Zahrnuje schopnost vidět – v rámci určitého rozsahu – do jakékoliv hloubky a v jakémkoliv rozlišení (měřítku). Je to nový způsob vnímání věcí. Když chceme pozorovat nějaký orgán, soustředíme se na něj. Pokud chceme vidět do orgánu nebo jeho určité části, zaměříme se tam. Jestliže chceme vidět mikroorganismus, který pronikl do těla, zaměříme se na něj. Mikroorganismy vypadají stejně jako pod mikroskopem.
Tyto zážitky vnitřního vidění, které můžou být zpočátku spontánní, je možno později naučit se kontrolovat. Bylo zjištěno, že k tomu, abych jsme mohli vidět tímto způsobem, se musíme nacházet ve stavu plné otevřenosti, kdy je aktivovaná šestá čakra (třetí oko) a mysl je klidná a soustředěná.
Také jasnoslyšnost (je to vnitřní komunikace) k sdělovaným informacím tomu hodně napomáhá od duchovních pomocníků – přátel z Nebe, kteří jsou přítomní při léčení. Je to přes 4. srdeční čakru ve středu hrudi, musí být však plně otevřená a proudit z ní pozitivní energie lásky od Stvořitele.
Později byly léčitelem nalezeny techniky, které pomáhaly tento stav navodit, což umožnilo vnitřní vidění používat, kdykoli bylo potřeba. Nedařilo se to však, pokud byl léčitel unaven – jednak je tehdy těžší soustředit se a uklidnit mysl, jednak je těžké zvýšit frekvenci vibrací. Také málo záleží na tom, jestli má oči otevřené nebo zavřené, kromě těch situací, kdy dochází k prolínání s informacemi přijímanými otevřenýma očima. Někdy tato doplňková informace léčitelovo soustředění zlepší, jindy naopak. Oči můžou být otevřené, když chceme zaměřit pozornost na určité místo. Jindy můžou být oči zavřené, aby nebyly vnímány ostatní informace, které by mohly moji pozornost narušit a odvést tak pozornost jinam.
PŘÍKLADY VNITRNÍHO VIDĚNI
Příklad takového vidění ukazuje obrázek 18-1. Vlevo nahoře je znázorněn pohled na auru zpředu, vpravo nahoře je pohled dovnitř a ilustrace v dolní části ukazuje pohled zezadu.
V tomto případě jedna paní upadla a poranila si rameno. Když s ní pracovala léčitelka, viděla „aurické krvácení“ v přední části ramena – zde unikala energie. Vzadu byly energetické linie kolem trapézového svalu propletené a potřebovaly narovnat. Přiložila pravou ruku nad místo „krvácení“, aby ho zastavila, a urovnala tak energii vzadu. Jakmile to udělala, mohla vidět rozdrcený konec pažní kosti, což bylo později potvrzeno rentgenem. Toto půlhodinové sezení vyléčilo „krvácení“ a pomohlo narovnat spleť energetických linií, a to pak vedlo k rychlejšímu zahojení rozdrcené kosti.
Jiný příklad můžeme vidět na obr. 18–2. Jednalo se o cystu na vaječníku o velikosti tenisového míčku – asi 7 cm v průměru.
Třetího ledna (obr. 18–2A) byla barva, kterou viděla léčitelka, tmavě modrošedá. Cysta už byla diagnostikovaná lékařem, ale zánětlivé onemocnění pánve, které se projevovalo tmavě červenou barvou v auře, ještě ne.
Do 15. ledna (obr. 18–2B) se cysta zmenšila na 4 cm a lékař také potvrdil pánevní onemocnění.
Do 21. ledna (obr. 18– 2C) měla cysta 2 cm, ale ztmavla a byl k ní připojen podivný spirálovitý útvar. Pacientka držela počišťovací dietu, která odstraňovala problém. (V té době jsem neřídila léčení, pouze jsem pozorovala jeho průběh.)
29. ledna (obr. 18–2D) se cysta zvětšila, což bývá na začátku menstruace obvyklé, a to na 3 cm.
Do 6. února (obr. 18–2E) se zmenšila na 1 cm; 3. března (obr. 18–2F) byla úplně pryč a na jejím místě byla dobrá, zdravá premenstruační energie. Při všech těchto pozorováních odpovídala velikost cysty výsledkům lékařských vyšetření.
