HLAVA nás reprezentuje. Je tím, co ukazujeme světu. Podle ní nás svět poznává. Potíže v oblasti hlavy většinou signalizují nějaký zásadní problém. Bolestí hlavy trpí lidé, kteří sami sobě ubližují. Až vás bude příště bolet hlava, zamyslete se, kdy jak jste si ublížili. Odpusťte si a bolest hlavy se rozplyne v nicotu, ze které přišla. Migrény si způsobují lidé, kteří chtějí být za každou cenu dokonalí a vyvíjejí na sebe silný tlak. Příčinou je i silný, nahromaděný a potlačovaný hněv. Je zajímavé, že tuto bolest může téměř vždy zmírnit masturbace, jestliže začnete hned, když ucítíte, že na vás jde migréna. Sexuální uvolnění zmírňuje napětí a bolest.
VLASY představují sílu. Když jsme nervózní a máme strach, často se spoutáváme „ocelovými obručemi“: vedou od ramenních svalů na temeno hlavy. Někdy sahají až dolů k očím. Vlas vyrůstá z vlasového váčku. Při nadměrném napětí v pokožce hlavy se vlasový váček může stáhnout tak pevně, že vlas nemůže dýchat, odumírá a vypadává. Pokud napětí trvá, kůže se neuvolní, váček zůstává stažen a znemožní nový růst vlasů. Výsledkem je holohlavost. Prospělo by nám více uvolňovat tělo, mnozí by měli uvolňovat právě pokožku na hlavě. Zkuste to hned. Řekněte si, že uvolňujete kůži na hlavě, a uvědomte si, zda cítíte nějaký rozdíl.
UŠI představují schopnost slyšet. Ušní potíže většinou napovídají, že odmítáme něco slyšet. Bolest uší symbolizuje zlost nad tím, co slyšíme. Bolesti uší jsou běžné u dětí: mnohokrát musejí vyslechnout věci, které slyšet nechtějí. Domácí řád jim často nedovoluje, aby se spontánně projevily, a jejich bezmoc se projeví bolestmi uší. Hluchota je způsobena dlouhodobým odmítáním naslouchat druhým. Všimněte si, že má-li jeden z partnerů poškozený sluch, ten druhý často nepřetržitě mluví.
OČI představují schopnost vidět. Potíže s očima naznačují nechuť něco vidět, ať už se to týká nás samých, nebo něčeho v našem minulém, přítomném či budoucím životě. Nosí-li brýle děti, většinou se u nich doma děje něco, nač se nechtějí dívat. Nemohou-li to změnit, raději rozostří zrak. Mnohým lidem se překvapivě snadno vrátil ostrý zrak, když se odhodlali k návratu do minulosti a zbavili se toho, nač se odmítli dívat. Odmítáte něco, co právě probíhá? Před čím uhýbáte? Bojíte se ostře vnímat přítomnost či budoucnost? Co byste spatřili, kdyby to šlo? Unesete pohled na to, jak se k sobě chováte? Zkuste se nad tím zamyslet.
POTÍŽE S DUTINAMI (zejména v okolí nosu) znamenají, že nás urazil někdo blízký. Někdy jako by nám bolest až podrážela nohy a tlačila nás k zemi. Zapomínáte, že situace si vytváříme sami, a pak se vysilujeme tím, že z vlastní frustrace obviňujeme druhé. Nikdo a nic – žádný člověk, místo ani věc – nemají nad námi moc. Svou mysl ovládáme jen my. My sami si vytváříme své zážitky a svou realitu. Vytvoříme-li mír, harmonii a rovnováhu ve své mysli, nalezneme je i v životě.
ŠÍJE představuje schopnost pružně uvažovat, vidět druhou stránku věci a všímat si názorů druhých. Potíže s krční páteří obvykle znamenají, že tvrdošíjně trváme na svém pojetí situace. Kdykoli vidím někoho v sádrovém krunýři, vím, že je to velmi zatvrzelý a neústupný člověk, který odmítá vyslechnout cizí názor a vidět také druhou stranu věci.
