Všichni jsme však neustále vystaveni řadě nepřátelských organismů, proč tedy nejsme bez přestání nemocní? Pokud bacily způsobují nemoci, potom bychom měli onemocnět pokaždé, když nás jeden z nich zasáhne, což samozřejmě není pravda. Jednoduchou odpovědí je to, že tělo se může většině takových organismů ubránit, pokud není nějakým způsobem oslabeno jinými faktory. A jedním takovým faktorem je stres.
CELKOVÝ STRES
Nyní se ve velkém měřítku začíná uznávat stres jako hlavní faktor při vzniku onemocnění. Stres může mít mnoho forem, může vzniknout z jakékoli situace a člověk je potom okamžitě náchylnější k různým nemocem. A pokud se u některých jednotlivců vyskytují ještě zděděné sklony – lékařská praxe jasně dokazuje, že například astma a ekzémy se dědí v rámci rodiny – mnozí nemocní vědí, že jakákoli forma stresu jejich symptomy ještě zhorší.
Tělo reaguje na stres po svém. Dr. Hans Selye, jeden z vedoucích odborníků v této oblasti, to nazývá syndromem celkové adaptace (GAS). Při jakémkoli stresu projevuje fyzické tělo jako celek specifickou reakci bez ohledu na to, jestli se jedná o stres emociální (spor s blízkým člověkem), finanční (ztráta pracovního místa) nebo fyzický (nedostatek spánku nebo práce v prostředí, které je nepřetržitě příliš chladné nebo příliš horké). Tělesné reakce řídí hormony a při stresu se projeví široký rozsah změn (GAS).
Hypotalamus monitoruje tělesné pochody a ve spojení s mozkovou kůrou i individuální psychický stav. Právě on iniciuje změny nutné k překonání stresu, protože dává příkaz hypofýze, která dále přikazuje nadledvinkám, jaké hormony mají vyloučit.
Tělesná reakce na stres se skládá ze dvou částí: z poplachové a obranné reakce. Poplachové reakci se říká reakce „bojuj či uteč“, protože vyvolává tělesné reakce, nutné k tomu, abychom mohli úspěšně utéct nebo se dané věci postavit. Mozek se připravuje na rychlou akci, krevní tlak se zvyšuje, dýchání zrychluje a trávení, které dočasně není důležité, se zpomaluje. Druhou částí celkové adaptace těla v boji proti stresu je rezistentní reakce, která se rozbíhá pomaleji, ale má dlouhodobější účinky. Pokud stres trvá nějakou dobu, tělo zůstává ve stavu bdělosti a napětí. Během doby se postupně vyčerpává, protože se v něm hromadí požadavky kladené na různé orgány při pokračující obranné reakce. Tělo se pomalu stále víc zeslabuje neustálou reakcí na stres a je stále neschopnější jej konstruktivně zvládnout. Člověk pomalu upadá do nemoci. Krevní tlak může zůstat nepřirozeně vysoký, žaludek produkuje přemíru kyselin, až z toho vznikají žaludeční vředy, snížení aktivita bílých krvinek vede k menší obraně proti virům a bakteriím a člověk může mít problémy se spaním, protože tělo je v neustálém napětí. V takové situaci jsme náchylnější ke vzniku nových a vážnějších problémů, protože celková zdravotní konstituce je těžce porušena. Oslabená obranyschopnost vede k častějším chřipkám a nachlazení, které opět dále ničí tělo a způsobují klesající spirálu nemocí a oslabení organismu.
GEOPATOGENNÍ STRES
Ačkoli toho o účincích stresu víme čím dál tím víc, skutečný rozsah jeho příčin není dobře zdokumentovaný. Například geopatogenní stres se obvykle zcela ignoruje, protože většina lidí o jeho existenci neví naprosto nic. Tento druh stresu je většinou chronický, neboť je mu člověk vystaven každý den, často po celé dlouhé hodiny, například když spí nebo sedí nad místem s geopatogenními zónami.
Tělo neustále bojuje, aby se vyrovnalo s pokračujícím stresem a produkuje velké množství stresových hormonů. Ty tělo ve větší míře zeslabují, takže je pak náchylnější k nemocem, přenášeným viry nebo bakteriemi, a méně schopné se vyrovnat s jinými eventualitami.