Vzhledem k tmavé barvě cysty pozorované 21. ledna bylo spolu s lékařem doporučeno pacientce osobní léčbu. Je totiž známo, že takovýto zánět může, pokud trvá příliš dlouho (v tomto případě se jednalo o tři roky), vyvolat rakovinu, čemuž jsme chtěli zlikvidováním infekce zabránit. Pacientka dodržovala po celou dobu léčení počišťovací dietu. Je možné se zbavit infekce i bez antibiotik.
Podle vnitřního vidění byla cysta téměř černá. Rakovina v raném stadiu má tmavě šedomodrou barvu a jak postupuje, mění se v auře na černou. Později se v černé objeví bílá místa. Když tyto bílé body začnou bublat a vřou jako malé sopky, dostává se rakovina do stadia metastází. V našem případě byla cysta příliš tmavá, nebylo možné tedy dlouho čekat, jak zapůsobí dieta.
Obrázek 18–3A ilustruje další případ zánětlivého onemocnění pánve, cysty na vaječníku a fibroidního tumoru. Pokud použijete vyšší smyslové vnímání, snadno rozlišíte cysty od fibroidních tumorů, které mají červenohnědou-barvu.
VNITŘNÍ VIDĚNÍ NA DÁLKU
Obr. 18 – 3B ukazuje příklad použití vnitřního vidění na dálku. Léčitelka byla požádána, zda bych nemohla léčit její kamarádku, která má dva fibroidy. Jakmile žádost vyslovila, okamžitě se před léčitelovým vnitřním zrakem objevila pánevní oblast její přítelkyně. Léčitelka nakreslila na tabuli, co viděla. Po dvou měsících, když ji začala léčit, se správnost její kresby potvrdila.
To, co tehdy viděla, se také shodovalo s diagnózou stanovenou lékařem. Měla dva relativně malé fibroidní tumory, které se do aury promítaly jako skvrny červenohnědě barvy. Jeden byl vpravo nahoře na vnější straně dělohy, zatímco druhý byl o něco níže nalevo a částečně zasazen v děloze. Co však na dálku neviděla, ale zjistilo se až v průběhu léčení, byla trhlina v přední druhé čakře, která zřejmě vznikla při odnětí levého vaječníku. Nejpravděpodobnější je, že čakra byla narušená předtím, než byl vaječník odstraněn, a byla příčinou dysfunkce. Chirurgický zákrok způsobil v čakře jistě ještě větší trauma. Situaci navíc komplikovalo i to, že ženy obvykle z oblasti odoperovaného vaječníku stáhnou energii, aby nepocítily emocionální bolest z jeho ztráty. Tento způsob blokování energie brání přirozenému procesu léčení v této oblasti těla a nakonec trauma ještě více zhoršuje.
PŘEDVÍDANÍ CESTOU VNITŘNÍHO VIDĚNÍ
Uvedeme příklad předvídání nebo varování od spirituálních učitelů; stalo se to, když jednoho dne šla na návštěvu léčitelka k přítelkyni. Byla tři bloky od její kanceláře, když jí bylo sděleno, že tam není, protože jí hrozí infarkt, a že potřebuje její pomoc. Léčitelka pak zjistila, že kancelář je zamčená, a tak šla za ní do bytu. Nalezla tam přítelkyni v bolestech – levou paži držela u těla. Ráno strávila na lékařské pohotovosti, kde jí dělali kardiogram.
Obrázek 18–4 ukazuje, co se odhalilo ve vnitřním vidění léčitelky.
V hrdle a v solárním plexu byla zadržená emocionální bolest, v srdeční oblasti byla nahuštěná energie, která prostupovala její tělo, a potom odcházela přes zadní aspekt srdeční čakry ven. Pátý hrudní obratel byl vychýlen nalevo. Tento obratel sice není připojený k nervům, které inervují srdce, ale je umístěn při kořeni srdeční čakry. Viděla také oslabení aorty právě nad srdcem. Pracovali jsme spolu na vyčištění stagnující energie okolo srdce. Tím, že s ní sdílela léčitelka její bolest, uvolnily se emoce zadržené v hrdle a v solárním plexu.
Začala plakat. Temná energie se prosvětlila, obratel se vrátil na své místo. Cítila se mnohem lépe. Když léčitelka odcházela, oslabení v aortě ještě přetrvávalo, ale postupem času se značně zlepšilo.