KRK představuje schopnost vyslovit se, požádat, oč chceme. Krční potíže obvykle naznačují, že nejsme schopni stát za svými požadavky. Bolení v krku znamená hněv. Přidá-li se nachlazení, je v tom i mentální zmatek. LARYNGITIDA obvykle znamená hněv tak silný, že nám až zabraňuje mluvit. Krk také představuje tvůrčí proud v těle. V něm projevujeme své tvůrčí schopnosti. Jsou-li potlačeny, nastávají krční potíže – většinou u lidí, kteří celý život žijí jen pro druhé a nikdy se nedostanou k tomu, co sami chtějí. Neustále se snaží vyhovět matce (otci, manželovi, milenci, nadřízeným).
MANDLE a ŠTÍTNÁ ŽLÁZÁ jsou příznakem frustrované kreativity. V energetickém centru v krku – páté řakře – se odehrávají veškeré změny. Odmítáme-li je nebo je právě prožíváme či se o ně snažíme, krk je vždy velmi citlivý. Dávejte pozor, když vy nebo někdo jiný zakašlete. O čem se právě mluvilo? Nač reagujete? Je to odpor a tvrdošíjnost, nebo se právě začalo něco měnit?
PAŽE představují schopnost obsáhnout životní zkušenosti. Horní část paží souvisí s našimi možnostmi, předloktí se schopností je realizovat. V kloubech ukládáme staré city a lokty představují pružnost ve změně směru. Jste pružní, když máte změnit směr svého života, nebo vás staré pocity drží na místě?
RUCE slouží k uchopení, držení a sevření. Necháváme věci proklouznout mezi prsty, někdy se držíme jako klíšťata. Jsme zruční, máme tvrdé pěsti, otevřené dlaně, děravé ruce, dlouhé prsty. Můžeme rozdávat plnými hrstmi a dokážeme vzít rozum do hrsti. Když vezmeme věc do vlastních rukou, zvládneme to levou rukou. Někdy máme obě ruce levé. Podáváme někomu ruku, jdeme ruku v ruce. Něco nám hraje na ruku nebo se nám to z rukou vymyká. Podáváme pomocnou ruku. Ruce mohou být jemné nebo tvrdé, s klouby oteklými od přílišného přemýšlení či zdeformované z kritičnosti. Chamtivé ruce jsou ze strachu. Strachu ze ztráty, z toho, že nikdy nebudete mít dost, že nic neudržíte, nebudete-li to pevně svírat. Když jeden z partnerů pevně udržuje vztah, většinou jen přivede druhého k zoufalství: pevně sevřené ruce nemohou přijmout nic nového. Volné protřesení rukou v zápěstí přináší pocit uvolnění.
PRSTY – každý má svůj význam. Potíže s prsty naznačují, kde je třeba se uvolnit. Jestliže se říznete do ukazováčku, pak zřejmě nedávno došlo k situaci, která ve vašem egu vyvolala hněv a strach. Palec je mentální, představuje obavy. Ukazováček souvisí s egem a strachem, prostředník se sexem a hněvem. Pokud se zlobíte, chytněte se za prostředník a pozorujte, jak váš hněv ustupuje. Když se zlobíte na muže, chytněte se za pravý prostředník, když na ženu, za levý. Prsteník má souvislost se svazky a zármutkem. Malíček souvisí s rodinou a předstíráním.
PÁTEŘ je opěrný systém. Problémy v oblasti zad signalizují, že necítíte pevnou oporu. Příliš často se domníváte, že naší oporou je práce, rodina nebo příbuzní. Ve skutečnosti nás bez výhradně podporuje Vesmír, život sám. Problémy s hrudní páteří souvisejí s pocitem nedostatku citové opory. Manžel, manželka, milenec, přítel, nadřízený vám podle vašeho názoru nerozumějí nebo vás nepodporují. Potíže v oblasti bederní páteře signalizují vinu. Bojíte se ohlédnout, co je za vámi, nebo to dokonce skrýváte za zády? Máte pocit, že vám někdo vrazí nůž do zad? Jste na mizině, máte finanční problémy nebo se svou finanční situací příliš zabýváte? Pak vás možná bolí v kříži. Mnozí z nás se domnívají, že peníze jsou nejdůležitější věcí v životě a že bez nich nelze žít. Není to pravda.
