Letos, někdy v červenci (přesný datum si fakt nepamatuju) to budou čtyři roky, co MOJE-PRAVDY spatřily světlo světa internetu.

Vzpomínám na tu dobu, kdy jsem měla potřebu psát o svém pochopení, zkušenostech a připadala jsem si jak časovaná bomba, jestli to někde nebudu moct ventilovat.

MOJE-PRAVDY se tehdy pro mě staly dítětem, o které jsem pečovala několik hodit denně….investovala nejen energii, ale i zlaťáčky, do jejich existence. Sledovala jsem, kolik lidí na ně zavítá, vyhlížela dotazy do poradny, abych mohla směr cesty za štěstím tazateli ukázat, případně ho jadrným slůvkem k činu povzbudit ….protože po dobrém pochopit nechtěl.

Hrála jsem si s písmenky a hledala možnosti, jak nejlépe předat, ukázat a přitom ponechat volbu na vás samotných. Vzpomínám si na EXPERIMENT NA ŠŤASTNÝ ŽIVOT…kdy poprvé přes písmenka jsem se s některými z vás poznala….a taky jak jsem vám nic neusnadňovala ….a vaše přání, které jste nedokázali správně definovat posílal zpátky k přepsání. Dnes se tomu musím smát, protože jsem si vzpomněla na Marpu a Milarepu, jak mu bořil jeho domy a on musel znovu stavět, dokud nepochopil. Tehdy, aby to bylo hmatatelné a průkazné, jak se přání umí plnit….jsem i já vyslovila svoje přání ….aby se zvedla sledovanost stránek. Sledovanost vážně vzrostla během prvního měsíce a pokračovala dál…. Jedna paní dokonce napsala, že vyhrála nějaký ten melounek (jestli to byla pravda nebo ne…jsem neprověřovala)….další si na splnění svých přání museli ještě nějakou chvíli počkat…protože i tady je potřeba, aby to NĚCO uzrálo.

Do toho všeho jsem kromě rodiny, práce a dalších povinností studovala speciální pedagogiku…nabrala jsem si toho na sebe opravdu habakuk a tak není divu, že mě musela zastavit událost v podobě rychlé „nemoci“ ….zauzlení střev. Zavřela jsem poradnu, protože tam jsem trávila nejvíc svého času. Myslela jsem si, že až dostuduju….že ji znovu otevřu…..ale dospěla jsem k jinému názoru….Místo poradny budu psát víc svých článků a pohledů na svět…. V hlavě a v časovém prostoru se mi uvolnilo díky ukončení školy spousta místa na to, abych mohla psát všeobecně pro všechny. Dnes se ocitám v podobné situaci, jako tenkrát,  před čtyřmi lety….mám opět potřebu psát….samozřejmě budu čerpat i z jiných dostupných zdrojů a přebírat pravdy druhých, protože chci, abyste si vybírali nejen z toho jak to mám pochopené já, ale i druzí mají své pravdy a úhly pohledu, které se od těch mých mohou lišit….záleží jen na vás….co vás osloví, co vám bude blízké….co bude takový ten pocit….toto já znám…jen to za mě někdo napsal…přesně to bude vaše pravda.

Je to dlouho co jsem vám psala nějaký vzkaz nebo článek….a tak po dlouhé době, vám všem chci poděkovat za vaši přízeň i v době, kdy MOJE-PRAVDY žily hlavně z převzatých článků….děkuji vám za podporu a pochopení, že jsem se vám tolik nevěnovala, jak bych si přála. Slibuji sama sobě i vám…že se nenechám strhnout davovým šílením duchovním světě a že budu pořád na zemi stát, ani vašimi problémy se nenechám strhnout do zodpovědnosti za vás :o) ….slibuji sama sobě i vám, že na prvním místě budu já, abych byla v pohodě a mohla vám ze sebe co nejvíc dát….a taky slibuji, že budu odpočívat a hrát si…. Už se těším na to, až se pustím do kreslení, jak začnu na sobě pracovat a čerpat pro sebe informace, které vám pak budu moct předat. Kdo mě zná, že co slíbím to splním….v rámci možností…a tak se můžete těšit na můj návrat na PRAVDIČKY…v podobě článků, na témata, které jsem už sice asi napsala…ale potřebují oprášit a věřím, že dnes použiji přesně taková slova, aby jste je pochopili….také vás co nevidět budu informovat o tom, jak to bude s poradnou, se semináři týkající se automatické kresby, novými sekcemi na stránkách atd….

Jak jsem psala na začátku…jsem plná myšlenek a témat…ale nebudu nic hrotit….rozjezd bude pozvolný, v rámci mých časových možností.

 

Tak se lidi mějte a smějte a já vám všem děkuji za to, že jste mi vstoupili do života….někteří přes písmenka, jiní osobně …je mi ctí být s vámi a mezi vámi.

S láskou vaše Zrzka

9.6.2014



nahrávám...