Účinky geopatogenního stresu podkopávají a oslabují životní silu řečeného jedince. To znamená, že GS působí nemoci. Zeslabením těla spíše připravuje úrodnou půdu, na níž se nemocem dobře daří. Zatímco tělesná obrana je stále více zatížena, člověk, rostlina nebo zvíře se čím dál méně mohou bránit virům a bakteriím, plísňovým spórám, atmosférickému znečistění a pod. Jedná se o vzájemné působení dvou činitelů – těla oslabeného díky geopatogennímu stresu a virů, – což je příčinou celého problému.
K přijetí nauky o geopatogenních zónách vědeckým světem je třeba překonat tři překážky: dokázat, že geopatogenní stres skutečně existuje, umět jej změřit a zjistit, jaký mechanismus působí poškození zdraví. Bohužel důkazy pro existenci geopatogenního stresu jsou povětšinou anekdotické a měřit a detekovat jej lze pouze metodami, které nejsou konvenční fyziky přijatelné. Když řekneme, že geopatogenní energie jsou pro tělo škodlivé, nelze z toho vyvodit, jak se jejich účinek projevuje. Naše znalosti o mechanismech ničících zdraví jsou v současné době spekulativní. Lidé, kteří pracují v této oblasti, nabízejí několik teorií, bohužel se však nejsou schopni shodnout. Je téměř jisté, že přitom působí několik různých mechanismů.
SOUSTAVA JEMNÉ ENERGIE
Geopatogenní stres působí na tělo pomocí důležitého mechanismu, který je znám jako soustava jemné energie. Ta je pro zdraví jedince rozhodující. Škody způsobené na úrovni ezoterických těl, zvlášť éterického těla, na úrovni čaker a meridiánů (ke všem těmto pojmům se podrobně vrátíme) mohou nakonec vést ke škodám na fyzickém těle. Jak vnitřní, tak i vnější energie (jako je například geopatogenní stres) mají mnoho společných vlastností. Protože naše porozumění jemné tělesné energie i schopnosti ji měřit vzrůstá, je pravděpodobné, že se ukáže jako primární mechanismus při účinku geopatogenních energií. O soustavě jemné energie bude kvůli její důležitosti podrobně pojednáno v další kapitole.
ELEKTRICKÁ TĚLNÍ SOUSTAVA
Jiné vysvětlení, jak geopatogenní stres působí na naše tělo, uvádí, že geopatogenní energie zasahují do vlastní tělesné elektrické činnosti. Obvykle si představujeme, že elektromagnetické vlny jsou mimo naše tělo, ale to zdaleka není pravda. Naše tělo má například malé procento přirozené radioaktivity: ve skutečnosti obsahuje radioaktivní izotopy draslíku-40, které vyzařují beta částice a gama paprsky. Dr. C. W. Smith popsal, jak někteří alergicky senzitivní lidé vyzařují elektromagnetický signál na úrovni, která může způsobit interferenci s elektrickými a elektronickými přístroji. Tento signál lze dokázat tak, že necháte takové osobě podržet magnetofon v pouzdru z umělé hmoty se zapnutým spouštěcím knoflíkem, aniž však máte zapnutý mikrofon. Tímto způsobem se nahraje množství různých zvuků, z nichž některé jsou příbuzné těm, které byly získány od jednoho druhu ryb, jenž vysílá elektrické signály.
V samotném našem těle probíhá mnoho elektrických procesů.
Mozek, který tak vysílá příkazy ostatnímu tělu, pracuje z větší části na elektrickém principu. Když tluče srdce, vytváří malé elektrické impulzy. Jsme schopni hýbat rukama a nohama, protože z našeho mozku vycházejí za pomoci nervů do našich svalů elektrické příkazy. Nervy a svaly jsou elektricky vybuzeny. Svaly pracují v odpověď na elektrické impulzy, které jim mozek předává pomocí nervů. Dokonce i snění vyvolává v mozku elektrickou činnost. Jsme doopravdy elektrické bytosti: naše těla jsou elektromagnetické generátory. Naše tkáně jsou dobrými vodiči elektřiny: musí být s to umožnit nervovým příkazům, které jsou malými elektrickými výboji, aby mohly svobodně plynout z mozku. O lidském těle je všeobecně známo, že obsahuje 70 až 90 procent vody, a voda je dobrým vodičem elektřiny. Veškeré tělní tekutiny jsou výbornými elektrickými vodiči. Je docela dobře možné, že vnitřní elektrická činnost a vodivost vláken nás činí vnímavějšími k vnějším elektrickým a magnetickým silám.
