Poslední víkend v lednu letošního roku, jsem po druhé uskutečnila seminář AK2, a až dnes vám píšu slova, která v sobě mám od našeho rozloučení.
Všem vám moc děkuji za vaši účast, za vaše pochopení, za vaši vzájemnou empatičnost, za vaši podporu a pochopení, že jsem s vámi míň, protože jak víte, hned po semináři jsem se pustila do psaní diplomky. Děkuji vám za to, že jste a že jste mi vstoupili do života. Je spousta slov, která se mi honí v hlavě a které vám v duchu píšu každý den od lednového semináře….a teprve dnes se je snažím zformulovat do písemné podoby.
S některými z vás jsem se setkala na AK2 po druhé, s jinými po x-té J, přesto každého z vás vnímám jako bych vás znala už dávno…a taky že se známe, o tom není pochyb. Probírám se fotkama ze semináře a jsem tam s vámi zpátky…. Toto setkání pro mě a věřím, že nejen pro mě, je jako by se setkala velká rodina, při nějaké oslavě. Je úžasné vidět, kolik práce a musím říct, že kvalitní práce jste každý na sobě za tu dobu, kdy jsem se s vámi setkala poprvé udělali. Zažila jsem s vámi vaše radosti i starosti, nejen na semináři, ale i na facebooku a tímto bych za nás všechny chtěla poděkovat Dáši Fidorce, která kdysi založila první skupinu pastelek. Každý seminář má svou skupinu a existuje jedna velká skupina, která k dnešnímu dni má již 140 členů. Ne všichni se zapojují do diskuzí, ne všichni sdílejí své radosti a starosti….ale je pro mě velkou odměnou a troufám si říct, že tou největší, to, jak se vzájemně podporujete ať už v kreslení, nebo při řešení vašich bebíček. Ještě víc mě hřeje, že jste uskutečnili setkání v Brně. Mrzí mě, že mi to nevyšlo, abych tam s vámi mohla být….ale vše je tak jak být má a byl tam přesně ten kdo tam být měl. Nic se neděje náhodou. Byla jsem tam s vámi ve svých myšlenkách a pak když jsem se na fcb dívala ve skupině na vaše fotky….tak mě to hřálo u srdíčka. Děcka … to vaše souznění …je největší odměnou za moje semináře, které jsem začala pořádat. Za chvíli se naše pastelková rodina rozvětví o další členy a já věřím, že i oni najdou místo mezi vámi.
Miluju váš smích a vaše oči, které jsou okny do vašich duší…je mnoho příběhů, ve kterých jsme se setkali a další příběhy se vyvíjejí. Smekám před vámi všemi… nejen těmi co byli na semináři, ale před všemi, se kterými jsem se kdy setkala a kteří mi otevřeli srdíčko a nechali mě do něj vstoupit. Smekám před vaší prací na sobě, před vaším pochopením a dnešním pohledem na váš život. Mnozí z vás se v kreslení dostali hodně daleko…a já se těším, až dodělám školu a vezmu do ruky patelky a začnu znovu kreslit. Budu mít najednou času sama na sebe a na věci, které mě opravdu baví. Pět let v kuse studovat při zaměstnání, rodině a PRAVDIČKÁCH…je docela náročné a sebe jsem tak nějak potlačila …. Ale důležité je, že si to plně uvědomuji a jen co odstátnicuju…a trošku si vydýchám….tak se pustím sama do sebe … Nonono…. nedržkujte…vím, že bych měla hned…a taky to dělám…jen ne tolik co se chystám dělat. Možná se pustím do napsání knihy, možná se rozjedu po republice dělat přednášky či semináře… nevím….dávám tomu volný průběh…možná přeci jen se svými semináři zůstanu v Hodoníně. Ale jedno vím určitě. Že se s vámi ráda někdy někde setkám…. Už bude víc času na volnou zábavu…bude míň omezení, když jedna velká povinnost, kterou jsem začala dělat pro radost, se mi stala povinností (škola). Doufám, že nedopustím, aby se PRAVDIČKY pro mě staly povinností…. Že se nenechám stáhnout do poradenství a zachraňování druhých…. Myslím si, že tady jsem už hodně pochopila….zachránit lze jen toho, kdo natáhne ruku a koho lze za co uchopit a ze sraček vytáhnout….
