Převážně druhý článek, který se týká preparátu Colonix vyvolal diskuzi, která ho zatracovala, nebo naopak chválila…….. Neznám a nemám svou zkušenost a tak jsem napsala paní Bláhové a požádala ji o její názor.

Dobrý den paní Bláhová,

včera jsem na stránkách MOJE-PRAVDY uveřejnila váš článek i s rozhovorem, který jsem tak nějak dohledala. Článek měl velmi příznivý ohlas a asi vám i čtenářky, které navštěvují PRAVDIČKY začaly psát a mě mile překvapilo, že i po tolika letech tak pružně na reakce a dotazy reagujete.

Díky tomu článku mi přišel i odkaz na přípravek  Colonix  a já bych ráda znala váš názor, protože s ním zkušenost nemám. Pár lidí ho chválí, ale spíš na něj prskají. Tak nevím.

Pokud mi paní Haničko odpovíte, tak bych ráda i vaše svolení a vaši odpověď uveřejnila….. pokud to nebude možné a nebudete si to přát, tak to samozřejmě budu respektovat.

PS: tady vám posílám odkaz na váš článek (doufám, že nevadí že je na stránkách uveřejněn :o)…pokud ano tak ho stáhnu, ale jsem zastánce toho, že o dobrých věcech by se mělo dozvědět co nejvíce lidí) JAK NÁM ŠKODÍ PARAZITI

a tady je článek o tom přípravku ….. který jsem zmiňovala SMRT KTERÁ ŽILA VE MNĚ

Přeju vám hezký večer a děkuji vám za váš čas…..a snad i odpověď. 

Mějte se a smějte se….s láskou Zrzka

26.2.2012

Článek je starý tři roky, už máme nové poznatky. Také zkušenosati s klienty a odčervováním napřímo, už nejen teorie. Kazuistiky jsem sepslala do Deníku poradce, který vyšel v prosinci loňského roku, včetně rad, jak a kdy užívat antihelmintika, dávkování, atd. Colonix je jistě dobrá věc, pokud žije člověk ve státě, který parazity neuznává a tedy se nedostane ke správným antihelmintikům. Tady není registreována většina potřebných léčiv. Colonix do jisté míry vyčistí zažívací trakt, a přitom je šetrný, protože používá jen byliny. Nezasáhne však mimostřevní lokalizace, protože paraziti jsou běžně rozběhnutí v cévách a žilách, srdci, plicích a pod. Tam se byliny nedostanou. proto od jakýchkoliv bylin-ořešák, pelyněk, česnek, hřebíček apod-očekávejte jen omezenou a dočasnou úlevu. Také cena tohoto výrobku není lidová.Proto ho svým klientům nedoporučuji. V současné době a ve věku internetu není problém sehnat si správné léky i na druhém konci světa, nastudovat si správné dávkování a užít. Dokonce už můžeme sloužit zpětnou vazbou- jak se daří klientům po odčervovací kúře. Přes drobné nepříjemnosti během užívání se na konci většina lidí cítí skvěle, mohu sama potvrdit na sobě. Jak to probíhá, může dokumentovat například příběh, který posílám. Jeho autor souhlasí s uveřejněním kdekoliv. Také posílám článek MUDr. Fonkové-výňatek z knihy, velmi trefný. Budete-li mít zájem, pošlu ještě materiály od MUDr., Jelisejevové.

Zdravím , HB

27.2.2012

NAPSAL   JSEM   DOPISY   NA   ROZLOUČENOU

Leden  2012

Chtěl bych vás seznámit s mým příběhem, který doufám bude mít dobrý konec. Jsem muž, 59 let, celý život velmi akční. V mládí  jsem docela dobře studoval, pak  hodně pracoval i sportoval: kolo, lyže, tenis. Měl jsem rodinu, děti, všechno bylo v pořádku. Pak jsem odjel do Thajska. Asi za dva měsíce po návratu, v červnu 2010, začalo peklo. Pískalo mi v uchu, točila se mi hlava, bylo mi špatně od žaludku, hrozná  únava. Pomyslel jsem nejdřív na letní střevní chřipku, ale neměl jsem teplotu. Nepomohl  paralen, ani jiné léky. Kvůli Thajsku mne napadlo nechat se  pro jistotu vyšetřit v Centru cestovní medicíny v Praze na Uhelném trhu. Na rozbor krve jsem potřeboval doporučení od svého obvodního lékaře, prý jinak jsou testy velmi drahé. Krev, stolice, test na helmintózy, vše bylo negativní. Závěr: je to alergie. Byl jsem odeslán obvodním lékařem na ORL.  Následoval rentgen krční páteře, CT hlavy kvůli závratím a CT dutin kvůli ucpávání a nekonečnému lepkavému sekretu z nosu. Nasadili mi spoustu léků na alergii, nevolnost atd. To trvalo půl roku. Nevolnost se zhoršovala. V břiše mi vařilo, pálilo mne při močení a stolici. Obvodní mne odeslal na Bulovku. Opět všechna vyšetření včetně HIV, venerologická vyšetření, znovu se odebírala krev a stolice na parazity, vše  negativní, závěr: jsem zdravý. Běžně se tato vyšetření pacientům nedělají, vzali mne jen proto, že jsem se vrátil z Asie. Ostatní jsou bez šance. Výsledky ale byly stejně  negativní.

Dostal jsem nějaké léky na úpravu střevní flóry a potíže se mírně upravily. Následovala kolonoskopie-negativní. Lékař ORL navrhl pobyt u moře, návštěvu solné jeskyně a nakonec vysekání nosní přepážky, aby se dostalo více vzduchu do mozku a tím se odstranilo točení hlavy. Po návratu od moře byl stav stejný, jenom se přidal ekzém. Po měsíčním bezvýsledném užívání kortikoidů už si se mnou paní doktorka na kožním  nevěděla rady. Znovu mi nechala vyšetřit krev, HIV atd…vše negativní. Byl jsem tedy odeslán na psychiatrii s tím, že příčina bude asi psychosomatická. Byl  jsem opravdu psychicky na dně. Představte si, že se dva roky nevyspíte kvůli pískotu v uších, stále se vám točí hlava. stále je vám nevolno, stále máte ucpané dutiny. Měl jsem navíc pocit cizího tělíska v oku, několikrát jsem byl u očního a žádal jeho odstranění, samozřejmě jsem byl vyhozen, že tam nic nemám,že si vymýšlím a obtěžuji. Nebyl jsem schopen se účastnit běžných rodinných povinností, propadl jsem apatii. Neměl jsem zájem o jakoukoliv činnost, o návštěvy, přátele, rodinu, sport. Rodina se mi rozpadla, zvlášť když  oficiálně jsem byl zdráv.  Mám schované všechny výsledky vyšetření. Už jsem se smířil s tím, že se to nikdy  nezlepší. Napadaly mne myšlenky na ukončení života. Napsal jsem dopisy na rozloučenou.

Vnitřně jsem ale cítil, že nějaká příčina být musí a hledal jsem pomoc na internetu. Našel jsem ing. Bláhovou a stručně jí moje potíže popsal. Její závěr byl jednoznačný – jde o parazity. Začal jsem podle pokynů užívat albendazol, praziquantel a Ivermectin. Za tři týdny byl výsledek neskutečný. Masivní odchod parazitů, velký objem stolice každý den, točení hlavy téměř ustalo, pískání také. Dokonce jsem začal spát. Celkově je mi podstatně lépe. Antiparazitika kombinuji se zapperování hlavy, uší  a dutin. Uši a dutiny vytírám ivermectinovou mastí, navíc dutiny proplachuji MMS roztokem. Vše, co ze mne odcházelo, jsem zdokumentoval. Mnoho dní ze mne odcházely spletené několikadecimetrové  útvary, kterým jsem říkal ,,copy“. Fotografie byly pro mne dosti šokující. Koupil jsem běžný mikroskop a hned při prvním zvětšení  sekretu z nosní sliznice  jsem objevil háďátka. Nedalo to žádnou práci. Proto žasnu, že když jsem já, laik, napoprvé parazity našel, že je neobjevili ani jedni odborníci na parazity v Praze. Hodně jsem přemýšlel o tom, kde se to ve mně všechno vzalo. Záblesky podobných  potíží se už objevovaly v minulosti, ještě před cestou do Asie.

Bydlel jsem na  vesnici u Prahy, na dvoře byla štěňátka, koťátka, králíčci, slepice, se vším jsme si hráli, když něco chcíplo, od sousedů se přineslo nové. Nikdo si neběhal umývat ruce. Jako dítě jsem hodně skřípal zuby, maminka mne v noci budila a prosila, ať neskřípu./Jeden ze symptomů přítomnosti parazitů/. Na vesnici byly velkochovy drůbeže, takže se tam stahovala hejna různého ptactva, migrujícího z Afriky do Evropy. V drůbežárnách pracovala celá rodina. Přímo v domácnosti byli několikrát psi i kočky. Štěňata se odčervovala, na sebe jsme zapomněli. V mé práci jsem přišel často do kontaktu s hlínou a zeleninou /háďátka/.

Babička i maminka si často stěžovaly na točení hlavy. ,,Dnes mám ale motolici“, říkala maminka. Později měla s točením hlavy a zvracením velké potíže, ale lékaři to přičetli krční páteři. Zemřela v 70 letech na infarkt, dnes už vím, že to byli pravděpodobně  také  paraziti.

Na závěr bych chtěl poděkovat ing. Bláhové, která mne vrátila do života. Je to sice běh na dlouhou trať, když si je nesu od dětství, ale kde je známa příčina, je i naděje.

S panem inženýrem z Prahy si mailujeme.

3.2.2012  Dobrý den, paní inženýrko, posílám 3 fota sekretu z nosu. /Nitkovité útvary několik cm dlouhé, červené – nasáklé krví. Pravděpodobně  dospělci filárií. / Dnes spánek zase lepší, cítím se chvílemi velice dobře, pískání jenom občas. Nesrovnatelné s dobou před vánoci, v podstatě jiný člověk. Pokožka na těle bez vyrážky, velký rozdíl je u kůže chodidel, přestože jsem s nimi nic nedělal. Tvrdá kůže je pryč, i krupička pod  kůží. Celý život jsem měl pukliny na patách, hrozná bolest. Hlavně se ale změnila psychika, mám opět chuť do života ! Myslím ale, že je ještě potřeba vyčistit je z dutin, tam ještě jsou. Nosní sliznici proplachuji MMS. Beru Joalis, zapperuji hlavu. To zapperování se jim evidentně  nelíbí.

Stále beru Ivermectin, ob den. Včera jsem si vzal albendazol a dnes opět ve stolici škrkavky, za 60 let jsem asi zanesený pekelně. Zatím s ivermectinem nepřestanu, bojím se, aby se zase nenamnožili.

