Protože nevím, jestli to znamená odeslání či neodeslání zprávy, nezbývá mi, než napsat znovu – tak se omlouvám, jestli Vás budu obtěžovat dvakrát.
Máte velmi krásné stránky, které ve mně vzbuzují naprostou důvěru – děkuji Vám za ně. Protože se nacházím přímo uprostřed nesmírného trápení z rozchodu se svým partnerem, odhodlala jsem se obrátit se na Vás s prosbou o zakreslení našeho vztahu.
Nevím, kolik toho potřebujete vědět. Je mi 48 let a můj přítel Kuba je o 15 let mladší. Rozvedla jsem se po dvacetiletém manželství před dvěma lety a od té doby žijeme spolu. Náš vztah trvá téměř 6 let a nyní se dostal do krize, která se zdá být tou konečnou.
Naše vnitřní pouto je velmi silné a myslím, že pro nás oba je tento vztah osudový. Přesto je zde stále něco, co jej z něj táhne pryč. Mám tušení, že se potřebuje vydat hledat sám sebe a že už mu v tom nemohu – a nemám pomáhat.
Dá se prosím pro nás něco vyčíst z AK? Je možné v kresbě nalézt odpověď na otázku, zda mám milovaného partnera pustit z hlavy a ze svého života i přesto, že v srdci zůstane navždy, nebo v mém životě nechat prostor pro to, abychom se mohli znovu setkat?
Vaše odpověď by mi velmi pomohla v mém dalším nasměrování.
Velmi děkuji předem, pokud mi budete moci věnovat Váš čas a Vaše krásné schopnosti.
Laďka
17.12.2010
Ahojíček Laďko,
Mailík mi přišel jen jednou a i kdyby přišel dvakrát tak to nevadí. Moc si vážím tvé důvěry se kterou ses na mě obrátila a taky moc děkuju za hřejivou chválu na stránky. Hlavní je, že jsi to nakonec nevzdala a přece jen jsi dopsala, co jsi potřebovala ze sebe dostat. Už to je taková malá úleva a teď to čekání, jestli se ti dostane odpovědi….tady je Ladi :o)
PS: ještě než se rozepíšu k dotazu, tak vysvětlím mé tykání….jen v rychlosti. Tykám a budu ráda, když mi budete tykat jen z jednoho důvodu….. vykání mi přijde hodně neformální a cizí… tykačka je pro mě otevření mého srdíčka vašemu a obráceně…. Nejsou mezi námi žádné energetické zdi a můry :o), které při vykání tak nějak cítím :o). Tykání není o mé ani vaší drzosti, je to přátelské a otevřené …. alespoň tak to vnímám já :o).
Tak a tady je odpověď pro tebe:
Podle kresby, bych řekla, že pokud jste se rozešli, že to konečná není a že se ještě najdete. Ono hodnotu věci poznáme, až ji ztratíme…píšu věci, ale myslím hodnotu vašeho vztahu. Nevím jestli budete v budoucnu „jen“ přátelé a nebo dál partneři, ale každopádně to bude hezký vztah. Teď to u vás vypadá % tuálně asi takto: Funkčnost vašeho vztahu je 50%, ale má dojít ke 100% zlepšení…
Vaše čakry o vás vypovídají takto:
První čakra – rodina, materiálno, – tady jste oba propojeni do jedné čakry, je to krásná souhra…máte stejné pohledy na pozemský život, na takové ty obyčejné starosti ohledně fungování nejen rodinného života.
Druhá čakra – sexuální a chuť do vztahu – …on ji má velikou, má rád sex, je v něm nežný a umí to s tebou a z toho se odvíjí i chuť do vztahu…. Nemyslím si, že by ze vztahu chtěl odejít. Ty máš tuto čakru menší než on a navíc zablokovanou….cítila jsem to tak, že se nedokážeš oddat, tak jak bys chtěla….jsi strnulá a možná i ta chuť do vztahu s tím souvisí.
Třetí čakra – sebevědomí a role ve vztahu – ….a tady bych řekla, že je problém. Ty znáš svoji roli ve vašem vztahu, vyhovuje ti to a cítíš se v ní dobře (ne dominantně)….ale on ji má strašně malinkou…sice plnou energie, ale malinkatou a navíc jde k tobě obklikou. On neví jak se má ve vztahu chovat, není to on…a to je ta obklika….škoda, že nedá volnost své přirozenosti a důvěře v sebe i v tebe.
Čtvrtá čakra – srdeční – oba ji máte krásně do kytičky, ještě stále se milujete, i když už ta vášeň a hledání a nalézání je už pryč, stále je ve vás obou kus krásné lásky.
Pátá čakra – komunikace – oba ji máte velkou, on je ještě o něco upovídanější než ty…máte si co říct a říkáte si to napřímo.
Šestá čakra – intuice – máš krásnou intuici a posloucháš ji, on ji má taky docela velkou, ale má ji zablokovanou, takže ji neposlouchá.
Sedmá čakra – duchovno a myšlenky – jdeš k němu hodně myšlenkama, ale on myšlenkama utíká do budoucna, kde přemýšlí o dětech a rodině ….chtěl by vychovávat děti, projít si tím, čím ty sis už prošla…. s tebou nebo bez tebe.
