Milá Zuzko,

už nějakou dobu provázíš můj život:-)myslím tím tvé pravdičky,které se staly součástí mých dnů....

je to takové pohlazení po duši..dokážeš to moc pěkně napsat..Moc se mi líbilo jak jsem kdysi u tebe četla,že jediná pomocná ruka je na konci jeho paže..tuhle pravdičku jsem přijala za svou..a je to ta největší pravda,druhý ti může ukázat směr,pomoct energii,třeba i poradit,povzbudit-ale stejně největší práci musíš vykonat sáma.Takže ti posílám lásku za všechnu tu pomoc,kterou lidem předáváš,máš zlaté, obrovské srdce,tak to vnímám a když se dívám na tvou fotku tak je kolem tebe zlatá záře-že by odlesk tvých vlasů:-)Mám to k tobě dost z ruky,ale hned bych se rozjela na nějaký kurz nebo jen se s tebou setkat,třeba jednou...

Poslední dobou si pořád říkám,že ti napíšu,je to každým dnem víc intenzivní,ale stále je ve mně pocit,že všichni ostatní mají větší problémy a já nechci zabírat místo těm,kteří tě potřebují více,když já mám všechny prostředky k tomu si pomoct sama.Možná se trošku stydím,že si  pomoct neumím..Dnes už to ale bylo tak silné,že jsem se rozhodla napsat a pokud mi máš poradit tak se můj mejlík dočká odpovědi,pokud ne,tak ho ber jako poděkování a jen,že ti posílám lásku.

Jsem človíček,kterého to duchovno odmalička přitahovalo..ale až asi před rokem a půl jsem díky nemoci objevila souvislosti a hlubší poznání...v té době jsem hledala pomoc - nejprve v klasické medicíně,ale přišel mi do cesty člověk,který mi ukázal,že já jsem ten kdo si musí pomoct,nakopl mě,že si svou nemoc způsobuju sama svým myšlením,pesimismem,nesebeláskou a že všechno je to o síle myšlenky,změny postoje k životu,naučit  mít se ráda,odpouštět nejen ostatním ale i sobě,ztišit se a podívat do sebe,rozpustit ty špatné emoce,přijat sebe i druhého takového jaký je,nebojovat s bolestí,ale podívat se na to z ptačí perspektivy-poděkovat a důvěřovat,že vše se děje pro mé dobro,abych se něco nového naučila,aby mi to něco ukázalo,třeba chybu,kterou dělám a nevidím..můj život se změnil,jak jsi někde psala,člověk ,který jednou objevil duchovno už ho nikdy nepustí a já jsem objevila jiný svět..prošla jsem zasvěcením reiki a shambally a objevila ten úžasný pocit energii,takže teď když je mi ouvej tak už neběžím k doktorovi pro pilule nebo opich,ale ztiším se a hledám v sobě...co to způsobilo..,pomáhám si energii nebo hopkuju,hýčkám to svoje milé tělíčko,děkuji mu a posílám lásku za jeho samouzdravovací procesy,dávám mu čas...

Milá Zuzko,tohle všechno vím a přesto si neumím pomoct-mám problémy s nohami,začlo to asi v době,kdy jsem měla jít na operaci s páteří-brala jsem to jak to říkal doktor,že je to od páteře,ale to byla jedna noha,páteř se mi podstaně zlepšila,na operaci jsem nešla a naučila se žít s tím,že jsou dny horší a pak zas období klidu.Jenže asi po roce se asi ta druhá noha naštavala,že to pořád táhne,že ta druhá jen drží stabilitu a že to není fér:-)tak se asi holky pohádaly a ta druhá řekla dost,teď chci odpočívat,ať to zas na chvíli táhne ona:-)Jsou to bolesti chodidel,občas je mám jako v ohni a první cesta z práce vede do sprchy a bolestí mi tečou slzy,je to jako by mi v nich někdo kroutil nervy:(Dokážu to na nějakou dobu "poléčit"reiki,mazáním,odpočinkem...ale je to tu za chvíli zas.Hledala jsem co jsem mohla to mi věř a vím,že nohy jsou spojené s životní cestou,že nějdu tím správným směrem......ale už nějak nedokážu najít souvislosti,nechápu proč?...a tak jsem tě chtěla poprosit jestli by ses na mně nekukla AK na ty moje čakry a jestli to souvisí s 1. nebo 2.čakrou-páteř,nohy?Na čem zapracovat a jestli jsem na to sama schopna někdy přijít..víš asi málo důvěřuju intuici,dost často mám takový ten vnitřní hlásek,ale je jen teňoulinký a asi ho vždy utluče rozum,který říká"vždyť si to namlouváš sama" asi čekám ,že mě to praští přes papulu:-)až se mi rozsvítí.

Tak se Zuzečko nezlob,že otravuju a pokud by sis nakreslila ty moje čakry budu ráda,třeba mi od tebe příjde ta informace co mám slyšet...a když ne tak to jednou příjde odjinud,třeba z nitra a zas budu běhat jako srnka:-)v mém případě spíš laňka v nejlepším věku:-)ale jednou se na to podívám jako na film a pochopím souvislosti-co jsem se měla naučit a pak už se budu jen smát,že to bylo tááákhle jednoduché a já v tom hledala složitost a neviděla to.Měj se krásně a do vesmíru vysílám přání ,že se s tebou jednou na nějakém kurzíku potkám:-)tak se těším.

