Ahoj Zuzi.

 

Procházím tvé stránky a pořád nacházím něco nového co mě inspiruje.

Chtěla bych vědět tvůj názor na můj osobní pocit,že mě něco drží a nechce pustit dál, možná jsem to já sama?

Vždycky jsem byla hodně materiální člověk a víra v cokoliv, co není nějakým způsobem podložená šla mimo mě.

Poslední rok se mi otočil úplně o 180° nebo možná i víc.

Začalo to tím, že jsem se chtěla začít věnovat masážím a absolvovala kurz. Při masírování známých a rodiny mi většina říkala,že je moje ruce až pálí a jejich jediným štěstím je, že s nima hýbu, jinak mají puchýře :-D .Začala jsem zjišťovat, kolik lidí kolem mě má reiki a od nich přišlo varování, že by to pálení rukou mohlo být spojené s upíry, kteří třeba nevědomky mi berou energii. Na jejich dopučení jsem se začala věnovat reiki a absolvovala zasvěcení a pro mě dost významný okamžik.

Reakce na sebe nenechaly čekat, otevřela se krční čakra( se kterou mám problémy) a rozvod byl na spadnutí.Jsem vdaná přez 20 let a celou tu dobu jsem podřídila manželovi a jeho podnikání a dětem. Žila jsem jeho život a teď, když odešel nevím co se svým, ale současně jako bych se  z hluboka nadechnula.

Sáhla jsem si na dno svých sil a nebýt dětí, asi bych to nezvládla. Manžel je pryč(odešel k jiné) , čeká mě rozvod, já se pustila do podnikání v masážích a začala jsem se věnovat automatické kresbě a kyvadlu.

A tady cítím nějaký problém, nemůžu se tomu zcela poddat, jako by mě něco drželo za nohu. Vím,že každý musí najít lásku nejdříve v sobě a spoustu věcí pochopit. Prošla jsem i RUŠkou, to kvůli odchodu manžela. Neumím přesně popsat ten pocit, jako by mě něco do toho duchovního světa nechtělo pustit.

Jsem to já sama?

A nevím,jak se vypořádat s tím, když mi u příbuzného automatická kresba řekne něco špatného o jeho zdravotním stavu a nemůžu mu to říct,neunesl by to.

Cítím z něho cosi..... a právě že mě něco nechce pustit dál, nevím jak poradit jemu ani sobě.

Byla bych ráda, kdyby si poradila, co s tím mám dělat a kam se posunout nebo to nechat a jít jinudy?

Vím,že toho máš určitě hodně, stačilo by mě jen naznačit nebo trknout? :-)))

Moooc ti děkuji a nezlob se, že otravuji :-) v tak horkém dni.

Jitka

20.8.2012

 

 

 

Ahojíček Jitko,

 

Děkuji za tvou důvěru se kterou se na mě obracíš …moc si toho vážím a snad tě trošku uklidním a pochopíš, o co tady jde.

Jitko, bylo to a je pro tebe období energie…spousta energie, změn a zvratů…. Přesně jak píšeš, tvůj život se otočil o 180°, je zbytečné abych zpětně opisovala a vypisovala čím vším sis prošla. Jitko…. Nejde tady o to, že tě to nechce pustit z důvodu neznámého, ale známého…je to pro tebe taková menši pauza. Nejde jet na plná obrátky stále a furt, je potřeba si odpočinout, vstřebat, protřídit, vydýchat se…. Nabrat nové síly, abys mohla začít tam, kde jsi skončila před odpočinkem….uvidíš, když si dáš pauzu… budeš se víc hrabat v hlíně…víc se uzemníš…. Že se to zase rozjede a věř mi, že to festovně :o). Tak trošku o tom píšu v článku PRAVDA O VÝVOJOVÝCH ETAPÁCH NA DUCHOVNÍ CESTĚ …je to jedna z etap…navíc tato etapa se opakuje…je to logické…u každé práce, sportu si člověk potřebuje odpočinout a nabrat nové síly…nic jiného v tom nehledej.

 

Teplo z tvých rukou je při léčení normální….. jsi průchozím kanálem vesmírné energie, ať už je to reiki či jiná nepojmenovaná energie. Když si sem tam sáhnu na holky při semináři, když se vykreslují…vnímají to podobně. Souvislost s upíry takto nevypadá…byla bys vyšťavená a neměla bys lidem co dát…ba naopak si myslím, že by lidi nevnímali teplo, nebo nějaké vybrace z tebe a ty bys byla unavená – bez energie.