MIKROSKOPICKÉ VNITŘNÍ VIDĚNÍ
Dva příklady mikroskopického vnitřního vidění ukazuje obr. 18–5A a 18–5B. Obrázek 18–5A znázorňuje drobné organismy tyčinkového tvaru, které pronikly do oblasti ramene osoby, u které byla diagnostikována leprózní infekce. Léčitelka mohla takto vnitřním viděním vidět tyto organismy pronikající do svalů a kosti. Jak jsme pracovali, tělo zaplavilo velmi silné světlo – nejdříve levandulové a potom stříbrné a zaplnilo infikovanou oblast. Světlo způsobilo, že organismy začaly s vysokou frekvencí vibrovat – vypadalo to, jako by do nich naráželo světlo, ve snaze je uvolnit. Potom se energetický tok obrátil a vysál je pryč z těla.
V případě akutní myeloblastické leukemie u jedné pacientky, která byla podrobena chemoterapii, léčitelka viděla podivně vyhlížející ploché bílé objekty podobné zrnkům, které vypadaly, že rozmačkávají červené krvinky (obr, 18-5B). Asi rok před tím, než přišla k léčiteli, ji bylo několika lékaři oznámeno, že pravděpodobně do dvou týdnů zemře. Okamžitě se podrobila intenzivní péči včetně chemoterapie, Prohlásila, že když jí řekli, že jí zbývají dva týdny života, v pokoji se najednou rozlilo zlatobílé světlo a ona poznala, že neumře. Na nálepku každé láhve s tekutinou včetně léků, které brala, si napsala: „Čistá láska“. Chemoterapie nevyvolala žádné vedlejší účinky a došlo k úlevě. Když odešla z nemocnice a pokračovala v chemoterapii, začala pracovat s další léčitelkou, kterou vede duchovní průvodce Emmanuel. Emmanuel řekl pacientce, aby přestala léky brát, protože ji oslabují. Její lékaři ji varovali, že pokud poslechne, může velmi rychle umřít, protože její krevní zkoušky dokazují, že ačkoli je bez příznaků, není ještě vyléčená. Nebylo to pro ni lehké, ale rozhodla se léky nebrat. V tomto okamžiku přišla ke mně a já jsem viděla ty zvláštní objekty v její krvi. V průběhu prvního sezení byly uvolněny prudkým přívalem levandulového a potom stříbrného světla a potom odsáty pryč. Krevní testy v následujících dnech prokázaly, že je poprvé od stanovení diagnózy její krev úplně v pořádku.
Zcela určitě léčitelka nebyla hlavním nástrojem při jejím léčení; její úloha byla ji podpořit a pomoci vyčistit krev. Díky vnitřnímu vidění mohla být pacientka znovu ujistěna, že její krev je v absolutním pořádku. To bylo také potvrzováno krevními testy až do té doby, kdy jsme se dohodly, že už není nutně, aby mne navštěvovala. Předtím nebylo pro ni lehké stát na svém a tehdy mou podporu potřebovala. Lékaři se oprávněně obávali, že pokud chemoterapii vysadí, brzy zemře. Nemíním lékaře kritizovat; dělali všechno, co mohli, aby jí zachránili život. Ale v tomto případě tam byly další faktory, o kterých nevěděli. Léčitelka však měla k těmto informacím přístup od duchovního průvodce. Oni ne. To je příklad, kdy by mohla otevřená spolupráce mezi spirituálními léčiteli a lékaři mohla dobře posloužit pacientovi. Můžou si toho jeden druhému hodně dát, abychom společně pomohli při léčení.
PROCES VNITRNÍHO VIDĚNI
Mám pro to, jak funguje tento druh vidění, následující vysvětlení. Pozorovala jsem dráhu světla, které přicházelo do těla, svým vnitřním (rentgenovým) viděním. A viděla jsem toto:
Světlo vstupuje jak do třetího oka, tak do fyzických očí a proudí podél optických nervů, jak můžeme vidět na obrázku 18–6.
Toto světlo má vyšší vibrace než viditelné světlo a může procházet pokožkou. Světlo jde kolem hypofýzy, která je umístěna přesně za optickým křížem. Potom se světlo rozdělí na dva proudy. Jedna cesta – pro normální vidění – vede do okcipitálních laloků, druhá – pro řízení očních pohybů – do talamu. Podle mých pozorování lze pomocí určitých meditačních a dechových technik docílit, že hypofýza začne vibrovat a vyzařovat zlaté aurické světlo (nebo růžové, pokud je osoba zamilovaná). Tato vibrace a zlaté světlo zvýší množství světla, které přichází do oblasti talamu. Vnitřním zrakem pozoruji, jak se toto aurické světlo klene nad spodní částí corpus callosum a míří do epifýzy (šišinky mozkové), která slouží jako detektor pro vnitřní vidění. Prostřednictvím určitého způsobu dýchání, při němž se vzduch opírá proti vrchní zadní části hrdla a měkkého patra, umístěného právě z druhé strany mozkového podvěsku, mohu stimulovat hypofýzu k této vibraci. Toto meditační dýchání také pomáhá zkoncentrovat mou mysl a utišit ji. Vynáší zlaté světlo nahoru po zadní straně páteře a růžové světlo po přední straně. Tyto dva proudy se v oblasti talamu spojují, což způsobuje příliv energie do centrální části mozku, jejíž pomocí vidíme.