5.2.2012  Dobrý večer, tohle Vám musím napsat, před chvílí tu byla moje oční lékařka. Úplně valila oči, když jsem jí ukázal nohy. Nejen že nemám ztvrdlou kůži, ale skoro mi zmizely křečové žíly. Toho jsem si všiml před dvěma dny.

Hned si napsala jména všech léků, které jsem bral.

Za chvíli dorazil ještě její manžel pro název Vaší knihy. Je to technický ředitel oborové pojišťovny. Udělal jsem mu přednášku, jak špatně mne doktoři léčili a kolik vyplýtvali peněz na zbytečné léky a mastičky. Dal jsem mu Váš mail pro objednání knihy. Ty žíly jsou obdivuhodné, myslím, že se taky o nich někde zmiňujete v souvislosti s parazity. Chtěl jsem Vás potěšit zprávou, že jedna doktorka najednou změnila názor. Posílám fota škrkavek, které ze mne vyšly.

7.2.2012  Dobré ráno, ptala jste se, jestli jsem zhubl.  Za ten měsíc jsem zhubl 3,5 kg. Jím trochu méně, úplně mne přešla chuť na sladké. Sice jsem ani před tím nesladil a nejedl dorty, ale chuť na to jsem měl hroznou, stálo mne to vždy hodně sil a vůle to nejíst. Někdy jsem to ale porušil a snědl, co se dalo, například celou bonboniéru  atd. Jako malý jsem byl bit, snědl jsem všechny kolekce už před vánoci. Co je nyní ale úžasné, to jsou mé křečové žíly, byly strašné, dvakrát operované, prvně již ve 24 letech, pak mne čekala mnohokrát skleroztizace a teď mi je chtěli opět vyřezat až od třísel.  Řekli mi, že je to dědičné po matce, ta je měla taky hrozné, ke konci života bércové vředy. Nyní skoro zmizely, nohy mám hladké, velká úleva, není v nich tlak. Každému je ukazuji a všichni ,,čučí“.

Usuzuji tedy z toho, že parazity jsem nakažen od dětství, popřípadě rovnou od matky. Moje tělo se s tím asi dříve nějak srovnalo, byl jsem mladý, ale nyní už to nezvládlo, paraziti začali vítězit. Naštěstí jsem objevil Vás. Další foto z toalety/škrkavky/.

9.2.2012 Je mi dobře, dnes jsem podruhé vysmrkal  nitkovitý úvar, dlouhý  několik centimetrů.  Všechno fotím. S každým  takovým ,,úbytkem“ je mi zas o něco lépe. Ucho občas ještě trochu píská, ale proplachuji ho MMS. Ty moje žíly, to je zázrak, přítelkyně kroutila hlavou, předtím to byla hrůza. Ozvu se…

16. 2. 2012  …..ty žíly to je velký rozdíl, měl jsem je úplně jako hadice na obou nohou, škoda, že jsem je nevyfotil předtím. Stále pokračuji s albe, prazi a ivermectinem, vše jednou týdně.  Mám také pocit, že se mi lepší záda, od mládí jsem měl diagnostikovaného  Scheuermanna, cvičil jsem, ale výsledky žádné. MUDr. Jelisejevová  o této diagnóze také píše v souvislosti s parazity.

18.2. 2012   Příliv optimizmu. Cítím se fit, tělo se mi mění každý den. Spím. Pokožka bez červených fleků, nesvědí. Stále beru antihelmintika. Bolela mne kolena. Byla mi  diagnostikována  artróza druhého stupně. Elektroléčba  a ultrazvuk nepomohly. Pak už prý pomůže jedině operace. Koleno dnes ohnu bez bolesti.

Ing. J.K. Praha

MUDr. Ingrid Fonk

Střevní parazitóza v humánní medicíně

Základy – Klinické základy – Diagnostika – Terapie

Předmluva

Moje kniha  „Střevní parazitóza – centrální porucha imunity – zapomenutý obraz nemoci“ je již tři roky rozebrána. Tato kniha vydaná v roce 1992 v podstatě splnila svůj úkol tím, že upozornila na tématiku, která se v prošlých desetiletích z obrazu světové humánní medicíny jaksi vytratila, či upadla v zapomění. Tím se vlastně stala jakýmsi průkopníkem.

Mezitím se téma střevní parazitóza dostává stále více na světlo a to nejen v odborných časopisech, ale i v ostatních médiích. Lékařská praxe, která by měla na tyto podněty reagovat, zůstává však i nadále beze změny přesto, že se zvětšující se globalizací se rozšiřuje i působnost parazitů. Jsou to nejen osudy pacientů, kterých stále přibývá, ale i zvyšující se zájem lékařů a terapeutů o tuto tématiku, která mne podnítila napsat novou dvousvazkovou knihu o střevní parazitoze.

Problém se nijak nezměnil a tak i nadále zůstávají střevní parazité pro laboratoře NEZJISTITELNOU  VELIČINOU. Proti virům a bakteriím si organizmus zpravidla dokáže vytvořit imunologickou ochranu, proti střevním parazitům NIKOLI. Tento imunologický obranný mechanizmus nebyl, s výhodou pro další existenci parazitů a bohužel pro utrpení postižených pacientů a zvířat, od přírody jaksi plánován.

Bez spolehlivé laboratorní diagnózy však, podle moderních kriterií, není možné naordinovat žádnou terapii. Se zřetelem na střevní parazitózu je proto absolutně nezbytné se od těchto kriterií oprostit – přinejmenším do té doby, než bude k dispozici spolehlivá diagnostická metoda pro jejich zjišťování. Je tudíž úkolem této knihy upozornit lékařskou veřejnost na střevní parazitózu jako na komplex nemocí.

Od počátku věků používají střevní parazité vlastní strategii pro přežití až s oportunistickou přizpůsobivostí nejen ve zvířecím, ale i v lidském organismu. Jejich parazitizmus in vivo (v organizmu) je sice nezměněn ale jen málo rozšifrován (či rozpoznán). Existují parazité, kteří se rozmnožují výhradně v lidském organismu a jejichž existence je mimo člověka jako hostitele nemožná. K těm patří např. Askaridy (škrkavky), měchovci, tasemnice, filarie a původci bilharziozy a malárie. Díky jejich rafinované strategii pro přežití a přizpůsobivosti na prostředí a organizmus hostitele jsou i dnes sotva porazitelní

Práce na co možná nejširší vysvětlovací bázi je zde proto nezbytná. Mým cílem proto jest zpracovat přehledně toto množství dat tak, aby je bylo možno použít v praxi. – Pro koho?

-Pro čtenáře, který má zájem získat rychlé a věcné informace o mnohostranném obrazu nemocí zvaných „střevní parazitozy“ a jejich terapeutických možnostech bez nutnosti časově náročného studia.

-Pro moderního „Homo sapiens“, který je dnes více, než kdykoli předtím vystaven nebezpečí rozmanitých druhům nákazy aniž by o tom cokoli věděl či tušil.

-Pro podporu terapeutů, kteří se již mohou spolehnout na svůj klinický pohled a zkušenost a jednat i v případě, že je laboratorní vyšetření bez nálezu.

-Pro studenty medicíny na jejich cestě za hledáním spojitostí mezi teorií a praxí

-Pro lékaře, v jejichž  repertoáru se střevní parazitoza zpravidla neobjevuje, pro moderní, hygienou posedlou, hightech a pharma-orientovanou generaci, pro kterou je střevní parazitóza nesmyslem a tudíž žádné téma k diskuzi.

– Toto pojetí by mělo zcela pragmaticky přispět i k nápravě a zlepšení našich moderních sanitárních zařízení, které by mělo umožňovat kontrolu stolice pacientem, což bývalo dříve zcela běžné.(míněn tvar klozetových mís atd.)

-Pro vývoj zlepšených, více vypovídajících ale především financovatelných průkazních metod pro rutinní laboratoře.

Aby bylo možno toto obsáhlé téma střevních parazitóz řádně zpracovat, je rozděleno do dvou svazků:

Svazek 1:                Střevní parazitóza v humánní medicíně,

Základy, Klinická praxe, Diagnostika, Terapie.

• Díl I:  Praktické zkušenosti:

Data, a aspekty z mé praxe, jakož i krátký úvod do parazitologie.

• Díl II. Systematický popis:

Lexikon pro denní praxi

Zde najdete informace z okruhu antiparazitálních prostředků a jejich cen v lékárnách až po asociaci střevo – zuby:

Z obsáhlé oblasti parazitóz, se omezuje svazek 1 a 2 záměrně jen na střevní parazity. Tato kniha si nedělá ambice vystupovat coby konkurent jiným parazitologickým učebnicím. Měla by zprostředkovat rychlý vstup do základnů parazitální problematiky

a pomoci tématu porozumět.

.Dr. Ingrid Fonk

Internistka

Tutzing, srpen 2002

Část I – Zkušenosti z praxe

1. I. Základy parazitologie

• I.1. Filosofie a epidemiologie
• Střevní parazité se z hlediska patogenních střevních bakterií dají rozdělit do dvou  skupin: helmintů (červů) a protozoí (prvoků). V úvodu do tématiky se omezím na ty nejznámější zástupce: askaridy (škrkavky –hlísty) a taenie (tasemnice) jakož i lamblie a améby.

• I.1.1. Útrobní červi (Helminti) (7, 11,17,33,34,38,67,68,69,80,104a,107)