DECH je to nejcennější co máme. A přesto naprosto samozřejmě předpokládáme, že po výdechu bude následovat další nádech. Bez nadechnutí bychom nepřežili ani tři minuty. Síla, která nás stvořila, nám dala dost dechu na celý život. Nemáme snad právo věřit, že vše ostatní, co potřebujeme, dostaneme také?
PLÍCE představují schopnost přijímat a vydávat život. Plicní potíže obvykle poukazují na strach přijmout realitu nebo na pocit, že nemáme právo žít naplno. Je nutné naučit se plný dech – zapojit při dýchání břicho, plíce i klíční kosti. Týká se to zejména žen, které většinou dýchají pouze plícemi (tzv. povrchové dýchání). Rozedma plic a silné kouření znamenají popírání života. Maskují hluboce zakořeněný pocit, že nejsme hodni existence. Výčitkami se nikdo kouřit neodnaučí. Nejprve musíme změnit své přesvědčení.
PRSA představují mateřský princip. Potíže s nimi obvykle poukazují na přehnanou péči, ať už o osobu, místo, věc či zážitek. Součástí mateřské péče je nechat dítě vyrůst. Musíme vědět, kdy povolit otěže a už se o dítě nestarat. Člověk zahrnovaný přílišnou péčí pak není připraven zvládnout vlastní životní zkušenosti. Někdy naše pánovité postoje doslova dusí svobodný růst druhých. Rakovina prsu je důsledkem hlubokého odporu. Zbavte se strachu a uvědomte si, že Vesmírná Inteligence sídlí v každém z nás.
SRDCE představuje lásku. Krev znamená radost. Srdce s láskou rozvádí radost do celého těla. Když si odpíráme radost a lásku, srdce usychá a vychládá. Krev nakonec zleniví a my se pomalu blížíme k ANÉMII, ANGINĚ PECTORIS a INFARKTU. Vězíme až po uši v problémech, které si navíc vytváříme sami. Zapomínáme prožívat a všímat si krásy života. Celá léta ze srdce vytěsňujeme radost, až se nakonec doslova zhroutí bolestí. Lidé se srdečními příhodami si neudělají čas, aby mohli ocenit radosti života, a připravují si tak půdu pro další záchvat.
ŽALUDEK zažívá všechny nové myšlenky a zkušenosti. Koho nebo co nemůžete strávit? Co vám leží v žaludku? Žaludeční potíže většinou naznačují, že nevíme, jak strávit nové zkušenosti. Bojíme se jich.
ŽALUDEČNÍ VŘEDY nejsou nic jiného než strach. Nesmírný strach z toho, že neobstojíme v roli rodičů nebo nadřízených. Nesnášíme sami sebe. Nemůžeme strávit, kdo jsme. Ze všech sil se snažíme vyjít vstříc druhým, bez ohledu na to, jak důležitá je naše práce. Sami sebe si málo vážíme. Máme strach, že na to ostatní přijdou. Odpovědí na tyto problémy je láska. Lidé, kteří si sami sebe váží a mají se rádi, nikdy žaludeční vředy netrpí. Buďte k dítěti v sobě něžní a laskaví a dopřejte mu veškerou pomoc a podporu jakou jste potřebovali v dětství vy.
GENITÁLIE představují mužský a ženský princip. Nejste-li spokojeni v roli muže či ženy a odmítáte svoji sexualitu a své tělo jako cosi nečistého, většinou trpíte problémy v genitální oblasti. Málokdy se stává, že někdo vyrůstal v prostředí, kde se genitálie a jejich funkce nazývaly pravými jmény. Všichni jsme vyrostli v zajetí nejrůznějších eufemismů.
