tak bych Vám stejně napsala, protože mám opět potřebu se vypsat z toho, jak ten uběhlý víkend s Vámi vnímám.
V první řadě, Vám jdu poděkovat za to, že jste za mnou přijeli a některé z Vás opravdu z velké dálky…moc si toho vážím. Naše setkání a přivítání se začalo tím, že jsem si každou z Vás ( i Lea) přivinula k sobě do náruče a poňuňala si Vás….některé z Vás z toho mého přivítání byly malinko rozpačité ( Leo rozpačitý nebyl :o) ) a já mám potřebu dnes napsat, proč tady to vítání dělám :o).
Dávám tak Vašemu podvědomí i vědomí najevo, že moje náruč je pro Vás otevřená .
Vaše podvědomí zachytilo moje otevřené srdíčko pro Vás :o) a hezky bez nátlaku jste se mi začali také otevírat.
Díky tomu, se u některých rychleji, u některých trošku se zpožděním otevřely i ty Vaše srdíčka a já si toho nesmírně vážím, že jste mi vaše srdíčka otevřeli a nechali mě nahlídnout do Vás, do Vašich bolestí, které jsem si s Vámi v tu danou chvíli prožila. Některé bolesti byly palčivé a ještě na nich bude třeba malinko zapracovat (záměrně píšu MALINKO…..vzpomeňte na to, jak jsem říkala a že všechno je jednoduché, jen my si to chceme dělat složité). Razím pravdu „SMÍCH OTEVÍRÁ SRDČÍKA“ a na semináři kromě slziček jsme se i docela nasmáli a srdíčka se otevřely ještě víc.
Hned na začátku semináře jsem Vás upozornila na své „neduhy“ a na to co vás se mnou čeká a dala jsem Vám šanci odejít :o) … platbu od Vás jsem nechala až na skoro konec semináře…ještě pořád jste mohli zdrhnout……ale nikdo z Vás to neudělal :o)… jsem na Vás hrdá jako na své děti, které v sobě našly odhodlání jít do neznáma a sáhnout si na něco z čeho mají strach…aby zjistili, že ten strach je jen a jen v jejich makovičkách.
Skláním se a tímto zdravím Peťu od Sašky, který v neděli mezi nás na chvilku zavítal a nechal si společně před Vámi všemi udělat na tabuli partnerský výklad….Saši ….ty víš co tato odvaha od něj znamená…(samozřejmě, že Vy ostatní taky).
Čas ve Vaší společnosti se zrychlil… uteklo to tak rychle, že jsem byla nucena sledovat hodinovou ručičku, abych Vám stihla říct to, co jsem slíbila, že Vám řeknu a přiznám se….že jsem to fakt všechno nestihla :o)….ale všechno je tak jak má být…. i tak z těch informací, které jsem Vám předala, Vám musí zaručeně bzučet v hlavě…. Nechte všechny informace hezky dosednout do mozaiky vašeho obrazu….a když bude třeba…tak kamínky přeskládejte a protřiďte…. Dejte tomu všemu čas….nechte vše volně plynout a uvidíte, že v pravou chvíli se Vám vynoří moje slova…a Vy je použijete v životě, který žijete :o) (opět připomínám….život je divadlo…však vy víte, co mám na mysli)
Hodinu od hodiny jsem vnímala z Vaší strany vůči mé osůbce větší a větší důvěru … věřili jste mi a dali se mnou vést v meditaci PO CESTĚ VAŠÍM ŽIVOTEM….věřili jste mi, že kdyby mi někdo z Vás frnkl….že Vás vrátím :o).
Nechali jste si otevřít své staré i čerstvé rány….které jste si nechali mnou ošetřit…byť to bylo u některých bolestivé…ale věřte, že teď nastane doba hojení. Na některé z Vás bych potřebovala individuální čas o samotě a dvě z Vás už jsou se mnou domluveny, že přijedou…i pro Vás ostatní je tato možnost kdykoliv otevřená…číslo na mě máte…stačí si jen domluvit pro obě strany vyhovující dobu k uskutečnění našeho setkání.
Leo, jako jediný klučina v našem babinci byl skvělý a všechny jsme mu ze srdíčka přáli to, co se mu nakreslilo na tabuli….a já věřím, že se to vyplní, protože jak jsme měli možnost poznat…je to kluk do nepohody…:o) (sice bych ještě napsala na něj chválu, ale nebudu v tom pokračovat, aby nám nezpychl :o) ).
