Moje babička mi častokrát vyprávěla, jaké to bylo za války. Jak byli Rusové horší než Němci, jak se ženy schovávaly, když vojáci obcházeli domy a byty, a jak se kupovalo na lístky. Ona povídala, já upíjela z hrnku čaj a milovala to.

 

Když jsem to ale poprvé dostala, dívala jsem se hned na všechno jinak. Musela jsem se divit, jak to ženy dřív zvládaly. Bez léků a s hygienou, která byla zavádějící.

Vložky samozřejmě neexistovaly. Místo nich se používaly kousky látky. Babička jim říkávala “kloucky”. Ty se pak pravidelně praly.

Sama jsem měla problémovou menstruaci a představa, že se nemůžu pořádně opečovat a vzít si prášek, mě děsila.

Za totality to sice bylo o chlup lepší, ale i tak jsme si to jako ženy moc neužívaly.

Sice jsme měly Acylpyrin – lék na bolest, ale často nám po něm bylo ještě hůř než předtím. Nemluvě o vložkách! Ty byly nedostatkové zboží úplně stejně jako toaletní papír. A tampóny ještě snad ani nevyráběli.

Záviděly jsme každé, která si do školy přinesla vložky Lydie. My ostatní jsme měly vatu nebo vložky bez folie, ty používala moje maminka. Připadaly jsme si jak mravenci. Navíc když přišel ten trapný moment a člověk protekl. Utíkáte na záchod, rychle si to tam znovu vystelete a pak se snažíte všechno zakrýt mikinou kolem pasu.

Stejně to ale většina prokoukne. Aspoň jsem měla vždycky ten pocit.

 

 

Na konci 70. let přišlo ale něco převratného. Vložky měly lepící proužek! Když nějaká z holek takovou zchrastila, byla za hvězdu. Já sama jsem jich měla stále zásobu ze strachu, že mi dojdou.

U nás doma se o menstruaci nemluvilo. Dočetla jsem se o ní v nějaké malé knížce, kterou jsem objevila v knihovně a tajně jsem sledovala, kdy maminka menstruuje. U nás doma to bylo něco tajného a odpuzujícího.

Přitom ve skutečnosti je to projev krásy a zdraví. Čistíme se, obrozujeme, naše tělo vyplavuje všechno nežádoucí a stává se otevřeným kanálem. Měli bychom být vyklidněné a intuitivní.

Všimla jsem si ale, že drtivá většina žen to tak nevnímá.

Spíš se snaží svoji menstruaci vytěsnit. Dělat, že tu není. Spolknout prášek, utlumit bolest a jet dál na 120%. Jenže to je chyba.

Při menstruaci se tělo skutečně otevře. Všechen vztek, potlačované pocity a ublížení jdou ven. Ať chcete, nebo ne. A když toho máte v sobě hodně, tak to bolí. Většinou během prvního dne nebo dvou vyletí všechno jako špunt z láhve a pak je vám lépe.

Setkala jsem se s různými ženami, ale vidím stejný princip.

Jakmile jsme hodně výkonné, častokrát byznysmenky, menstruace je bolestivá. A to hodně.

Je to podle mě tím, že si nedopřáváme odpočinek v období, kdy naše tělo krvácí.

 

 

Boha jeho, vždyť máme ležet doma a odpočívat, nebo se procházet venku, nebo sedět v cukrárně a jíst tu skvělou vanilkovou.

V různých afrických kmenech to dávno ženy pochopily.

V období menstruace se sdružují v chýších. Tam sedí, krev jim stéká po těle do kousku trávy nebo mechu a přitom navlékají korálky, vaří nebo odpočívají. Nedělají nic namáhavého. Vegetují.

Rozhodně netvrdím, že žena v západní civilizaci 21. století by si měla obléct batikovanou sukni a vlézt si uprostřed Václaváku do týpí.

Ne.

Žijeme v jiném světě a potřebujeme to udělat jinak.

Já se držím zásady 4 kroků, které mi pomáhají, abych při menstruaci, kterou mě moje tělo obdarovává už jen jednou za dva měsíce, nepadala do kolen, ale naopak se o ně mohla opřít.