Vnější elektromagnetická pole mohou způsobit interferenci s televizí nebo s rádiovými přijímači a zrovna tak je možné, že mohou nějakým způsobem ovlivňovat práci lidského mozku. Poruchy v okolním magnetickém poli, způsobené geopatogenními zónami, by mohly porušit i naše vnitřní elektrické a magnetické procesy, což by vedlo k tomu, že by člověk onemocněl a cítil se nešťastně.
MAGNETICKÁ CITLIVOST
Ti, kteří uvěřili síle homeopatie, nebudou vidět nic divného na myšlence, že velice nízkofrekvenční elektromagnetické změny mohou působit zdravotní problémy. Homeopatie používá dávky substancí, které jsou natolik zředěné, že nemohou být analyzovány normálními prostředky. Konveční vědci argumentují tím, že homeopatické léky jsou zředěné až k bodu, odkud už by nebylo možné mít v každé tabletě něco z původní látky bez toho, že by se rozbily atomy. Homeopatie si však získává široké uznání, protože lidé vidí, jak je účinná nejen pro dospělé, ale i pro malé děti a zvířata. Mnozí vědci by mohli říct, že v takové tabletě není žádná dávka léčiva, ale homeopatik by mohl odpovědět, že tableta obsahuje energetický vzorec originální substance a tím že funguje na jiné úrovni než ve fyzickém těle
CITLIVOST NA GEOPATOGENNÍ ENERGIE
Někteří lidé jsou bezpochyby zvlášť citliví na geopatogenní stres. Protože je však plno různých druhů geopatogenních energií, z nichž každá má charakteristické vlastnosti, je možné, že někdo je citlivější pouze na některou z těchto negativních energií. Když proto uvažujeme o problémech geopatogenního stresu v určité lokalitě, je důležité vzít v úvahu celkovou citlivost lidí na negativní zemní energie stejně jako jejich citlivost na určitý okruh přítomných energií.
Viděli jsme, že geopatogenní stres může působit na naše zdraví díky mnoha různým mechanismům. Já jsem přesvědčen, že hlavním mechanismem je jejich přímý účinek na integritu soustavy jemné energie všeobecně a na éterické tělo a čakry zvlášť. Celá následující kapitola je věnována diskusi o tomto složitém a důležitém předmětu.
Jakákoli citlivost na negativní zení energie ještě vzroste, pokud je daná osoba vystavena i jiné formě stresu. Důkazy o lidech, kteří jsou citliví na elektromagnetické znečištění, narůstají. Se vzrůstajícím využíváním elektřiny v podobě počítačů, kabelů vysokého napětí, televize atd. vzrůstá u lidí i celkové elektromagnetické zatížení a vypadá to, že mnozí jedinci jsou nyní vnímavější na velice nízké hodnoty geopatogenního stresu. Tito lidé, když budou vystaveni působení geopatogenních zón, budou vykazovat symptomy poškození zdraví dříve než obvykle, pokud budou zároveň vystaveni i elektromagnetickému znečištění.
Frekvence, které přisuzujeme geopatogennímu stresu, jsou z velké části mnohem vyšší než známé frekvence elektromagnetického spektra, a proto je lze také mnohem hůř prokázat. Někteří vědci nyní připouštějí, že vedení vysokého napětí má na citlivější lidi škodlivý účinek, ale slabé emise vyzařované ze země se mnohdy berou jako zdraví neškodné, pokud vědci vůbec uznají, že existují.
Zjištění, že geopatogenní stres může vážně ohrozit lidské zdraví i psychickou rovnováhu, není samo o sobě dostačující. Poškození zdraví může být zapříčiněno mnoha faktory, ale geopatogenní zóny k tomu vždy ještě přispívají. Citliví jedinci nejsou v takových případech schopni se uzdravit ani s tou nejlepší péčí, ať už konvenční nebo alternativní, pokud nebudou zjištěny a eliminovány energie způsobující geopatogenní stres v jejich okolí.