Děkuju Vám všem za Vaši toleranci vůči mému slovnímu projevu :o)…, že jste rychle pochopili, že bez toho, bych Vám nedokázala podat své PRAVDY – úhly pohledu, tak jak jste je slyšeli a nakonec i pochopili. Ukázala jsem Vám, že jsem opravdu jednou z Vás….mám spoustu nedostatků, pořád se učím od života, ze svých chyb…nejsem zkrátka dokonalá a ani po dokonalosti netoužím….protože to už bych byla jinde a já chci být tady s Vámi…na zemi :o). Nejsem guru, ani učitel…ani nic takového…. Jsem jen holka v letech zrzavá s prořízlou držtičkou, která má potřebu se s Vámi podělit o své zkušenosti. :o) a hřeje mě, že jste mě takto vnímali.
Jejda, jsem se nějak rozepsala….tak to trošku shrnu.
Moc ráda jsem Vás poznala, jsem šťastná, že se naše cestičky na chvíli zkřížily…že jsem Vám mohla něco předat…a že se víkend s Vámi vydařil a splnil moje přání….a to ….abyste na těch pár dnů se mnou utekli od stereotypu, vyčistili si makovičky, poznali nové lidičky a navázali přátelství….pochopili některé PRAVDIČKY…zkrátka a dobře…že jsme si to společně užili se vším všudy :o). Věřím, že každý z Vás si v sobě něco odnesl… např. .nové výrazy, které asi z jiných úst neuslyšíte (piču baraní :o) atd.)…nebo že si je dobré otevřít okýnko v autě u spolujezdce, aby nás neofouklo :o)….a nebo to, že v Hodoníně majůůůůůůů dobré višňové pivo :o)…atd… však každý z Vás si v sobě otisk stopy ze semináře AK nese….a to je dobře….aspoň něco :o).
Mějte se a smějte se….a věřte mi, že tak jako lidičky z předešlých seminářů….tak i tu Vaši partičku a každého z Vás už mám ve svém srdíčku. Děkuji Vám za to, že jste a jací jste…bylo mi ctí s Vámi spolupracovat…..byli jste skvělí….nezapomenu na vás a ještě dlouho se i k Vám budu ve vzpomínkách vracet :o)
S láskou a velkou úctou k Vám se s Vámi loučí
Vaše Zrzka
7.5.2012
PS: Fotky už jsou na web. PRAVDIČKÁCH….a kdo jste fotili, tak mi pošlete prosím fotky a já je přidám k těm mým ….děkuju předem :o)……….tak papapapapa
Zuzi
děkujeme za krásný víkend byl jako vždy úžasný a taky jak ses nám tam všem velice věnovala. Znovu se těšíme na další setkání s tebou i s ostatními děvčaty.
Máme o čem přemýšlet a učit se……
S láskou Sáša a Jana
7.5.2012
Zuzanko ..
díky za mailíček … myslím,že všichni cítili tvoji lásku a krásné srdce ..
jsem vděčná tomu ,že mě osud zavál až k tobě …
jsi úžasný člověk …
p.s. dlužíš mi přivítací obejmutí 😀 na mě jsi zapomněla – já dostala “ jen “ pusu 😀
p.s. až budeš mít chvíli – volno – domluvíme se na termín,kdy bych k tobě přijela na tu eft …
miluji tě človíčku …
papa Lucie ♥
7.5.2012
Ahojíček Luci :o),
no jasně ….. máš pravdu….až teď si to uvědomuju, že Tebe a Jitku nebylo jak chytit v tom podchodě. Měli jste plné ruce a baťůžek na zádech a možná nebudete sami dvě, koho jsem na úvod nestihla poňuňat :o). Proto jsem byla při loučení s Tebou tak překvapená tím jak jsi malinká :o)….ale i tak jsi pochopila, že ta moje náruč i hercnička je otevřená pro tebe..pro Vás co jste tam byli :o). Těším se na Tebe a ten termín si domluvíme :o).
Tak zatím pa a jak budeš mít chvilku, tak mi pošli prosím ty fotky ….díky předem :o).