Můj subjektivní pocit přitom je, že něco (energie, informace) nechávám vstoupit do oblasti třetího oka. Tento typ vidění přináší schopnost proniknout do jakékoliv hloubky, kterou si zvolím, a určit, jak podrobně to chci vidět – a to až do úrovně buněk nebo dokonce virů. Mám pocit, jako kdybych měla uvnitř hlavy scanner umístěný v centrální části mozku asi 5 cm za mým třetím okem. Tam, kde se protne myšlená čára vedoucí ze třetího oka dozadu se spojnicí mezi oběma spánky, je srdce scanneru. Z tohoto bodu se mohu dívat jakýmkoliv zvoleným směrem, aniž bych pohnula hlavou. Ale podle mých zkušeností pomáhá dívat se přímo na to, co pozoruji.
Když mě navštíví pacient, udělám si celkový přehled o jeho stavu tímto způsobem, abych mohla vyčlenit oblasti svého budoucího zájmu. Moji pozornost přitahují ta místa, která potřebují pomoc. Potom se na ně naladím přesněji a zvolím detailnější měřítko. Když dělám to přesnější jemnější pozorování, položím někdy ruce na oblast, kterou sleduji – myslím, že ji pak vidím lépe. Někdy používám jinou metodu. Prostě si přeji vidět obraz problému a obdržím mentální obraz situace.
CVIČENI K VYTVOŘENI VNITŘNÍHO VIDĚNÍ
1. Cestování tělem
Nejlepší způsob, jak se učit internímu vidění, je provádět cvičení hloubkové relaxace která obsahují to, co nazývám cestování tělem.
Nejdřív se položte a odložte těsný oděv. Dýchejte zhluboka a uvolňujte se. Zopakujte to. Teď se nadechněte hodně zhluboka a napněte celé tělo nejvíc, jak můžete. Zadržte dech, po tom vydechněte a uvolněte všechno napětí. Opakujte cvik znovu. Teď opakujte cvičení tak, že napětí bude pouze poloviční a rovno měrně rozmístěné v celém těle. Vydechněte a přitom se uvolněte. Teď se zhluboka nadechněte a při výdechu se uvolněte, jak to jde nejvíc. Opakujte to třikrát bez napínání těla. Představte si, jak napětí pomalu odtéká, jak hustý med z vašeho těla na zem pod vámi.
Prociťujte, jak se zpomalilo srdce a jak zvolní a zdravě bije. Teď si představte sami sebe jak něco velmi droboučkého, třeba světelnou tečku, a vstupte do svého těla v kterémkoliv místě, které si vyberete. Vaše malinké Já putuji ve vaší levé ruce shora dolů a uvolňuje všechno napětí, máte pocit jemňoučkého chvění tepla a energie. Vaše levá ruka je těžká a teplá.
Teď se vaše Já vrací nahoru a potom dolů do levé nohy, aby i tady uvolnilo napětí, potom zpět a následuje pravá noha a po ní pravá ruka. Celé vaše tělo je teplé a těžké.
Teď začněte zkoumat jednotlivé tělesné systémy. Vstupte do srdce a následujte krev, jak je čerpána celého vašeho těla. Vypadá tento systém dobře ? Je v pořádku ? Teď se podívejte do plic. Po tom do zažívacích orgánů. Projděte z úst dolů do jícnu a dál do žaludku. Jak to vypadá ? Dostává se tam dost energie ? Je zde rovnováha mezi množstvím zažívacích enzymů a jejich spotřebou ? Teď sledujte tenké střevo, potom tlusté střevo. Je vše v pořádku ? Teď se podívejte na játra, slinivku, slezinu. Pokračujte přes vaše genitálie. Mají všechnu péči, kterou si zaslouží ?