• I.1.1.1. Askaris  lumbricoides (škrkavka lidská)
• Na prvním místě stojí Ascaris lumbricoides, parazit, který je asi světově u lidí nejrozšířenější. V tropických zemích je udávána 90% promořenost 107.
• Samčí askaridy dosahují délky od 15 do 20 cm, samičí od 20 do 50 cm. Denně mohou naklást až 200.000 vajíček. Askaridy žijí v tenkém střevě, částečně po stovkách 33, mohou ale proniknout do dalších orgánů jako: žlučových cest a slinivky, jater, vnitřních a vnějších sluchovodů, vagíny a ženského močového měchýře 33,. Ileus verminosus (uzávěra střev –neprůchodnost) je též možná a vyskytuje se v anamnéze některých mých pacientů, aniž by byly nalezeny klinické důvody této uzávěry. Askaridy mají schopnost se pomocí proteolytických fermentů zachytit na střevní stěně tak, aby nebyly vyloučeny. To způsobuje částečně sekundární nekrózu (poškození buněk střeva). Délka jejich života je udávána od jednoho do několika roků.
• Způsob infekce: Vyloučené vajíčko potřebuje při sestupné teplotě 10 až maximálně 50 dní, než se z nej vyvine larva schopná invaze. Přímá nákaza mezi lidmi je podle mínění parazitologů nemožná. Infekční jsou pouze larvy, které mohou v půdě přežívat léta. Ústy projdou do tenkého střeva, proniknou střevní stěnou a za pomoci lymfy a krevního řečiště se dostanou do jater, pravé strany srdce a plic. Zde opustí krevní a lymfatický systém, proniknou do alveol (plicních slípků), projdou bronchiálním systémem do krku, kde  jsou spolknuty a vyrostou pak nakonec v tenkém střevě  během 6 až 8 týdnů v pohlavně dospělé jedince. Během invazní fáze od ca. dvou týdnů se mohou dostavit vysoké horečky s příznaky chřipky, bronchitis, příležitostně také zápal plic jako důsledek tak zvaného Löfflerova syndromu.
• I.1.1.2. Taenia saginata / solidum (tasemnice bezbranná/dlouhočlenná)
• Jako Askaridy, jsou i tasemnice rozšířené ubiquiterně, tedy všude. Hovězí a prasečí tasemnice které mohou dosahovat délky 6, až 12 m žijí v tenkém střevě a sice desítky let. Tasemnice patří pravděpodobně k nejstarším lidským patogenním parazitům. Jak mohou dokázat badatelé, hráli svoji roli již před více než miliónem let u pralidí africké savany, kdy ještě nebyl hovězí dobytek a prasata. Mezihostiteli byla tehdy lovená zvěř, jako např. antilopy. (Hoberg E. P., Alkire N. L., de Queiroz A., Jones A.: Out of Africa: Origins of the Taenia tapeworm in humans, Proc. R. Soc. Lond. B. (2001) 268, 781-787).
• Způsob infekce:  Konečný hostitel člověk vyloučí denně asi 6 až 7 zralých proglotidů (článků). Ty jsou svělé barvy, délky 1 až 2 cm a šířky 0,5 až 1 cm. Obsahují asi 80.000 až 100.000 vajíček.
• Vajíčka jsou životaschopná minimálně šest měsíců, za chladných a vlhkých podmínek až jeden rok. Seno a tráva v okolí campingových míst a odpočivadel na dálnici jsou vždy zamořena 11. V mezihostitelích skotu a prasatech se vyvíjejí z vajíček larvy (Onkosféry), které provrtají střevní stěnu a krví a lymfatickým systémem proniknou do svalů, nebo jiných orgánů, jako např. do CNS (centrálního nervového systému) a očí, kde se vyvinou do cysticerků (larev druhého stádia)
• Obraz nemoci “ Taenioza”: Nejčastější symptomy jsouporuchy trávení, bolesti těla, ztráta hmotnosti až ke kachexii (chorobné hubnutí), svědění konečníku, náhlé pocity hladu, ztráta chuti k jídlu, zvyšující se ztráta energie. Při cysticerkoze mohou podle napadeného orgánu bolet příslušné svaly, může dojít až k ochrnutí, motorickým poruchám a ztrátě citlivosti, neurologickým výpadkům, hydrocefalu (zvýšené množství mozkomíšního moku), psychoze, či se může vyvinout epilepsie.  Při napadení očí se projeví částečně i těžké poruchy vidění, exophtalmus (vystouplé oční bulvy).  
• I.1.2. Protozoa (prvoci) 17, 34, 57, 58, 67, 69, 75, 85, 104b, 105, 107
• Giardia lamblia (Lamblia intestinalis) a Entamoeba histolitica. Obě jsou celosvětově rozšířeny a patří do rodiny bičíkovců, přičemž vývojový stupeň améb je výšší než u lamblií. Obě se rozmnožují dělením a mají schopnost kdykoliv přejít z apatogenní do patogenní, agresivní formy.
• I.1.2.1. Giardia  lamblia = Lamblia intestinalis
• Způsob infekce a obraz nemoci: Orální příjem jen několika cyst stačí vyvolat infekci 85. V průběhu 6 až 15 dnů se vyvinou do vegetativní formy, které se rychle usídlí převážně v epitelu tenkého střeva (duodenum a jejunum). Následek toho jsou průjmy s bolestivým nucením na stolici (Tenesmus), odbarvená, kašovitá stolice, gastritida, pálení žáhy a škytavka až chroptění (Singultus). U přetrvávající virulence dochází k poruchám resorbce různého druhu: Steatrrhoe (pankreatická stolice), Celiakie 104b, 105 (lepková nesnášenlivost) a  nesnášenlivost mléka, mléčných produktů a laktózy z nedostatku laktázy 104b. Pacienti trpí velkou slabostí, depresemi a konečně i silným hubnutím (kachexií). Ötzmann 75 svého času zjistil lambliázu u mnoha navrátilců z Ruska. Ze 1789 pacientů s hepatitidou nebo cirrhozou jater mělo 1200 lambliázu ve své anamnéze. Cholecystitida, cholangitida a pankreální nedostatečnost (nedostatek trypsinu a lipásy) byla rovněž popsána 105. Přetrvávající lambliáza bez gastrointestinálních symptomů může být původcem chronické URTIKARIE (kopřivky) jakož i neurodermitidy, která je BEZ Metronidazolu NELÉČITELNÁ 84. Následkem lambliázy mohou být kromě toho i polyneuritida, poruchy spaní a koncentrace. Lamblie mají schopnost ve své virulentní formě přetrvávat roky. Podle nových poznatků jsou bezsymptomoví nositelé cyst mnohem častější, než se dosud předpokládalo 104b. Pschyrembel 81 udává např. promoření až 20%. 
• Zdrojem infekce jsou vyloučené cysty, které ve vlhkém prostředí při teplotě 20°C přežívají asi tři týdny, při 8°C mohou přežít tři měsíce. Chlorováním pitné vody nejsou usmrceny. V Rusku je to velký problém. Takto onemocněli např. roku 1974 američtí turisté v Leningradu na lambliázu 104b. Protože je pitná voda v USA a Kanadě “měně nákladně” upravována než u nás (míněno v SRN), jsou také tam lamblie více rozšířeny. Nejvíce je lamblie rozšířená v Asii, Africe a Latinské Americe. Infekce způsobená pitím vody z horských potoků a řek, jakož i vody na horských a lyžařských chatách jsou rovněž popsány. Protože jsou lamblie v podstatě přenášeny fekálně orální cestou, jsou zvláště ohroženy děti, homosexuálové, obyvatelé domovů a ústavů (hromadné ubytovny, koleje atd.). V zásadě se zdá, že stoupá náchylnost k nákaze u snížené kyselosti žaludku, jakož i při konzumaci stravy s bohatým obsahem uhlovodanů 105. Infekce jsou také možné skrze syrové mléko a sýry, jakož i u příliš dlouho a špatně skladovaných potravin. Kromě lidí jsou hostitelským rezervoárem také všichni savci, domácí zvířata nevyjímaje. Jako přenášeč cyst lamblií hrají důležitou roli mouchy. 
• I.1.2.2. Améby = Entamoeba histolytica  (měňavky / m. úplavičná)
• Entamoeba histolytica patří podle Westphala a Mohra k běžným, u lidí se vyskytujícím střevním parazitům. “Oproti dřívějšímu názoru je dnes jisté, že Entamoeba histolytica žijenormálnějako ostatní střevní amoeby uvnitř střev člověka”105. Rozeznáváme tři formy:
• Magna- forma(20-30 µm) – Obraz nemoci: Tak zvaná Gewebsform (tkáňová forma -Trophozoit) je virulentní formou. Pomocí proteolytických fermentů phagocytuje erythrocyty a vede k histiolýze střevní stěny (k rozpadu stř. stěny), převážně v oblasti kolonu včetně appendixu a rectosigmoidu (tl. střevo) a sice dle následujících klinických obrazů: Amoebiasa (Amoebenruhr), “Dráždivý tračník”, Divertikulitida, Appendicitida, Enteritis regionalis, Colitis s otokem sliznice, Eroze, Nekroza až těžké COLITIS  ULCEROSA . Trophozoity tvoří nejenom vředy, ale též amoebomy – tumory na zánětlivých místech granulované tkáně, které mohou být snadno zaměněny za adenokarcinom 104b. Amoebome se tvoří především v coecum (slepém střevě) a mohou být v daném případě spojeny s haemorrhagickým průjmem (krvavým průjmem). Jejich schopnost, kdykoli proniknout do lymfatické a cévní soustavy má za následek řadu sekundárních onemocnění: hepatitis, abscesy např. jater a plic. Jsou možné i abscesy mozku (u mužů 7 až 9 krát častěji než u žen) 104b. Doprovodné symptomy jsou nedostatečná výkonnost a deprese 105. Jako důkaz jaterní amoebosy je mimo jiné popsán i pravostranný syndrom rameno-paže104b. Ke tkáňovým formám patří i kožní a UROGENITÁLNÍU amoebosa. Daleko méně je známo, že améby jako invazní a depotní alergeny mohou vyvolat nejrůznější obrazy nemocí: k těm patří ALERGICKÁ  DREMATÓZA, URTIKÁRIE (kopřivka), angioneurotické edemy (otoky), astma, alergická hepatopatie, recidivující  POLYARTRITIDA a  MYOPATIE 57. Je třeba zdůraznit, že u sekundárních onemocnění amoebosy zpravidla  NEDOCHÁZÍ k  průjmu.   
• Minuta-forma – Obraz nemoci: Oproti Magna –formě je Minuta – forma (10-20 µm) obvyklý střevní parazit 105, který se zdržuje uvnitř střeva a je apatogenní. Rozhodující význam má ale ta skutečnost, že se minuta-forma vlivem určitých podmínek může změnit na patogenní. Jako příčina se zde uvádí: dietní chyba, porucha střevní flóry, infekční nemoci, ale také těhotenství 104b,  dále medikamenty, zvláště immunsuppressiva jako např. corticosteroidy, které mohou způsobit průjem s letálním koncem, a konečně klima s průměrnými teplotami 20-25°C a více 105,  tedy s teplotami, které už léta stále častěji prožíváme i v Západní Evropě.  
• Čtyřjaderné cysty: Ne z formy Magna-, nýbrž jenom z Minuta-formy se vyvíjejí čtyřjaderné cysty, vlastní nosiči nfekce, které jsou vyloučeny stolicí. Akutní průjem nepředstavuje žádný zdroj infekce, nýbrž výhradně bezsymptomatické amoební nosiče cyst 105.  Amoební nosič může denně vyloučit 30-40 milionů těchto cyst. V protikladu k Magna a Minuta formě, které během několika minut odumřou, přežívají cysty ve vlhkém prostředí v závislosti na teplotě mezi 8. a 30. dny.  
• Zdroj infekce: Amoební infekce probíhá v podstatě stejně jaku u lamblií, tedy fekál- orální cestou. Adekvátně velké riziko představuje špatná hygiena, homosexualita, jakož i zelenina a ovoce hnojené fekáliemi. V endemických oblastech je jedním z rozhodujících zdrojů pitná voda – i ta chlorovaná – jakož i kostky ledu a nápoje. Kromě toho jsou amoební cysty rozšiřovány také hmyzem a zvláště mouchami. 

