jarní rozhovor mého ega a srdce
tak si tak v klidu řežu dřevo na zahradě, Ivka ve předu u branky pleje svoje bylinky a oba dva jsme spokojeni , je krásný den . V tom zaslechnu nějaký hovor , soused opřený o branku něco vykládá Ivce a oba se smějí , samozřejmě že nevím o co jde a to je něco pro mé ego.
Ego : měl bys jít blíž at slyšíš o čem mluví
mé srdce já : proč když bude Ivka chtít tak mi to řekne sama
Ego : a co když do ní dělá, znáš chlapy
srdce : at se snaží já Ivce věřím
EGO : no jo věříš ale znáš to duvěřuj ale prověřuj
srdce : nemám čas na voloviny , řežu dřevo
Ego : vždyt ji miluješ to se musí kontrolovat a hlídat
srdce :právě proto že ji miluji tak ji důvěřuji
Ego : a co když ti ji přebere
srdce : tak přebere , Ivka je svobodný tvor sama se může rozhodnout s kým chce být
Ego :jsem myslel že ji miluješ ?
srdce : ano miluji a moc a pokud bude štastná třeba i se sousedem o to víc ji budu milovat
Ego : budeš neštastný
srdce : neštastný ne , možná chvilku smutný
Ego : vůbec tě nechápu
srdce : tak mi do toho nekecej a zalez spinkat , já miluji bez podmínek jak Ivku tak i souseda a i tebe můj Egačku
