AHojky Zuzi :)

 tak Ti tedy píši, psala jsem Ti na fb., tak reaguju na Tvůj mail, ať to máš třeba srozumitelnější a líp dohledatelný. Na odpověď nespěchám, jak budeš mít čas, tak mi třeba odpovíš. :) Myslím, že je na světě spousta stěžujících se lidí a i těch, co se trápí a zahlcují Tě jedním mailem za druhým, takže chápu, že odpověď nemusí být hned, no, a snad i někdy vůbec - i když doufám, že to nebude zrovna můj případ :-P

 

Takže: snad to napíšu alespoň trošku srozumitelně, jelikož, i když mi jde psané slovo lépe než mluvené, ale i tady mě předbíhá myšlenka... :)))))

 

Je mi 23, asi jako dítě na táboře se mi podařilo v nevhodných botách v lese (nebylo holt na lepší) něco udělat s kotníkem, ale jak píšu, byla jsem malá a moc se s tím asi nedělalo. Už je to spíš jen jako vzpomínka. Když mi bylo 17, tak jsem si v LEVEM kotníku zpřetrhala vazy a podvrtla kotník, i tenkrát se lékařská činnost vyznamenala - dali mi ortézu a víc se o mě nikdo nestaral, a já jako "hloupá koza" taky moc ne...nějak nemám ve vínku se starat moc o sebe, spíš o druhé, ale asi jen ty, na kterých mi záleží. Tenkrát se mi stalo, že mi šlacha ke kotníku špatně srostla, vlastně, už mám ze dvou uponu funkci jen jeden, ten druhy (podle toho jak ho citim je nekde v lytku neznamo pro mě kde ujistěný. Což mě trápí, ortoped mi řekl, že vzhledem k tomu, že mám hypermobilní vazy v kotníkách, zápěstí atd, tak operace nic moc neřesí, že se mi to prý muze stat znova - tím mě uprimne vubec nepotesil a ani pusu nezalepil, jenže nevim, co stim. Jit za odbornikem? fakt nevim. Levý kotník me porad bolí, vubec nemam v nem stabilitu, nejak si nedokazu uz predstavit s nim behat, natoz kdybych nemela bandáž na zpevnění. Navic uz me boli i sam o sobe, neni to neprekonatelna bolest, ale takova, ktera mi zivot zneprijemnuje, ptze. porád je a ta, podle doktora na cevnim, jak se mi opotrebovava a ja se snazim zatezovat nohu pravou, abych leve ustedrila, tak mi to bude časem ničit pater atd atd - no hrozny, kdyz mi tohle rikaji ve 23, ze? :D no, a stejnym pocitem me bolí i to lýtko, ale jak říkám, můj doktor to má buď někde a nebo fakt neví, nebo s tím nic nejde. - čemuž se mi věřit opravdu nechce.

 

Už od malinka špatně vidím, ještě dnes si pamatuju, kdy jsem jako 4 nebo 5ti leté dítě říkala taťkovi v kuchyni, že prostě na levé oko nevidím. Začalo se se mnou jezdit po doktorech, ale nikoho tenkrát nenapadlo, že jsem zdědila nejlepší věc po babičce z taťkové strany, a to byla dalekozrakost a do levého oka jako bonus tupozrakost, což nevím, jestli o tom víš, ale je to jakoby lenost oka, které se "nesnaží" a nechává to na oku pravém. Pamatuju si, že se z mých 8 dioptrií staly 2, ale jelikož puberta a dospívání taky proběhlo a čím jsem starší, vada se vrací, kde byla.. ( mám na levem asi už 6 plus nějakej asi cylindr a na pravým 4,5 už taky - což, bez brýllí už se nyní funguje - vlastně skoro nefunguje, bývavalo, kdy jsem ještě na střední mohla bez brýlí i číst) Zrak mě strašně trápí, jelikož mě to omezuje jak ve škole, tak třeba v budoucnu v práci a tak, až začnu opravdu chtít řídit auto, tak i tam. Snažím se stím nějak sžít, ale nejde mi to, jelikož s 6ti dioptriemi cylindry a ještě k tomu bez možnosti odoperovat (jelikož plusové vady nejdou, navíc s tím mým bonusem je to ve hvězdách). Bývám z toho čas od času vážně zoufalá, druhý den s tím zas bojuju, že jsou horší věci, ale převážně se s tím sžít nedokažu, ač bych ráda. -> možná mi je pán bůh nadělil, že se na svět koukám optimističtěji, jakoby přes růžové brýle, tak abych si něco uvědomila - nevím. je velká pravda, že v lidech hledám vždy to hezčí a pak s pláčem po dlouhé době zjišťuji to, že jsou vskutku daleko horší než horší a já si myslela něco jiného. možná nějaká vlastnost po taťkovi :))

