na který mě pozvala….a já neodolala a přijela….
Poprvé jsem seděla na šemíčkovi – na Katy, která byla úžasná a měla se mnou trpělivost a jen si tak pod vousy něco mrmlala ve stylu…“co jen to mám na svém hřbetě za motovidlo, které tak divně na mně poskakuje “ :o).
Ten RANČ PRO RADOST… má Iveta s Karlem opravdu pro radost a já ji u nich hmatatelně cítila a bylo mi u nich moc fajn. Dokonce mají své webové stránky a Iveta nedávno napsala krásnou pohádku …. Ze života dvou prťavých koních kamarádů a já vám ji tady nabízím k přečtení….ať vás ten příběh pohladí, tak jako mě …..
S láskou…vaše Zrzka
24.5.2012
Seznamování Vikyho s Chukem
Na jednom ranči s názvem Ranč pro radost žilo stádečko
koní-minikoní-tedy jestli se tři koníci dají nazvat stádečkem,ale určitě
ano,ale jestli chcete,tak rodinka koní.Rodinka se stávala z maminky Lazy,z
ročního hřebečka Vikyho a dvouleté nepokrevné „tety“Twist.Tato rodinka se má
velmi ráda a jeden bez druhého nedají ani ránu.
Brzy nastane však situace,kdy malý Viky bude muset opustit
tuto svou rodinu a udělat si přátelé někde jinde.Bude to pro něj zezačátku
velmi smutné,ale čeká ho v novém domově nový kamarád Chuck-stejně starý
hřebeček-budou spolu chodit na výstavy a ukazovat lidem svá krásná malá a
souměrná tělíčka,budou dělat radost dětem a časem třeba jednou z nich
budou tatínkové dalších takových krásných koníků jako jsou oni sami.
A právě proto,aby se mohli tito koníci víc poznat a
víc se seznámit a skamarádit,přijel
Chuck na návštěvu na Ranč pro radost.
Při prvním očuchávání a seznamování
se nic zvláštního nedělo,jen takové to klasické pískání,vzpínání,kopání a
pobíhání,Ale to byl zřejmě Chuck tak trochu unaven z cesty a tak se mu do
žádného konfliktu asi nechtělo.Viky je nekonfliktní a komunikativní koník,takže
ani z této strany nehrozilo nějaké nebezpečí.Ale po čase si však Chuck tak
trochu jakoby odfrkl,odpočal,nebo jak chcete a začala honička.Zprvu to vypadalo
nevinně a krásně se proháněli po výběhu,potom to ale vygradovalo ve štípance od
Chucka a pak v agresivní kousání.To už Viky nechtěl dál snášet a hledal
ochranu u lidí za plotem,tak do něj skočil a trošku se tam zamotal.Nic hrozného
to nebylo,jen nám ho bylo moc líto.Lidi vzali úplně moc udýchaného Vikyho ven
z výběhu,aby měl chvíli klidu
Viky byl velmi překvapen tím co se událo-jeho sebevědomí
totiž s maminkou a tetičkou velmi rychle rostlo po dobu co vyrůstal-nikdy
ho nikdo nezahnal,nekopl,nekousl a ted toto…..Koníček Chuck,tam však ve výběhu nechtěl být sám a
tak volal Vikyho zpátky.Chuck je velmi krásný a sebevědomý hřebeček.Zřejmě
trochu rychleji vyspěl,tak jeho hřebeččí
ego je větší než Vikyho.Ale jinak je to
velice milý a hodný koník.A samozřejmě ,že nechce být sám a chce mít taky svoje
koňské přátelé.A tak za ním přišel Viky znovu a jako svou oporu si vzal tetu
Twist.Teta Twist dala Chuckovi jasně
najevo,že ubližovat Vikymu nedovolí.Twist je taky nekonfliktní koník a tak
nevyhledává žádné problémy jen sleduje a hlídá Vikyho.Nejprve chodil Viky jako
stín vedle Twist,ale nakonec stále znovu a znovu chodil za Chuckem
s pokornou grimasou,kterou dělají jen hříbátka.
Ale protože se musí spolu naučit žít hlavně Chuck
s Vikym-musí občas teta Twist odejít,aby si na sebe koníci zvykli.Tak šla
tedy teta Twist na návštěvu za Lazy a kluci zůstali sami.Jak Chuck zjistil,že
už nemá Viky za zadkem policajta začal ho zase nahánět-vše se zrychlovalo a
přibývalo kousanců,tak tam tentokrát vběhla lidská osůbka a pokoušela se jim
domluvit-a vypadalo to tak,že se ji to snad povedlo J.Od té doby byl klid-Viky se
nebál a vyzýval Chucka ke hře a Chuck souhlasil.Vše je tedy jak má být a
z kluků se stali kamarádi.
Tak to je konec první
části příběhu-na druhou část si musíme asi tak měsíc počkat,kdy se budou naši
kamarádi Viky a Chuck stěhovat do nového domova.
Zdroj: http://rancproradost.txt.cz