Dobrý den,

ani nevím jak vlastně začít. Objevila jsem vaše stránky a přečetla si několik příběhů, které mě vzaly za srdce. Mám velkou bolest a smutek.

Dne 23.6.2014 mi umřel můj milovaný manžel. Bylo to tak nečekané a rychlé.18.5.2014 byl převezen do nemocnice a nikdo netušil, ani snad doktoři, že je to tak vážné. Chodil na dialyzy denně, Po skoro 14 dnech byl převezen do Prahy. Jsem z Opavy jezdila jsem do Prahy 3× v týdnu včetně víkendu. Jeho stav se zhoršoval a najednou svitla naděje. Denně jsem prosila anděli, ať je moje láska semnou. Hrozně jsme se milovali a žili jeden pro druhého. Ta radost když jsem přijela do Prahy a viděla, že mu svítí oči, že může semnou ven na vozíčku, jsem si říkala je to dobré, je z toho venku a brzy budem spolu a já se budu o něj starat. Ale přišla krutá realita. Po dvou dnech manžela dali do umělého spánku a po dalších dvou umřel. Moje jedina láska, můj život. Spinkal,už jsme si nic neřekli. V ten den jsem tam byla s našim synem. Mluvili jsme na něho hladili a já pořad věřila, že se probudi, že je to jen sen,nevnímala jsem doktory co mi říkají, nechtěla jsem to slyšet, jen jsem pořád prosila andílky ať je tu s námi. Odcházeli jsme a ani jeden z nás nemyslel na to nejhorší. Po hodině volal lékař,že zemřel. Zhroutila jsem se. Ani jsem se s ním nemohla rozloučit a to mě moc trápí. Můj život funguje,že funguje. Mám dvě užasné dospělé děti. Miluji je nadevše. Je mi 47 let a v dubnu budu babičkou. Musím se hodně přemáhat, aby nevycítili, že jsem slabá. Dost často se mi honí myšlenky, že chci za svou láskou, ale pak si řeknu nebuď sobecká. Můj manžel byl strašně hodný a žil jen pro nás. Nevím proč a nikdy se to nedovím. Mám zlomené a bolavé srdce. Pořád čekám,že se otevřou dveře a bude tam stát. Často mám živé sny, kdy ho opravdu cítím. Povídám si s ním a čekam na odpověď a ona nepřichází

.....Snad se jednou dočkám.

Mějte krásný den.

Radka

1.2.2015

 

 

Ahoj Rady,

Snad ti moje tykačka nebude vadit. Poradnu mám v současné době hodně omezenou, díky časové „tísni“.  Ale u tebe mám potřebu reagovat, protože stejnou bolestí prochází spousta lidí. V době ve které se nacházíme, je vše uspíšeno, ….tak nějak zrychleno. Na stránkách jsi teprve chvíli, takže možná neznáš moje povolání……jsem polda-psovod a poslední měsíce vidím i v práci spoustu úmrtí. Nedávno jsme se psem našli bohužel pozdě syna, který byl bezproblémový…. Za další týden vyhasli dva mladé lidské životy při autonehodě (dva bratři)….a tak bych mohla pokračovat….je toho opravdu hodně. Mám dceru, která je v nemocnici a její stav je jak na houpačce… a čekáme, jak to bude dál. Je dospělá a už nemám právo za ni rozhodovat…jen jí mohu ukazovat směrovky… kudy k pochopení její bolesti atd.

Rady, já jsem tady to na úvod musela napsat, přestože vím, že si uvědomuješ, že i další lidé mají podobnou bolest jako ty. Někdo menší někdo větší.

Ztráta tvého manžela, byla velmi rychlá a vím, že si kladeš otázky, proč zrovna tebe, vás to mělo potkat, když jste měli pohodový vztah. Nevím, jak dalece se zajímáš o duchovno…. Ale já to vnímám tak, že úkol, který jste si dali v tomto životě jste splnili. V minulém životě jste měli velké problémy a tak jste si naplánovali společně váš současný život a zkoušky, které jste měli posilnit vaši duši, vaše pochopení, váš růst. Jen si vzpomeň, že ne vždy to bylo ve vašem životě růžové…..že i nad vámi se objevil mrak v podobě krize….hlavně v době vašich začátků. Byla tam i jiná žena, která do vás hodně zasahovala, ale i to jste zvládli…. Čím zralejší byl váš vztah, čím víc jste toho spolu pochopili, tím větší splynutí vašich duší bylo. Váš úkol tady byl splněn a manželův po všech stránkách. Ty tady máš ještě další úkoly……máš být oporou pro své děti a vnoučata….máš jim být nejen oporou, ale i příkladem a inspirací. Až se zase s manželem setkáte….v příštím životě, věř, že to už bude za odměnu a budete se užívat….protože vaše zkoušky a pochopení jste v současném životě splnili na jedničku.

