Na udržování správné hladiny tělesného tepla mají největší vliv: játra (jejich schopnost aktivovat vitamíny, kovy, cukry,atd. a jejich neschopnost oslabením infekcemi, špatnou životosprávou) a lymfatický systém, který se stará o ekologii těla (zbavování se škodlivých látek). V tomto období je vhodné uměle dodávat ve stravě chybějící zinek (preventivní dávka 40 mg/den – nikdy ne nalačno, ale spolu s jídlem) a vitamín A (1 kuličku co je asi 30000 m.j./den – po jídle).
Vhodná je lymfatická masáž, která se zlehka provádí na vnitřních stranách končetin, směrem nahoru a vždy pravotočivě.
zdroj : manželé Patakyovi
Něco málo o lymfatickém systému
Lymfatické cévy tvoří významnou součást imunitního systému. Odpovídají za sběr a odplavování odpadních toxických látek z tělesných tkání. Za normálních okolností protéká lymfatickým systémem denně zhruba 4 litry tekutin. Obsahují vodu, bílkoviny, tuky, soli, odumřelé buňky, baktérie, látky vzniklé jako odpad metabolických procesů.
V lidském těle se nacházejí 4 hlavní lymfatická centra, kterými jsou podpažní a tříselné uzliny. Síť lymfatických cév začíná drobnými vlásečnicemi na periferních částech těla, postupně se rozšiřuje a přechází k uzlinám. Lymfatický systém je povrchní a hluboký. Zhruba 80% cév a uzlin končetin je v kůži a podkoží. Bohatá lymfatická síť pokrývá trávicí trakt. Lymfatické cévy ústí do žilního systému.
Tok lymfy v mízních cévách a uzlinách je jednosměrný. Na rozdíl od krevního oběhu není stimulován srdcem. Průchodu lymfy je dosahováno stahy mízovodů, tlakem svalstva a podkožního vaziva při pohybu. Nedostatek pohybu, jednostranná zátěž, ochablost svalů a podkožních tkání jsou nejčastější příčinou nedostatečného odvádění lymfy a hromadění škodlivých látek, toxinů ve tkáních a kloubech.
Častými projevy jsou:
- pocity únavy,
- otoky nohou,
- otoky v oblasti břišní či v obličeji,
- pocit těžkých nohou,
- celulitida,
- oslabení imunitního systému,
- křečové žíly,
- přetrvávající otoky po úrazech a operacích,
- často se opakující infekční onemocnění.
Zdroj: http://www.pomadfm.cz
SRPEN dle TČM – termoregulace těla
Sluníčko, teplé až horké letní dny, relax, dovolené, teplé a voňavé večery, posezení s přáteli, pohyb venku, vrchol léta, tím vším by se dal popsat nádherný měsíc srpen. Pomalu také začíná období sklizně a hojnosti, dary přírody jsou nám plně k dispozici.
Stále ještě vládne element ohně, který bude postupně přecházet do elementu země. Červená až rudá barva, vášnivé emoce a temperament se postupně zklidňují do zemité úrovně oranžových a žlutých barev, poklidu, harmonie a rovnováhy jak těla, tak i naší duše.
Stejně tak jako v červenci, i v měsíci srpnu není nejohroženější jeden orgán, ale celý systém a tím je termoregulace našich těl.
Jak poznáme, že není naše tělesná teplota v pořádku a jak nastavíme patřičnou rovnováhu?
Tělesná teplota člověka během dne mírně kolísá a pohybuje se od 35,8 °C do 37,3 °C a to jak v závislosti na denní době, tak i na vnějších teplotních vlivech. Tato průměrná teplota tedy zaručuje správné fungování všech tělesných orgánů, systémů a potřebných reakcí. Rozeznáváme dva typy termoregulace těla – nervovou (pocení nebo třes) a hormonální(hormony štítné žlázy a nadledvinek).
Problémy termoregulace mohou být jak vnitřní (nadbytek či nedostatečnost = onemocnění těla), tak i vnější (teplo, chlad, fyzická aktivita). Pokud klesne tělesná teplota pod 35°C jsme podchlazení a pokud nad 37 °C jsme naopak přehřátí a to jak vlivem obranyschopnosti těla v rámci nějakého onemocnění, tak i vlivem vnějších horkých teplot. Co se týče přímo měsíce srpna, na jeho začátku se více tělo přehřívá a na konci měsíce nám už může být naopak zima.
Jak tedy poznáme, že není úplně v pořádku? Obecně by se dalo říct, že se necítíme ve své kůži. Známe to dobře. Někdy máme dny, kdy máme tzv. husí kůži, třeseme se, kdy bychom se zachumlali do deky, dali si teplé ponožky, svetr a teplý čaj a někdy je nám slabo až na omdlení, motá se vám hlava, potíme se, bolí nás hlava nebo dokonce dojde ke zvracení či poruchám vědomí. Pokud je nám horko naše tělo nám dává jasný signál, že potřebuje ochladit a to jak na úrovni fyzické, tak i duševní.
Někdy s výkyvy naší tělesné teploty nesouvisí ani vnitřní ani vnější fyzické faktory, ale projevy našeho duševního rozpoložení. Častý pocit zimy, chladu vede k zamyšlení, že nám v životě chybí radost, příjemné situace a osoby. Je potřeba si začít více věřit a věřit svým emocím, které nás přirozeně navádějí po naší cestě. Pokud u sebe sledujete časté pocení, neustále zvýšenou teplou a horkost v těle – zastavte se. Nadechněte se a veškeré emoce hněvu, vzteku, zlosti a napětí vydechněte. Natlačte tak na pilu životních událostí, naučte se nechávat všemu volný průběh, radujte se z maličkostí a buďte klidní v lásce sami k sobě, i ke světu kolem vás.
Termoregulaci výrazně také pomáhá otužování. Střídavé sprchování teplou a studenou vodou a i v létě saunování.
A samozřejmě pohyb. Jak jen budete moci, buďte venku, čerpejte do sebe letní energii, hýbejte se, sportujte, tancujte, dovádějte, co vám jen síly a energie dovolí.
Pokud se přehřejete na sluníčku zklidněte své tělo v chladnější místnosti, v tichu a odpočívejte. Pijte dostatek vody (ne ledové) nebo ovocné a zeleninové šťávy. Můžete použít i aroma oleje jako je máta, citrón, levandule nebo verbena.