Ladi, když jsem to kreslila, tak to na mě mluvilo asi takto…. Největší problém je pravděpodobně v tom, že ses bála a bojíš právě toho, co jsem ti napsala o myšlenkách. Kdybys byla u toho kreslení, tak bych ti ukázala, jak jsi svými myšlenkami a strachy v něm tyto myšlenky vyvolala…. možná jsi mu i o svých strašácích řekla a nebo jste někdy o tom spolu mluvili, jestli ještě spolu mít dítě či nikoliv. Asi i díky tomu, to jeho sebevědomí a role ve vztahu je tak malinká. S tvou velkou intuicí si myslím, že o tomto problému víš a jsi si ho vědoma, jen sis neuvědomila, že to nad čím ses strachovala sis do života přitáhla.
Další otázkou je, jestli je to tvůj osudový muž…je…. jako každý jiný muž, kterého jsi měla….každý, kdo nám vstoupí do života je osudovým. Máme se s nimi potkat, máme si s nimi něco odžít, máme spolu něco vyřešit….někde je to víc intenzivní, někde míň, ale je to tak. Mezi vámi je to hodně velké a intenzivní. Když ti řeknu pusti ho z hlavy….tak to nejde na povel…a ze srdíčka to už vůbec nejde… takže nic takového ti radit nebudu.
Moje rada pro tebe:
Začni být vděčná za každý okamžik, který jsi s ním prožila, neutápěj se v slzách bolesti, ale když už tak v slazách radosti, že jsi měla možnost prožít krásných šest let s ním. Nechej ho v srdíčku, on tě tam má taky…. Naše srdíčka jsou veliká a vleze se do nich snad každý kdo nás „osloví“ a zanechá v nás krásný pocit…. Dej situaci ve které jsi – jste – volný průběh… dej mu čas, aby si uvědomil, co ztratil, dej to samé i sobě. A ještě jedna rada….všechno je o komunikaci…. Jestli budete mít příležitost, tak si promluvte o svých citech…..beze studu…otevřete si dvířka do svých nejniternějších koutečků vašich srdcí….je třeba to vědět.
Víš, nechci ti tady mazat med kolem pusenky a dávat ti plané šance, ale když ti píšu tyto písmenka, tak furt slyším Vánoce, zázraky, kouzelné Vánoce :o) …. Nemyslím si, že je to vaše konečná a Vánoce jsou opravdu zázračné a s lidmi dělají divy.
Měj se a směj se Laďko, a ještě jednou děkuji za tvou důvěru ve mně a já jen tiše doufám, že jsem ti pomohla poodhalit a hlavně si uvědomit to co vlastně víš…jen jsi to potřebovala slyšet od jinud.
Přeju ti kouzelné Vánoce a štěstíčko….s láskou pro tebe Tvá Zrzka
18.12.2012
Milá Zrzko,
děkuji, žes mi věnovala tolik času kresbou a tak dlouhým psaním. Rychlost, s jakou jsi odpověděla, jsem vůbec nečekala a četla jsem si to hned v neděli. Omlouvám se za tu nezdvořilou odmlku, ale vůbec jsem neměla sílu na odpověď v tyto dny. Nacházím se přímo v masomlýně emocí a různých druhů bolestí a dovoluji sama sobě je všechny hluboce prožít, žádnou nepotlačovat a každé věnovat svou pozornost. Vím, že všechno má svůj čas a že i utápění v slzách bolesti je důležité a teď byl jejich čas, který pomalu odplouvá.
Jistě tě zajímá má zpětná vazba na tvou kresbu a její výklad. Ráda tě potěším – smekám – náš vztah, resp. dvě nejdůležitější věci, které v něm hrají roli, jsi velmi dobře vystihla – partnerovo sebevědomí a naše nejcitlivější téma – dítě. O tomto ani nešlo si nepromluvit, ale řešit se opravdu nedalo. Nevím, nakolik jsem tomu přispěla sama a je možné, že hodně. Ale touha po dítěti je zákon přírody a já vím jen to, že vypořádat se s touto otázkou musí přítel sám. Stejně jako se musí vyspořádat se svou nízkou důvěrou v sebe sama. Do našeho vztahu už s ní vstoupil a možná ve mně našel zdroj síly, který mu pomáhal zakrýt pohled do tváře sobě samému.
Pomalu ke mně dochází pochopení, že myšlenky na možné budoucí navrácení k sobě jsou škodlivé, protože to jediné, co je třeba nyní udělat, je odpoutat se tak, jak je to jen možné, všechny možnosti života nechat otevřené a zároveň pohřbít – i se slzami – všechno minulé, co už existuje jen v našich hlavách. On musí najít zdroj své síly sám v sobě, a teprve pokud to dokáže, může do vztahu – jakéhokoliv – přinést naplněnou bytost. Bude to úkol o to těžší, že odchází zatížen vinou, která může jeho další kroky deformovat. Odchází s mým odpuštěním, řekli jsme si snad všechno, co mělo být řečeno, ale bude muset hledat hluboko, aby si odpustil sám…
Děkuji, že jsem si mohla u tebe vylít srdce a že jsi mě povzbudila. Ještě se vrátím k onomu slovu „osudový“ vztah. Já to cítím stejně jako ty, ale přece jen slovo „osudový“ je na místě – pro všechny vztahy silné tak, že mají moc převrátit lidský život vzhůru nohama a vykolejit jeho dosavadní směr se vším všudy. Tedy v tom smyslu, že s sebou smetou všechno, v čem člověk do té doby žil, nemyslím tím tedy navěky nebo něco takového. Odešla jsem od manžela a dvou odrostlých dětí po dvaceti letech a tak to cítím.
Přeji ti krásné Vánoce a ať je radost ze života, kterou z tebe cítím, s tebou stále. Ještě jednou děkuji.
Laďka
22.12.2010
