Mám na mysli, klasické nachlazení, chřipky, angíny…atd., které kolikrát vypuknou v epidemii…hlavně chřipajzny.


Je to zase v těch našich makovičkách…v pravdách, které jsem přijali a přijímáme. V TV Novinách se začne mluvit a ukazovat záběry z přeplněných ordinací… prý je čas chřipky… v reklamách nám ukazují zázračné pilulky, kapky na kašel i na rýmu…ještě než chřipka začne. Všimli jste si, že tyto reklamy neběží v době léta – prázdnin? Nj… máme v hlavičkách makovičkách zakodované (v podvědomí hlavně)…že jakmile se ochladí….tak lidi začnou kýchat, kašlat a je to tady…


náhled obrázku


Nelze opomenout fakt, že jsme zchoulostivělí… lehce  nás ofoukne a je to. Nejsme otužilí a přechody z tepla domova do chladu co je venku na ulici…do vydýchaného vzduchu v autobusu, které nás převáží do tepla naší kanceláře…nejsou to nejlepší pro náš organismus, který ve změnách teplot zažívá několikrát za den jistý šok :o). Od malinka naše dětičky zbytečně vrstvíme do oblečení…několikrát za noc je chodíme přikrývat když si odkopou duchénku. Vzpomínám si, když jsem byla v Třinci s Tomulou, který měl tenkrát asi dva měsíce…jak na mě tchýně (úžasná žena – bez ironie) zahlížela, že malého koupu ve vlažné vodě. Jednou jsem šli z manželem do kina…a babička se nabídla, že Tomulu i okoupe… a večer se slzama v očích mi povídala…jak mu chtěla dopřát teplou lázeň a jak Tomáš řval tak, že měl krkavice naběhlé jak palec na ruce dospělého člověka… a tak mu hned připustila studenou vodu…a klučík si teprve svou lázeň vychutnal. Nojo…nebyl zvyklý na to, co si my dospělý dopřáváme … když to vezmu ze svého pohledu… tak si teplou koupel dopřeju dvakrát do roka… a vydržím ji pět minut…pak na mě jdou mdloby a potím se ve vodě…no fakt nekecám… Nejsem otužilec, a studenou vodu snesu akorát v bazénu nebo v moři, rybníku, kde se můžu zahřát pohybem…  mám ráda teplo :o)…to jen abyste si nemysleli, že jsem otužilec…jsem srábek na studenou vodu :o).



Ale pojďme dál…. a podívejme se jak funguje naše podvědomí vpraxi…takže opět přidávám pár příkladů:

Volají vás kamarádi na nějakou sešlost –pařbu… slíbíte jim, že přijdete, ale jak se blíží čas pařby, tak zjistíte, že se vám na ni nechce…a tak se začnete v myšlenkách zaobírat tím, jak se z toho vykroutit… jasné…. Je vám špatně, jste nachlazení, máte horečku….kašlete…atd. Příjde den D, kdy máte vyrazit….a co se nestane… máte průjem, horečku, kašlete, bolí vás celý člověk…máte příznaky chřipajzny.


Další příklad:

V práci jedete na doraz…dovolenou už máte vyčerpanou a cítíte, že víkend na odpočinek je pro vás málo…. A tak dáváte tělu jasný signál co má udělat… hodit vás do pelechu a k doktorovi… a máte vystaráno s odpočinkem. Ležíte jak lazaři…gůláte se v pelíškách  (jsem na neschopence …. To je přesně totiž příklad z mého života).


Dokonce dokážeme svým myšlením ovlivnit i naše děti (protože jsou s námi hodně propojené)

Ta samá situace, kterou jsem popsala o kousek výš… cítíme, že potřebujeme odpočinek…a tak nám v hlavě prolétne hlavou myšlenka, že je chřipková epidemie a že byste docela uvítali být s vaší ratolestí doma na tzv, paragrafu (říká se tomu ještě tak? )…. A tak už za chvilku mašírujete se svým kuřátkem k doktorce a staráte se doma o malého maroda…. Nene…nic si nevyčítejte… neuvědomovali jste si to…teď si dáte větší pozor na své myšlenky.


A takto bych mohla pokračovat…. Takže moji drazí přátelé… i tady to máme ve svých rukou….. chřipky existují jen díky tomu, že jim dovolujeme existovat, protož k tomu máme důvod….


Mějte se a smějte se…a nemusíte mi věřit… ale v mé pravdě je to tak jak jsem vám právě popsala.

S láskou…….vaše Zrzka

16.10.2011



nahrávám...