Když najdete v těle místo, které vás znepokojuje, pošlete své malé Já do této oblasti s láskou a energií. Pořádně to prozkoumejte. Jestli tam něco schází, pošlete své malé Já, ať s tím něco udělá. Jestli to tam potřebuje vyčistit, vyčistěte to. Jestli je potřeba dodat energii, ať vaše malé já energii dodá. Když už jste spokojeni s prozkoumáním svého těla a péčí o něj, nechte malinké Já vyrůst do normální velikosti a nechte ho splynout se svým reálným Já. K tomuto typu sebezkoumání se můžete vrátit, kdykoliv se vám zachce. Vraťte se zpět k normálnímu stavu vědomí, ale zůstaňte hluboce uvolněni a plni sebedůvěry. Získali jste obraz vlastního těla.
2. Vnitřní pozorování těla přítele
Posaďte se naproti němu na židli. Jeden z vás bude pozorovat, druhý se pozorování otevře. Meditujte na uklidnění mysli. Jemně zaostřete pozornost na svého přítele, oči mějte zavřené. Vzpomeňte si, jaké to bylo, cestovat uvnitř svého vlastního těla. Teď můžete vizuálně cestovat tělem svého přítele. Je to trochu jiné, protože tentokrát pozorujete zvenčí.
Nejdříve najděte oblast, která vás přitahuje. Můžete použít ruce, ale těla se přímo nedotýkejte. Později už nebudete muset používat ani ruce. Když vás intuitivně nějaká oblast přitahuje, věnujte víc pozornosti jenom tomu místu. Zaměřte se na orgány. Věřte tomu, co uvidíte. Může to být barva, struktura, dojem nebo pouze neurčitý pocit. Nechte k sobě přijít obraz. Když se cítíte spokojeni s tím, co jste objevili, nechte se přitáhnout do jiné oblasti a zopakujte to. Pokud nejste přitahováni k žádné oblasti, pouze tělo prohlížejte. Můžete tělo vyšetřovat (prohlížet) po částech, nebo můžete.
Pokud jste obeznámeni s anatomií (a to se budete muset naučit, chcete-li se zabývat léčením), prohlížet jednotlivé tělesné systémy. Sledujte, co v duchu uvidíte. Když jste spokojeni s výsledkem, pomalu se vraťte k sobě a otevřete oči.
Diskutujte s přítelem o tom, co se vám podařilo zjistit. Jak to odpovídá tomu, co o sobě ví? Co neodpovídá? Dokážete vysvětlit proč ? Možná, že chyba je ve vašich očekáváních. Možná také, že problém je ve vašem vlastním těle. Možná máte pravdu a přítel neví nic o situaci, kterou jste „viděli“. Teď si vyměňte role a nechte přítele, aby pozoroval vás. Uvolněte se a buďte pasivní – abyste mu to usnadnili.
3. Meditace na otevření „obrazovky“ třetího oka (6. čakry)
Lehněte si na záda nebo se posaďte tak, aby vaše záda zůstala rovná. Poloha musí být pro vás pohodlná. Dýchejte zhluboka nosem. Nejdříve naplňte vzduchem břicho, potom střední část hrudníku a nakonec horní část. Teď otevřete ústa, jak můžete nejvíc.
Přibližte zadní část jazyka k zadní části hrdla tak, aby tudy vzduch unikal a současně vytvářel chrčivý zvuk – vzduch musí procházet štěrbinou měkkého patra. Zkuste „chraplať co nejvíc vzadu, vzniklý zvuk musí být jemný. Nezaklánějte hlavu dozadu — držte ji přímí nad páteří. Pomalu vypouštějte vzduch, nejdříve z břicha, potom ze střední části hrudníku a nakonec z horní. Nechte odejít všechen vzduch. Nadechněte se a relaxujte. Opakujte chraplavé dýchání. Když už jste to zvládli, přidejte následující vizualizaci.
Jak dech opouští vaše tělo, vizualizujte zlatý proud světla, který začíná v zadní části pánve a stoupá po páteři do oblasti centrálního mozku. Opakujte to třikrát, nezapomeňte na chraplavé dýchání.
Důležité je, aby 4. čakra byla také zapojena a otevřená pro přijímaní i dávaní energie lásky od Stvořitele. Čakerní systém nesmí být zahlcen negativními energiemi – bloky a negativními myšlenkami. Pak nic nefunguje ani léčení ! – poznámka.
