1.PŘESTAT SE KRITIZOVAT
Nejdůležitějším klíčem je přestat se kritizovat. Pokud sami sebe stavíme do špatného světla, budeme mít stále potíže. Když si řekneme, že jsme v pořádku, ať se děje co se děje, bude provádění změn snadné. Všichni se měníme. Každý den je nový a každý den děláme věci trošičku jinak. Děláme to nejlepší čeho jsme právě teď schopni vzhledem k naší situaci, zdravotnímu stavu, různým obtížím apod. Rozhodně je třeba přestat se hodnotit jako: jsem příliš líný, neschopný, tohle nesvedu, jsem příliš hubený, tlustý, neforemný, nepřizpůsobivý, atd. atd. Všichni pociťujeme nejistotu, protože jsme lidé. Objevujme své zvláštnosti a nesnažme se předstírat dokonalost. Snaha o dokonalost za každou cenu nás vystavuje obrovskému tlaku a brání nám v uzdravení. Potřebujeme si vybudovat vnitřní vědomí vlastní hodnoty, protože, když se necítíme být dosti dobří, najdeme si vždycky způsob, jak se udržet v bídném stavu.
2.PŘESTAT SAMI SEBE STRAŠIT
Když se terorizujeme černými myšlenkami, děláme situaci ještě horší, než je.
Očekávat vždycky to nejhorší, je příšerný způsob života. Nemocní lidé to dělají velmi často.Totéž děláme ve vztazích a v zaměstnání. Někdo utrousí poznámku, kterou hned vztahujeme na sebe, trápíme se a odvozujeme další negativní myšlenky. Když zjistíme, že ze zvyku přehráváme ve své mysli stále dokola nějakou negativní myšlenku nebo situaci, je třeba to nahradit hned určitým pozitivním obrazem – slunce, květina, východ slunce, moře stromy, vodopády – cokoliv, co je nám příjemné. Je třeba určité praxe, ale nakonec návyk zrušíme.
3.PROJEVOVAT SI NĚHU, LASKAVOST A TRPĚLIVOST
Trpělivost je mocný nástroj. Mnozí z nás chtějí věci teď hned nebo očekávají po
krátké době již odměnu za svoji snahu. Nemáme dost trpělivosti na to, abychom si na něco počkali. Když uvízneme v dopravní zácpě, nebo stojíme v dlouhé frontě, jsme z toho nervózní. Netrpělivost je neochota se učit. Až příliš často ubližujeme ostatním kvůli vlastní netrpělivosti. Všichni se dopouštíme chyb. Mnozí trpí prokletím snahy o dokonalost a pokud něco neudělají perfektně během prvních třech minut, ihned dojdou k závěru, že jsou k ničemu. To co je třeba se naučit, vyžaduje čas. „Génius dělá chyby, blbec je opakuje“. Chybami se učíme. Díky za chyby a za omyly, kterých se dopouštíme! Chyby jsou příčkami růstu. Jsou cenné. Netrestejme se za své chyby. Když se učíme novým věcem, je třeba být k sobě něžní a laskaví.
4.BUĎME LASKAVÍ KE SVÉ MYSLI
Nepropadejme nenávisti k sobě za to, že míváme negativní myšlenky. Učíme se.
Nemusíme si vyčítat negativní prožitky. Když k sobě budeme laskaví, zastavíme všechnu hanbu, vinu, trest i všechnu bolest. Pomůže nám relaxace, kdy uvolníme své tělo a mysl na pár minut a při každém výdechu si řekneme (v duchu nebo nahlas) „Miluji Tě. Všechno je v pořádku“, nebo „Odpouštím si“ nebo „Je mi odpuštěno“. S meditací můžeme začít kdekoli (při čekání ve frontě, při jízdě vlakem, autobusem, při chůzi, apod.) a udělat si z toho zvyk, který chápeme jako soustřeďování se na své vyšší já. Zvolíme si takovou formu meditace, která se nám nejvíce líbí.