 

1. Vyjadřujte emoce

Nepotlačujte svoje pocity. Zaplačte si, když máte potřebu. Naštvěte se. Kopněte si do křesla. Cokoli, co vám pomůže. Hlavně to v sobě neduste. Vím, že jsou momenty, kdy se prostě člověk zhroutit nemůže. Těžko začnete brečet uprostřed obchodního jednání nebo na třídní schůzce, když učitelka přede všemi mluví špatně o vašem dítěti.

Zkuste si ale ten moment zapamatovat a vědomě se k němu později vrátit. Vzpomeňte si a poplakejte nebo bouchněte do stolu. Zvyšte hlas, zakřičte si do polštáře, prostě to ze sebe dostaňte ven.


2. Nepřekračujte svoje hranice

Tomuhle bodu lidé moc nerozumějí. Co to znamená nepřekračovat hranice? No například u žen to může být situace jako v prvním článku.

Milujeme se se svými partnery, i když se nám moc nechce. A to ze strachu, že bychom ho mohli ztratit, že bychom nesplnili svoji úlohu.

Možná se smějete, ale kdybych vybrala klacík od zmrzliny od každé ženy, která se mi s podobnými pocity svěřila, postavím z nich napodobeninu šikmé věže v Pise a dostanu se do Guinessovy knihy rekordů.

 

3. Dopřávejte si

Věnujte svému tělu pozornost. Zajděte na masáž, dobře se najezte, přečtěte si knihu ve vaně. Čím víc pro sebe uděláte, tím víc udělá vaše tělo pro vás. To vám mohu garantovat.

Sama mám dvě dcery, práci a přes 20 let jsem měla i manžela. Vím jaké to je vařit, starat se o všechny, k tomu chodit do práce a ještě menstruovat. Není to sranda. Taky mi to nějakou dobu trvalo, ale teď už vím, že jsem na prvním místě já. Především se musím mít dobře já sama. Být hezky upravená, nehty, vlasy a podobně. Hlavně ať jsem spokojená.

 

4. Odpočívejte

To je asi nejdůležitější bod. Dovolte si v období menstruace polevit. Buďte tu pro sebe. Odvolejte co můžete a jděte se natáhnout. Odpočívejte, ležte, dejte si teplý čaj. I ta nejdůležitější schůzka není důležitější než vy. Ono to počká, ono se to nezblázní.

Moje kamarádka Bára to podceňovala a skončila v nemocnici. Tam už to nešlo jinak. Musela ležet, musela odpočívat. Naštěstí je teď mojí klientkou a hodně jsme na menstruaci zapracovaly. Chápu ale, jak těžké to pro ženy je.

Vím, že tu chceme být pro druhé. Chceme se postarat o rodinu, chceme, aby se děti měly dobře, aby byl manžel nebo přítel spokojený nebo aby nám vyšla kariéra.

Nesmíme ale při tom všem zapomenout samy na sebe. Ukládá se to v těle a jednou se to projeví.

U většiny z nás přesně jednou měsíčně.

 

Pokud se Vám článek líbil, sdílejte jej s ostatními ženami na sociálních sítích a povězte jim tak, že být laskavá k vlastnímu tělu neznamená, že jsme sobecké a myslíme jen na sebe.

Právě naopak.

 

Autor: Mgr. Irena Bartošová, CSB 

 

Něco málo o autorce

Aktivně se věnuji práci s tělem, intimitou, vědomým dotekem a sexuální energií. Pracuji se ženami, muži a páry. Specializuji se na práci s jizvami a jejich účinků na tělo (císařský řez, laparoskopické zákroky, poporodní jizvy, apendix…) a masáže hráze pro těhotné. Při své práci využívám technik, které pomáhají obnovit a zvýšit citlivost těla. Jsem autorkou programu Fresh menopauza.  www.irenabartosova.cz

 

Se souhlasem autorky převzaté ze stránek http://irenabartosova.cz/ ,které vřele doporučuji nejen ženám



nahrávám...