Podobné příčiny mají potíže s MOČOVÝM MĚCHŸŘEM, ANÁLNÍ a VAGINÁLNÍ potíže či problémy s PROSTATOU nebo PENISEM. Pramení ze zkreslených představ o těle a jeho funkcích. Každý orgán a jeho specifické funkce jsou dokonalým vyjádřením života. Oči ani játra přece nepokládáme za nečisté. Proč si to tedy myslet o genitáliích? Konečník je stejně krásný jako ucho. Bez něj bychom se nezbavili všeho, co už tělo nepotřebuje. Čekala by nás jistá smrt. Každá část těla a jeho funkce jsou dokonalé a přirozené. Pohlavní orgány byly stvořeny k rozmnožování a k tomu, aby nám přinášely rozkoš. Popírat to znamená vytvářet bolest a trest. Sex je normální, krásný a stejně přirozený jako dýchání. Naše sexuální problémy pramení z toho, že nemáme rádi sami sebe a přistupujeme k sobě s odporem. Proto se k sobě i k druhým chováme špatně. UROLOGICKÉ POTÍŽE většinou vyvolávají konfliktní partnerské vztahy. Rozčiluje nás něco, co souvisí s naším ženstvím nebo mužstvím. Ženy mívají tyto problémy častěji než muži, protože mají silnější sklon tajit své utrpení.
ZÁNĚT POCHVY většinou pramení z romantického pocitu ublížení ze strany partnera. Potíže s PROSTATOU jsou spojeny víc s přesvědčením, že stáří oslabuje potenci. U IMPOTENCE se navíc přidružuje strach a někdy dokonce i nenávist vůči předešlému partnerovi. FRIGIDITA pochází ze strachu nebo z přesvědčení, že není normální radovat se ze svého těla, a z odporu vůči sobě samému, což může necitlivý partner ještě vystupňovat. PRMENSTRUAČNÍ SYNDROM dosáhl téměř epidemických rozměrů. Rozšířil se zároveň s reklamou ve sdělovacích prostředcích. Neustále nás přesvědčují, že ženské tělo se musí téměř nepřetržitě sprejovat, pudrovat, sprchovat a všelijak očišťovat, aby bylo měřítky naší civilizace přijatelné. Ženy jsou na jedné straně pokládány za mužům rovnocenné bytosti a na druhé straně jim je vnucována myšlenka, že určité procesy v jejich těle nejsou zcela normální. Živnou půdou pro PMS je i obrovské množství cukru, které konzumujeme. Všechny procesy probíhající v ženském těle, včetně menstruace a menopauzy, jsou naprosto normální a přirozené. Musíme je tak chápat. Naše tělo je krásné a dokonalé.
Příčinou POHLAVNÍCH NEMOCÍ je téměř vždy pocit sexuální viny, vyvolaný často jen podvědomou představou, že se nesmíme sexuálně projevovat. Nositel pohlavní nemoci může mít mnoho partnerů, nakazí se však jen ti, jejichž mentální a tělesný imunitní systém je slabý.
OPAR tato nemoc se stále vrací, aby nás „potrestala“ za naše přesvědčení, že jsme špatní. Opar má tendenci objevit se při citovém oslabení a rozrušení.
TLUSTÉ STŘEVO představuje schopnost zbavit se všeho, co už tělo nepotřebuje. Tělo pracuje v dokonalé rovnováze přijímání, vstřebávání a vylučování. Pouze naše vlastní obavy nám brání zbavit se všeho starého.
Lidé, kteří trpí ZÁCPOU, nemusejí být zrovna lakomí, nevěří však, že budou někdy žít v dostatku. Udržují staré známosti, které jim působí utrpení. Bojí se vyhodit staré oblečení, protože by je snad někdy mohli potřebovat. Neodejdou z nudného zaměstnání, nikdy si nedopřejí potěšení, protože musejí šetřit na horší časy. Není třeba probírat se včerejšími odpadky, abychom našli jídlo na dnešek. Naučte se věřit, že běh života vám vždy přinese to, co potřebujete.
NOHY nás nesou životem kupředu. Potíže s nohama často znamenají obavy z posunu vpřed nebo odpor k pohybu vpřed určitým směrem. Bereme nohy na ramena, vláčíme je za sebou, jsme tichošlápci, máme dřevěné nohy, ploché nohy a silná stehna plná všeho, co jsme v dětství nesnášeli. Nechuť něco udělat často vyvolá potíže s nohama. KŘEČOVÉ ŽÍLY znamenají, že jsme ustrnuli v zaměstnání nebo na místě, k němuž cítíme odpor. Žíly ztrácejí schopnost rozvádět radost. Kráčíte vy směrem, kterým chcete?