Představujeme si optimistické výsledky. Prostřednictvím vizualizace (představ)
vytváříme jasný, pozitivní obraz, který ještě vylepšíme prohlášením (vhodným tvrzením) a zakončíme „a tak to je“. Při nemoci jsou vhodné vizualizace např. jak slunce rozpouští nemocné buňky, nebo kouzelník, který je proměňuje svou kouzelnou hůlkou, nebo jak průzračná křišťálová voda vyplavuje nemoc z těla ven. Když máme v rodině někoho nemocného, velmi mu škodíme, když ho vidíme jako trosku. Představujeme si takového člověka v plném zdraví, vyšleme mu pozitivní vibrace, tj. jak ho obklopuje světlo a láska. Mysl dokáže udělat zázračné věci.
5.CHVÁLIT SE
Kritizování rozbíjí vnitřního ducha, zatímco chvála ho buduje. Když cokoli na sobě kritizujeme, vyčítáme si, znevažujeme tím Sílu, která nás stvořila. Proto se přestaneme obviňovat a kárat a začneme se chválit i za malé věci, malé úspěchy.
6. POVZBUZOVAT SE
Spojte se s přáteli a dovolte jim, aby vám pomohli. Jste skutečně silní, když umíte požádat o pomoc ve chvíli, když ji potřebujete. Mnozí chtějí vše zvládat sami a zvykli si se spoléhat jen na sebe a druhé tím neobtěžovat. Nejste – li schopni požádat o pomoc znamená to, že vaše ego vám to nedovolí. Příště zkuste poprosit o pomoc někoho blízkého a nemusíte být naštvaní na sebe, že to nezvládnete. Pokud jste velmi odhodlaní a disciplinovaní, můžete spoustu práce na sobě vykonat sami. Když totéž provádíte s několika přáteli, můžete udělat zásadní pokroky, protože se učíte jeden od druhého. Ve skupině je každý učitelem. Každý může druhé něco naučit a může jim také pomoci tím, že o svých problémech promluví. Skuteční přátelé to ocení.
7. MILUJTE I SVÉ NEGATIVNÍ STRÁNKY
Jsou součástí nás, jako my jsme součástí Vesmíru. Inteligence, která nás stvořila, nás nemá v nenávist za to, jací jsme, že děláme chyby, nebo že se někdy zlobíme na své děti a své blízké. Tato Inteligence ví, že děláme to nejlepší, co dovedeme právě v této chvíli, čeho jsme schopni vzhledem ke svým pocitům a k situaci, ve které se nacházíme. Tato Inteligence miluje všechno své stvoření, tak jako i my můžeme milovat to své. Pokud stále opakujeme: „Nesnáším svoji práci, svůj dům, svoji nemoc, tohle mi jde na nervy, tenhle člověk je děsný, jak někdo může dělat takové věci … atp. může jen velmi málo dobrého proniknout do našeho života. To, co se nám děje právě teď, se děje z nějakého důvodu. Něčím jsme to přivolali, jinak by k tomu nedošlo. Můžeme to však hned začít měnit a hledat pozitivnější cesty. Velmi pomáhá například humor, smích uzdravuje.
8. PEČUJTE O SVÉ TĚLO
Přemýšlejte o svém těle, jako o podivuhodném domě, ve kterém nějakou dobu žijete. Dávejte pozor na to, co do svého těla přijímáte. Užívání drog a alkoholu oslabuje imunitu, vzniká závislost. Děláme to proto, abychom unikli tísnivým pocitům. Nemáme se dost rádi. Cpaní hromad jídla do vlastního těla je další způsob, jak skrýt svoji lásku. Stali jsme se národem závislým na nehodnotných potravinách průmyslově zpracovaných. Přemýšlejte o tom, jak svému tělu prospět. Vyberte pro něj vhodnou stravu, posilujte cvičením, které vám je příjemné. Vytvořte si k tělu pozitivní mentální postoj. Potřebujete si odpustit a přestat ve svém těle shromažďovat hněv a zlobu, aby mohlo dojít ke změnám. Kombinace prohlášení a cvičení je výborný způsob, jak přeprogramovat negativní pohled na své tělo a jeho tvar.
