PRŮSERY PŘI HLEDÁNÍ, NACHÁZENÍ, ŠÍŘENÍ A HÁJENÍ SVÝCH PRAVD

 Je spousta cest a cestiček …. je spousta pravd a pravdiček, spousta úhlů pohledů na jednu věc…..existuje spousta vír a vyznání …i tady se dopouštíme průserů….a dovoluji si tvrdit, že tyto průsery jsou nejprůserovatější s velkým „P“ …hned to vysvětlím, ale pojďme hezky popořádku, jak to tedy je, jak to vidím a vnímám já.

Jako děti jsme vedeni v rodině a ve školách k jistým pravdám, vyznáním, žebříčkům hodnot atd. Postupem času, jak rosteme, jak se vyvíjíme a jaké nám život nabízí zkušenosti, začneme přehodnocovat a mnohdy nacházet i odlišné pravdy od toho co nás kdysi někdo učil.

 

PRVNÍ PRŮSER

nastává v době, kdy začneme nacházet odlišné pravdy, které se nám líbí a dávají nám smysl. Mnohdy jsme tak nadšeni tím co nacházíme, že cítíme nutkavou potřebu se s okolním světem (lidmi, kteří nás učili..to „ něco“) se o své nové pravdy podělit. Hlásáme své pravdy a narážíme na nepochopení….mnohdy na nás pohlížejí jako na blázny, protože naše nové pravdy, jsou odlišné od těch co nám vštěpovali do našich srdcí. Nebo tyto pravdy hlásáme mezi lidi, které to vůbec nezajímá…. Protože věří jen tomu, co se dá změřit, zvážit, na co si může člověk sáhnout…..a nepřipouští, že by mohlo existovat něco MEZI NEBEM A ZEMÍ.

Vážení, toto hlásání je vážně průser…. Zkuste se na to podívat z opačného úhlu pohledu…představte si, jak do vás klavíruje někdo něco, co vás vůbec nezajímá…např. Jak pracuje čtyřdobý spalovací motor :o) a dokázal o tom motoru se zalíbením povídat hodiny. Rovněž je jasné, že ten kdo má odlišný úhel pohledu na vaši pravdu, či vyznání, se mu vaše nadšené povídání nebude líbit…a bude se ježit jak kocour, když uvidí psa. Pokud vám bude o své víře a pravdách s nadšemím a přesvědčováním povídat …tak vám to bude rovněž proti srsti….

 

Takže co z toho vyplývá?  

Chce to trpělivost. Z vlastní zkušenosti vím,  že člověk, který je plný svých nalezených pravd má potřebu se o ně podělit. Je to jen otázka času, kdy k sobě přitáhnete podobně laděné lidičky, se kterými si budete moct o těchto věcech podiskutovat (v době internetu je to menší problém než kdysi…. to trvalo daleko déle, než se takový človíček setkal se stejně „postiženými“ lidmi…protože ten kdo věděl, často před okolím své pravdy tajil). Je vážně důležité vědět, komu své pravdy chcete říct… s kým je chcete probrat….ne každý je stejně naladěný jako vy. O to horší je, když máte tendence ve svém nadšení ostatní o svých pravdách přesvědčovat….to je už fakt průser a koledujete si o dávku lekce,  kterou vám jistě někdo z těch lidí uštědří :o)

DRUHÝ PRŮSER

nastává tehdy, kdy už máte nějaké ty své pravdy už i prakticky  odžité, máte z nich pilíře o které se můžete opírat a  neposloucháte svého kámoše Egouška….a podlehnete pýše a nabubřelosti. V této fázi, jste namistrákovaní duchovní brouci Pytlíci, kteří všude byli, všechno znají, na všechno mají svou odpověď…a každá odlišná pravda, je špatná pravda. Začnete druhým tlačit do hlavy, jak zcestné jsou jejich pravdy a jen ta vaše je ta správná….

Váženi….to je průser…..to je takový průser….že si nevidíte ani na špičku vašeho pýchou nafrněného nosu :o)…..a tak se nedivte, že začnete ztrácet přátele a kamarády….mnohdy i rodinné příslušníky, kteří se vám začnou raději vyhýbat, jen aby nemuseli poslouchat vaše duchovní žgryndy a přesvědčování.

Víte…jak vznikají války? Z nerespektování pravd druhých. Jen se podívejte jaké války a proč se mnohdy vedou….je to jen a jen o tom, že dvě strany, chtějí mít svou pravdu….a nepřipustí, že pravdu má každá strana…ze svého úhlu pohledu. Zarážející na tom je….že obě strany neustále vyznávají svého BOHA….přitom BŮH, je láska…. Někdo svého BOHA nazývá tak, jiný onak, další ještě jinak….ale pořád je to jeden a ten samý BŮH, tak jak je možné….že se tito lidi, kteří vyznávají BOHA…neštítí vraždit, jen pro to, že někdo jiný vyznává jinou výru?

