Na kraji srázu sedí starý muž. Přišel k němu poutník a povídá: „Ještě nikdy jsem tu nebyl, jací tu jsou lidé?“

 

Stařec povídá: „Jací lidé byli tam, kde jsi žil?“ „Sobečtí a zlí.“ „I tady jsou sobečtí a zlí,“ odpověděl stařec.
Později přišel druhý poutník a podal starci stejnou otázku. Stařec se ho otázal: „Jací lidé byli tam, kde jsi žil?“ „Dobří a štědří, měl jsem tam spoustu přátel.“ 
„I zdejší lidé jsou dobří a štědří,“ odpověděl stařec.

Oba rozhovory uslyšel obchodník, který stál poblíž a nedalo mu to: „Jak můžeš na tu samou otázku odpovědět pokaždé jinak?“ „Synu můj,“ řekl stařec, „každý nosí svůj svět v srdci. Kdo nenajde nic dobrého na minulosti, nenajde nic ani tady. A kdo měl přátelé v jiném městě, udělá si je i zde. Víš, lidé jsou takoví, jaké je vidíme, jsou zrcadlem našeho vidění světa.

 

Převzaté ze stránek http://www.informaceodjinud.estranky.cz/



nahrávám...