• I.2. Pathofilosofie

Po uvedení převážně „fyziologických“ jakož i epidemiologických dat, následuje Patologický Komplex otázkou: Proč způsobují střevní parazité nemoci?

• I.2.1. Ileus (střevní neprůchodnost ) uzávěr průchodů a dutin

K uzavření např. střeva, žlučovodu nebo slinivkového kanálu může dojít mechanicky již pouhou přítomností helmintů v těchto orgánech. Tumory ve střevech, které se k úlevě všech zůčastněných po nějaké době takzvaně samy „rozpustí“, zde mají svůj možný původ. Mohou se usídlit ve vnějším nebo vnitřním sluchovodu, ve vagíně, ženském močovém měchýři nebo i v jiných orgánech.

• I.2.2. Zdroj alergotoxických reakcí

Téměř neznámým faktem je skutečnost, že střevní parazité způsobují alergotoxickou zátěž organismu nejen přítomností své a tedy cizí bílkoviny, ale především skrze  fermenty a odpadní produkty své látkové výměny. Flury 33 k tomu provedl s Askaridami (A. lumbricoides a A.  megalocephala) obsáhlé chemické, toxikologické a farmakologické výzkumy.  Tato práce z roku 1912 se měla stát  povinou četbou každého lékaře. Po této četbě by pak bylo zatěžko stanovenou diagnozu označit názvem  jako „vegetativní“, „psychosomatická“, nebo „funkční“. Při anorganické analýze zjistl Flury vysoký obsahkyseliny chlor- a fosforečné. V této souvislosti se nám vybaví heslo „Fosfátové  dítě“,  zejména hypermotorický syndrom, který se nechá v řadě případů vyléčit odčervovací kůrou.

Organická analýza Askaridů prokázala co do obsahu asi polovinu bílkovin a zbytek purinů , tuků, lipoidů, uhlohydrátů, glykogen a nejrůznější fermenty. Nejzajímavější, ale nejhůře sledovatelné se ukázaly být těkavé mastné a olejnaté kyseliny, jakož i do té doby neznámý alkohol, který Flury nazval „Ascaryl-alkohol“. Při pokusech na zvířatech prokázal, že to jsou tyto substance, které způsobují nejen dráždění  střev, zánětlivé procesy, hemolýzu, leukocytozu, poruchu srážlivosti krve, ale zvláště také poruchy centrálního nerv. systému (CNS)  jakož – cituji Fluryho doslova: „Halucinace, ChOREA, Hysterie, EPILEPSIE, Tetanus, Křeče, Deliria, Duševní poruchy, Meningismus“. Mimo to prokázal Flury i kapilární jedy s účinkem atropinu a koniinu, které vedou ke stavům podobným sepsi a těžkému střevnímu krvácení vedoucímu k letálnímu konci ( ke smrti). Koniin je jedovatý alkaloid (coninum maculatum), který způsobuje periferně se zvětšující sensomotorické ochrnutí. Na připomenutí: Sokratův pohár jedu obsahoval Koniin.

Při pokusech se zvířaty vyvolal Flury s těmito substancemi také alergické reakce vedoucí až k anafylaktickému šoku.

I.2.3. Střevní parazité jako přenašeči a zásobárna původců nemocí

V této spojitosti vyvstává otázka, jestli střevní parazité, zvláště helminti (tedy útrobní červi), mohou být nositelem a zásobárnou původců nemocí. Střevní parazité jako přenašeči zoonóz? Je zajímavé, že v dešťovkách byly prokázány např. Toxoplasmy.

Na základě výsledků pozorování a měření na EAV vyvstává hypotéza do diskuze, kterou je třeba brát vážně. Serie nových onemocnění s Brucellosou, kdy všechny ukazovaly na  spojení s Askaridosou mne přiměly přijmout tuto možnost jako velmi pravděpodobnou. Opět to byl Flury 33,který částečně prokázal velká množství bakterií v Askaridách (škrkavkách). Také mezi mými pacienty existují náznaky nejen pro přenos původců nemocí ze střevních parazitů, ale také jejich funkci jako zásobník. Tak došlo v jednom případu po odčervovací kůře, tedy zahubení tasemnice a rozpadu škrkavek (Taenia u. Askaris) k dramatické intoxikaci salmonellou, ačkoliv před odčervovací kůrou nebyla salmonella prokázána. Tato pacientka měla po 30.leté těžké zácpě  pět let trvající a všemu  léčení odolávající průjem. Po aplikaci odčervovací kůry je pacientka bez potíží. Intoxikace salmonellou byla u ní bez problémů v krátké době úspěšně vyléčena. Nejzajímavějším střevním parazitem pro naši diskuzi se zdá být „Minuta – form“ Améby , která pravděpodobně nese hlavní odpovědnost za symbiotickou rovnováhu. Má schopnost přijímat bakterie a jistě i viry. Existuje domněnka, že Minuta – form rozhoduje o tom, zda původce nemoci bude bez příznaků (symptomů) tolerován, nebo se stane agresorem. Jinými slovy, zdali se symbioza čí eubioza změní na parazitozu. Co se zde jeví především jako podezření, je v principu již základem jedné obsáhlé teorie, kterou vyslovil zoolog a mikrobiolog prof. Enderlein19 . Klíčem k tomu je jeho objev bičíkem opatřených  krevních symbiontů  se schopností vázat původce nemocí a skrze již zmíněné rušivé faktory  jejich apatogenů je přeměnit na patogeny, tedy přejít na parazitární formu. Enderleinův výzkum zůstal vlastně do dneška neznámý, ačkoliv obsahuje podstatné vědecké poznatky, zvláště pro základní výzkum ve vztahu genetiky a patologie.

Kromě již zmíněné možnosti, způsobit změnu z apatogenní do patogenní amébové formy, zdá se, že zde hrají významnou roli zvláště helminti (červi). EAV nachází jednoznačně důkaz toho, že mezi helminty a amébami zřejmě existuje vzájemný vztah. Tak se dá pozorovat, že terapie zaměřená vysloveně na améby vede k odchodu askarid a po terapii zaměřené výhradně na askaridy dřívě zjištěný vysoký nález améb nelze více prokázat. V této souvislosti by mělo vzpomenuto i Fluryho pozorování, při kterém zjistil, že škrkavky po důkladném opláchnutí pod tekoucí vodou během několika minut zahynou. 1991 se v „Nature“ objevila práce mnichovské technické univerzity, která je vhodným modelem pro tuto teorii. V práci byly zkoumány mořské nematody, které žíjí na rozhraní anaerobních a aerobních vrstev vody. Ve smyslu extrasymbiose jsou hustě osídleny bičíkovci (Paramaecien). V těchto bičíkovcích se průkazně vyskytují bakterie „Holospora“, jako endosymbianty srovnatelné s bakteriemi v amébách. Rozhodujícím výsledkem tohoto výzkumu však je, že se tyto Holospora bakterie nedají běžnými laboratorními postupy ani vypěstovat, ani prokázat.  Teprve speciální postup vyvinutý touto výzkumnou skupinou umožnil Holospora bakterie ve tkáních zachytit. Mikrobiologové odhadují, že existují ekosystémy  jako například odpadní vody, jejichž mikroorganismy jsou ze stejných důvodů idenfikovatelné jen asi z 0,1 -10 % 35

EAV – a laboratorní výsledky stojí v analogovém procentuálním poměru. Vysvětlení může být v tom, že EAV, v protikladu k laboratorním metodám, diagnostikuje původce nemoci již ve stadiu  endosymbiozy.- a sice nejenom ve vztahu k prvokům a helmintům, nýbrž také ve vztahu k imunokompetentním a ostatním buňkám.

Moje tvrzení, že střevní parazité mohou být převodníkem (nebo prostředníkem) pro původce nemocí bylo poprvé potvrzeno. Hoerauf et al 45,46,96  byly prokázány endosymbionty ve filáriích: Rickettsie (Wolbachie). Skutečnost, že se zde zároveň jedná  právě o Rickettsie je důležité a cenné doplnění k mé knize „Rickettsioza – Systém – a onemocnění pokožky“ 32  Makrofilárie, jakož i dospělí červi fillárií se dají úspěšně léčit jen tehdy, jsou-li jejich endosymbionti- tedy Rickettsie, po šestitýdenní tetracyclinové, popřípadě Doxycyclinové terapii  zahubeny.

Na základě IST°EAV vyšetření se objevují stále znovu známky toho, že zoonosy, jako například Toxoplasmosa, Brucellosa, Listeriosa, Tularemie, ale také Rickettsie, Borrelie atd. mohou být propašovány nejen střevními parazity, ale že jsou také vůči sobě v určitém „vřelém vzájemném vztahu“. Zvláště u chronicky recidivujících průběhů nemocí a záchvatových onemocněních lze pozorovat, že se dá terapií něco zlepšit teprve tehdy, KDYŽ  JE  CYKLUS  STŘEVNÍCH  PARAZITU  PŘERUŠEN . Je pak zcela jedno, zda se jedná o alergické, ORL, entorologické, neurologické, revmatické či jiné příznaky nemocí    S  biologickým diagnostickým postupem (zde EAV) se dají stále znovu pozorovat nápadné souvislosti mezi toxickou zátěží jakož i toxickým souborem (či posunem) a střevní parazitózou. Vysvětlením pro to může být, že střevní parazité hromadí nejen mikroby, ale také např. pesticidy, herbicidy, rozpuštědla a pod.  Po této krátké exkurzi do základů parazitologie představím v následující kapitole „případy onemocnění“ z mé praxe. Jedná se o pacienty, u kterých tato IST°EAV diagnoza prokázala nález střevních parazitů. Využívám při tom poznatky získané na základě rozsáhlého okruhu pacientů za posledních 20 let praxe.