Nevím, ale většinou, mě levé oko začne bolet a z toho mě obvykle začne bolet celá levá hemisféra hlavy, pokud to tedy nepřejde do celé.

 

Co dál..

Bolívá mě levé prso, cysta tam podle mého doktora není, ale příjde mi zvlaštní, že takový divný pocit v tom pravém nemám. Navíc pociťuji i přítomnost levého vaječníku. jednou tam prý cysta byla (což na ně normálně netrpím), ale že jakásik rychlá vlna, a že už tam není. jenže pocit zůstal stejný i potom. Dlouho jsem se uklidňovala tím a neřešila, že to bývá třeba jen v době ovulace, před menstruací nebo tak, ale příjde mi, že tomu tak jaksi není. Co se týče prochladnutí a nachlazení, tak myslím, že mě máma vychovala dobře, ptže. si na záda dávám vážně pozor  a na sezení na studené, vlastně na kterékoliv zemi.

 

Přijde mi, že moje levá strana je jakásik "divná" .. nechápu proč  mám problémy vždycky první jako s ní. Aji mě to trápí, ptže. si sama nedokážu poradit, a to mě štve ! Většinou od doktorů nebo od kohokoliv, kdo má doktorský titul neslyším nic jiného, než jen, s tím se nedá nic dělat, musíte na sebe dávat pozor, nebo, boužel je mi líto, ale tohle se operovat nedá.

 

V zádech mi křupe jako staré bábě, která má nejlepší léta za sebou, snažím se cvičit, ale ví Bůh, jestli to dělám fakt správně, pokud ne, tak už fakt nevím... vlastně v kolenech taky, ale to už od dítěte...

 

Jsem ve stádiu, kdy se ještě pořád hledám. Z ran, co mi uděluje život se snažím poučovat, z některých dříve, jiných později. Ale pracuju na sobě a vidím pokrok, když se podívam třeba i o den zpět.

 

Budu moc ráda, když se mi k tomu vyjádříš a třeba mi i poradíš nebo povíš, co to se mnou je.

 

Pokud o mně potřebuješ ještě něco vědět, tak stačí napsat a já Ti odepišu, co je třeba.

 

Přeju Ti krásný den a více lidiček jako jsi TY :-)

 

Romča

 

PS: jak to tak čtu, skoro to zní jako kdybych byla mladý hypochondr, ale fakt nevím, co to má být... :/

25.9.2012

 

 

Ahojíček Romčo,

 

Začnu tím tvým PS: :o), protože to mě docela rozesmálo a navíc jsem si vzpomněla na ukázku z filmu Vesničko má středisková, kdy pan Hrušínský vedl rozhovor se svým pacientem, který měl seznam…. Víš co mám na mysli. Neboj….moje odpověď pro tebe bude jiný než z toho filmu :o).

 

Takže beruš….pojďme se společně na tebe mrknout….nevím, jestli tě moje odpověď uspokojí, protože si myslím, že to co ti budu psát, už znáš a víš….ale snad se najde něco málo co tě posune tak trošku v pochopení a snad k i realizaci svého uzdravení.

 

Jak píšeš….problém je na tvé levé straně těla… což znamená CITOVÉ TĚLO a ŽENSKÝ PRINCIP. Začalo to na táboře, kde vznikají naše první lásky….a tam jsi udělala nějaký špatný krok v citové oblasti… co se tam odehrálo…zkus zavzpomínat….možná se tobě i kamarádce líbil stejný kluk a kámoškou jste se kvůli tomu pohádali…nebo něco v tom smyslu. Jakmile začne v našem těle bolet….tak se samozřejmě snažíme bolesti ustoupit a aniž bychom si to uvědomovali….odlehčujeme (ve tvém případě) nohu a začne se nám to odrážet na páteři, která je pilířem našeho fyzického těla….a jakmile tam se nějaký ten spoj (obratel) vychýlí, blokne, či dojde k jiné změně….odrazí se to na dalších částech našeho těla, které začnou bolet anebo s nimi začne být jiný problém.