Teď se zaměřte na přední část těla – zde bude proud světla růžový. Opakujte třikrát – dech musí být stále chraplavý. Všimněte si, že oba proudy se klenou obloukem nad středem mozku a uvnitř něho. Až zvládnete toto cvičení, nedělejte ho víc než tři čtyři vdechy a výdechy na každou stranu těla, protože byste mohli být hluboce omámení – je to velmi silné cvičení, buďte opatrní. Postupujte zvolna. Váš vývoj nelze urychlit způsobem, který není organický, to prostě nejde. (Ačkoliv většina z nás by si přála, aby tomu tak bylo.) Pociťujte pořád energie lásky proudící ze 4. čakry.
Častokrát v průběhu léčení dělám rychlé dechové cvičení, které mi pomůže zvýšit vibrace a energii, takže vidím lépe do aury a lépe přenáším vyšší frekvence přes mé pole. Dělám to tak, že pouštím vzduch proti zadní části hrdla (chraplání), ale dýchám rychle a krátce nosem. Jelikož jsem se těmto cvičením hodně věnovala, nečiní mi to potíže. Také někdy použiji dlouhé, pravidelné vdechy a výdechy bez přestávky (bez dechové zádrže) pro hlubší soustředění pozornosti, vyjasnění mysli a vyrovnání energetického pole. Nazývám tuto techniku „chraplavé dýchání nosem“.
Pokud je vyšší vidění spojeno s vyšším slyšením = jasnoslyšnost, obdržené informace jsou hodně užitečné.
Poznámka:
Jasnovidnost i jasnoslyšnost je možné dostat do daru od Stvořitele, na základě toho, že člověk, kteří se tímto životem tady přibližuje na duchovní cestě k NEMU/NÍ dostane po zvládaní životních zkoušek tyto Stvořitelove dary ku pomoci bližním svým. (Viz kniha: Spirála duchovní růstu – Duchovní cesta, klíčový materiál k dalšímu pochopení souvztažností). Nemusí tyto dary léčitel dostat hned, ale postupně, anebo jenom jeden z nich.
Tyto dary slouží tak k léčitelově pomoci, kterou si svobodně zvolil z vlastní vůle s láskou pomáhat jiným lidem i sobě ke zdraví a k dalšímu duchovnímu rozvoji i k duchovním radám, o přímo od Stvořitele přes INTUICI každého jedince a také telepaticky přes duchovní průvodce – přátele z Nebe – biológlékaře, kteří už vědomě komunikují s přáteli z Nebe.
JAK NALÉZT PŘÍČINU ONEMOCNĚNÍ: ZPĚTNÝ POHYB V ČASE
Objevila jsem způsob, jak „vyčíst“ příčinu určitého fyzického problému – kombinuji dvě techniky. První je, že si vybavíte vzpomínku, jednoduše se vrátíte do doby, kdy jste byli mladší. Zkuste se zachytit určitého věku nebo určitého místa, kde jste žili, a vzpomínejte. Teď se vraťte ještě do ranějšího věku. Jaký je váš vnitřní postup při vyvolávání vzpomínek ? Jak to vnímáte ?
Když si vzpomínám na něco z minulosti j á, používám mysl zvláštním způsobem. Vím, jak jsem to cítila – mám vzpomínku v paměti zaznamenanou jako určité pocity, obrazy nebo zvuky.
Posunovat se nazpět v čase je lehké – všichni to děláme. Většina z nás si však myslí, že to můžeme dělat pouze u sebe, ne u ostatních. To je jenom naše omezující přesvědčení. Zjistila jsem, že to je právě tento vnitřní proces vracení v čase, co se používá při „čtení“ anamnézy onemocnění.
Další technikou je použití kinestetického spojení a vnitřního vidění. Nejdřív se spojím s určitou částí těla za použití kinestetického smyslu. Jakmile se dostaví obraz problémové oblasti, mohu popsat její momentální stav. Držím toto spojení a vracím se v čase, poznávám minulost a jsem svědkem „historie“ této části těla.
Například: uvidím v této části trauma, které vzniklo před určitým časem, potom uvidím jiné, které vzniklo ještě časněji atd. Nejvážnější onemocnění vznikají jako důsledek celé řady takovýchto poranění. Jdu prostě v čase zpátky až do doby, kdy ještě žádné trauma v této tělesné partii neexistovalo. První trauma je příčinou, která vyvolala dnešní problém.
Zdroj: e-mail +
http://www.skola-esoteriky.cz/dokumenty-clanky/cakry/vnitrni_videni/vnitrni_videni.php