II. Klinická praxe

• II.1. Patientengut (klientela)

Symptomatologie, vzorky prípadů, IST ° EAV- nálezy

• II. 1.1.   Všeobecná symptomatika
• V postate lze pozorovat některé symptomy, které jsou pro střevní parazitózu typické.
• II.1.1.1.   Vnější příznaky
• Ohraničené oči (kruhy pod očima), churavý vzhled, bledost, ekzém na horních víčkách, otoky na víčkách, všechny formy chronických ušních ekzémů, suchý, zanícený, strupovitý a svědivý nos, časté krvácení z nosu, trhlinky v ústních koutcích. K tomu patří také ekzem řitního otvoru a svědění. Vleklé akné, nevysvětlitelná ztráta hmotnosti může být rovněž výrazem střevní parazitózy. 
• II.1.1.2. Nedostatek energie (výkonu)
• Při náhlé ztrátě výkonnosti, zvláště u mladých sportovních jedinců a dětí by se měla vzít v úvahu i střevní parazitóza. Jeden i v tisku zmíněný příklad byl švýcarský fotbalista Alain Sutter, který svého času hrál za Bayern Mnichov. Nebyl tehdy schopen podat žádný výkon a platil více čí méně za simulanta do té doby, než mohla být stanovena správná diagnoza a to “střevní parazitóza”. “Měl jsem červy ve svém těle”. (“dlouhotrvající hledání virů a červů. Ojedinělý případ onemocnění fotbalových profis Sammera a Suttera”, Süddeutsche Zeitung Nr. 33, 9.2.1995),. Vzpomínám na jednoho mladého sportovního pacienta, kterého  při horolezeckém výstupu, ovšem po určité míře námahy, náhle, bez jakéhokoli varovného příznaku postihl  kolaps krevního oběhu. IST°EAV – vyšetření ukázalo na Taeinosu (tasemnici) Od tè doby, kdy byl pacient požil odpovídající vermicid,  je pacient bez potíží. Dá se stále znova pozorovat, že se pacienti, kteří si stěžují na únavu a úbytek energie, po vermicidové terapii nezvykle rychle zotaví.
• Příklad 1: Vzpomínám si na jedenáctileté děvče, které si dlouhé měsíce stěžovalo na únavu, poruchy koncentrace a krevního oběhu. Školní výuka musela být opakovaně přerušována. Dítě bylo bledé, bez chuti k životu, mdlé, a depresivní. IST°EAV vyšetření ukázalo na taeinozu (tasemnici). Poté co dítě požilo vytestovaný Praziquantel (Cesol), byla podle matčiny zprávy za dvě až tři hodiny po požití jako vyměněná. Objevila se jí opět zdravá barva v obličeji, byla veselá a aktivní a to trvale. 
• II.1.1.3. Všeobecné příznaky
• Anamnesticky nápadné jsou údaje některých pacientů, kteří dramaticky reagují, částečně se značnými komplikacemi i na nejmenší dávky léků a sice zcela nezávisle na tom, zdali se jedná se alopatické, homeopatické nebo bylinné léky. Tato symptomatika odpovídá takzvanému “Multiple Chemical Sensitivity-Syndrom” (MCSS)
• U průběhu nemocí a potíží, které probíhají v pravidelných, nebo nepravidelných intervalech, nebo recidivují, by se vždy měla vzít v úvahu střevní parazitóza.. K tomu patří i horečnaté záchvaty a ZIMNIČNÉ  STAVY  S TŘESAVKOU. Nezkrotná chuť (hlad), měnící se potravinová intolerance, nesnášenlivost česneku, jakož i zhoršení symptomů nemoci v akupunkturně – fyziologickém  období “tenké a tlusté střevo” ve smyslu orgánových hodin (tenké střevo 13-15  a tlusté střevo 5-7 hodin).
• II.1.1.4.   “Parazitogenní krize”
• Téměř jistým důkazem existence střevní parazitózy jsou, dá-li se to tak nazvat, nejspíše záchvaty nejrůznějšího charakteru. Zde se jedná o stavy, které přicházejí v hodinových intervalech, v některýchch případech v určitých denních hodinách a to v obdobích týdnů, nebo měsíců. Jedná se zde o stavy, které jsem nazvala “parazitogenní   krize”, která nápadně často přichází v noci a zvláště často v brzkých ranních hodinách. Jsou charakterizovány záchvaty bolesti v oblasti žaludku a střev, částečně s nevolností, zvracením a extrémním meteorizmem (nadýmáním), dýchacími potížemi přecházejícími až do astmatického stavu, PANICKÝM STRACHEM, POCITEM ZÁHUBY, neklidem, TACHYKARDIÍ, extrasystolií, hypotonní jakož i hypertonní krizí a stavy kolapsu. Pacienti trpí náhlým pocením, návaly horka, zimy, zimnicí, ZÁVRATÍ, chvěním víček a stavy těžko ovládnutelné slabosti. Mezi tím se nalézají i pacienti, kteří byli opakovaně kvůli srdečnímu záchvatu akutně posláni do nemocnice, aniž by byly nakonec nalezeny jakékoliv vysvětlující důvody. K tomu patří vzdáleně stavy podobné tetanu, EPILEPTICkĚ  ZÁCHVATY, jakož i epileptické stavy a migrény. Stálo by jistě za to provést studii, zda noční dětská úmrtí přinejmenším v některých případech s tímto nesouvisí. K tomu patří vzdáleně i dlouhotrvající noční návaly pláče a křiku malých dětí, který nelze žádným rozumným způsobem  utišit. Také náměsíčnost by mohla být v některých případech způsobena parazity.
• Zvláště ve vztahu k horčíku, vápníku, draslíku a železu, ale také vitamínu B12 lze pozorovat poruchy látkové výměny, které jsou v této souvislosti OZNAČENY  ZA NEMOC Z JEJICH NEDOSTATKU. K tomu patří poruchy jako BOLEWSTI lˇYTEK, SVALU A KŘEČE, stavy podobné tetanu, tachykardie, arrytmie, nedostatek železa – a zhoubná anemie.

• II.1.2. Odborná symptomatika

• II.1.2.1. Enterologie
• Jako nejbližší oblast lze na záčátek jmenovat Enterologii. Soubor potíží těchto pacientů, kteří mají za sebou často dlouhou strastiplnou cestu trvající třicet i více let: jde od bolesti břicha ve všech variacích až ke kolikám a tenesmům (bolestivé močení nebo nutkání a bolestivý odchod stolice) se vztahem, nebo bez vztahu k příjmu potravy. Zvlášť bolestivé střevní koliky vznikají např. při tělesném (fyzickém) zatížení, nebo otřesech, vzniklých např. při fotbalu, nebo jízdě na lyžích. U těchto události, které jsou často kvalifikovány jako stavy ohrožení a jsou neprodleně transportovány do nemocnic jako nouzové případy, však po vyšetření není nalezen přímý důvod k zákroku. EAV vyšetření určilo v těchto případech stav jako Taeinozu (tasemnici), kterážto problematika se systematickou vermicidní terapií dala úspěšně léčit. Také je zde třeba jmenovat takzvané  pupeční  koliky a podráždění střev  u dětí. Jsou s tím také spojeny stavy jako: nevolnost, nezkrotný hlad, nechutenství, částečně podváha, extrémní pohublost (kachexie), chronické nadýmání  nebo průjem, bezbarvá stolice, mučivé nadýmání často ve spojení se srdečními záchvaty jako tachykardie, panický strach a stavy blízké kolapsu  V anamnéze zvláště chronických případů hrají velkou roli recidivující žaludeční a střevní ulcerosa, divertikuloza, colitis ulcerosa, MORBUS CROHN a v neposlední řadě i Ileus (uzávěr střev, žlučovodů atd.)
• Případ 2:
• Do této skupiny patří 37letý pacient, který musel být v průběhu dvou let čtyřikrát operován pro Ileus (neprůchodnost střev), aniž byla nalezena příčina tohoto stavu. Stále znovu se opakující vyšetření stolice bylo bez jakéhokoliv patologického nálezu. Po čtvrté operaci přišel pacient do mé ordinace (praxe).
• Obr. 1 (chybí)
•  
• Moje diagnóza:
• Stření parazitóza, a sice smíšená infekce tasemnice a škrkavky (Taenia, Ascaridy). Bez EAV řízené terapie s antihelmentiky, které byly aplikovány nejdříve v krátkých a později delších intervalech lze říci, že by se býval tento pacient musel i nadále podrobovat dalším operacím, se všemi nepříznivými následky. Jakmile tento pacient pocítil první příznaky počínajícího zneprůchodňování střev, byla v závislosti na výsledku testu ihned nasazena odpovídající antiparazitní terapie, doposud vždy s úspěchem a to již po dobu trvající více než šest let. Během této doby došlo ještě k jednomu dramatickému průběhu v době, kdy jsem nebyla k dosažení a pacient byl kvůli symptomu na Ileus doporučen do nemocnice. Pak se ale vyskytla v poslední minutě ještě možnost na vyšetření v mé praxi, kam jej jeho žena dopravila vleže i s infuzní kanylou.
• IST°EAV -diagnoza: Askaridóza. Stanovená terapie: Helmex. Pacient vzal tablety ještě na cestě zpět do nemocnice a Ileus symptomy se rozplynuly během několika hodin. Odpověď na otázku určenou ošetřujícím lékařům, jak si vysvětlit nový vývoj v tomto Ileus případě zněla: “To se tam může vždycky něco vzpříčit”. O požití vermicidních léků se ale pacient neodvážil zmínit. Mezitím jsou stavy bez potíží v intervalech  ca. 6 až 12 měsíců. Prostředek volby byl při poslední recidivě zpravidla Eskazol, který tento pacient měl pro případ nouze v zásobě ve své domácí lékarničce, pokud by nebylo možné provést okamžité vyšetření. Z tohoto opatření pacient již několikrát úspěšně profitoval 

II.1.2.2. Potravinová nesnášenlivost, – allergie

• Potravinová nesnášenlivost, jakož i alergie je v úzkém vztahu s komplexem potíží, jako je specifická, nebo také stále se měnící potravinová nesnášenlivost. Někteří tito pacienti nesnesou bez problémů v extrémním případě téměř žádnou potravinu. V jednom případě mohl pacient pozřít jen ovesnou kaši a to ještě po lžičkách a jenom v leže, protože příjem potravy způsoboval silné křeče v břiše. Cílená vermicidní terapie dělá v těchto případech  hotové “zázraky”. Nesnášenlivost česneku může být rovněž známkou parazitní nákazy. Zvláště u infekce Protozoí (Lambliáza), se mohou vyskytnout poruchy látkové výměny jako: intolerance na laktózu, možná také lepková intolerance, malabsorbce (špatný příjem potravy) až k celiakii.