 

Napsala jsi mi opravdu dlouhý seznam a vyjadřovat se k němu, to by bylo vážně na dlouho a přes písmenka si na to netroufnu… z důvodu, že je mi milejší osobní kontakt, kdy vidím, jestli moje slova jsou pochopena tak jak mají být….ale i tak si myslím, že ty jsi v těchto duchovních příčinách docela dost daleko, aby sis je dokázala odvodit…ať už je to vaječník, či zrak….kotník, nebo další bebíčka, které máš.

 

Romčo, nic není náhoda…ani to, že doktoři a asi ani další lidi, které jsi oslovila ti nic moc neřekli a nepomohli. Co myslíš? Čím to asi je?.... mě napadla myšlenka… kterou si tady malino dovolím rozvinout.

 

Když začneme marodit, tak spousta z nás hledá „zázrak“ u doktorů, léčitelů,  prostředků atd…. Spousta lidí když řekne „Dal bych za to všechno co mám, jen abych bal zdráv“…tak je to většinou jen fráze.  Když takovému človíčkovi řekneš, aby prodal dům ve městě, odstěhoval se do hor….kde se jeho plicní problémy zlepší a je to pro něj východisko….tak najde spoustu důvodů, proč to nemůže udělat. Tak fajn…..tak mu doporučíš, aby si koupil pořádnou kvalitní čističku vzduchu alespoň do ložnice…a když mu řekneš cenu….tak slyšíš, že takové prachy za takovou blbost nedá…. Takže jak to tedy je? Je ochotný udělat a dát cokoli za své zdraví?  Ne… takový člověk čeká na zázrak od druhého…ale sám je líný něco pro sebe udělat.

 

U tebe Romčo vnímám něco malino podobného….ale věřím, že když si přečteš tato písmenka, která ti tady ťukám, že se chytneš za frňáček….a začneš na sobě pracovat, protože nikdo jiný kromě sebe samé ti nepomůže tolik, co dokážeš ty. Když jsem si přečetla tvůj e-mail….tak mi naskočila okamžitě do hlavy knížka….z níž je i úryvek na PRAVDIČKÁCH….NA CO NÁM JE DRŽENÍ TĚLA A ÚSMĚV? Zkus si ten kousek přečíst… a jestli tě to osloví, tak si kup tuto knížku, která se čte jako pohádka…a pak také zkus na sobě realizovat cvičení pana Norbekova. Knížka se jmenuje Jak se zbavit brýlí. Zkušenosti hlupáka…aneb klíč k prozření. Knížku už mám dlouho doma… a přečetla jsem si ji a chvíli i praktikovala…. Jsem taky lenoch bez disciplíny a věřím, že kdybych byla víc disciplinovaná a měla výdrž, že už dávno mám brýle mimo nos a zbavím se i dalších a dalších problémů, které se i u mě vyskytují. :o). Takže neboj… jsem taky lempl….ale možná tato odpověď pro tebe je i upozorněním pro mě…že bych s tím měla začít něco dělat… a neodsouvat na pozdější čas.

 

Tak Romčo, nevím jestli jsem tě uspokojila tou svou odpovědí….ale snad z toho pochopíš, že hledanou pomocnou ruku, kterou hledáš a nenacházíš najdeš na konci své paže. Myslím si, že máš nad čím přemýšlet….a já taky sama u sebe. Opráším pana Norbekova… a začnu jeho rady uvádět sama u sebe do praxe, takže ti tímto děkuju i za nokopnutí sebe sama a zkus to taky.

 

Měj se a směj se Romčo a přeju ti hodně elánu a chuti něco udělat se svým zdravotními neduhy a nakopat tak velectěné zadky všem u kterých jsi hledala pomoc.

 

S láskou…….tvá Zrzka

14.10.2012



 

 



nahrávám...