Bylo mi s vámi krásně a tímto vám všem moc děkuju za skvělý víkend, který ve mně zanechal hlubokou stopu vzpomínky na vás.
Miluju vás a nestydím se to říct…na dálku vás každého zvlášť objímám, jako tenkrát když jsem se s vámi loučila. Přeju vám, aby se přání, které jste vložili do svíčky a do našeho stromu přání splnily.
Mějte krásné dny děcka moje pastelkové
S láskou vaše Zrzka
2.4.2014
Ahoj Zuzi,
tentokrát mě slova došla úplně. Když si vybavím víkend, tak cítím a vnímám souznění a jen se usmívám a nasávám znova a znova atmosféru na kterou slova nestačí……. Mám tě ráda Zrzečko 🙂
Kristýna
28.1.2014
Milá Zrzečko pastelková,
už je to téměř týden od AK2 a já chci zase moc poděkovat za tohle naše pastelkové setkání Tobě i všem těm sluníčkům, se kterými jsem tam byla. Potkala jsem se se svými přáteli a poznala zase úplně nové lidičky, které už mám na pořád ve svém srdci tak, jako Tebe a všechny z loňska.
Bylo to pro mě zase nové a jiné. Děkuji za pootevření dveří k EFT i za to, že se mi přihodilo.. funguje a už jsem si ho teď zkusila na sobě. Ivetka mi krásně pokrůtila palečky u nohou, přestože jsem se hrozně styděla za své zpocené nožky, které jsem vytáhla z papučí.. ;-). Ale ona si nedala říct a chtěla mně pomoct s tou mojí krční páteří, že jí to snad ani nevadilo. Děkuji za zážitek při zapalování svíček přání, za meditaci, kterou jsem zase asi prospala i za malování vztahů.. kdy mi pak Anička řekla při loučení.. a ty už vedz (myšleno.. a ty už koukej vědět!) a přiznám se, že to neumím napsat slovensky. Měla pravdu.. a pomalu mi to všechno dochází i po Peťky otázce.. a ty víš, co chceš?
Takže jsem zase byla ve správnou dobu na správném místě, protože jsem to potřebovala. Bylo mi se všemi moc moc hezky…
Tobě i všem těm úžasným pastelkovým dušičkám posílám velikánské objetí a poňuňání a velikou pusu.. Děkuji, že jste a moc se těším na naše příště.. 🙂 ♥.
S Láskou Kamča.
2.1.2014
Ahoj Zuzi,
tak píšu až teď. Jsem moc ráda, že jsem byla v Hodoníně na AK2 a jsem Ti taky moc vděčná, žes mi zase pomohla. Byla jsem po víkendu jak v opojení, v pondělí jsem se na každého usmívala a vznášela se. Já už začala celkem kašlat a nevím, jestli jsem se čistila nebo mě skolily bacily – bylo mi o víkendu přes den pořád zima – ale úporně jsem kašlala až jsem se dusila, bolelo mě v krku, pak rýma, já tomu říkala, že jsem se čistila. Oči mi od alergie otekly a zčervenaly, no byla jsem „krasavice“. Od čtvrtka jsem si vzala z práce volno a byla jsem doma. Teď už to pomalu odchází, ale mám dost chycené hlasivky. Neměla jsem potřebu to léčit ani homeopatiky, jen jsem byla v teple a popíjela bylinkové čajíčky. Budu zkoušet sama na sobě EFT, moc se mi líbí jak je to jednoduché a účinné. Je to na dobré cestě!
Měj se moc hezky, mám Tě ráda a jsem ráda, že jsem Tě poznala:-D
Hanka
3.2.2014
Ahoj Zuzik, anjel, ucitel, liecitel, mamca, sestra a kamaratka nasa
DAKUJEM za vsetko, co pre ludi i pre mna robis a znamenas, ukazujes sance, zdvihas nas z prachu do svetla zivota…
Tesim sa na dalsie nadherne, hrejive i liecive stretnutia, kedy si vzajomne odovzdame, co mozeme a mame, cas s Tebou a pastelkami straveny je stonasobne zhodnoteny, prezity a preciteny.
Vzdy, ked zorganizujes seminar, velmi rada sa zucastnim, pookrejem, poucim a zhlboka sa nadychnem…do dalsich dni.
Denne sa snazim davat si do poriadku zivot po vsetkych jeho strankach a formach …dari sa mi vsak len mojim tempom, nuz tak ..pomalicky, no i tomu sa tesim a som VDACNA a zvedava, co este pride, ake moznosti, sance sa objavia a kolko/ako ich zuzitkujem.