II.1.2.3. Dermatologie

• Potravinová nesnášenlivost, nebo alergie vede přímo k dermatologii. K tomu patří onemocnění jako akne, chronické ekzémy (také) sluchovodů a pokožky hlavy, částečně s vypadáváním vlasů (alopecie); záchvaty neurodermatitidy, částečně s nesnesitelným svěděním, přechodnou tvorbou vřídků, flekovitou vyrážkou či rozpraskanými koutky úst. Svědivost perianální oblasti, perianální ekzem částečně s fissurami (trhlinkami), abcesy, nebo kondylomaty (bradavice), to je nález, který mohu pozorovat zvláště při napadení amébami. Obvykle bývají tyto perianální problémy léčeny bez úspěchu jako mykozy, protože mykózy představují na bázi biofyzikální diagnostiky jen sekundární problém.
• Případ 3:
• Pětiletá hočička trpěla od svých dvou let perianálnim ekzemem. Nápadné na tom bylo, že se od té doby zcela nevypočitatelně objevovala flekovitá vyrážka v oblasti nohou, která během několika minut opět odezněla.
• EAV diagnostikovalo zpočátku askaridy (škrkavky) a oxyury (roupi), aniž by odpovídající terapie přinesla zlepšení. Teprve EAV- nález shigella flexneri  s důslednou nosodovou terapií měla téměř okamžitý úspěch. Zvláště působivý byl místní nález  (viz obrázky), který se vyvinul dva dny po přijetí nosody a při pokračování terapie se během krátké doby bez recidivy zahojil. Od tè doby  -ca 9 roků – se neobjevil ani anální ekzem ani vyrážka. Tento případ je zajímavý ještě z jiného hlediska, totiž anální ekzém a vyrážka nohou byly pouze vedlejší nálezy – pro pozorného diagnostika však důležité důkazy střevní parazitózy.
• Děvčátko přišlo do mé ordinace  kvůli artritidě obou kolenních kloubů, která se objevila, dle anamnézy, ve dvou letech současně s análním ekzémem
• 
• Obr 2a a 2b
• Klinická diagnóza:.
• 1. Dětská chronická artritida s vysokým počtem antinuklearních tělísek  
• 2. Neurodermitis.
• Anamnéza: Zde bych chtěla krátce načrtnout průběh nemoci od druhého do čtvrtého roku: Punkce kolenních kloubů v plné narkóze, odběr krve, ošetření na revmatologické-dětské klinice nejdříve v trvání šesti týdnů, později ještě jednou čtyři týdny. Terapie s Ammuno®, Resochin a Kortison injekce intraartikulárně. Konečně následovaly terapeutické pokusy s homeopatií, fytoterapií a laserovou akupunkturou. Protože se stále objevovaly recidivy, rozhodla se matka k vyšetření pomocí elektroakupunktury. 
• Moje diagnóza: “revmatická” -při systemické brucellose 
• –přetrvávající Yersenia- enterokolitický –efekt 
• –střevní parazitóza 

Komentář: Z mého pohledu byla spouštěčem pro toto dětské revmatické onemocnění  střevní parazitóza ve spojení s Yersinia enterocolitica. Anální ekzém se objevil ve dvou letech po letní dovolené strávené na Malorce, kde dítě dlouho pobývalo na pláži. 

Tento případ vede přímo k onemocněním kloubů, které mohou být v úzké souvislosti se střevní parazitozou.

II.1.2.4. Kloubní onemocnění

Obr.3: Dráha meridiánů tlustého střeva

 Obr. 4: Dráha meridiánů tenkého střeva

• K těm patří v prvé řadě revmatoidy všeobecně a jak se rovněž ukázalo, také v dětském a mladistvém věku. Těžištěm onemocnění kloubů je mimo revmatoidů také onemocnění páteřních obratlů. Zvláště onemocnění spoje mezi pánevní a křížovou kostí (Iliosakrální kloub), jakož i syndrom rameno-paže a  tzv. tenisový loket (paže) nelze zpravidla bez vyčištění střev úspěšně léčit. Také při těchto onemocněních hraje cílená vermicidní terapie rozhodující roli.
• II.1.2.5. Neurologie
• Zdá se, že neurologická onemocnění jsou mimořádně mnohostranná. Zde bych chtěla také zařadit HYPERMOTORICKÝ SYNDROM, zvláště u dětí, částečně spojený s Tik –symptomatikou. Migrény, polyneuropatie, radikulopatie s nápadnou bolestivostí a rychlou únavou nohou, částečně s MS- symptomatikou. K tomu patří i případ chronicky se vracející noční zástavy dechu (apnoe) u jednoho čtyřletého chlapce, vzdáleně epilepsie zvláště u dětí, ataxie (porucha pohybové koordinace) u jednoho desetiletého děvčete a jednoho 36letého pacienta; tinitus, přičemž v jednotlivých případech může dojít i k přechodné ztrátě sluchu. Částečně trpí pacienti extrémní poruchou koncentrace a paměti, což může negativně ovlivnit výkonnost jak ve školním tak i profesním životě. Je nutné připomenout dětské, často již v prvním roce života přicházející horečnaté křeče, které jsou mnohdy bagatelizovány. Ty mohou být předzvěstí počínající epilepsie, které se dá včasnou vermicidní terapií rovněž předejít.
• •                 Případ  4 a 5:
• • 20 měsíců starý chlapec, kterému byl během jeho devítitýdenního pobytu v nemocnici naordinován Orferil®, byl úspěšně léčen nosod – vermicidní kombinací tak, že Orferil® mohl být vysazen. Od té doby je malý pacient- jsou to již tři roky –bez potíží. Také v tomto případě byly předzvěstí epilepsie horečnaté křeče.
• •                 Sedmiletý chlapec, který ve věku tří roků trpěl těžkou formou epilepsie s častými Grand-mal záchvaty. Předzvěstí byly i v tomto případě horečnaté křeče. I přes antiepileptika přibývalo Grand-mal záchvatů tou měrou, že bylo nezbytné trvalé ošetřování. Zde byla ordinována systemická kortizonová terapie. Po dohodě s ošetřujícím neurologem byla prováděna pod ochranným vlivem kortizonu  ještě albendazolová terapie trvající více než šest dní. Po té se přinejmenším grand-mal záchvaty už neobjevily a sice po dobu šesti let. U chlapce byla nalezena při EAV měření “konstelace” toxoplazmozy a askaridozy.  Toxocariaza  byla z mého pohledu již původně v podezření. Není bez zajímavosti, že podobný nález se prokázal i u druhých dvou starších bratrů, u kterých se dle anamnézy vyskytovaly také horečnaté křeče, kde se však epilepsie nevyvinula. Za připomínku stojí, že s rodinou vždy žil pes.
• •                 Objasnění: Konstelace nálezů, tedy toxoplasmoza a střevní parazitóza je přímo typická pro takovéto případy. 
• II.1.2.6. Oční onemocnění
• K těm patří: Chororetinitis (zánět sítnice a střední oční membrány), která, zvláště u dětí může vést k oslepnutí, odchlípnutí sítnice a Iridocyklitis (zánět duhovky) – také recidivující – mohou být způsobeny klinicky nerozpoznanou střevní parazitozou. Zvláště v těchto případech lze vermicidy ve spojení s řízenou EAV terapií často dosáhnout působivých úspěchů.
• Případ 6:
• 26. letá pacientka s klinickou diagnózou: fokální hemorrhagická chororetinitis (fokální zánět sítnice a střední membrány se zvýšenou krvácivostí) levého oka (IPSN idiopatická subretinální neovaskularizace).  
• Anamnéza: Stacionární ošetření infuzí  Reparil®u na jedné univerzitní klinice. Fotokoagulace nemohla být provedena kvůli malé vzdálenosti k Fovea a Foveola (tyčinky v prohlubni žlutého tělíska). Nález v propouštěcí zprávě: „prognóza pro onemocnění je jistě nevýhodná. Je nutné počítat se zhoršením vidění kvůli rozšíření neovaskularizace. Bohužel nebylo možné, vzhledem k centrální poloze, provovést laserovou koagulaci“. 
• Na základě této prognózy se pacientka rozhodla k vyšetření pomocí ISTºEAV- 
• IST°EAV-diagnóza: systemická brucelloza, askaridoza. 
• Vlivem odpovídající terapie nosody a vermicidy onemocnění zcela a plynule odeznělo, ale především bez recidivy. Po třech měsících byl visus levého oka (schopnost vidět) opět 100%. Zvláště potěšující byla i ta skutečnost, že se schopnost vidění i u pravého oka z 10% zvýšila na 60% a to trvale. Pravé oko před rokem onemocnělo rovněž na hemorrhagickou chororetinitis. Nález na rozdíl od levého oka neležel centrálně a byl proto ošetřen laserem. Přesto a možná právě proto ztratilo oko 90% schopnosti vidět, která přetrvala až do IST°EAV terapie levého oka. Moje zpráva ošetřujícímu profesorovi zůstala ovšem bez jakékoli reakce. Kolik podobných případů musí ještě nastat, jimž budou takovéto terapeutické metody odepřeny? 
• II.1.2.7. Močopohlavní onemocnění
• K těm patří zvláště chronická cystitis a prostatitis, enuresis nocturna (noční pomočování),  terapii odolná vaginitis  s částečně těžkým vaginálním výtokem,  a pruritus (genitál. svědivost). V jednom případě byla jako ultima ratio (poslední pokus) provedena hysterektomie (odstranění dělohy), aniž by se dostavilo zlepšení. Po tomto zákroku naopak došlo ke zhoršení stavu
• II.1.2.8. Hematologie / Immunologie
• Za výraz homeopatických poruch lze považovat: idiopatické přechodné (hodnoty až do 26 x 10 na 9/l) a chronická leukocytoza, jakož i leukocytopenie. Ve dvou případech to byla myeloická leukemie, v jednom Morbus Hodgkin (lymphogranulomatoza). Důkazem možné existence střevní parazitózy je anemie bez průkazného zdroje krvácení, v daném případě eosinofilie a konečně patologický imunitní stav, zvláště se zvýšenými IgE – hodnotami. Prudké snížení ( v jednom případě 149 k 160 mmHg)  spojené se septickou, širokopásmovými antibiotiky neovlivnitelnou horečkou, může být rovněž důkazem parazitálního invazního stadia.
• II.1.2.9. ORL – onemocnění (Oto-Rhino-Laryngologie)
• U mnoha pacientů se střevní parazitozou jsou chronická ORL onemocnění známkou jejich oslabené obranyschopnosti, ale také výrazem akupunktur-fyziologického vztahu tenkého a tlustého střeva k ORL a plicnímu systému. V anamnéze těchto pacientů se nezřídka najde pneumonie již v kojeneckém, nebo dětském věku, ale též v každém pozdějším věku. Podle určitého průběhu nemoci je pak možné zvažovat, zda nejde  o tzv. Löfflerův –syndrom (alergický zánět srdce). V této souvislosti je pak třeba vzít v potaz např. „letní chřipky“ a především pak případy zánětu středního ucha (Otitis media) u dětí, které tak často recidivují. Záněty středního ucha se v dětském věku nezřídka nechají úspěšně léčit nasazením vermicidů, jako je např. Mebendazol. Totéž platí pro náchylnost k infektům, která je v této skupině pacientů nápadně častá.
• ASTMA, astma z námahy a astmatická bronchitida jsou rovněž u dětí, ale také u dospělých důkazem možné existence střevní parazitózy. Systematickou vermicidní terapií, která zpravidla vyžaduje důsledné opakování, lze děti i dospělé v podobných případech úspěšně léčit.
• II.1.2.10. Dětské lékařství
• Při následujících symptomech by se měla vzít v úvahu střevní parazitóza: bledost, propadlé oči (kruhy pod očima), hypermobilita, poruchy koncentrace, agresivita, rychlá vyčerpanost, nervozita, neurologické onemocnění včetně epilepsie, horečnaté křeče většinou při 38-38,5°C, náchylnost k infekcím, otitis media (zánět středního ucha) zvláště recidivující, anální svědivost, svědění nosu, břišní koliky, anální ekzém, NOČNÍ VÝBUCHY  KŘIKU, stavy STRACHU, DEPRESIVNÍ  SYNDROM.
• II.1.2.11. Status febrilis (horečnatý stav)– neznámý původ
• Někteří pacienti, zvláště děti, trpí na recidivující horečnaté záchvaty s teplotami od 38 do 40°C, trvající dva až tři dny, někdy i déle, které se mohou opakovat v intervalech dnů, týdnů, nebo i dvou až tří měsíců.
• II.1.2.12. Zubní lékařství
• Komplikace v rámci střevní parazitózy mohou být: parodontóza jakož i poruchy látkové výměny v zubech a dásních i ošetřených a bezzubých, a krvácivost dásní.
• II.1.2.13. Psychiatrie
• Zde lze pozorovat psychiatrická (psychická) onemocnění, která se mohou projevit v různých formách deprese: Deprese, které probíhají chronicky nebo latentně, ale i takové, které pacienty „přepadnou“ bez předchozího varování a trvají hodiny, nebo i dny a nevypočitatelně recidivují. Nápadná je dále dětská deprese, spojená s velkým pocitem strachu. Noční stavy PANIKY se sotva ovládnutelnými návaly křiku. Dále lze pozorovat poruchy spánku: závislé na MĚWSÍČNÍM  CY|KLU, ale i těžká chronická forma, trvající v jednom případě 12 a v jiném případě i 15 roků. V obou případech byly vyzkoušeny všechny klinické postupy včetně psychiatrie, kliniky zabývající se spánkem, ale také homeopatie a ostatní terapeutické postupy, ale bez úspěchu. U těchto pacientů byla také častěji pozorována náměsíčnost.
• Případ 7:
• Jeden nezapomenutelný případ jsem zažila u 33leté pacientky. U ní mě při vyšetření vyšel mimo jiné nález askaridózy. Protože trpěla také ekzémem, nechtěla jsem kvůli možné alergické reakci začít hned s nasazením vermicidu (v tomto případě šlo o vermox) a tak jsem nasadila nejdříve nosodovou terapii (homeopatika zhotovená z patogenů). Po asi dvou týdnech mě pacientka celá rozrušená volala: Od začátku nesodní terapie prožívá noc za nocí jenom horror. Když přijde ráno do koupelny, nachází nevyslovitelný chaos jako po vloupání, ale pak se ukáže, že domnělým lupičem  mohla být jen ona sama. Nebylo snad noci, kdy by neopustila lůžko. Jednou se nacházela ve sklepě, jindy zase v bazénu. Zcela zneklidňující ale bylo, když se jednou ráno jen lehce oblečena a celá promrzlá probudila ve svém autě. Aby došla až tam, musela jít přes celou zahradu až do garáže. Doporučila jsem tedy pacientce, aby začala ještě ten samý den brát Vermox®. Úspěch byl přesvědčivý. Noční „duchaření“ okamžitě přestalo. 