Měj se a směj se…. moc ti to slušelo, když jsi se smála a byla jsi uvolněná….. tvůj xichtíček byl krásně rozzářený :o).
papapapa …Tvá Zrzka
7.5.2012
Ahoj Zuzi,
já jsem takový „psavec“, že mi to nedá a hned Ti po semináři píšu. Mi tam bylo s Tebou a ostatníma tááááák krásně, že se mi ani odjíždět nechtělo 🙂 Mám v sobě spoustu slovíček, kterýma bych chtěla vyjádřit, co všechno mi ten víkendový seminář dal, ale já se znám, pak by to moje psaní bylo delší než Tvoja diplomka 🙂 takže to vezmu trochu zkrátka.
Děkuji Ti za vyslovení Tvé PRAVDY, že vše je v nás, vše je jednoduché a že to jen my si to všechno zbytečně komplikujeme potřebou mít kolem sebe různé „berličky“. Chápu, že každý má svou životní cestu, na které se má ledacos naučit a třeba i za cenu pořádných držkopádů. Já sama jsem si taky prožívala v životě „sračky“, ze kterých mi bylo ouvej, a proto jsem u srdce hodně cítila tu bolest mnohých na semináři, která se vyplavovala pomocí slziček.
Sama za sebe musím říct, že jsem po tom našem společném víkendu tak nabitá energií, krásnou hřejivou energií, úplně cítím to sluníčko ve své srdeční čakře. Mi totiž do té mé mozajky nezapadl kamínek, ale pořádný šutr :-)) A tak jsem si třeba při meditaci klidně seděla s překříženýma nohama a byla to meditace naprosto úúúúžasná (však jsi sama říkala, že jsem se u toho culila, jak měsíček na hnoju) nebo jsem přestala mít strach z používání kyvadla a třeba si brzo nějaké pořídím. Říkala jsi, že vše je v nás a i když jsem to už párkrát slyšela z různých stran, tak mě to nikdy neoslovilo natolik, abych to přijala za SVOJI PRAVDU. Až teď….. A za to Ti, Zuzi, děkujiiiiiiiiiiiiiiiiiii 🙂 Děkuji Ti za to, jaký jsi úžasný človíček, který nemá potřebu si na nic hrát, za to, jaké máš obrovské srdce pro všechny, kteří za Tebou chodí se svýma bolístkama, za to, jak jednoduché, ale přitom obrovské PRAVDY lidem nabízíš k přemýšlení.
Už se těším na opakovačku, určitě přijedu.
Papapa Andrea.
7.5.2012
Zuzi,
ještě jsem Ti chtěla napsat, že když jsem včera přijela domů, tak se Matěj velice zajímal o to, co jsem na tom semináři dělala. A tak jsem mu povykládala o tom, jak se může vykreslovat z těch negativních energií a pak si nakreslit něco hezkého, pozitivního. On, protože kreslí rád, si k tomu hned sedl a prý, že se jde vykreslit ze svého strachu z čerta :-)) A pak si nakreslil pozitivní obrázek „andílka“, který si dal k posteli. A byl z toho všeho tak nadšený, že jsem až zírala.
Dneska přišel ze školy a hned bral pastelky a papír a že „teď mě chvíli neruš, jsem naštvaný na Ondru, tak se z toho jdu vykreslit“ 🙂
Papa. Andrea
7.5.2012
Andry………to je skvělé………..ten tvůj kluk je úžasný…. mám radost, že seminář pomohl nejen tobě, ale i malému….mám fakt radost…..jsi skvělá máma a máte úžasný vztah….vždyť se nám to na tabuli nakreslilo. Tak ho za mě poňuněj…….
zatím pa a měj se a směj se ………s láskou Zrzka
7.5.2012
Ahoj Zuzi,
děkuju Ti moc a děkuji, že mi Tě osud přihrál. Spoustu věcí jsem si uvědomila a také zjistila že to, co jsem si myslela, že už je pryč,tak zdaleka není. Spoustě věcí jsi dala jméno.
Víkend byl super a ještě jednou díky:-)
Myslela jsem si o sobě, že jsem větší tvrďačka,ale to celé se mnou pěkně zamávalo a spustilo spoustu potlačených a zašlapaných emocí.
A děkuji za závěr, dala jsi mi naději.
Teď jen otevři kalendář a písni, kdy můžu dorazit.
Raději dopoledne, když je malá ve škole. 🙂
Ještě jednou díííííky a těším se!!!!
Petra
7.5.2012
Ahojik Zuzko.
Chtěla jsem ti moc poděkovat za celý kurz. Bylo to prostě super! Spoustu věcí jsem pochopila, kreslení mě taky moc bavilo 🙂 No a ty jseš prostě jedním slovem skvělá ! Vůbec se mi nechtělo jet domů.