9. PRÁCE SE ZRCADLEM
Velmi pomáhá práce se zrcadlem k tomu, abychom zjistili, kde je problém, který nám brání v dosažení lásky k sobě samému. Např. hned ráno si do zrcadla říci: Miluji Tě, co pro tebe mohu dnes udělat? Čím tě můžu potěšit? Naslouchejte vnitřnímu hlasu a začněte pracovat na tom, co slyšíte. Zpočátku nemusíte dostat žádné poselství, protože jste zvyklí pouze se kárat a neumíte reagovat na laskavou, milující myšlenku. Když se vám během dne stane něco nepříjemného, běžte k zrcadlu a řekněte si: „Stejně tě miluji.“ Události přicházejí a odcházejí, ale láska je stále tím nejdůležitějším, co vůbec máte. Poděkujte sami sobě za vytvoření tohoto báječného prožitku.
V zrcadle si můžete i odpouštět. Odpusťte sobě a odpusťte ostatním. Můžete s lidmi rozmlouvat v zrcadle, pokud se bojíte s nimi promluvit přímo. Můžete vyžehlit staré problémy s různými lidmi – s rodiči, šéfy, doktory, dětmi apod. Můžete říci věci, které byste se jinak báli vyslovit a nezapomeňte je na konci požádat o lásku a souhlas, protože právě po tom ve skutečnosti toužíte.
Lidé, kteří mají potíže s láskou k sobě, bývají téměř vždycky ti, kdo nedokáží odpouštět. Neochota odpustit zavírá dveře k lásce. K tomu, aby děti přestaly milovat své rodiče je zapotřebí hodně. Když neodpustíme, poutáme se k minulosti a nemůžeme žít v přítomném čase a vytvářet svoji skvělou budoucnost. Staré smetí z minulosti vede pouze k nashromáždění ještě většího množství smetí v budoucnu. Prohlášení vyřčená před zrcadlem jsou výborná, protože poznáváte pravdu. Když je negativní odezva např. „Co to žvaním, vždyť je to blbost.“ apod. znamená to jen náš odpor, je to výborné, protože se tak dozvíme, kde je náš problém a můžeme provádět změny právě v té oblasti, kde je odezva. Ta potřebuje změnu. Negativní odezva je vlastně dar, klíč ke svobodě. Následuje pozitivní prohlášení typu: „Vždyť si zasloužím to nejlepší a přijímám to právě teď nebo: „Dovoluji si být úspěšný, zdravý …atp.“, „Mám právo mít (cítit, jednat, projevovat své city…)“
10. MĚJTE SE RÁDI HNED
Nečekejte na tzv. „vhodnou chvíli“. Nespokojenost se sebou je návykový vzorec. Když budete schopni nalézt uspokojení a lásku již teď, budete umět vychutnat všechno dobré, co přijde. Když se naučíte jak mít rádi sami sebe, budete schopní mít rádi i druhé. Ostatní změnit nemůžeme, nechejme je na pokoji. Neztrácejme čas tím, že se snažíme někoho předělat. Jakmile se nám podaří změnit postoj k sobě, začít se mít rádi takoví jací jsme, začnou se ostatní k nám chovat jinak. Každý musí svou lekci zvládnout sám. Láska k sobě je tím prvním krokem. Nejsme tu proto, abychom vyhověli ostatním a žili podle jejich představ. Přišli jsme na svět proto, abychom dosáhli naplnění a vyjádřili lásku na nejhlubší úrovni, abychom se učili a rostli.
Nepodmíněná láska je cílem a začíná sebepřijetím a milováním sebe. Až opustíme planetu, nevezmeme si sebou svůj automobil, dům, bankovní konto či svoji práci. Jediné, co si sebou můžeme vzít cenného, je schopnost milovat.
Autor neznámý – aspoň pro mne.
Převzaté ze stránek http://www.novoucestou.cz/