Prajem Ti radost, pohodu a spokojnost v zivote, v praci i v skole, Zrzka nasa a tesim sa, ked bude na nete zverejnena Tvoja diplomka, velmi rada si ju precitam J J
S uctou, laskou a objatim
Ano, slova diků nestaci
Eva
2.4.2014
Zuzáčku,
jsi skvělá. Děkuji, že jsi mě vstoupila do života (ty a ta naše parta pastelková 🙂 ). MTR <3
Objímáááám 😉
Kristýna
2.4.2014
Milovaná Zuzanko a celá obrovitá rodinko,
děkuji za to, že jsem se odhodlala kdysi dříve jet do Hodonína a potkat naši Zuzku. Trvalo mi to docela dlouho, ale když jsem byla připravená, přišel i den D. Vehnala jsi mi teď slzy do očí a sdílím stejné pocity jako Ty, naše mamina. Nikdy jsem si dříve nemyslela, že se budu tak úžasně cítit ve společnosti mladších lidí, jsem šťastná, že se to stalo. Lednová skupinka mne dostala opravdu hodně. Tolik nádherných dušiček pohromadě s Láskou na dlani se jen tak nevidí. Mám již sice něco za sebou, ale toto jsem opravdu ještě nezažila. Tak silné proudění lásky, která tam byla mne drží ještě teď. Tak jak píšeš Zuzanko, to co člověk uvnitř cítí se jen těžko dává do slov a jak Honzík říká, nemusí se vždy mluvit, stačí jenom být a nechat tomu volný průběh… Tak nějak si představuji tu lásku bezpodmínečnou….
Zuzanko, máš na tom velkou zásluhu, protože to co vysíláš Ty, se rozvibruje kolem Tebe a vznikne tak nádherné společenství.
Mnohokrát děkuji Tobě, všem, které mi do cesty přivedl život, že jsem se chopila možnosti jet za vámi a vychutnat si tu nepopsatelnou atmosféru v Hodoníně, taky i v Bosonohách.
Jenom co Vám sděluji své pocity, už celá brním láskou.
Mám Vás hluboko ve svém srdíčku, objímám,
Božka
2.4.2014
…vlastne ani neviem… čo Ti mám Zuzanko odpísať… len… že sa tu opäť priblblo usmievam… s orosenými očami… 🙂
…veľkolepé dielo si vytvorila… a ja som šťastná, že som jeho/Tvojou súčasťou… myslím si, že aj pán docent by padol na prdel… :o)) …ak by si diplomovku poňala o Pastelkách… :o)) je úžasné vidieť… a cítiť… ako inak život chutí… so všetkým, čo obnáša… odkedy viem, že svietiš nám na cestu…
…ďakujem Ti za mailík a vrúcne slová… za to, že si taká, aká si… s Láskou… ♥♥
…Anička SR
2.4.2014
Ahoj Zuzi,
moc ti děkuju za tvoje slova, zase jsem měla slzy na krajíčku 🙂 vyjádřila jsi to přesně, bylo to opravdu souznění a přijde mi to až neuvěřitelný, že se vlastně známe tak krátce, přitom mě to přijde že se známe odjakživa. I teď to setkání tady v Bosonohách, prostě jako jedna rodina. Úžasný. Hrozně moc mě to naučilo a pořád se něco učím.
A malování se pro mě stalo neodmyslitelnou součástí mýho života. Už si neumím představit, že bych nemalovala.
Moc ti za všechno děkuju, za to, že jsi nás všechny spojila do jedné úžasné fungující skupiny..