• II. 2.        IST ° EAV – Nálezy při střevní parazitóze

• II.2.1. Střevní parazité
• Diagnostické spektrum obsahuje pásové, kulaté, savé červy a prvoky jako améby (entamoeba histolytica) a Giardia lamblia, přičemž kulatí a ploší červi stojí podle častosti výskytu na prvním místě. V těžkých případech lze prokázat smíšenou infekci. 
• II.2.2. Imunsystemické nálezy
• Při použití “imunsystemického testování”  se nachází jako hlavní zátěž téměř bez výjimky prvoci . Na prvním místě stojí toxoplasmóza, o které jsem již zveřejnila práci (27). Pacienti v ní uvedení trpí v podstatě na virovou imunitní nedostatečnost která se projevuje nejrůzněji.  K tomu náleží dále ENDOMETRIÓZA, chronická cystitida- zvláště v dětském věku, tvorba cyst v obvyklých orgánech (vaječnících a děloze). V popředí stojí při této zátěži neurologická onemocnění jako MS (roztroušená skleróza), porucha vývoje mozku např. u legastheniků. Mohou se objevit těžké formy chororetinitidy. (zánět spojivek a cév). EAV nález  bývá  konstelace toxoplasmóza plus  střevní parazitóza. Zde je zvláště u závažných poruch zdraví z mého pohledu okamžité podezření na toxocariazu.
• Na druhém místě stojí brucelloza, charakterizovaná endokrinními poruchami, depresemi, leukemickými, enterologickými, dermatologickými a urogenitálními onemocněními, dále spondylitidou a revmatoitidou. Nápadně často trpí tito pacienti těžkými, klinickému léčení odolávajícími onemocněními retiny a choroidei. Po brucelloze následuje tularemie, vyznačující se náchylností k infekcím, onemocnění jater až k cirrhóze a depresím, zvláště také v mladém věku. Stále častěji se objevuje listerióza, opět se zvýšenou náchylností k infekcím, nedostatečnou výkonností a neschopností se koncentrovat, depresivní syndrom, dále onemocněními močového měchýře, kloubů a jater. Zde přichází v úvahu zvlášť úporné a chronické průběhy bronchitidy. Nezřídka se dá u pacientů pozorovat absolutní fyzická a psychická vyčerpanost. Závěr tohoto “seznamu” tvoří zpravidla geneticky asociované Tuberculinum/T. bovinum. Typické jsou pro tyto pacienty chronická enterologická onemocnění až k Crohnově nemoci , všeobecně alergické diathese a zvláště pak nesnášenlivost kravského mléka, onemocnění pokožky, v extrémním přépadě neurodermitis, astma, ale také leukemický obraz nemoci. To jsou nejdůležitější imunsystemické výsledky vyšetření. Následující mikrobiální konstelace nálezů lze u těchto pacientů prokázat pomocí IST°EAV.
• II.2.3. Typické mikrobiální nálezy  u IST ° EAV – Testu při střevní

parazitóze

• II.2.3.1. Nokardia asteroides (bakterie)- – patřící k aerobním Aktinomycetám žijícím normálně v půdě – je nález, který často signalizuje střevní parazitózu.
• II.2.3.2. Campylobacter jejuni / pilori (Helicobakter) ve spojení s lambliemi, amébami nebo také s helminty upozorňuje na zvláště často recidivující poruchy žaludku a střev, které jsou nezřídka spojeny se silnými bolestmi a kolikami. V jednom případě maligního karcinoidu s částečně jaterními metastázami velikosti pěsti, byl původ z pohledu IST°EAV v amoebiaze s ameobním abscesem jater v kombinaci s campylobakteriálním –jejuni infektem. Pankreatitické a cholangitické, velmi bolestivé záchvaty nemoci, se dalyy pomocí těchto dvou nosod a v průběhu delšího časového období stále znova s blahodárným ulehčením u pacienta zvládat.
• II.2.3.3. Yersinia enterocolitica– ve spojení se střevními parazity je jedné straně klasický nález od chronické enteritidy až k Morbus Crohn a Colitis ulceroza (crohnově nemoci a ulcerozné kolitidě), na druhé straně pak u revmatoidy malých (klouby prstů!), velkých kloubů a také obratlů. Typická pro tuto formu revmatoidy je nápadná bolestivost.
• II.2.3.4. Společné působení se salmonelami je rovněž častá konstelace u chronicky recidivující enterokolitidy
• II.2.3.5. Aerobacter aerogenes, aerobacter c. coli a bacilus faecalis alcaligenes se typicky objevují u depresí, poruch kardiálních a především také u poruch centrální nervové soustavy. Jsou častým nálezem při epileptických záchvatech.
• II.2.3.6. Chlamydia trachomatis v kombinaci s amébami u úporných chronických urogenitálních onemocnění u obou pohlaví.K tomu dále patří polyartritida jakož i izolovaná jedno nebo oboustranná artritida kolenních kloubů.
• Případ 8:
• V důsledku jedné nákazy z Brazílie onemocněl 54 letý pacient na velmi bolestivou HLA-B 27 (typický nález u spondylitis ancylosans) pozitivní polyartritidu ve spojení s recidivující iritidou (iritis) a cystoprostatitidou. Současně byly prokázány cysty ve vedlejších dutinách a v játrech. Po roční terapii s antirevmatiky (voltaren®) a zlaté-terapii (auro-detoxin®) následovalo vyšetření pomocí IST°EAV. 
• Diagnóza: “Morbus-reiter-syndrom” při střevní parazitóze (salmonella paratyphi, ascaridy) a infekce- chlamydia trachomatis. Po důsledné  EAV-řízené terapii s použitím nosod a vermicidů,  byl pacient trvale bez potíží, přičemž antirevmatika a goldterapie mohla být vysazena. 
• II.2.3.7. Clostridium cadaveris je nález, který ukazuje na střevní parazitózu i když při biofyzikálním testu střevní parazité nejsou ještě prokazatelní.  Zkušenosti ukazují, že se za tímto nálezem zpravidla vždy skrývá střevní parazitóza, která je teprve později diagnostikovatelná. Clostridium cadaveris (synonyma: Cadaveris sporogenes/- anaerobicum, Plectridium cadaveris) je obvykle přiřazována k střevním původcům, kteří platí za apatogeny
• II.2.3.8. Viry: U pacientů se střevní parazitózou lze téměř bez výjimky prokázat virovou zátěž. Převážně se jedná o EBV, Coxsackie-, CMV, a POLIOVIRY. Pomocí EAV se dají pravidelně prokázat i na pankreasu. Ve spojení s amébami nebo lambliemi a také v přítomnosti helmintů je možno v daném případě uvažovat, že jsou možná původcem vzniku DIABETU MELLITU. Přinejmenším se zde z pohledu EAV nabízí důvodné podezření  pro takovéto tvrzení. Ostatně je jejich nález výrazem více méně silně narušeného imunitního systému. Pomocí EAV se ukazuje, že ameboza ve spojení se zoonozou a Slow – virus- infekcí může hrát u homosexuálů a nemocných AIDS nosologicky rozhodující roli.
• II.2.3.9. “Dále je udivující, jak často lze prokázat Borrelie a Rickettsie. Chovají se jako viry. Ty také mohou přecházet vlivem nejrůznějších stressových faktorů z neaktivní formy do virulentní fáze. Stejné vlastnosti lze pozorovat i u výše jmenovaných bakterí.” 29 K tomu viz filariozu (díl II, I 5.1.6.1) jakož i “Rickettsioza – systémové – a kožní onemocnění.” 32

III. Diagnostika

• III.1. Laboratorní nálezy z pohledu biologické diagnostiky

Poté, co byly prezentovány nejdůležitější biofyzikální nálezy se naskýtá otázka, zda se  také dají potvrdit etablovanými laboratorními metodami.

