BLOUDĚNÍ VE TMĚ

Chcela by som pomoct mojmu priatelovi a snad zaroven aj nasmu vztahu.Je to velmi dobry clovek ale niekde hlboko v sebe ma asi trpenie niekolkych desatroci. Je to clovek, ktory malo o sebe hovori,naposledy rozpraval o svojich snoch. Uz dlhe roky hlada v tych snoch a dennych myslienkach zenu, ktora ho vychovavala, ktora koniec svojho zivota stravila uplne sama a tak aj zomrela. On ju stale hlada v uliciach toho mesta kde vyrastal, trapi ho, ze nevedel v svojom vtedy mladom manzelstve najst tu silu a presadit doma aby sa o tu pani postarali az do jej konca. Od tej doby preslo 25 rokov, dnes je ten clovek mojim priatelom, ktoreho som si postavila hned v prvy den nasho stretnutia na nejaky piedestal a povedala, tak tomu muzovi chcem verit, s tym muzom chcem zostarnut a prezivat zbytok svojho zivota po jeho boku.Vzdy som si myslela o se
be, ze som silna osobnost a mysli si to aj moje okolie ale mila Zrzecko pravda je niekde inde.Rovnako moje detstvo bolo poznamenane rodinnou tragediou a ja cele tie roky som s tym bojovala, verila som , ze vsetko je v najlepsom poriadku ked pred rokom do mojho zivota opat vstupil strateny otec a moj zivot prevratil opat naruby.Roky som v sebe potlacala strach, roky som o tom nehovorila a moja nocna mora dnes opat vyplavala s prichodom otca na povrch.Verim, ze v zivote mame odpustat a ja som to urobila odpustila som mojmu otcovi a draha moja, moj otec mi po roku obrazne povedane zabodol dyku do chrbta. Moj priatel stal vtedy pri mne , moj priatel je pri mne dodnes.Moj priatel sa trapi pre stratu z minulost a su dni ked v nom hladam oporu a vtedy on je zahladeny do svojho smutneho vnutra a nevie co so sebou a nevie asi ani co so mnou.Strach je moj najvacsi nepriatel, bojim sa onho, bojim sa o seba bojim sa o nas.Draha Zrzko ked si najdes cas, ked ti kresba nieco napovie ako po
moct potesis ma, ak nie budemhladat riesenie dalej.

Zelam ti krasny dnicok

s laskou LIV 

13.9.2011

Ahojíček Liv,

Píšeš krásné básně…máš srdíčko na dlani a je mi jasné, že bys ráda svému příteli pomohla. Cítím, jak moc tě sráží na kolena jeho uzavření se do sebe, do svého světa. Zná to každý, nebo alespoň většina….že se nedokážeme radovat ze života naplno, když osoba vedle nás, kterou milujeme, ať už je to dítě, partner, kamarád nebo rodič…je smutný a trápí se. Známe to všichni kdo máme v sobě nějaké city a empatii. Liv, tebe to strhává dolů a píšu ti narovinu, že mu pomoct nemůžeš. Můžeš se snažit sebe víc…. nejde to a nepůjde to… protož jemu se ve své bolesti, utrpení …ve svých výčitkách líbí…. Sedí na stoličce, bez košile, a bičuje si záda dutkami… a v tomto případě nejde dělat nic, jen se dívat a přihlížet a nebo to přehlížet.

Já už jsem dávno pochopila, že nemůžu pomoct lidem, kteří se na mě občas obrátí s prosbou o pomoc, ale přitom to nemyslí vážně…. Jen si chtějí se mnou o své bolesti psát…. Oni nechtějí slyšet radu…a nebo chtějí…ale neřídí se jí…. Teď nemyslím všechny co mi píšou a nebo se za mnou zastaví…je spousta, kterým moje psaní otevře oči, zapracují na sobě a posunou se dál…ale jsou i takový které jsem zmínila. To je pak sypání perel sviním jak říkávám…. A nemám v úmyslu si s takovými lidmi dopisovat a podporovat je ve sračkách ve kterých jim je fajn.  A to je  případ i tvého přítele…. Dokud on sám se nebude chtít ze svého stavu vyléčit, tak mu nepomůže nikdo, nic… neexistuje žádná pilulka ani kouzlo, které by mu pomohlo.