KOLENA, podobně jako krk, souvisejí s pružností. Vyjadřují však ohebnost a hrdost, ego a paličatost. Při pohybu vpřed se často bojíme ohnout a ztrácíme pružnost. Tuhnou nám klouby. Chceme jít kupředu, své zvyky však měnit nechceme. Proto se kolena tak dlouho hojí. Působí zde našeho ego. Kotník je také kloub, hojí se však mnohem rychleji. Při potížích s koleny si položte otázku, v čem jste samolibí, v čem se odmítáte přizpůsobit. Přestaňte být tvrdohlaví. Život je plynulý pohyb. Musíme být pružní, abychom se mohli cítit pohodlně.
CHODIDLA souvisejí s porozuměním, porozuměním sobě a životu – minulému, současnému i budoucímu. Mnoho starších lidí se obtížně pohybuje – jakoby s nechutí. Mívají často pocit, že už nemají kam jít. Pohyb dětí je naopak šťastný, taneční. Jedním ze nejrychlejších způsobů, jak se zbavit kožních problémů, je opakovat si v duchu více než stokrát za den: „Jsem se sebou spokojený“.
NEHODY nejsou náhody. Jako vše ostatní v životě si i tyto situace vytváříme sami. Neznamená to, že si řekneme: „Chci, aby se mi stala nehoda“. Určité mentální návyky k nám však mohou nehodu přivolat. Někteří lidé jako by nehody přitahovali, jiní projdou životem bez jediného škrábnutí. Nehody jsou výrazem hněvu. Poukazují na prožité frustrace a na pocit bezmoci. Signalizují zároveň vzpouru proti autoritám. Vzteky chceme někoho uhodit, místo toho ale dostaneme ránu sami. Když se zlobíme sami na sebe, když se cítíme provinile nebo cítíme potřebu trestu, je nehoda dokonalý způsob, jak se s něčím podobným vyrovnat. Máme přitom velké bolesti. Podle toho, kde v těle se objeví, lze určit, proč se cítíme provinile. Stupeň fyzického poškození nám dává poznat, jak krutě jsme si přáli být potrestáni a jak dlouhý má být trest.
NECHUTENSTVÍ a CHOROBNÁ ŽRAVOST jsou odmítáním života, extrémní formou nenávisti k sobě samým. Potrava je naše nejzákladnější výživa. Proč byste si měli odpírat výživu? Proč chcete zemřít? Co se děje, že chcete se vším skoncovat? Sebenenávist je pouze nenávist k myšlenkám, které o sobě máte. A myšlenky lze změnit.
ARTRITIDA pochází z neustálého návyku kritizovat, v první řadě sebe a pak i druhé. Lidé trpící artritidou jsou často terčem kritiky, protože jejich vlastním zvykem je kritizovat druhé. Jsou posedlí perfekcionismem, potřebou být dokonalí vždy a za každých okolností. Znáte však někoho, kdo je skutečně dokonalý? Proč se snažíte dosáhnout dokonalosti a nepřiznáme si, že prostě toužíme po lásce?
ASTMATU se říká také „dusivá láska“. Je to pocit, že nemáte právo ani dýchat. Astmatické děti bývají přecitlivělé. Často trpí pocitem viny za vše negativní, k čemu v jejich okolí dochází. Cítí se méněcenné, a proto mají pocit viny a potřebu se trestat. Na astma někdy zabírá léčba v sanatoriu, zejména pokud není nablízku rodina.
RAKOVINA je nemoc způsobená dlouho potlačovaným a silným odporem, který nakonec doslova užírá tělo. Určitý zážitek nebo zkušenost v dětství, na které nelze zapomenout, podlomily naši důvěru. Člověk pak žije s pocitem viny, těžko navazuje a udržuje dlouhodobější smysluplné vztahy. Zdá se mu, že jedno zklamání střídá druhé. Pocity beznaděje, bezmoci a opuštění ovlivňují myšlení. Je jednodušší obviňovat ze všech problémů ostatní. Lidé s rakovinou bývají také velmi sebekritičtí. Pro mnohé je klíčem k vyléčení sebeláska a spokojenost se sebou samým.