Objímám tě na dálku 🙂
Lenka
2.4.2014
Ahojky Zuzko,
no ty nám davas… Zase budeme vytahovat kapesniky 🙂 dekuju za krásný mailik a držím pěsti u statnic 🙂 doufám, ze se v létě někde sejdem a zase probereme naše osudy a pokroky v životních zkouškách. Jsem moc šťastná, ze mi to první Ak vyšlo a mohla jsem se seznámit se super dusickama 🙂 ta soudrznost je neuvěřitelná … Jsme jedna rodina 🙂 moc si toho vážím a taky objímám na dálku :*
Paa Markétka
2.4.2014
Ahoj Zuzanko, (Karasko) 🙂
Vďaka Tvojim krásne napísaným slovám som sa znova vrátila k tomu môjmu najkrajšiemu narodeninovému víkendu. To čo som s Vami prežila už za tie roky a prežívam, sa slovami nedá opísať, to sa dá len srdečne precítiť a o to je to silnejšie. Našla som si Vás a hlavne Teba v tú pravú chvíľu, kedy som sa začala zamýšľať sama nad sebou..nad svojou ďalšou životnou cestou a svojim správnym výberom som si istá. Mnohí v mojom okolí a aj v mojej rodine moje zmýšľanie nechápu, ale pochopila som, že im už nič nepotrebujem vysvetľovať…ja chápem. Môj život sa mi vyskladáva ako puzle, začína z neho byť krásny pastelkový obrázok, ktorý má už teraz aj vďaka Vám význam. Našla som si krásnu, novú, čistú a láskavú rodinu, na ktorú sa môžem vždy spoľahnúť. Prežívame spolu ťažšie chvíle, ale aj tie kráne, hrejivé. Každý jeden, jedna z Vás ma niečo naučila…Zuzi a Tvoje slová – hlavne s láskou a nehou, tak tie sa ozaj snažím používať 🙂 aj keď ma niekedy svrbí ruka a čardáš mi tancujú moje hlasivky 🙂 Dyť mne znáš :-)….dalo by sa napísať ešte spústa slov, ale my všetci vieme…..
Mám Vás všetkých móc rada:
Iva
4.4.2014
Zuzanko, Zrzečko naše,
jsem moc ráda, že jsem Vaší součástí. Že jsi seskupila a spojila dohromady lidičky, kteří vzájemně na sebe působí a pomáhají si. Učí se společně a rostou společně. Je to tvá zásluha a my ti za ni děkujeme. Jak už jsem psala na Fb, je to rok, co jsem přišla do této pastelkové rodinky. Moc si toho vážím. Pozvedlo to můj život a moje uvažování o jeden level výš,o jednu úroveň chápání a o velký schodek, né –li schodiště pochopení fungování souvislostí a spojení. Automatická kresba, intuitivní kresba, malování, to vše je nádhera, ale je to jenom spojnice. Spojnice mezi naším chápáním a fungováním vesmíru. Všichni jsme hledající, někdo víc a někdo míň. Hledáme smysl života, hledáme lásku a štěstí. Hledáme rodinu, hledáme harmonii a hledáme pomoc a podporu. A to všechno, to všechno tady společně s tebou a s Vámi nacházím. To co tady popisuju je jenom to, co můžeme zažívat každý z nás, v této společnosti pastelkové rodiny, ale to nejdůležitější, to co si každý může prožít a najít sám, je nacházení a hledání sama sebe. Své nitro, svou duši. Uvědomění si sama sebe. To, že jsem chrám. Chrám, pro svou nádhernou dušičku a Boha, který sídlí v každém z nás. Jen stačí najít a rozsvítit. Přeju tobě Zrzečko, všem nám pastelkám, ale taky všem lidičkám, ať záříme a svítíme. Svítíme na cestu dalším hledajícím lidičkám. Někde jsem slyšela krásné spojení „světlo v duši“. Světlo v duši Vám všem ♥
Žurinka
5.4.2014
Miluju Tě, Zuzanko Zrzečko moje zlatá :-* ♥
Rozárka
8.4.2014
Milá Zuzanko !
Tolik jsi mi toho dala a já ted s velkou pokorou děkuji. Díky tobě jsem se hodně naučila a taky dost věcí pochopila.Jsi prostě naše pastelková mamča s velkým srdíčkem 🙂
Já jsem se prostě do pastelek opravdu zamilovala až po uši 🙂 Staly se mou součástí,mojí rodinnou.Díky pastelkám už nemám pocit,že jsem tady sama.Už si koukej dodělat tu školu a pak se na tebe všichni společně vrhneme 😀 Děkuji ti za poslední můj seminář AK2 byl úžasný i když musím přiznat,že jsem tam spíš jela za vámi,než se něčemu přiučit 😀 Asi si ještě zopáknu AK1 a konečně se začnu věnovat automatce,která mě teprve až ted začala lákat 🙂
Zuzanko moje milovaná….děkuji ti za tvá krásná a upřímná slova,která jsi pro nás sepsala.
S láskou Petka z Prahy 🙂
9.4.2014
