První úhel pohledu…je ten, kdy umělé oplodnění, je zavrhované, člověk si hraje na boha a zasahuje do něčeho, do čeho by zasahovat neměl. Mnozí, kteří umělé oplodnění tak nějak odsuzují, prohlašují, že děti „ze zkumavky“ jsou jiné, že v jejich početí chyběla láska, že ženy, které se nechají uměle oplodnit jsou jako umíněné děti, které chtějí hračku…..atd…. atd. Myslím, že nemá cenu tolik se rozepisovat o dalších argumentech, který tento úhel pohledu nabízí a většina z vás ho zná.
Druhý úhel pohledu…..patří převážně ženám, které touží po miminku, které by daly nevím co za to aby otěhotněly a vyvrací názory prvního úhlu pohledu. I tady je to zbytečné rozepisovat….i toto všechno známe.
Jak to vidím já? Co mě k tomuto tématu napadá? (ne všechno se sem dá zapsat a tak alespoň ve stručnosti)
Můj úhel pohledu…jak jsem psala už v úvodu, když se podívám stejným směrem jednoho nebo druhého úhlu pohledu…je v nich pravda….
Přestože jsem matkou, tak dokážu vnímat touhu a chtění žen, které začínají propadat panice a bolesti, že nebudou matkami. Tyto ženy jsou dospělé a nemyslím si, že je to u nich dupání nožkou o zem…já chci hračku. To vůbec ne…jen jejich mateřství touží starat se o toho malého mrňouska. To že podstoupí se svým partnerem spoustu vyšetření a bolesti, které je s tímto spojené… značí o jejich lásce a touze po dítěti. Už tady je láska, kterou před početím dítěti dávají.
Každé miminko už při narození je originální…ať už přirozenou cestou a nebo za pomocí lékařů. Myslím si, že nelze říct, toto je dítě ze zkumavky kde chyběla při početí láska….co takové děti, které vznikly při znásilnění, při vynuceném sexu a nebo neplánovaně….kolik tady bylo lásky? Kolik lásky dala matka od početí dítěti ve svém lůně, než se narodilo, když otěhotněla nechtěně – neplánovaně?
Předpokládám, že každá žena neběží na umělé oplodnění po pár dnech či měsících, kdy se nedaří. Verdikt lékaře, který vynese rozsudek, že nelze otěhotnět přirozenou cestou u většiny žen probudí bolest….a většina žen jeho pravdu přijme za svou….na jednu stranu doufá na druhou stranu už nevěří. Pokud žena, která je karmicky zatížená a dětí mít nemůže, tak je nebude mít ani po umělém oplodnění….pokud jí tato cesta za pomoci vědy v medicíně umožňuje dítě mít….pro očištění své karmy musí projít jistou bolestí a pochopením.
Nedávno mi moje kamarádka Peťka povídala kratičký příběh, který sem zapadá a tak mi dovolte ve stručnosti se něj s vámi podělit.
Na velkém jezeře chytali rybáři na svých loďkách ryby. Byli dost daleko od sebe aby měli každý své teritorium. Jedna z loděk se převrhla a potopila a rybář z této loďky se začal topit….. ostatní rybáři mu přispěchali na pomoc a snažili se ho zachránit, ale tento topící se rybář jich od sebe zaháněl a jejich pomoc odmítal se slovy…. „Bůh mě zachrání“….nakonec se tento rybář utopil a když byl tam nahoře, tak se potkal s Bohem a ten se ho ptal. Proč jsi odmítal pomoc těch ostatních rybářů, kteří ti přijeli na pomoc….a on odpověděl…já jsem čekal na tebe, že ty mě zachráníš, proč jsi to neudělal? A Bůh mu odpověděl…. Kdo si myslíš, že ti tam ty ochotné rybáře poslal?
Ať už umělé oplodnění, nebo transplantace důležitých orgánů pro záchranu života….já osobně beru podle tohoto příběhu. Mezi umělým oplodněním a záchranou života vidím rozdíl jen v tom…že v prvním případě se životu pomůže začít….ve druhém případě se pomůže životu pokračovat.
Ještě než se do umělého oplodnění ženy pustí….měly by vědět, že to pro ně nemusí být posledním řešením… mnohdy stačí jen nechat uzrát dobu, pročistit si organismus, zbavit se strachů a předsudků, sladit své tělo se svou myslí a se svým okolím…..změnit myšlení, někdy prostředí. Kolikrát se stane, že manželé adoptují dítě a vzápětí žena otěhotní….je to hodně v psychice. Blíže na toto téma napíšu v dalším článku, který se bude jmenovat… vlastně ještě nevím :o), ale určitě ho poznáte.
Mějte se a smějte se…a nahlížejte i jinými úhly pohledů…jsou v nich pravdy.
S láskou pro vás si opět zafilozofovala Vaše Zrzka
18.1.2011