OBEZITA znamená potřebu ochrany – před ublížením, podceňováním, kritikou, zneužitím a urážkami, sexualitou a sexuálními vztahy, před strachem ze života atd. Podstupte dietu založenou na odmítání negativních myšlenek a vaše váha se vám upraví sama.
BOLEST pokládána za příznak viny – vina si vždycky udělá trest, a trest bolí. Chronické bolesti pocházejí z chronické viny, často skryté tak hluboko, že o ní už dávno nevíme. Vina je naprosto neužitečný pocit. Nikomu nepomůže v tom, aby se cítil lépe, ani nedokáže změnit žádnou situaci. Odpustit si znamená zbavit se viny, nechat ji být.
MRTVICE jsou způsobeny krevními sraženinami, překážkami v krevním řečišti v oblasti mozku, které omezují přívod krve do mozku. Mozek je „počítačem“ těla. Krev je radost a řečištěm této radosti jsou žíly a tepny. Vše probíhá podle zákonů lásky. Láska je v každé částečce Vesmírné Inteligence. Když mozek zahlcuje negativní myšlenky, nezbývá místo pro přirozený proud lásky a radosti. Člověk se nemůže smát, pokud se nesmí chovat spontánně a svobodně. Stejné je to s láskou a radostí. Život není krutý ani zlý, pokud se na něj tak nechceme dívat. Z každé maličkosti můžeme dělat tragédii. Stejně tak lze i v největší tragédii vidět jiskru štěstí.
STRNULOST těla představuje i strnulost mysli: strach nás nutí zůstat ve starých kolejích a ztrácíme pružnost. Jsme-li přesvědčeni, že existuje pouze jediný způsob, jak něco udělat, začínám e být strnulí. Zjistěte, které místo na vašem těle je strnulé. Přijdete tak zároveň na to, kde je ztuhlé a rigidní vaše myšlení.
OTOKY a ZDUŘENÍ představují zábrany a stagnaci v citové oblasti. Vytváříme situace, které nás zraňují, a na svých vzpomínkách navíc lpíme. Často otékáme z nahromaděných slz, z pocitu, že jsme se dostali do pasti či slepé uličky, a z obviňování druhých za vlastní omezení. Zbavte se minulosti. Nechte ji odplynout. Navraťte si svou sílu. Přestaňte se zabývat tím, co nechcete. Použijte svou mysl, aby vytvořila to, co chcete. Nechte se unášet proudem života.
NÁDORY znamenají nesprávný růst. Ženy tak často trpí nádory dělohy, protože jsou citově zraňovány. Trpí tím jejich ženskost. Libují si v hýčkání vlastních křivd.
Duchovní příčiny nemocí
Spoustu věcí v životě jsme schopni dát do souvislosti, dokonce některé jevy považujeme za naprostou samozřejmost‚ jen se nesmí dotýkat nás samotných…
Duchovní příčiny našich onemocnění by měly být brány právě s takovou samozřejmostí jako že voda teče z kopce. Ve skutečnosti však uvažujeme naprosto opačně. Málokdo si dokáže přiznat, že problémy jsou jen a jen jeho. Je přeci jednodušší odsoudit druhého a ukázat „to on!“ Stále hledáme viníky kolem sebe a přitom by stačilo tak málo, jen na chvíli se zastavit a zvážit, zda cesta kterou jdeme, je opravdu ta správná a zda nechybujeme.
Udělejte pro sebe něco: zamyslete se nad svým životem, svým myšlením a chováním. Ten z vás, který dojde k přesvědčení, že je se svým způsobem života spokojen, nic nežádá a ani nic neočekává, ten, kterého zdobí stálý úsměv, jen ten je zdráv. A teď otočte hlavy, podívejte se kolem sebe a vězte, že tento pohled je zrcadlem vašeho života. Myslím, že se shodneme že je na čem pracovat…
Abychom pochopili princip duchovních příčin onemocnění‚ měli bychom si nejprve roztřídit jednotlivé orgány dle jejich funkcí a zároveň bychom měli mít na paměti, že vše souvisí se vším a vše je navzájem propojeno. Máme-li špatné smýšlení, byť jen v jednom směru, ovlivníme zároveň několik dalších orgánů, ale o tom až někdy příště.
