Máme rodinou firmu – vyrábíme oblečení pro miminka. Práce mě velmi naplňuje,.. dělám ji s láskou a věnuji jí veškerý můj čas. Firma nám velice dobře prosperovala, .. a začali jsme stavět vysněný dům = můj smysl práce.
A nastal čas, že naše firma už delší dobu nám nedovede pokrýt náklady, které máme.
Nechápu, kde dělám chybu? Nebo kde je problém?..
Veškeré rozhodnutí dělám láskyplně a útěchu hledám u andělů a nechápu, kam nás to až vede.
Proto prosím láskyplně o radu.
S přáním krásného večera
Radka 🙂
18.5.2011
Ahojíček Radko,
Tady u tebe se mi bude docela těžko radit….ptala jsem se i pomocí AK…ale jasná rada tady není.
V kresbě jsi se zakreslila s otevřeným srdíčkem, že práci kterou děláš, děláš ráda…jak ve firmě, tak i na domečku tvých snů….jen v myšlenkách máš bodlinky a ježka, který tě píchá a tlačí. Jsou to strachy….které máš a já se ani nedivím…. Dnes, kdy řádí finanční krize na všech frontách a stále se propírá ve všech mediích zasáhla i tebe …. A tak ti v hlavě naskočili vykřičníky a otazníky…. Co bude dál. Navíc tento strach …finanční strach… média podpořila u většiny lidí a tak není divu, že se nám všem vede tak nějak „hůř“ po finanční stránce. Spousta lidí tuto myšlenku podpořila a tak se zhmotňuje čím dál víc….není to vina jen tvoje nebo moje…je to vina nás všech, kteří jsme uvěřili a tuto myšlenku podporujeme. Je to silné a tak i lidi jsou opatrní při financování….Abych pravdu řekla, nevím co ti poradit…jediné co mě u tebe a tvého problémku napadlo….tak zkusit najít někoho kdo rozumí feng shui…a ve firmě to nějak poléčit touto metodou. Rady…cítím z tebe i únavu….nabrala sis toho na sebe moc…. trošku bys měla zvolnit a udělat si chvilku na sebe….aspoň pár hodin, kdy se zrelaxuješ a hodíš do pozitiv…a zaženeš tak pak líp i své strachy. Myslím si, že tuto tíhu, kterou sis na sebe naložila už pociťuješ i v oblasti ramen a možná ještě někde i jinde.
Držím ti palečky… abys vydržela u láskyplného vkládání své energie jak do domečku tak do firmy….. s láskou Zrzka
23.5.2011
Dobrý den,
moc Vám děkuji za odpověď, ale ta bezmoc, kterou jsem pochopila z Vaší odpovědi, mě opravdu ranila.
Mám pocit, že se žádná cesta k cíli nenachází.
Mějte se krásně a přeji Vám klid na duši a hodně slunných krásných dnů.
Radka
26.5.2011
Ahojíček Radko,
Pokud jsi ode mě čekala konkrétnější odpověď, tak se nedivím, že jsi raněná. Možná tu odpověď, která je v předešlém mailíku nechceš vidět….není v něm bezmoc…. Je to jen povzdechnutí nad tím, že jsme se nejen jako jednotlivci a jako národ, ale jako většina lidstva nechali strhnout strachem, který se jako myšlenka zhmotňuje. Pokud něco chceme změnit…tak musíme začít měnit sebe, svoje myšlenky….měň sebe a začne se měnit i tvé okolí.
Měj se a směj se ….
Zrzka
26.5.2011