivost dostředivost
Orgány cang jsou jinové a proto jsou plnější a shromažďují. Orgány fu jsou jangovější a proto jsou duté a lehčí a jejich vlastností je vylučování. Jelikož orgány cang patří každý k určitému prvku, je jejich chování a funkce také od vlastností daného prvku odvozena. Například voda je svlažující a proto voda svlažuje oheň srdce a zavlažuje celý organismus. A nejen uvnitř organismu, pět prvků je spojeno i s ročními obdobími a proto jsou v jednotlivých obdobích roku nejvíce ovlivňovány i s nimi spojené orgány cang.Abychom při počtech pěti prvků a čtyř ročních období došli ke správné rovnosti, je jaro spojeno se dřevem, tedy játry, léto s ohněm – tedy srdcem, je čínskou medicínou jako období přináležející slezině – zemi bráno jako samostatné roční období pozdní léto, podzim náleží kovu – plicím a zima je obdobím náležejícím vodě, tedy ledvinám.
Cyklus narůstání čchi na jaře v přírodě se nutně přenáší i na lidský organismus, stejně jako vrchol čchi v létě, zklidnění a uskladňování od pozdního léta a během podzimu a její ztišení a uskladňování v zimě.
Tyto fyziologické změny je nutné brát v úvahu i při jakékoliv diagnostice, především diagnostice podle pulzu, jelikož rozdíly v zimě a v létě jsou zákonité a normální. Nárůst a změna složení čchi z hlediska jin a jang se projevuje shodně i během dne. Dokáže-li člověk sladit svou činnost s přeměnami čchi i během denního cyklu, kdy během dne vládne jang a v noci jin, je toto základ dobrého zdravotního stavu.
Patologické projevy
V pojetí čínské medicíny znamená zdraví schopnost udržovat si čchi ve vyrovnaném poměru jang a jin a v jejich dobré kvalitě. Jelikož je čchi lidského organizmu součástí i okolního proudění čchi v životním prostředí, při jejich interakci může dojít k jejímu vychýlení v organizmu a tím k projevu choroby. Jedná se za prvé o vnější atmosférické vlivy (chlad, vítr, vlhko, sucho, teplo, žár). Ty se však stávají patologickými pouze v případě, že čchi organizmu je v prázdnotě (sü), oslabená a nedokáže zabránit vniknutí škodlivé čchi.
Druhou skupinou jsou změny průběhu onemocnění během roku a dne, podle střídání jin a jang čchi přírody. Tedy v létě, kdy vládne jang, jsou častější horečnatá onemocnění a v zimě, kdy vládne jin, jsou častější stavy chladu a zimnice a jsou podle období vlády pěti prvků na onemocnění náchylnější ty orgány, které se k danému prvku váží a dále i další, které na orgán v disharmonii navazují svou činností v dalších obdobích roku. Zrovna tak se může díky vyšší obraně jangu vládnoucímu přes den pacientovi ve dne ulevit a naopak v noci při jinu přitížit – roční období jsou tak odpovídající denním obdobím počínaje ránem = jarem.
Diagnostka a léčení
Při hledání příčiny se hodnotí komplex vnitřních i vnějších vztahů organizmu i prostředí. Tedy kromě samotných příznaků nemoci je nutné brát ohled i na roční období, geografickou polohu a maximum dalších okolností, tedy expresívně řečeno při stejné chorobě bude jinak léčen člověk v rovníkové Africe a za polárním kruhem, nebo v zimě a v létě, sedavý typ nebo vrcholový sportovec, stařec nebo dítě, prudká nebo flegmatická nátura, souhlasně se stavem pulzu, v zimě k léčení použije hlouběji ležící body v létě povrchovější – tam se totiž pohybuje čchi v daných ročních obdobích… Je zde tedy velký důraz na podrobnost zkoumání a pouze ten je dobrý lékař, který to vše vezme do úvahy a pak teprve rozhodne o výběru léčebné metody a jejím provedení na základě Diferenciální diagnostiky.
Zdroj: e-mail + http://anitram.wordpress.com/2011/11/22/vztahy-organov/