JÁTRA – vyjadřují náš názor – pohled na svět. Proto máme tento orgán také propojen s pohybovým aparátem a očima.
ŽLUČNÍK – naše spokojenost se životem.
SRDCE – je centrem všeho dění a vyjadřuje osobnost, postoje k životu. Vše se pak projevuje v ostatních „zázračných“ tkáních (žily, cévy i krev samotná). Představuje náš cit.
TENKÉ STŘEVO – je jakýmsi archivářem a vyhodnocovatelem věcí a situací, které přicházejí čí nás opouštějí.
SLEZINA – orgán, který ač neprávem bývá podceňován. Tzv. uklízeč odpadu a zrcadlo naší povahy.
SLINIVKA – je vyjádřením lásky přijímané i dané.
ŽALUDEK – kolik jme schopni pojmout informací asi ani netušíme, ale kolik a co jsme schopni strávit se dozvíme‚ až onemocní náš žaludek. Tedy spíše co už nejsme schopni.
PLÍCE – tak jako příroda je v harmonii i naše duše potřebuje mít účty vyrovnané. Plíce tedy symbolizují rovnováhu mezi braním a dáváním.
TLUSTÉ STŘEVO – pamatujte, že vše co nemůžete odpustit sobě či jiným se na duchovní úrovni nalézá právě zde. Kolik křivd, a neodpuštění se v nás asi nalézá?
LEDVINY – jsou dvě jako partneři a jejich hlavni funkcí je vyjádření vztahu.
MOČOVÝ MĚCHÝŘ – orgán shromažďování strachu. Každý prožitek strachu vede k jeho poškozeni. I malé dítě se počurá, když jej vystrašíte.
Oplakávání toho, co se nikdy nestalo
Většina z nás dokáže porozumět tomu, jak se cítíme, když ztratíme blízkého člověka nebo zvířátko – ale existují i další druhy žalu, včetně toho, který cítíme vůči našemu očekávanému, ale nikdy nesplněnému životu. Následující příklad to dobře vystihuje:
Dawn udělala mnoho práce, aby si vyléčila rakovinu. Její léčba zahrnovala východní medicínu, stejně jako doplňující léčbu. Nyní seděla v podpůrné skupině a podělila se s druhými o své pocity. Řekla, že se sice zbavila rakoviny, ale stále ji přemáhá smutek. „Ta novina o mém úspěšném vyléčení je dobrá, tak proč se cítím tak nešťastná?“ ptala se.
Zatímco vykonávala svou práci na svém léčení, nedopřála si čas na oplakání. Co potřebovala při své rakovině oplakat? Mnoho věcí. Život bez rakoviny, který očekávala, se nedostavil takový, jaký si ho představovala. Dawn potřebovala vyjádřit svůj žal z této ztráty. Některé z nápomocných afirmací by mohly znít:
Dovoluji si plně cítit svůj smutek.
Všechny mé zážitky mě činí silnější.
Někteří lidé s rakovinou zjišťují, že je velmi nápomocné opakovat si léčivé afirmace společně s afirmacemi pro léčení žalu.
Ctím ztrátu života, o němž jsem si myslela, že ho budu mít, a objímám nový život, který je přede mnou.
Dawn, stejně jako mnozí z nás, věřila, že její tělo bylo nedotknutelné a že by se jí nikdy nemohlo nic stát, avšak nemoc zaklepala na její dveře. Její afirmace by mohla znít:
Jsem zodpovědná za své zdraví, ale nebudu se obviňovat za svou nemoc.
Byla nahněvaná, protože věřila, že by ji její tělo varovalo, kdyby se mělo něco stát. To se nestalo, a tak potřebovala svému tělu odpustit za to, že ji „zradilo“.
Odpouštím svému tělu.
Miluji své tělo.