 

JAK SE TEDY VYVAROVAT TĚCHTO PRŮSERŮ?

 

1. Mluvte a diskutujte

o těchto svých pravdách s lidmi, kteří jsou ochotní vám naslouchat a na toto téma diskutovat….kteří jsou podobně naladěni jako vy. Hlavně…tady platí to, aby z jejich strany byl cítit zájem o vaše pravdy…nemusí být vždy podobně naladěni jako vy….ale důležité je….aby chtěli o vašich pravdách vědět víc….aby projevili zájem…pak vaše slova padnou na úrodnou půdu. Semeno někdy nemusí zaklíčit hned…někdy to trvá roky, než se v půdě k životu probere…záleží na mnoha faktorech :o). Kdo nepochopí hned…pochopí až přijde jeho doba pochopení…a vaše slova, kterým kdysi chtěl naslouchat se najednou zjeví a připomenou se.

2. Respektujte pravdy druhých,

pokud jsou od těch vašich odlišné. Pravda, podle které žijete vy….a je vhodná pro vás…nemusí být zrovna pochopená a vhodná pro někoho jiného. Každý z nás, je na určitém stupínku pochopení…každý z nás má své prožitky a má si něčím projít… každý má své tempo a své úhly pohledu. Každá pravda, kterou každý z nás v sobě má….je pravda pravdoucí právě pro toho jedince, který ji uznává…byť nám se může zdát být zcestná.

3. Nepřesvědčujte o svých pravdách

druhé….své pravdy, pokud o nich diskutujete, tak nabízejte, ale nevnucujte, nepřesvědčujte, ba někdy ani nevysvětlujte…. Jestliže má někdo odlišnou pravdu od té vaší….tak si ji vyslechněte, třeba vás zaujme, sledujte své pocity co to s vámi dělá…. Nechte se oslovovat pravdami druhých….možná naleznete novou pravdu, která vám do vaší mozaiky zapadne místo kamínku, který se jen tvářil, že tam má být :o).

  

 

Závěrem bych chtěla něco malinko o sobě napsat

…ne z důvodu, že bych vám chtěla být příkladem a tvrdila, že tak jak to mám já…to je to pravé ořechové, ale protože se mě na to často ptáte….a také proto, že jsem zastánce toho, že na praktickém příkladu je to nejpochopitelnější.

Často se mě ptáte, jestli i moje rodina, je stejně „postižená“ jako já….a jak to u nás doma vypadá :o). (nemám ráda dlouhé články a tento už je docela dlouhý tak to hodně zkrátím :o) ).

 

MOJI RODIČE

se kterými žiju jsou věřící (hlavně maminka je silně věřící) římskokatolíci…ale stojí oba nohama na zemi a respektují to, co dělám. Já je nepřesvědčuju o svých pravdách….ale jak je u starších lidí běžné….mají zdravotní problémy….a tak je spíš přesvědčují moje činy. Kdysi měli doma ducha, kterého jsem odvedla…hned jim přestalo praskat ve skříních a mají klidné spaní. Taťka měl dvakrát silnou mozkovou mrtvici….mělo to tak být (dvě výstrahy ze zhora) a i já jsme v té době měla být doma a tak byť to vypadalo, že už mezi námi nebude…je ….chodí, mluví a je to starý divoch, kterému vadí, že mu stáří znemožňuje dělat to, na co byl zvyklý. Sem tak si je poléčím, když je potřeba, když chtějí něco vědět a mají zájem naslouchat, tak povídám. RESPEKTUJEME SE VZÁJEMNĚ I SVÉ PRAVDY.

 

MOJI SOUROZENCI

…mám sestru i bratra….kteří věří i nevěří :o). To co se mi podařilo s taťkou po mrtvici (samozřejmě, že svou práci jsem udělala já, svou lékaři a své v neposlední řadě otec)…je pro ně důkazem, že něco v co věřím já existuje, ale oba potřebují stále důkazy… Když je vhodná doba, tak o těchto věcech občas pokecáme, ale bez toho, že bychom jeden druhého shazovali….a vyvraceli si své pravdy…takže se RESPEKTUJEME.

