Přípravy na svátky Vánoc spoustu lidí stojí čas a nervy…. shánění dárků, pečení cukroví, předvánoční úklid, výzdoba….
Někteří z nás si vše zaopatřují s dostatečným předstihem, někteří to všechno nechávají na poslední chvíli…..já osobně spadám do té druhé skupiny :o).
Je to už několik let, co ke mně přijela Martinka, se kterou jsem se znala jen přes písmenka. Měla před Vánocemi čas, já taky a tak se stavila na dva dny. První den jsme prožili pokecíkem (věřte, že bylo o čem plkat) a druhý den jsem ji sebou vytáhla na nákupy dárků pro mé nejbližší. Chodili jsme po obchůdcích a za pár hodin už jsem měla všechno potřebné nakoupené. Martina se mě při zpáteční cestě ptala, jestli se s těma prodavačkami znám…. NE neznám … většinu z nich jsem viděla poprvé, ty ostatní byly stálice, které v obchůdcích kam chodívám a vím, že neodejdu s prázdnou znám jen jako zákaznice. Moraváci jsou prý lidi přátelští, srdeční, vstřícní, pohostinní…. A tak jsem si myslela, že to bude asi tím. Loni si se mnou nakupování dárků prožila Anička – moje kamarádka…a ta mi položila stejnou otázku jako kdysi Martina a mě to donutilo se znovu zamyslet, proč to tak na některé působí, že se s někým znám.
Je to jednoduché…. je to jeden ze základních vzorců v našem životě,
chcete-li…jeden ze základních zákonů UNIVERZA
CO VISÍLÁŠ –TO SE TI VRACÍ
Přijde mi normální, že když přijdu do obchodu jako zákazník, že pozdravím, slušně požádám, jsem trpělivá a počkám si, až na mě přijde řada. Přijde mi normální v době těsně před Vánocemi, prodavačkám popřát příjemné svátky a poděkovat jim za jejich ochotu při odchodu a přijde mi normální, že jsme na sebe vzájemně příjemné. Prodavačky mají v tomto období můj obdiv, protože v době, kdy obsluhují od rána do večera, musí x krát rozbalit, zabalit, složit, vyskládat zboží, které si kolikrát zákazník pak ani nekoupí. Snaží se vyhovět a ještě se k tomu po nich chce, aby se usmívaly, byly příjemné, ochotné, vstřícné atd. Povolání prodavačka, pro mě znamená poslání….tak jako by posláním mělo být každé povolání, kde člověk pracuje ve službách člověka (ať už jsou to lékaři, zdravotní sestry, prodavačky, číšníci, policisté, úředníci…atd). Pokud si zvolí někdo povolání prodavač, měl by si uvědomit, že je to poslání.
Vážím si prodavaček, jejich práce, jsem na ně příjemná, slušná, trpělivá, chápu, že přede mnou mohl byt zákazník, který je mohl rozhodit a dám jim čas, aby se mohly naladit na moje vibrace (zatím si procházím regály, než je oslovím se svým přáním)….….. CO VYSÍLÁM SE MI VRACÍ.
Existuje i u nás v Hodoníně jeden obchůdek, kam zaběhnu, protože vím, že tam jsou věci, které bych jistě ráda koupila…. Tady jsou taky stálice…. A když do toho obchodu zajdu, tak za chvilku zase vyjdu…. Tady jsou totiž prodavačky, které svou práci nechápou a dělají ji z musu…tedy i z hnusu… takže, tady své zlaťáky nenechám….tady je to marné…..a faktem zůstává i to, že jejich ragály zůstávají skoro plné, na rozdíl od jiných obchodů.
Předvánoční shon není jen o vztahu prodávajících a zákazníků…. i vtahy zákazník k zákazníkovi je občas mazec. Stačí v obchodě jeden bručoun, arogantní namistrákovaný blbeček, který dokáže se sebou strhnout další zákazníky, kteří se kolikrát jsou schopni pohádat o konzervu, kousek salámu, nebo veku… :o). Podléhají časovému tlaku – presu, který špatně nesou a na to nejdůležitější zapomínají….že nákupy právě teď podstupují díky tomu, aby měli ŠŤASTNÉ, KLIDNÉ A VESELÉ VÁNOCE.
Udělejme si Vánoce šťastné a veselé už v tomto čase, kdy začínají tlačenice… Úsměv, který někomu od srdce darujete …jen tak….věřte, že i v srdci, kde je led a zloba udělá své… tento úsměv, nebo milé slovo část toho ledu roztaví. Třeba ne hned…v tu samou chvíli…. kdy vyšlete své pozitivní a laskavé energie…ale pak… pak si ten mrzout něco uvědomí, protože i jeho podvědomí funguje.
Jen si představte situaci… kdy je v regálu poslední likér, který byl ve slevě a vaše ruka se setká s rukou nějakého mrzouta, který se nadechuje a by vám začal vyčítat a už je nastartovaný na hádku, kdo z vás se té flašky dotkl dřív…a přitom vy ji už držíte v ruce….a ten šok – moment překvapení ….kdy natahujete ruku s flaškou a dáváte mu ji do ruky s upřímným pohledem do očí a přáním KOUZELNÝCH VÁNOC a popřejete mu aby si v době VÁNOC na likéru pochutnal :o). Vlastně dáte někomu dárek jen tak…. a věřte, že ten člověk na tento moment, na tuto chvílí nezapomene a snad se v něm i něco pohne….směrem i uvědomění si, o čem ty Vánoce jsou… (mimochodem…těch deset korun slevy ….stojí za ten pocit….)
Přeju nám všem v tomto předvánočním období….spoustu lásky a úsměvů, jak ze strany nakupujících, tak ze strany prodávajících….a i ze strany nás všech lidí, kteří se v tom shonu budeme setkávat na ulicích, obchodech, restauracích….
Mějte se a smějte se… S láskou
Vaše Zrzka
12.12.2011