Rady, já píšu tak jak to cítím, vnímám …. Vím, že moje písmenka, nemohou utišit tvou bolest….tady jen čas a snad pochopení zmírní tíseň a bol. Je to sice už dlouho co jsem napsala svou PRAVDU O SMRTI http://www.moje-pravdy.cz/moje-pravdy/pravdy/o-zivote-a-smrti/762-pravda-o-pirozene-smrti-aneb-co-se-dje-s-dui …. Zkus si ten krátký článek přečíst, třeba i ten ti malinko pomůže.

Každopádně bys měla manžela pustit tam nahoru…. Nechat ho odejít, aby se k tobě a k dětem mohl vrátit v podobě ochránce…. Tvůj žal ho stahuje zpět….a bolí ho, že ti nemůže pomoct ve tvé bolesti. On už to vidí všechno jinak………..ráda by tě pohladil a setřel slzy, ale nejde to. Nech ho Raduško odejít….aby se mohl vrátit….pak si s ním můžeš povídat v duchu před spaním a nebo když budeš mít potřebu…….pak ho uslyšíš.

Píšeš, že tě mrzí, že jsi se s ním nemohla rozloučit……… Rady, slyšel každé tvé slůvko, ikdyž spal…. Vnímal každou tvou emoci, tvou lásku, tvou bolest….. slyšel a vnímal všechno kolem sebe.

 

Radunko, nemusíš být silná… ale věř… víra je přirozená síla…nemám ve zvyku mazat med lidem kolem pusy……takže to co jsem psala… je moje pravda, moje vnímání a pokud v něm najdeš svoji víru…….uvidíš, že to bude o malinko lepší.

 

S láskou a úctou k tobě i tvému muži se loučí

Zrzka

1.2.2015

 

 

 

Ahoj Zuzanko,

 

Moc děkuji za tak brzkou odpověď.Přiznám se,že jsem si moc přála,že mi odpovíš.

Musím to číst neustále dokola a dost mě to vzalo.Vím,že spoustu lidí mají

problémy a starosti a když se najde takový človíček jako jsi ty zahřeje to u

srdce:-) Můj manžel byl skoro 30 let u policie a práci miloval.

Ano,píšeš,že i u nás byla krize,máš pravdu,ale nepochopila jsem,že v tom byla

jiná žena,nevím o tom a pokud ano,tak snad mi to chtěl říct v nemocnici.

Neustále jsem měla zvláštní pocit,že mi chce něco říct a díval se do mych očí

tak nějak jinak a já se ho ptala jestli mi chce něco říct....Neříkal nic jen se na

mě díval a chtěl se mi pořád omlouvat.

Vím,že bych ho měla pustit a já tobě tak děkuji za to co jsi mi napsala.Máš

pravdu,ale je to tak těžké.Chci to vše zvládnout a Jirka,můj manžel mi tak

chybí.Miluji ho....celým svým srdcem.

Jěště jednou opravdu moc děkuji za krásna slovíčka a pohlazení na duši.Nikdo

kdo nezažil nepochopí,jen utěší.

Věřím,že tvá slova mě posunou zase o kousek dál.

Věřím i v to že se s ním brzy setkám,uslyším a snad se mi ukáže...

 

Děkuji....Radka.

Hezký den.

1.2.2015

 

Ahoj Rady,

 

Aby nedoško k nepochopení. Neměla jsem na mysli ženu, která by v jeho životě měla podobné místo jako ty, ale ženu, která byla starší než on....možná jeho matka, sestra, nebo kolegyně v práci, která měla potřebu se vám tzv. montovat do života a ze začátku bylo pro něj těžké ustát její tlak.

Měla jsem v úmyslu to víc rozepsat v prvním dopise, ale myšlenky mi šly tak rychle hlavou, že jsem to nestihla a tak se omlouvám, že vysvětlení přichází až teď.

Rady, držím ti palůšky, abys toto období zvládla jak nejlíp to půjde. Máš pravdu, pochopit může jen ten, kdo si tím prošel. Ten kdo neprošel, si může jen domýšlet jaká to bolest je.

 

Hladím tě na dálku a věřím ti, že i toto zvládneš.

S láskou tvá Zrzka

1.2.2015

 

 

 



nahrávám...