Synu, přišel čas, musíme jít….
Člověk se zeptal:
Proč tak brzy? Chtěl jsem toho ještě tolik udělat….a zažít.
Je mi líto, synu. Nadešel tvůj čas…musíš jít.
Co máš v tom kufru, Bože?
Všechno co ti patřilo, všechno co bylo tvoje.
Všechno co mi patřilo? Chceš říct…moje věci, šaty, peníze?
Je mi líto, věci denní potřeby ti nikdy nepatřily, ty patřily naší Zemi.
Tak moje vzpomínky?
Je mi líto synu, ale ani ty nepůjdou s tebou. Nikdy ti nepatřily. Ty patřily času.
Tak……. moje schopnosti…..
Ani ty ti nepatří. Ty patřily okolnostem.
Pak tedy přátelé….příbuzní?
Je mi líto synu, ani ty ti nepatří… oni patřili k tvé životní cestě.
Ale manželka….a děti….?
Je mi líto synu, ani ti nepatří tobě…patřili tvému srdci.
Tedy….. moje tělo?
Ani to ti nepatří…to patřilo prachu….
Tak…. moje duše?
Je mi líto synu, ale tvoje duše, ta ti také nikdy nepatřila…., ta patří MNĚ.
Zoufalý člověk vytrhl bohu kufr z ruky a otevřel ho…. Byl prázdný!
Se slzami v očích se ptá Boha:
Nikdy mi nic nepatřilo? Nikdy jsem nic nevlastnil?
Ale ano synu….KAŽDÝ OKAMŽIK, KTERÝ JSI PROŽIL PATŘIL JENOM TOBĚ…..
Milý příteli, milá přítelkyně!
Jednou provždy si vryj do paměti:
ŽIVOT SE SKLÁDÁ Z OKAMŽIKŮ
Z OKAMŽIKŮ, KTERÉ PATŘÍ JEN TOBĚ.
TĚŠ SE Z NICH, VYCHUTNÁVEJ SI JE, JAK JEN TO DOKÁŽEŠ!
AŤ NIC Z TOHO O ČEM SIS MYSLEL, ŽE TI PATŘÍ, V TOM NEBRÁNÍ!
ŽIJ PŘÍTOMNÝM OKAMŽIKEM…ŽIJ SVŮJ ŽIVOT!!!
Zdroj: e-mail
