Různé typy autorit
Autority můžeme pro jednoduchost rozdělit na vnější a vnitřní. Jejich stručný výčet pak může vypadat například nějak takto:
- vnější autority: učitelé, mistři, reformátoři, knihy, náboženství, rituály, návody, postupy, dogmata, …
- vnitřní autority: osobní zkušenosti, vlastní názory, naučené znalosti, myšlenky, ideály, …
Jakákoliv vnější, nebo vnitřní autorita ovšem může představovat problém, omezení. Zvláště lákavé a nebezpečné pak mohou být tzv. duchovní autority (viz. text níže).
Nezávislost na autoritách
Ukázka z knihy Volnost, která neví od Jiddu Krishnamurtiho:
Kdybych byl dostatečný blázen, abych vám nabídl nějaký systém, a vy dostateční šílenci, abyste se podle něj řídili, pouze byste něco napodobovali a kopírovali, něčemu se podřizovali, cosi akceptovali. Pokud to uděláte, ustavíte nad sebou autoritu někoho druhého a mezi touto autoritou a vámi bude okamžitě rozpor. Pokusíte se uskutečnit, co vám bylo řečeno, a zjistíte, že toho například nejste schopni. Máte své zvláštní sklony, puzení a tendence, které nejsou v souladu s přejatým systémem, a hned je z toho konflikt. Čeká vás dvojaký život mezi ideologií systému a vaší každodenní existencí. Ve snaze ideologii vyhovět potlačíte sebe sama, jenomže pravdou není ideologie, nýbrž to, co jste. Kdo se chce učit poznávat sebe sama od druhých, zůstane člověkem z druhé ruky.
Kdo říká, chci se změnit, pověz mi jak na to, se zdá být opravdovým, vážným člověkem. Ale není. Žádá si pouze vyšší autoritu, aby v něm nastolila pořádek. A copak je to možné, když pořádek ustavený zvnějšku plodí zásadně nesoulad? – Jestli je vám tohle jasné, nešel by vyvodit závěr, že vaše mysl si už nikdy žádnou vyšší autoritu nevytvoří (ať už autoritu svaté knihy, duchovní skupiny, učitele, manžela, rodičů, přátel)? Lidé totiž zásadně funguji v rámci nějaké autoritativní formule a ideologie. Ale v okamžiku, kdy zřetelně vidíte, že otázka „Jak se mám změnit“ ustavuje autoritu, skončili jste s tím jednou provždy.
Shrňme to: Vidím, že se musím změnit od samého kořene své bytosti. Mění možné záviset na tradici, neboť s sebou nese obrovskou lenost, poslušnost a přežívání daného stavu. A navrch si nelze přizvat pomoc – žádného guru, žádného boha, žádnou víru ani systém, nic, co by mě ovlivňovalo a zvnějšku k čemukoliv nutilo.
Co se stane pak? Především: dokázali jste se svých autorit opravdu zbavit? Jestli ano, znamená to, že se už nebojíte. Takže co se stane, když odhodíte balast, který jste s sebou vláčeli celé generace? Co se stane, když odsunete něco nesmyslného? Máte víc energie, že? Máte víc schopností, více elánu, větší sílu a vitalitu. Jestliže je necítíte, neodhodili jste ještě nic a dosud s sebou vláčíte mrtvou zátěž.
Jestliže jste tedy pochopili, jak je nutná vnější nezávislost, aby v samém jádru lidské psýché došlo k proměně, máte před sebou další, daleko větší potíž: vnitřní autoritu -autoritu omezených osobních zkušeností a nashromážděných názorů, autoritu svých znalostí, myšlenek a ideálů. Včera jste udělali jistou zkušenost, z níž jste si vzali ponaučení – a tato autorita včerejška je stejně destruktivní jako každá jiná, stará třeba tisíc let. Ale ani té není k sebeporozumění zapotřebí, jelikož jste živí tvorové: bez přestání a bez odpočinku v pohybu. Kdo se na sebe dívá přes mrtvý včerejšek, nikdy tomuto živoucímu rytmu, jeho kráse a hodnotě, neporozumí.
Zbavit se autority, vlastní i cizí, znamená zemřít vůči všemu, co bylo, takže mysl je neustále svěží, stále mladá, nevinná, plná nadšení a života. Pouze v takovém rozpoložení má člověk schopnost učit se a dívat. Musí ale být velmi pozorný, uvědomovat si, co se odehrává uvnitř, aniž by přitom cokoliv opravoval anebo si nařizoval, co v něm má anebo nemá být. Protože ve chvíli, kdy se začnete opravovat, uvedete na scénu další autoritu – svůj dozor.
Dnes v noci pršelo a teď se nebe začíná jasnit. Je nový svěží den. Vyjděme mu vstříc, jako by byl jediný. Vyjděme na společnou cestu tak, že všechny připomínky včerejška necháme za sebou – a začneme si poprvé rozumět.
Zdroj: http://zivotni-energie.cz/vnejsi-a-vnitrni-autority.html