 

MŮJ MANŽEL

…přestože má zdravotní problémy a ví o tom co dělám i to, že bych mu mohla pomoct…. NECHCE…věří lékařům…ode mě na sebe nenechá na své bebíčka sáhnout…výjimečně a to jen když mu přiložím ruce na jeho bebíčko….žádné jiné čáry máry ode mě nesnese :o). Na moje věci nevěří….byť jeho intuice je úžasná až zarážející :o). Nemá zájem se o mých pravdách bavit…a já nemám potřebu ho k něčemu tlačit, přesvědčovat ho. Někteří lidí nechápou, že mu v jeho zdravotních problémech nepomůžu :o)…nepomůžu…dokud si sám neřekne. Nabídla jsem …odmítl… ale jsem připravena mu kdykoliv pomoct, ale ne na silu… nenápadně mu přikládat ve spánku ruce…ne…to nedělám…to je jako bych ho ve spaní znásilnila. Zkrátka RESPEKTUJEME se vzájemně i se svými pravdami.

 

MOJE DĚTI

Mám dvě dospělé děti, které už nalézají své pravdy a pravdičky…. A já si dovolím říct, že je znám jak své botičky :o)…. Když jsem začínala s automatickou kresbou, tak právě rodinní příslušníci byli moji pokusní králíčci, na kterých jsem zkoušela své kreslení a výklady. Tenkrát se Tomovi, zakreslila velikananánská sedmá čakra až mě to udivilo a když jsem se ho ptala, jestli věří v něco…(bylo mu asi 13 let) tak mi okamžitě odpověděl že NE….ale za chvilku řekl….“mami, v životě bych nevyvolával ducha“… a od té doby vím své. Je to mladý kluk a tak nebude věřit na něco na co si nemůže sáhnout :o)….ale já vím, že tam uvnitř to tam je…jen to nepřipouští stejně jako manžel. Jaňula … ta na tom byla podobně jako Tomula….naše holčičí rozhovory při procházkách s Jasem se občas svezly na pozitivní myšlení atd….a jednou si ta moje holka (a já s ní) sáhla na své dno….a najednou se něco změnilo… Sama přišla, sama se začala ptát na možnosti jejího uzdravení, na to jestli by mohla ke mně na seminář AK… no a tak šla….a kdo tam byl…tak ví, jak ta moje holka kreslila :o)….vy tam nebyli…tak jen ve zkratce…úžasně…jen některé věci si netroufala ze své kresby přečíst, protože je to ještě mladinká holčina a životní zkušenosti jí nedovolily volit slova….přitom vnímání toho co nakreslila bylo správné.

 

MOJI KOLEGOVÉ

….tak nad tím se dnes usmívám… někteří mi neřeknou jinak než čarodějnico :o)….a většina z nich schválně nahazuje udičku, aby se mnou hodili řeč o věcech mezi nebem a zemí a automatické kresbě a léčení :o). Někteří nevěřící Tomášové se během chvilky zbavily svého bebíčka… byť nevěřili, že to může fungovat….šli do toho se mnou, protože jim bylo tak blbě, že to zkusili :o). Ze srandy mi říkají čarodějko….ne se vším souhlasí…a já nesouhlasím s nimi…ale RESPEKTUJEME SE.

 

MOJE TŘI KRÁČMERKY

…Peťka, Marcelka a Andrejka…moje tři spolužačky, se kterými jezdím do školy autem…naše rozhovory často zajely do duchovna a do mých pravd. Tyto tři holky….a pár mých kolegů, kteří mi naslouchali…jsou vlastně ti, kteří mě tak nějak nasměřovali k tomu, abych začala psát MOJE-PRAVDY. Prý je škoda, abych to vyprávěla jen jim, prý by to mělo vědět víc lidí…. Jestli nepřemýšlím nad vydáním  knihy, přednáškami, nebo  webovkami…. Prý se dobře poslouchám :o)….a tak díky nim jsou na světě internetu PRAVDIČKY…na kterých píšu o pravdách, které mám pochopené……..jsou to staré pravdy, které jsou tady dávno….a nejen já….ale spousta dalších lidí má potřebu o nich psát.

 

DALŠÍ LIDI

které potkávám na svých seminářích …i přes písmenka. Jsou často věrnými posluchači….ne každému moje pravda sedne….ale i tady se RESPEKTUJEME….ráda si vyslechnu jejich pravdy…a dávám prostor jim i sobě přemýšlet o našich pravdách….a myslím si, že tak by to mělo být. Každý máme něco prožité, každý z nás je individuální a originální a tím pádem i pravdy máme podobné, stejné a nebo odlišné.

 

 

 

Mějte se a smějte se….a děkuju vám všem, že jste dočetli až sem ...

láskou pro vás i pro sebe…napsala

Vaše Zrzka :o)

8.7.2012



nahrávám...