On při tobě stál, když ti bylo zle a vím, že to chceš i ty pro něj udělat….ale ženete se pak do záhuby oba….nojo…ale jak z toho ven? Livinko….vidím jediné východisko….mluvit a myslet pravdu. To můžeš udělat a tím mu můžeš otevřít oči….. jak? Jednoduše…. Nemusíš mu opakovat, že na minulosti nic nezmění, že čas nejde vrátit, že má odpustit …..to jsi mu už řekla několikrát a on to ví…. Jenže to nechce opustit …ten svůj žal. Ba naopak… otevři mu své srdce…a řekni mu, bez výčitek, bez nějakých tlaků…jak moc ti ubližuje svým chováním, že nemůžeš prožívat radost, kterou bys chtěla vedle něho prožívat, že tě to trápí… vyznej se mu ze své bolesti….a zeptej se ho…co s tím hodlá dělat…že tě tím od sebe zahání a jestli by nebylo pro vás lepší jít raději každý svou cestou… A doufejme obě, že se vzpamatuje. U něj cítím, že se propadá do depresí…a měl by vyhledat terapeuta.. někoho kdo mu pomůže…ale je to zase jen o tom, že musí chtít on sám. Vím, že chvilkama moje odpověď zní drsně… ale na hrubý pytel patří hrubá záplata a u něho litovaní, prošení, domlouvání, vysvětlování…nic nezmůže. Je třeba ho kopnout s láskou a něhou do jeho vředu, aby ten vřed praskl…hnis vytekl… a pak už jen ránu vyčistit, vydezinfikovat a začít léčit láskou. Proto i já někdy do vás s láskou a něhou kopnu…

Měj se a směj se Liv…. Vím, teď to nejde…ale já doufám a věřím, že mi co nevidět dojde od tebe básnička, plná lásky a radosti. Věř univerzu – bohu…že vše se děje tak jak se dít má….. bolesti… to jsou ty největší dary, které nás na duchovní cestě potkávají a posouvají nás dál k pochopení…byť ty bolesti nemáme rádi…ale je to tak a už je o tom napsaný i článek – PRAVDA O KARMĚ….

S láskou tvá

Zrzka

16.9.2011

Draha moje Zrzko,

krasne dakujem za tvoju odpoved, za tvoje slova plne pravdy ,

o ktorych sa dennodenne presviedcam na vlastnej kozi, verim,

ze coskoro ti budem moc napisat nieco krajsie.

Zelam ti krasne dni uz polamy jesenne

s laskou LIV.

17.9.2011

Draha ZRZKO,

po odmlke sa opat hlasim, doma nemam moc casu na net ale som opat v praci tak pocas pausse to vyuzivam. Dnes mam par novych versikov, opat na ceste k pozitivnu, no nieje to lahke. Nie zeby bolo vsetko vporiadku, stale vystieram okolo seba ruky a podavam na pomoc, no uz je to v tomto pripade naposledy, bud pomoze psychoterapeut alebo zial, ked niekto nechce sam , nepomoze ani cela klinika psychoterapeutov.

ZNOVUZRODENIE

Keď máš pocit, že si v koncoch,

na papier svoj problém daj.

Vyčisti tak svoju myseľ,

novým plánom priebeh daj.

Nenechaj sa strhnúť ku dnu,

nadýchni sa ešte raz,

zaber silou svojej vôle,

pozitívne mysli zas.

Nájdi nový zmysel bytia,

novú cestu svojho žitia.

Úsmev, lásku, pohodu,

tiene pošli za vodu.

LIV

30.11.2011

Ahojíček Liv,

děkuju za zprávičku od tebe jak se ti vede. Pomoc lze opravdu jen tomu, kdo o naši pomoc stojí….. je to vysilující v opačném případě. Je třeba si uvědomit jestli naše energie, kterou vkládáme do této pomoci druhému padá na úrodnou půdu a nebo jestli do hnoje. Žádná studna není beze dna….. tak si dej prosím pozor, abys tu svoji energetickou studánku nevyčerpala a sama nezůstala na dně. Posílám ti lásku a pohlazení.

Měj se a směj se Liv….vím, nejde to…. ale neboj….půjde to.

S láskou Zrzka

6.12.2011

 

Vaše komentáře

Reklama