Při této otázce se obracim výhradně na parazitologické laboratorní nálezy a zjišťuji, že v nejrůznějších parazitologických laboratořích se ANI V JEDINÉM PŘÍPADĚ NEOBJEVUJE POTZITIVNÍ  NÁLEZ. K mému největšímu překvapení nebyly a nejsou vegetativní formy parazitů zpravidla vůbec vyšetřovány. Kromě hub, klostridií nebo jiných bakterií, které z pohledu biofyzikálních diagnostických postupů v rámci střevní parazitózy zpravidla představují jen sekundární osídlení, nevykazují vyšetření stolice ani ty nejmenší indicie pro existenci střevní parazitózy. Pro mne to tehdy bylo pohnutkou k napsání knihy „Střevní parazitóza – centrální porucha imunity“ a dnes k napsání této knihy.

Takováto odchylka mezi mezi laboratorním a EAV nálezem potřebuje vysvětlení. Tak se objevuje otázka  diagnostických možností. Klinická vyšetření se opírají v podstatě o dvě laboratorní metody:

1. 1. Vyšetření stolice a
2. 2. hematoserologické vyšetření.

K bodu 1.: Dokonce i při dodržení všech  opatření, přičemž požadavek na čerstvé preparáty se zdá být spíše UTOPIÍ, je prokázání parazitů MIMOŘÁDNĚ  OBTÍŽNÉ

a patří dle pohledu všech parazitologů výhradně jen do rukou zkušeného a parazitologicky vyškoleného, ale především také MOTIVOVANÉHO diagnostika. U mých pacientů jsem zjistila, že obvyklé vyšetření stolice moderní laboratoří jako možnost spolehlivého nalezení diagnózy JE VYLOUĆENÉ. Důvodem toho je mimo jiné i široce rozšířené přesvědčení, že střevní parazitóza je v naší moderní, hygienické a farmakologicky „optimálně“ zaopatřené společnosti zcela bez významu. Nezávisle na tom si lze jen přát, aby toto problematické vyšetření stolice, a to i z pohledu estetického, bylo nahrazeno praktičtější a spolehlivější metodou. Podle profesora Mehlhorna jsou k dispozici rozdílné postupy. Pro své vysoké náklady ale nejsou v současnosti k dispozici a tudíž jsou zde v naší současné diskuzi o problematice testů nevýznamné.

V každém případě stojí za zamyšlení, že výtěžnost nálezů ze stolice i ve speciálních laboratořích, včetně amerických, jsou z pohledu terapeutů používajících biologické diagnostické postupy nanejvýš NEUSPOKOJIVÉ.. Nezávisle na metodice vyšetřování stolice se objevuje otázka, není-li chybějící důkaz částečně vysvětlitelný tím, že střevní parazité, včetně jejich vývojových stádií,  podlehnou trávicímu procesu, takže důkaz už vůbec není možný.Tato  úvaha, kdy vzhledem k průchodu potravy střevem „fyziologicky“ až 80 hodin,  (ale průchod také může trvat až 100 hodin ) ,  se nemusí zdát až tak zcela scestná.

U známého parazitologa Volkheimera se lze dočíst: „Doba dovolených – doba helmintů“ 101. nebo „ V gastroenterologické ambulanci je nález intestinálního  napadení červy zvláště častý.“ . To jsou prohlášení, která i nadále v lékařských praxích a laboratořích nejsou brána vážně. Pro pacienty by bylo velkým přínosem, kdyby lékaři a laboratoře věnovali sluchu neúnavným „stěžovatelům“, neboť – jak říká Volkheime : Helmintózy jsou snadno diagnostikovatelné, jestliže jsou u mikroskopu interesovaní,  motivovaní a  trpěliví vyšetřovatelé

K bodu 2.: Serologický důkaz je možný jen u malého počtu střevních parazitů, přičemž pozitivní titr antgenů je zachytitelný jen za určitých předpokladů. Nepřímým, tedy nespecifickým důkazem mohou být: zvýšené IgE- a histaminové hodnoty, eosinofilie, leukocytoza, leukocytopenie, anemie, nedostatek železa a vitamínu B12.

.           III. 2. Biofyzikální diagnostika na základě  IST ° EAV

Nejvíce vypovídající diagnostika s největší diferenciálně diagnostickou rozlišovací schopností je z mého pohledu i dnes nosoda ve spojení s elektroakupunkturou podle Volla (EAV). Takto lze s pomocí nosod v některých případech potvrdit nález, který lze makroskopicky zjistit teprve tehdy, až například proglottidy tasemnice psí nabudou tvaru okurkově vyhlížejících  segmentů. Neparazitologa proto jen těžko napadne, že to jsou proglottoidy (rozmnožovací segmenty tasemnice).  V mnohých případech lze pozorovat ještě jiný nález, který pokud vím, do teď nebyl popsán. Jedná se o nahnědle zabarvené gelovité útvary, které jsou vylučovány v průběhu několika dní po prodělané odčervovací (tasemnicové) kůře. Na základě zjištěné IST°EAV diagnózy „taenioza“ je nepochybné, že se zde jedná o odumřelé proglottidy.  

S pomocí nosod umožňuje EAV nejen rychlé určení diagnózy, ale především následně správný, a hlavně také účinný terapeutický postup.

IST°EAV je další vývoj EAV (Elektroakupunktura podle Volla) . Jedná se zde o biofyzikální měřící metodu, kterou Dr. Voll se spolupracovníky vyvinul před 50. roky.Vollův rozhodující objev byl, že akupunkturní body jsou měřitelné za pomoci měřiče odporu a stejnosměrného zdroje o ca 1V a sice v nízkofrekvenčním pásmu 0,8-10 Hz.Histologie akupunkturních bodů je identická s centrálním regulačním systémem (CNS). Také ona se skládá z vegetativních nervových vláken, lymfatických a krevních kalipár, uložených v tzv. mezenchymu (embyionální pojivová tkáň).Ty jsou takříkajíc vnějšími čidly CNS.

Z důvodu možnosti Endo- nebo Ektosymbiózy s mikróby, neměla by se diagnóza a terapie omezit pouze na střevní parazity. Monoterapie s vermicidy přináší nebezpečí aktivace tzv. symbiontických mikróbů a tím i jejich endotoxinů. Proto se doporučuje tyto mikróby vysledovat a zahrnout do ošetření (terapie), aby se zabránilo, nebo alespoň aby se minimalizovaly možné komplikace. Podle mých zkušeností patří k těm nejproblematičtějším „symbiontickým“ střevním parazitům na prvním místě: Yersinia enterocolitica, Sallmonely, Campylobacter pylorijakož i Helicobacter, Aerobacter aerogenes a zvláště pak lamblie a také améby. V úporných případech se musí nasadit antibiotika, která lze podle individuální potřeby přesně určit pomocí

biologických diagnostických postupů jako je EAV nebo AK.

K zachycení (objevení) symbiontických střevních původců nemocí se použije stejná strategie nebo postup, jako při určení indikovaných vermicidů.

1. IV. Terapie z pohledu IST ° EAV

IV. 1     Základní principy

Vyhodnocení výsledků vyšetření u mých pacientů vykazuje v podstatě dva hlavní rušivé faktory, které negativně ovlivňují imunitní systém:

1. 1. Zubní materiály, jako nadřazené příčiny poruch a
2. 2. Střevní parazité jako centrální příčina poruchy.

Je zcela zřejmé, že jsou helminti rozhodujícím způsobem odpovědni za vykolejení či nevykolejení biologického regulačního systému, neboli jsou odpovědni  za to, jestli se symbióza v parazitóze změní v disbiózu či nikoliv.

V této souvislosti bych chtěla symbiózu v nejširším smyslu slova definovat jako naprostou imunosystemickou rovnováhu ve vztahu k patogenům a zde zvláště, jak nálezový materiál příkladně a všeobecně ukazuje,  ve vztahu k virům, bakteriím, houbám, protozoám, jako jsou améby a lamblie, ale také k zoonosám. Tento poznatek je založen na dvou základních zkušenostech.

ad1.: Bez odstranění nadřazeného faktoru (zde zubního materiálu), je a zůstává projev nemoci rezistentní, neboli neléčitelný.  30,31.

ad2.:  Léčitelnost projevu nemoci se výrazně zlepší, je-li současně nasazen antiparazitální prostředek.

Tomuto poznatku předchází klíčové zážitky, ze kterých bych dva chtěla uvést.

Nejdříve případ čtyřletého chlapce s těžkou epilepsií:

Nosodová terapie přinesla sice lehké zlepšení stavu, absolutní zlepšení bez příhod  nastalo však až po dodatečném ošetření Mebendazolem, konečně po jeden a půl roce.

Chronicky recidivující iridocyklitis (zánět duhovky ..) u jedné 15ti leté dívky bylo sice za pomoci nosod vždy opětovně potlačeno, nebylo ale zabráněno recidivě. Teprve po terapii na tasemnici, která byla vyhodnocena na EAV- jako „taenioza“, nastalo okamžité a trvalé zhojení.

ZATÍMCO JSEM DŘÍVE PARAZITOLOGICKÝ  NÁLEZ ZAŘADILA JAKO  NÁHODNÝ, MÁ  DNES  PRO  MNE  VÝZNAM   ZCELA  ZÁSADNÍ. POTÉ, CO VIDÍ, O KOLIK SNADNÉJI  A INTENZÍVNÉJI LZE TERAPII  I U ZVLÁŠTĚ  TĚŽKÝCH  PŘÍPADU

STANOVIT  A PROVÁDÉT, STALY  SE  VERMICIDY  V MÉ  PRAXI  JAKOUSI  ,,ZÁKLADNÍ  TERAPIÍ “. Tento poznatek nalezl mezitím podporu: Borkow a Bentwich došli k závěru, že jsou AIDS a dnešní infekční tuberkuloza bez důsledného odčervení sotva léčitelné 11a .

Skutečnost, že nosody jsou v dnešní době již nedostačující, je s ohledem na množství antibiotik a ostatních farmak které jsou lidem a zvířatům ročně podávány zcela zřejmá.  K tomu lze přičíst i rozšířený, přírodním zákonům odporující  chov zvířat, a libovolně modifikované krmivo a potraviny. Tak nezůstanou toxiny životního prostředí,  genová manipulace rostlin a zvířat , zátěže z ozařování a klimatické změny bez mutagenních účinků. Patří k přirozenosti parazitů, že využijí všechny tyto problematické změny ke svému prospěchu.

Je odhadováno, že 80% imunitního systému je uloženo ve střevech s plochou sliznic 300-500 m².  Očista střev je považována přinejmenším pro všechny přírodní ozdravné procesy za téma č. 1. Pochopila jsem, proč je očista střev často pro mnohé nemyslitelná a frustrující opovážlivost. Důkladná očista střev bez důsledné antiparazitální terapie je z mého pohledu nedostačující a sotva zde můžeme očekávat úspěch.

Dr. Ingrid  FONK

Internistka

Tutzing  2002

Zdroj: e-mail od paní ing H. Bláhové

 

Doplňuji článek i o video s českými titulky

{youtube}Kp_FPRrtCK0{/youtube}