Pa.Leňule

28.8.2012

 

 

Ahojíček Leňule :o),

 

Moc děkuju za tvé poděkování, které mě zahřálo….i za tvou důvěru ve mně. Kdybych ti kreslila čakry…tak bys  nebyla o moc moudřejší….nakreslila bych ti jen to co víš a to by ti moc k pochopení nepomohlo.

Hned jak jsem četla tvé písmenka…mi naskakovaly v hlavě myšlenky…..

 

Páteř… to je základní pilíř našeho těla…je to nosný pilíř…jakmile je tady něco špatně, tak se začnou sypat další části našeho fyzického těla. Díky postoji k životu…tak jak tě pán X nakopl (udělal to dobře) se tvůj pilíř posílil a tak problémy s páteří odešly.

 

Nohy a chodila…ano chápeš to dobře, že to jsou právě ony, které nás nesou na cestách…ale špatně jsi pochopila to, proč tě pálí. Vím, že se říká a je to i pravda, že když je problém s nohama, tak jdeme po špatné cestě. U tebe to beruško ale takto nevnímám…. U tebe cítím, že jsi na správné cestě….jen se z nějakého důvodu na ni necítíš dobře…možná je to právě tím předsudkem a přesvědčením, že jsi na špatné cestě. Kdepak…jsi na té správné….tak už se tomu nebraň a rozběhni se po té cestičce. Možná se z nějakého důvodu, který znáš ty bráníš po této cestě jít….popřemýšlej o tom. Pak své nohy požádej za odpuštění, že jsi jejich signály pochopila špatně….a vyjdi s otevřeným srdíčkem na tu cestu a kráčej s lehkostí po ní.

Ještě mě napadlo….k tobě….jsi hodně mezi lidmi…hodně a často vnímáš jejich problémy a bebíčka….a tak se nediv, že když jsi mezi lidmi, že na tebe (aniž by si to uvědomovali) hážou své negativa…které se ti usazují v nohou…. Když si představíš lahev s nějakou tekutinou a směsí…tak když ji protřepeš….a pak postavíš….tak ten kal a nebo to co tam je navíc…se usadí na dnu….a tobě se to usazuje v nohou.

 

Takže co s tím udělat?

Když přijdeš večer domů… nebo kdykoliv tě nohy bolí…tak si představ, jako bys měla imaginární podkolenky….které oběma rukama sundáváš stylem…že si pod kolenem obejmeš oběma rukama nohu a jako bys tu podkolenku stahovala až ke konečkům prstům ….. Po každém stažení imaginární podkolenky si vyklep ruce…jako bys z nich shazovala špínu. Udělej si to 7x na jedné noze a schválně vnímej tu lehkost a odlišnost pravé a levé nohy. Je to rozdíl, který pocítíš. Až si uděláš takto obě nohy….tak si napusti do lavoru vodu s teplou vodou, dej si do ní klidně sůl…nebo něco na co jsi zvyklá…a požádej vodu…aby z tebe stáhla ještě zbytek negativ a bolesti. Mělo by to zabírat…. Tak uvidíš. Toto by si měl dělat každý z nás, který pracuje a nebo se pohybuje a komunikuje s lidma…. Je to krásný reláxek a zbaví nás usazených negativ nejen těch našich, ale i těch kteří je nevědomky na nás flušou :o).

 

Tak to by bylo ode mě vše…

měj se a směj se a snad se mi podařilo ti nalézt souvislost s tím co ti noženky chtěly povědět…

S láskou…….tvá Zrzka

9.9.2012

 

 

Milá Zuzečko,

 

děkuji ti moc za odpověď a tvoje myšlenky.Ani nevíš jak jsi mě potěšila...někdo mi kdysi řekl,že bolesti nohou říkají,že nejdu tím správným směrem a nutí mě zastavit,protože jdu špatně.Nechápala jsem to,protože kdysi jsem bolesti nohou neměla,ale za to jsem byla pořád nemocná,měla fůru problému a teď se můj život změnil k lepšímu,ušla jsem kus cesty a ta změna myšlení,to pochopení mi moc pomáhá,tak jak můžu jít špatně?Bylo mi líto,že to co jsem objevila-to co mi tolik pomáhá-práce na sobě,duchovní hledání, něco u čeho dušička plesá a na co se těším,z čeho mám radost,když objevím souvislosti,když si dokážu pomoct,když zjistím,že to funguje,že stačí jenom malinká změna úhlu pohledu,pochopení,pozitivní myšlenka nebo vizualizace,něco tak jemného a co to dokáže s člověkem,s tělíčkem,s dušičkou,s psychikou-že to není správná cesta-tak jsem měla zmatek v makovičce-když ten vnitřní hlásek šeptá,že je to správně-uvnitř to cítím,tak proč bolí ty nohy?Proč nechcou jít?

Děkuju ti moc,někde si o tom psala,že člověk někdy přijme za svou nějakou pravdu a ona to třeba není jeho pravda,každý to máme v životě jinak, protože jsme každý originál...tak se mi to teď vybavilo...takže je to úžasné jak se člověk pořád učí..

A s tím,že pracuju hodně s lidičkama -jsem si říkala jak to víš?:-)Tohle mi občas dělá problém- snažím se  na každého pořád usmívat a být milá,ale lidi jsou různí,,hodně vnímám ty energie lidí a nějakou dobu mi trvá než to vše pustím z hlavy..

Takže Zuzi moc tě na dálku objímám a děkuju,dneska sundám ty podkolínka,dám nožky do vody a pak se rozběhnu po té cestičce.....a budu si to užívat!!!!!!!

 

Už teď se usmívám jak sluníčko:-)

S láskou Leňa

10.9.2012



nahrávám...