Propouštění nezdravých, nereálných ideálů
Žal se může dostavit také v souvislosti s dokonalým partnerem, kterého jste si mysleli, že najdete. Možná jste byli natolik soustředění na čekání na pana Pravého či paní Pravou, s ní(m)ž byste mohli sdílet svůj život, že se jednoho dne probudíte se zjištěním, že většina vašeho života vám mezitím utekla. To může vést ke smutku a depresi, jejichž zdroj je těžko identifikovatelný. Nepoznáte, že vaše deprese je formou žalu. Musíte oplakávat osobu, která se nikdy neobjevila, a život, který nikdy nenastal. Dobrou zprávou je, že jakmile si dopřejete čas na zpracování této ztráty – možná poprvé ve svém životě – můžete konečně začít plně žít svůj život v přítomnosti.
Muž jménem Deirdre, který absolvoval seminář na léčení žalu, řekl: „Když jsem konečně rozpoznal, co to vlastně cítím, přemohly mě slzy. Byl to tak velký smutek, který se nikdy neodhalil. Ale po všech těch slzách se dostavila velká úleva, když jsem si uvědomil, že mé hledání je u konce. Zbytek mého života již bude jen můj.“
Váš dokonalý partner se může a nemusí objevit, ale na tom nezáleží, neboť můžete pocítit nově objevenou svobodu, která vychází z přijetí skutečnosti a žití svého života plně podle sebe.
Další typ žalu, kterým se možná potřebujete propracovat, je pracovní úspěch, v nějž jste doufali, ale kterého jste nikdy nedosáhli. Věřili jste, že máte být slavným tanečníkem, vítězem soutěže o nejlepšího autora nebo filmovou hvězdou… ale nikdy se to nestalo. Samozřejmě to vypadá jako špatná zpráva, ale potřebujete přijmout svůj osud a ocenit svůj život. Můžete svůj čas strávit hněvem kvůli tomu, že se vaše velká chvíle nedostavila (což vám bude každý den vytvářet zážitky plné zoufalství), a nebo si uvědomit, že vaše kariéra je jen jedním z projevů vašeho já, a že můžete tančit, i když nebudete mít velké obecenstvo. Můžete si užívat psaní, i kdyby to mělo být jen v rámci malé skupinky lidí. Můžete toto všechno dělat už pro samotnou radost, kterou vám to přináší, i když nebudete mít na poličce vystavený vítězný pohár.
Když se díváte na film a jeho děj nabere nečekaný spád, nestoupnete si a nezačnete křičet na filmové plátno, že to není takový průběh, jaký jste si představovali. A úplně stejné je to s vaším nerozpoznaným žalem. Váš život je jako film se zápletkou, která se postupně odkrývá a přesahuje možnosti vaší kontroly. Stejně jako byste se nepostavili uprostřed divadelního představení a nevyhrožovali pěstí směrem k pódiu, nevstávejte uprostřed svého života a nekřičte slepě na všechny ty věci, které se odkrývají. Ciťte je, prožívejte je, truchlete pro ně, pokud pro vás znamenaly ztrátu, ale nepřidávejte si k tomu ještě negativitu. Zjistíte, že oplakávání má zázračnou léčivou moc a dá vám útěchu ve vší vaší ztrátě.
Stejně jako existuje mnoho typů spojení a souvislostí, existuje také mnoho druhů ztráty. Jakmile začnete poznávat ztrátu jako skutečnou, potom, a jedině potom, můžete začít s léčivým procesem. Bez ohledu na druh ztráty, vždy si zaslouží být poctěna.
Všechny mé ztráty si zaslouží léčení.
Oplakávání mi pomůže vyléčit mé ztráty.
Ať už vaší ztrátou bylo něco, co se stalo ve vnějším světě, nebo to bylo očekávání života, který se nevyvinul tak, jak jste si ho představovali, vždy je možné ji vyléčit. Neviděným darem je to, že když plně procítíte a vyléčíte svůj žal a propustíte svá nenaplněná očekávání, zjistíte, že poprvé skutečně žijete svůj život v přítomném okamžiku.
– ukázka z knihy Uzdravte své srdce, Louise L. Hay a David Kessler (vydaná zatím pouze v zahraničí pod názvem You Can Heal Your Heart)
překlad: Magda Techetová
Převzato z http://www.nakridlechandelu.cz