Takže DÍKY ZA VŠE ! Na opakovačku i na 2 bych chtěla určitě dorazit.
S láskou Deniska teniska 🙂
7.5.2012
Milá Zuzko,
tak nějak mám potřebu ti napsat, tak doufám, že to nevadí….Dneska je mi už konečně trochu líp, hodně dlouho jsem nebyla nemocná a vůbec jsem nečekala, že mě to zrovna teď tak moc složí…
Ráda chodím na tvé stránky, minulý seminář AK jsem prošvihla, a tak jsem byla moc ráda, že jsi vypsala ještě jeden v květnu. Měla jsem pocit, že je to kvůli mě, protože mě začalo to malování tak nějak přitahovat. Teda vůbec malovat neumím, na základce jsem měla vždycky samé jedničky jenom z výtvarky dvojku, byla to pro mě noční můra, ale možná právě proto jsem cítila, že to mám tak nějak překonat, protože teď už vím, že malovat „umí“ každý….Myslela jsem taky, že by mi to mohlo pomoct ve vyjadřování a dávání věcí ven ze sebe (mám pořád problém s 5. čakrou). A tak jsem se moooc těšila….
No, nakonec bylo všechno jinak, ale úplně. Mě nebylo dobře už od úterý, to jsem měla jen rýmu, ale potom se mě to přesunulo na průdušky, ale v pátek už mi bylo docela fajn, tak jsem věřila tomu, že se uzdravím a na seminář pojedu ani mě to nenapadlo jinak. A normálně v noci na sobotu mě bylo úplně nejhůř, normálně se složil celý můj organismus, bylo mě špatně a já jen zvracela……..takže jsem pochopila, že tam nemám být, jen jsem pořád přemýšlela proč, ale nedošla jsem na to….někdy na věci přijdem pozděj a někdy vůbec…..jo, a začala jsem si malovat sama….a bylo mi u toho dobře, takže to asi nemám vzdát….
A tak se budu těšit na nějaký tvůj další seminář nebo možná nějaké jiné setkání…
A nezlob se, že jsem ti to tady tak všechno vypsala, ale mě tu myšlenku pořád někdo podsouval a já se jí nemohla zbavit….a teď mám radost, že jsem ti to tady tak mohla vysypat….a ulevilo se mě….
Tak se měj zatím moc a moc krásně, hezký západ sluníčka a hodně lásky do srdíčka…
ahoj Jana
7.5.2012
Ahojíček Jani,
Díky za písmenka…jsem ráda, že jsi písla :o). Jani, všechno je tak jak má být…. i to, že jsi na semináři nebyla….možná se máš potkat na semináři s někým, kdo tam teď nebyl…nebo kdo ví proč tě to teď zastavilo…. To je fuk…. Zkrátka to dopadlo tak jak to dopadlo :o). Jestli se máme potkat, tak se potkáme….kreslení je fajn a u automatky fakt nemusíš umět kreslit….já taky kreslit neumím :o).
Měj se a směj se ….a jsem ráda, že už je ti líp.
Tak zatím pa ….s láskou Zrzka
8.5.2012
Ahojky Zuzko,
jsem ráda, že jsem tvůj kurs prožila s fajn lidičkami. Díky tomu
jsem nahlédla opět do svého nitra a trochu obnovila staré rány, i
když jsem myslela, že je mám zpracované. Vím ale, že musím na sobě
pracovat a nic není nemožné. Bloky zmizí a mé srdce bude úplně
zhojené a naplněné láskou. Je to jen na mně. Zkouším vykreslit
se , no a uvidíme. 🙂
Ty jsi fajn holka a jsem ráda, že jsem tě poznala osobně. Na
pravdičky taky každý den kuknu – jsou fakt skvělé. Určitě se ti
ozvu – jak jsem pokročila.
Měj se krááásně a ať se ti splní všechna tvá přání
Čauky Iveta P.
7.5.2012
Ahoj Zuzanko!
-holka jedna hezká, zrzavá, dobrá, ukecaná s nábojem a andělskými schopnostmi, i ďáblíkem v ústech 🙂
Napsala jsi to mooc pěkně a myslím si, že samozřejmě my děkujeme v prvé řadě Tobě !!!
Je mooc fajn , že jsi a buď taková jaká jsi, i s tou svojí prořízlou pusinou….
