Strach je nepříjemná a destruktivní emoce, které spousta lidí propadá. Někdo míň, někdo častěji. Bojíme se …. o své bytí, o druhé, o práci….o … o… je toho hodně o co vše se bojíme a máme strach.
Kategorie O životě a smrti
aneb pár rad do života od Zrzky
Kdo se zajímá o duchovno a ten kdo z vás poznal na vlastní kůži, jak dokáže být myšlenka silná, ten už asi tuší o čem bude tento článek.
Nadpis sice hovoří o NOVOROČNÍM PŘEDSEVZETÍ….ale řeč bude o jakémkoliv předsevzetí….
Jistě se každý z nás již ve svém životě setkal s nepochopením. Ať už v roli nepochopeného, anebo nechápajícího.
Inspirací pro tento článek mi byla kočka tulačka, když jsem byla na začátku prázdnin v Tatrách. Pro zatím kočku vynechám, ale na konci se podělím o její příběh, o její přístup k životu, kterým mi připomenula jednu velkou pravdu.
Mnohé z vás asi tímto článkem zklamu, protože mnozí z vás by rádi znali odpověď na tyto otázky. Byť vám odpověď dám, tak mnohé z vás neuspokojí, protože si přeje znát něco výjimečného, jedinečného, čím byste se mohli odlišovat od ostatních. Mnozí nechcete vidět to, co máte přímo před očima…. Je vám to málo a přitom je to tak MOC.
Hned v úvodu tohoto článečku, bych vás ráda upozornila, že nejsem technicky založená,
Známe to všichni,….. na něco se těšíme, něco si plánujeme s něčím na jisto počítáme….ale ouvej.
Tak si pojďme moji drazí přátelé – čtenáři PRAVDIČEK, nalít čistého vína a trošku si hrábnout do svědomí…a odhalit jednu velkou a podstatnou pravdu.
Když nás náhle a nebo po dlouhé nemoci opustí človíček, který je našemu srdci blízký…. Bolí to, pláčeme a truchlíme. V naší společnosti, mentalitou a chápáním smrti je tento náš stav smutku přirozený.
Je třeba seznámit vás i se skutečností, jak je to s dušemi, které ukončily pouť na zemi byť vlastní rukou dobrovolně a nebo cizí rukou (zaviněním) ať už se jedná o vraždu, či nějakou nehodu