V debatě u kulatého stolu o náboženství a svobodě se ho Leonardo Boffa s trochou jízlivosti, avšak se zájmem, zeptal:
„Vaše Svatosti, které náboženství je ze všech nejlepší?“
Domníval se, že dalajláma zcela samozřejmě řekne: „tibetský buddhismus“ nebo „východní náboženství“, jež jsou mnohem starší než křesťanství.
Dalajláma se odmlčel, pohlédl do očí svému diskusnímu partnerovi a usmál se… To byla docela překvapivá reakce na tak jízlivou otázku.
Dalajláma odpověděl:
„Nejlepší náboženství je to, které tě přivede co nejblíže k Bohu. Takové, co z tebe udělá lepšího člověka.“
Teolog se snažil nejprve překonat rozpaky z tak moudré odpovědi, pak se zeptal:
„A co mě udělá lepším?“
Nyní dalajláma odpověděl:
„Cokoli, co tě udělá více
– soucitným,
– citlivým,
– objektivním,
– milujícím,
– lidským,
– odpovědným,
– etickým.
Náboženství, které tohle dokáže, je pro tebe tím nejlepším.“
Po této moudré odpovědi nastalo ticho, na tato nezpochybnitelná slova se nedalo nic říct!
„Nezajímá mě, příteli, jaké náboženství vyznáváš a zda jsi zbožný, nebo ne.
Důležité pro mne je to, jak jednáš s rodinou a přáteli, jak se chováš v práci, ve společnosti, před světem…
Pamatuj: vesmír je ozvěnou tvých skutků a myšlenek.“
Poté dodal:
„Zákon akce a reakce neplatí jen ve fyzice. Týká se rovněž všech vztahů – k lidem, zvířatům, rostlinám, světu.
Jestliže se chovám dobře, dostanu zpět dobro.
Jestliže jednám se zlým úmyslem, vrátí se mi zlo.
Babička a dědeček ti říkali čistou pravdu: vždy budeš mít to, co přeješ i ostatním.
Být šťastný není záležitostí osudu. Je to věc volby…
A nakonec vyslovil toto všobecně platné doporučení:
„Pečuj o své myšlenky, neboť se z nich stanou slova.
Pečuj o svá slova, neboť se z nich stanou skutky.
Pečuj o své skutky, neboť se z nich stanou zvyky.
Pečuj o své zvyky, neboť utvářejí charakter.
Pečuj o svůj charakter, neboť ten utváří osud.
A osud – to je tvůj život.“
NENÍ VYŠŠÍHO NÁBOŽENSTVÍ, NEŽ JE PRAVDA
Zdroj: www.adastra.estranky.cz