Potěšilo mě, že jsi se tu zmínila o mě, že jsem nebyl při „úvodním“ přivinutí rozpačitý, nebyl, jen malinko asi a asi je to taky tím, že mě to doma neučili a taky, že jsem trochu ztratil důvěru k ženám a tak vůbec, po těch srdečních zraněních, které mi přinesl život…ale to si asi i poznala…a taky jsi to naťukla, i se to zobrazovalo i u holek, jako asi všem,co si šly léčit svoje srdíčka, jako asi všichni a tak mě napadlo, aby jsi se z toho taky nevyšťavila,ale Ty jistě na to máš svoji pravdu a jistě když si řekneš, že Tě to nemůže ohrozit-vycucnout, tak Tě to neohorzí viď a co víc Ty to děláš s Láskou a jako koníčka ve svém volném čase atd….asi i proto ten kontrast s hl. zaměstnáním:-))))
Takže přestanu psát moje teorie a ještě Ti poděkuju i za to vysvobození od místních obuvníků 🙂 a budu si přát to co jsi mi nakreslila, což mě stále nějak udivuje a přijde mi to jako pohádka z tísíc a jedné noci, nějak tomu nemůžu uvěřit, jestli je to tím, že jsem si to ani nestačil vyfotit 🙂
Jinak si nemyslím, že bych snad zpych,to u mě snad nehrozí, přeci mám v sobě asi víc ty ženské energie???:-) a pokud budu moct tak a nebudu zase vysílat rušivé energie přijedu na dvojku :–)))
Sice mám pocit, že do toho AK jsem nepronikl, ale třeba na podruhééé, přeci jen jsem chlap….:-)))
TAKŽE SE MĚJ MOC HEZKY, ZVLÁDEJ ŠKOLU, OBČAS SE ZDRAVĚ NASER, ALE JINAK SI NEŠKOĎ !!!
PUSU POSÍLÁ LEO, alias šoel , a až budete řádit někde s Marcelou tak mi dej vědět !!!
P.S. nevím kde jsou fotky a nejde-nehraje mi to cd J))
….s Zrzkou s srdci….
7.5.2012
Ahojíček Leo,
Moc děkuju za písmenka…a hned tě sprdnu ty pacholku jeden….. věř synku tomu obrázku, fakt mu věř a hezky si s tou myšlenkou pohrávej…. Ať to s holkama pak můžeme oslavit, až se to vyplní :o). Když jsem ti kreslila i kdy k tomu dojde, tak jsi říkal, že už ti to někdo řekl….no to přece není jen tak …aby dva lidi nezávisle na sebe ti to tak řekli…takže …VĚŘ…my ti to všechny přejem :o).
S tím CD že to nejde…to mě mrzí a snad bude příležitost ti dát druhé….(ani v PC ti nejde přehrát?).
Fotky najdeš na web PRAVDIČKÁCH….v levém sloupci je FOTOGALERIE a je to seminář č.6 a tam jsou ty fotečky z našeho společného víkendu….jen se musíš na stránkách zaregistrovat, aby tě to do fotek pustilo.
Až budu v Třebíči řádit s Macíčkem, tak ti dám určitě vědět…. :o) a ráda tě uvidím…a poplkám s Tebou.
Tak snad jsem na nic nezapomněla….
Měj se a směj se a těším se někdy někde na tebe
S láskou Zrzka
8.5.2012
Zuzi,
byl to opět překrásný relax,za který moc děkuji. Nádherně jsem si odpočinula psychicky,potkala nové přátele,měla nové a krásné zážitky.
Máš velký dar a je krásné,že se s námi dokážeš rozdělit.
Přeji Ti z celého srdíčka,ať jsi hodně zdravá,ať se Ti ve všem daří /ve škole zvlášť/,ať si zase brzy najdeš na nás čas , prostě ať se zase brzy sejdeme.
Ještě jednou velký dík. Magda
8.5.2012
Ahoj Zrzíku,
musím tedy uznat,že jsem velice ráda,že při masážích a házení hnoje nemusím přemýšlet-mám totiž plnou hlavu právě proběhlého víkendu-prostě špica.Nejraději bych od rána do večera seděla u komplu a hltala tvoje pravdy,aby mi náhodou ještě něco neuteklo a pak bych zase jen seděla a kreslila a kyvadlovala a dělala takové tyto věci.Nojo,ale práce je dost,tak si to musím nechat až na noc,ale zahálet nebudu.:-))
Moc za vše dík a všechny zdravím.
