Sluneční paprsky dopadají v tento den kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli nastává nejdelší den a nejkratší noc a také astronomické léto.
Slunce vstupuje do trojice tzv. letních znamení – Raka, Lva a Panny .
Pohanské oslavy
Slunovrat je svátkem oslavujícím vrcholící sílu Slunce – zdroje energie, bez kterého by život na Zemi nebyl možný.
Bohyně se v této době obvykle manifestuje jako Matka Země, Bůh jako Sluneční král.
Na počest slunečním božstvům (a jako pocta vrcholícímu Slunci) se zapalovaly o půlnoci obrovské ohně . Oheň měl dodat Slunci sílu.
Skákalo se také přes plameny a do vzduchu se vyhazovaly hořící pometla pro zastrašení zlých sil.
Lidé tančili kolem ohně ozdobeni bylinkami, žehnali Matce Zemi, domácímu dobytku a polím (na ně druhý den rozhazovali zbylý popel z ohňů).
Například v Lotyšsku slaví slunovrat po celou noc – nikdo nesmí spát,aby nezmeškal východ slunce.
Dívky si uvijí věněčky z polního kvítí a chlapci (jménem Jánis) dostanou korunu z dubového listí.
Lidé připravují pro tyto slavnosti speciální sýr a pivo, obcházejí domy a za zpěvu starých písní se obdarovávají.
Ráno mají muži naskákat do nejbližšího jezera či řeky. Poté co oslavující přivítají východ slunce, skropí si tvář ranní rosou.
Čas magie a tajemství
Slunovrat je spojen i s magickým děním v přírodě. V obecném povědomí jsou dnes tyto tajemné události spjaty spíše se Svatojánskou nocí (23.6., předvečer svátku sv. Jana Křtitele), jde však o smíšení původního pohanského slunovratu a později zavedeného křesťanského svátku, který měl oslavy slunovratu přebít.
Pojďme se však seznámit s tím hlavním – onou magickou nocí.
Letní slunovrat je mimo jiné také svátkem přírodních bytostí . Možná tedy na svých nočních toulkách narazíte na reje víl, hejkalů, bludiček nebo jiných lesních duchů.
Stephanie Pui-mun Law: Summer
Léčivé byliny – v tuto dobu mají díky síle Slunce největší léčivou moc.
Pokud si navíc, dívky a ženy, nasbíráte o půlnoci devatero kvítí* (bez toho, abyste promluvily a ohlédly se) a dáte si ho pod polštář, prý se vám ve snu zjeví váš budoucí muž.
Poklady – podle pověstí tuto noc rozkvétá zlaté kapradí a otevírají se skryté poklady.
Pokud půjdete v noci na louku a natřete si oči rosou, uvidíte prý všechny poklady světa. Jediný háček je v tom, že je hlídají psi s ohnivýma očima.
Zda budete v tento čas poklady hledat na louce, ve skále, nebo sami v sobě, je už na vás.
Voda
Keltové spojovali léčivou sílu slunce s uzdravující mocí vody . I v jiných krajích se považovala v době slunovratu voda za léčivou. Večerní koupeli se přisuzovala očistná a čarovná moc.
Také ranní rosa po východu slunce má toho dne blahodárné účinky – šlechtí tváře, dodává krásy, slouží také pro očištění a zbavení se různých bolestí.
Studánky – pokud se napijete o letním slunovratu vody ze studánky, vyléčí vám všechny neduhy. Zde bych však radila přeci jen trochu opatrnosti ohledně nezávadnosti vody, abyste si místo zázračného uzdravení neuhnali střevní potíže.
Studánkám nebo pramenům se vzdávala čest tzv. „odíváním studny (pramene)“ – ozdobením květinami a větvemi. U pramenů se také zpívalo, hrálo na hudební nástroje a tančilo.
Tipy pro oslavy:
Udržujte posvátný oheň po dobu oslav.
Kolem ohně si zatancujte , například v rytmu bubnů, nejlépe ozdobení letními květinami a bylinkami.
Spalte v ohni svůj věnec z Yule.
Zůstaňte vzhůru celou noc a přivítejte východ slunce.
Věnečkem z kvítí si můžete ozdobit vstupní dveře. Naši předci věřili, že tím přivolají do svých domovů blahobyt a štěstí.
Zapálením svíčky v okně můžete vzdát Bohyni Matce úctu a také přivolat štěstí a blahobyt.
Obdarujte se navzájem s přáteli – můžete si vyměnit písně, chanty, příběhy nebo třeba magické dárky.
Nasbírejte si léčivé byliny.
Pokud znáte poblíž nějaký pramen nebo studánku, můžete je ozdobit a případně jim i zazpívat.
*A které kvítí patří mezi to magické devatero (někde i sedmero)?
Obvykle se uvádí:
Kopretina, růže (může být šípková), smolnička, chrpa, rozchodníček (rozchodník prudký), čičmudíček/tučmužík (netřesk), mateřídouška, fialka (polní maceška), zvonek
Některé zdroje uvádí i jiný seznam rostlin sbíraných o tomto svátku, pro úplnost tedy doplňuji:
černobýl, kapradí, třezalka (sv. Jana bylina), mateřídouška, rmen (heřmánek), máta, divizna, bazalka, libeček, dobrá mysl, majoránka, úročné koření (úročník), devětsil
(Čeněk Zíbrt – Český lid)
dobromysl, horský jetel (vachta trojlistá), chrpa modrá, jitrocel, mateřídouška, šípková růže, řebříček
(Lidová kultura – národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska)
„Při výběru květin rozhodoval hl. jejich počet (devět) a měly být utrženy na devíti či sedmi mezích (číselná symbolika).
Jejich druhy nejsou příliš stabilizovány, většinou to bývaly rostliny léčivé.“ (Lidová kultura, s.1004).
