Nemám ráda dlouhé články a tak se snažím moji mnoha-myšlenkovost dát do pár vět…a tak je pro pochopení vhodné číst a dosazovat svoje slova, která jsem do svých vět nestihla vepsat.

 

Jsem si vědoma, některých reakcí čtenářů, kteří již při přečtení nadpisu se pohoršují nad tím, že si dovoluji psát pravdu o BOHU. Moje pravda…je můj názor, moje vnímání, moje pochopení….to, že někdo jiný vnímá BOHA jinak než já respektuji a nevyvracím mu jeho pravdu.

Jako dítě jsem si představovala Boha, jako moudrého starouška v bílém rouchu se svatozáří kolem hlavy….dnes vnímám Boha, jako energii, ale přiznám se, že ještě dnes mi naskakuje v představivosti obraz starouška z dětství….hlavně v době, kdy k němu promlouvám.

 

Pro Boha mám kratičkou definici, která zní: 

BŮH je všeobjímající – všudypřítomná – bezpodmínečná LÁSKA

 Láska - srdíčko

Na světě existuje spousta vír a vyznání, které mají svého Boha. Pokud by každý věřící vnímal Boha tak jak jsem ho definovala….tak věřím, že by nemohlo na světě být tolik konfliktů a válek, které vznikají kvůli vyznání jiné víry. Rovněž si myslím, že by ubylo násilí, nenávisti, zloby pokud by lidé vnímali Boha jako BEZPODMÍNEČNOU LÁSKU.

Jsme součástí BOHA a v každém z nás a vlastně ve všem se tato energie skrývá. Tak jako makrokosmos a mikrokosmos jsou propojeni v jedno…vše „živé“ i „neživé“ je propojeno s Bohem. Pro lepší pochopení dám pár příkladů:

Není člověka bez lásky….byť by to byl největší krutovládce….lásku v sobě má. Určitě miluje někoho nebo něco. Bohužel musím konstatovat, že člověk jako tvor je s láskou na tom nejhůře….jen hrstka lidí dokáže milovat bez podmínky.

Příroda …ať už „živá nebo neživá“ i tady, pokud je člověk pozorný, všimne si lásky a to lásky bezpodmínečné ….zvířata, rostliny, kameny, hory…. Často vykouzlí pro naše oči a vnímání něco nad čím se nám tají dech a nakonec se proneseme slova, TO JE BOŽÍ. Dávají nám své dary, aniž by od nás lidí očekávali něco na oplátku.

Práce a výtvory člověka….člověk, který dokáže své řemeslo, poslání dělat s láskou …tedy vloží do svého díla kus sebe, kus lásky… tedy BOHA…. nás osloví a opět nám z pusy vyletí….TO JE BOŽÍ. Ať už to jsou obrazy, skladby, domy, šaty…cokoliv. Nemusí to být zrovna umění…takový kuchař, který vaří s láskou, nám umí načechrat naše chuťové buňky. Zpěvák…může mít krásný jedinečný hlas…ale pokud nezpívá srdcem, s láskou a radostí…tak krásu jeho hlasu nikdo neuslyší.

 

BOŽÍ TREST je jen výmysl člověka, který Boha vnímá povrchně a hlavně alibisticky. Pokud je moje definice Boha správná…pak dojdeme k závěru, že Bůh netrestá. Pokud miluje bez podmínky, tak miluje i naše přešlapy a chyby a nemá potřebu nás trestat. My sami se trestáme víc než dost. On jen sleduje, přihlíží a vede nás k pochopení těchto našich přešlapů, aby naše duše zrály. Jedině z vlastních chyb se nejlépe poučíme a pořádně si je zapamatujeme a víc už je neopakujeme.

bbb.warvara.net

DOBRO A ZLO v očích Boha neexistuje….to zas jen mi lidé si určili co je dobré a co zlé. Co je „dobré“ pro tebe, můžu já vnímat jako „křivdu a zlo“.

 

BOŽÍ SPRAVEDLNOST tkví právě v jeho bezpodmínečné lásce. Často jsem slýchala…“kde byl ten tvůj spravedlivý Bůh, když se stalo ono neštěstí?“ Byl u toho neštěstí, věřím, že byl…ale tady nejde o spravedlnost….tady jde o odžití si něčeho, co si máme odžít s pochopením ať už přešlapů v současném, nebo minulém životě. Kdo vysloví slova, kde byl Bůh…je to jen známka toho, že dotyčný hledá viníka.

 

NEBER BOŽÍ JMÉNO NADARMO DO ÚST…toto přikázání, které si ještě pamatuju z doby, kdy jsem chodila do kostela….se mnou rezonuje, neboť spousta lidí Bohu vkládá do úst vlastní slova, aby ovládli anebo zmanipulovali někoho. Nebo si ho berou do „huby“ aby někoho zastrašili… Na Boha se svádí kde co… zkrátka jak komu co pasuje….to napasuje na Boha.

 

Kdysi mi jedna paní řekla, že jsem neznaboh, protože nechodím do kostela :o). Odpověděla jsem jí, že s Bohem jsem ve styku neustále…že na to nepotřebuji žádnou budovu anebo oltář. Dokonce nepotřebuji od Boha ani rozhřešení a odpuštění…v podobě odpustků. Když cítím potřebu se omluvit a požádat o odpuštění, tak to učiním kdekoliv a hlavně…sama v sobě se svým Bohem uvnitř, se s tím svým přešlapem, prohřeškem, křivdou, kterou jsem někomu ublížila vědomě či nevědomě musím naučit žít a pokud je to možné, tak nějakým způsobem se ji snažím odčinit.

 

Proč vlastně tento článek píšu? Možná proto, abych v nás probudila tu jiskřičku bezpodmínečné lásky, která je v nás ukrytá …. aby se rozhořely plamínky, které budou hřát a plápolat. Rozhlédněme se kolem sebe…a vnímejme lásku – Boha, kde všude jen je a svět začněme vnímat jinak.

 

 

Mějte se a smějte se a pokuste se najít v sobě Boha.

S láskou vaše Zrzka

17.6.2014



nahrávám...