 

Jity…. Neměj strach, věř v sebe, ve své dary, v to co děláš ….v současné době ses ocitla po mnoha letech sama sebou, kdy musíš spoléhat sama na sebe…nemáš vedle sebe muže o kterého by ses mohla opřít, mohla na něj hodit část své zodpovědnosti….je to pro tebe nové, nepoznané, ale přitom osvobozující. Sama dobře víš, že s léčiteli, maséry, terapeuty …se roztrhl pytel :o) a tak je docela náročné se v této oblasti uplatnit, získat si jméno…. Aby se ti tady lépe vedlo, je potřeba to dělat malinko jinak než jiní…. Dát do toho své srdce, svou fantazii, inspiraci….zpestřit to, nabídnout něco, co druhý nenabízí…. Ale toto chce hlavně důvěru v sebe samu…. Pak už to bude chtít jen čas, kdy si lidé (tvoji klienti) tyto informace a reference na tebe budou  předávat, budou se k tobě rádi vracet…a tvoje živnost se ti rozjede. Je potřeba být sama sebou…. Dělat to tak jak to vnímáš a cítíš…. Když to tak přetočím na sebe… moje semináře, sezení se mnou a má pomoc je možná jiná než u některých…nevedu důležité a vážné keci a xichty…. Nepřetvařuju se a jednám se všema na rovinu…. Nechávám se vést srdcem a intuicí…. Někoho pohladím, jinému nakopu prdel…a vždy se mi dostane poděkování a co je nejhlavnější, tak otevření očí a srdíček, těch kteří přijdou. Nehraju si na svatou…a lidi mě asi pro to berou….těch svatých co kážou vodu pít a sami pijí víno je už dost… To ti píšu jen jako nápovědu pro tvou inspiraci, ne proto, abych ti šla příkladem….třeba to vnímáš jinak.

 

Jituško, uvidíš, že až si odpočineš…srovnáš energie, myšlenky a uvidíš jasné cíle…otevřeš své srdce a začneš poslouchat svou intuici, kterou máš velkou, jen ji necháš překřičet rozumem…..tak nebudeš mít problém říct decentně (někomu decentně, jinému důrazně…každý potřebuje pro pochopení něco jiného) co se ti v kresbě zakreslilo. Já to mám s automatkou tak, že se mi zakreslí jen potřebné informace, které dotyčný má ode mě dostat… a když už to tam je….tak to řeknu, tak jak to je… moje podvědomí od podvědomí toho kdo se ptá, dostane jen tolik informací, které je schopen zpracovat….pokud bych mu je nesdělila, nedala bych mu možnost a šanci pochopit….

 

Měj se a směj se Jitule….odpočiň si na chvilku a pak se znovu pusti do práce…. Udělej si pár dnů jen a jen pro sebe….nic neztratíš…ba naopak získáš a všichni ostatní kolem tebe.

 

S láskou……tvá Zrzka

25.8.2012

 

 

Pěknou neděli Zuzi.

Moc ti děkuji,že jsi si našla chvilku a zabývala se tím mým chaosem co v sobě mám.

Přirovnala bych to k moři kde se prohnal hurikán, hodně toho zničil a teď je po něm bouře, kdy myšlenky lítají jedna přez druhou a do toho emoce se střídají, ale až se moře uklidní, tak vytáhnu plachty a vydám se na to moře, abych uviděla i jiné přístavy.

Máš pravdu v tom, že dlouho jsem jela na "setrvačník" a teď bych potřebovala nabrat sílu i po tom hurikánu, který byl taky vysilující. Možná je dobře, že mě to nechce pustit dál, než si v sobě uklidím a dám se do pohody.

Ale hodně mi chybí partnerská opora, nevidíš ji kolem mě náhodou? Je tam velké prázdno. Až se to místo zaplní, dostanu asi potom i víru i v sama sebe. Rozpad manželství považuji jako své osobní velké selhání a vinu vůči dětem, které to chtě nechtě poznamená.

Je to téměř uzavřená kapitola, všechno co jsme se měli jeden druhého naučit jsme už udělali a potom se otevře jiná kapitola, třeba lepší, třeba horší, kdo ví co si život pro mě přichystal?

Moc a moc ti děkuji a přeji krásný poslední prázdninový týden.

Jitule

26.8.2012

 

 

Ahojíček Jitko,

Díky za tvou odezvu…na kterou budu reagovat už jen krátce. Vím, že co jsem napsala, že chápeš…teď je potřeba to jen uvést do praxe. Tímto obdobím si máš projít sama…až pak přijde partner….teď by sis tu lásku nevychutnala….teď by ti nahrazoval jen to, co ti do nedávna dával manžel. Manželství se rozpadlo, je to minulost….odpust sobě, jemu, všem zainteresovaným….požádej o odpuštění a sama odpust hlavně ty. Vše co nám život přináší, všechny ty situace, jsou neutrální….jen my jsme jim přidali hodnotu dobrého a špatného…přitom to není ani dobré ani špatné…jen je to pro nás to nejvhodnější co nás mohlo potkat a co nás vede k pochopení. 

Přeju ti po odpočinku, který si snad dopřeješ….spoustu sil a lásky smíšenou se smíchem.

S láskou…..tvá Zrzka

26.8.2012

 

 

Ahojda Zuzi.

Všechno co jsi napsala, jsem asi někde vzadu věděla, ale asi jsem to potřebovala slyšet od někoho jiného :-))

Vím, že až to odžiju, výjde slunce, napnu plachty a vydám se na to moře, třeba potom už né sama.

Moc ti děkuji za tvůj čas, který jsi mi dala :-))) a vážím si toho :-)))

Díky Jitule

26.8.2012

 



nahrávám...