Papapa Iveta
7.5.2012
Ahoj Zuzko,
tak jsem si u tvého zhodocení semináře pěkně pobrečela, vlastně ani nevím proč, prostě slzy začaly téct. Tvůj slovník mě vůbec nevadil, mě se to líbilo. Jsi fajn ženská „od rány“. Nemám ráda, když se někdo povyšuje nad ostatní, protože si myslí, že pro své schopnosti je prostě lepší člověk, to u tebe nehrozilo ani náhodou. Říkala jsem, že o duchovno se zajímám nějak víc poslední tři roky, ale já jsem vlastně tak nějak nikdy nebyla „materialista“. Naši byli věřící (máma ještě je), takže jsem od mala musela chodit do kostela, jsem samozřejmě pokřtěná a byla jsem i u prvního přijímání… Máma je učitelka a u nás byl problém, že kdyby někdo na ni „prásknul“, že chodí do kostela, vyhodili by ji ze školství, tak v Hradci do kostela nechodila, jenom někde mimo město. Vím, že na Moravě to bylo jiné, ale v Čechách to tak prostě bylo. Takže se to u mě pomíchalo se strachem , že vlastně děláme něco zakázaného, že by se to nemělo, ale že já musím…. Když jsem byla větší a mohla jsem říct do kostela nepůjdu, tak jsem tam přestala chodit. Postupně jsem zjistila, že je pro mě těžké věřit tomu, že ten život máš jen jeden a když to hodně zjednoduším tady máš trpět, aby ses po smrti měla dobře. A pán Bůh je spravedlivý, jenomže na světě to není spravedlivé, nemáme všichni ani stejný start do života – já se dodnes potýkám s tím, že jsem se při porodu tak trochu topila, vodu miluju, ale do hloubky mě nikdo nedostane, mimochodem v té meditace jsem si v jezeře úžasně zaplavala, tam jsem vůbec nezkoumala jestli tam stačím nebo ne a prostě jsem tam skočila.
Ještě jednou za všechno moc děkuji.
Měj se hezky
Jitka
7.5.2012
Dakujem Zuzicka 🙂
s laskou
Saša
8.5.2012
Ahoj Zuzi,
asi teprve teď nastal ten pravý čas odepsat 🙂
Moc se mi na kurzu líbilo – když jsou super lidi a aspoň jedno nové navázané přátelsví je úžasné – a tam jsem jich našla víc 🙂 a to, že jsem se tak dali do kupy na facebooku je taky fajn, aspoň neztratíme kontakt.
Děkuji za super víkend, kde jsem si odpočinula, přišla na jiné myšlenky a meditace byly super!
Verča
13.5.2012
Zdravím tě Zuzi,
dostala jsem na tebe mailovku od Petry P a zároveň jsem si přečetla psaní pro nás a prohlédla si fotky. Já bych ti chtěla touto cestou ještě jednou poděkovat za srdečný, přátelský a ničím nehraný přístup a pochopení k nám „novickám“ či pokročilejším žákům nebo byť jen posluchačům. Dnes je čtvrtek a pořád mě naskakují různé myšlenky a poznatky ze semináře. Měla jsi pravdu, že nám to bude postupně naskakovat a zapadat do sebe. Uvidím, kam povedou moje cesty……. 🙂 Vím, že je to velmi náročné pro tebe. Člověk je tvor zvědavý a chtěl by se dozvědět co nejvíc, ale je mi jasné, že v takové velké sestavě lidí nelze zodpovědět na všechny dotazy. Já osobně jsem měla velkou radost z úplně toho nejposlednějšího obrázku, který jsi malovala pro mne – a to mojí maminky, jako ochránce. Škoda, že jsem si ho nevzala, ani mě to v ten moment nenapadlo, protože ta radost byla
tak veliká a samozřejmě ta mi zůstala . Snad se budu moci po tvých zkouškách ještě na něco poptat……
Zuzi, možná víš, že na seminář jsem se dostala čistě náhodně – jela jsem místo Peťčiny dcery. V mnoha duchovních věcech tápu , ale zajímá mne to.
Zítra mne čeká zákrok, nemám obavy, jenom si pobudu zase doma.
Já ti přejii, aby tě rameno moc nebolelo, hýčkej si ho jako v bavlnce, protože až budeš ležet ve skriptech a „pást koníčky“, tak nemůže přeci bolet. Přeji ti, abys dosáhla hezkých výsledků a všechno probíhalo ve zdraví, pohodě
a klidu.
Liba
10.5.2012
