Je spousta literatury, webových stránek, poselství atd. které hlásají svým způsobem jisté „pravdy“

a každému z nás sedí něco z těch pravd. Je třeba si uvědomit, že pravdu, kterou přijmeme za svou, se stává naší pravdou a začne nám i ovlivňovat náš život….začneme s takovou pravdou žít a promítat ji do svého života.

 

Občas se setkávám s tím, že sem tam, hen tam, někdo přijme i pravdu, která jeho život začne ovlivňovat tak, jak by si to málo kdo z nás přál….i já sama jsem kdysi něčím podobným prošla.

Je to už několik let zpátky, kdy jsem objevila ve svých rukou dar – energii (kterou tam máme všichni) a začala si s ní pohrávat a pak i léčit nejen sebe, ale i druhé. Jenže …. jsem zaslechla nebo mě někdo snad varoval (už nevím), že když na někoho své ruce přikládám a nejsem dostatečně silná, že z toho dotyčného můžu do sebe jeho nemoci natáhnout. A stalo se… tak trošku jsem dostala strach….a tím jsem pootevřela dveře tomu, čeho jsem se obávala….netrvalo dlouho a když jsem pomohla kamarádce od bolesti hlavy (během pár minut ji přestala bolet)…tak za pár hodin jsem měla hlavu v jedné bolesti. Takových bebíček jsem si na sebe přetáhla daleko víc….až jsem si řekla dost a našla svou pravdu…. Já přece do sebe nemůžu nic natáhnout….jsem jen prostředníkem,  přes kterého proudí energie….do druhého….takže DÁVÁM….NEODEBÍRÁM z nikoho bolest…. Dál jsem slyšela, že se musím očisťovat a praktikovat různé rituály ….nemusím…. proč bych se očisťovala, když jsem jen ten průchozí kanál….který jen dává – předává a nic do sebe netahá. Od té doby do sebe nic netahám. Další co jsem slyšela…tak to, že musím být unavená, když ze sebe dávám tolik energie….nejsem…fakt nejsem…proč bych byla? Vždyť já ze sebe nic nedávám…. Mnou „to“ jen prochází….ba naopak…cítím se skvěle…o to víc, když vidím, že já coby prostředník jsem někomu pomohla od bolesti a za další, jak jsem byla tím průchoďákem tak i ve mně něco zůstalo :o)…Pokud se necítím ve své kůži…není mi dobře, nebo cítím, že jsem unavená z něčeho…tak se nepřemáhám a zkrátka dokážu říct ne….sama vím, kdy můžu pomoct a kdy ne…a taky vím komu pomoct a komu ne….kdo ze mne chce jen tahat a sám pro své uzdravení nic nehodlá udělat, ani pochopit, proč se mu děje co se mu děje…tak tomu svůj čas nehodlám věnovat…. Čas už je totiž něco mého….chvilka, doba období, které žiju, něco si koriguju….a čas byť jakože neexistuje…tak já jeho existenci sakramentsky vnímám …. a rozhoduji si o tom, jak ten čas prožiju…jestli ho věnuju sobě sama, nebo někomu ….a když už někomu….tak ať je ten čas, který jsem věnovala k něčemu :o) ať není promrhaný.

 

Další pravdy ve stylu….že se na mě nalepí duše….ještě se mi to nestalo… Asi protože se jich nebojím…vím, že když za mnou přijde dušička, tak po mě něco chce…potřebuje moji pomoc…např. vyřídit vzkaz, nebo potřebuje odvést za světlem, nebo potřebuje něco s někým dořešit…. Některé jsou už v zoufalém stavu a tak na sebe upozorňují docela strašidelným způsobem….ale pokud se nebojíte a věříte a přijmete pravdu, že ta duše za vámi přišla, protože věří, že u vás nalezne pomoc…. tak se přestanete bát a zbavíte se nepříjemných pocitů. Když si na to netroufáte…stačí jednoduše, důrazně (s láskou) takovému dušáčkovi říct a vysvětlit, že na to nemáte…. Ať to zkusí jinde…a dá vám pokoj….. když ukážete svůj strach a nic k tomu neřeknete….ona se o to víc vás bude snažit přesvědčit o tom, že mu můžete pomoct a jeho naléhání může být o to strašidelnější.

Přijala jsem víc takových pravd… a časem si je upravila k obrazu svému, tak aby to byly pravdy, které mě budou v životě podporovat a ne podsekávat nohy.

Jak jsem psala již na začátku, je spousta možností jak získat informace o duchovnu … je třeba si z toho množství vybírat takové pravdy, které se nám budou hodit do naší skládanky… každá pravda = jedna puzle…která nám zapadne do naši skládanky. Někdy jsou ty puzlíky si tak podobné, že si myslíme, že tam ten kousíček má být, ale časem zjistíme, že vhodný není :o).

 

Vím, že to může znít a pravděpodobně i zní, že si ten svůj život zjednodušuju….a věřte mi, že to je pravda a jsem ráda, jestli to tak zní….. mám ráda jednoduché věci, jsem přesvědčená o tom, že všechno je jednoduché, jen někteří  hledají složitosti… čím víc je to složité, tím víc to musí být pravda, protože to přece nemůže být jednoduché. Hm…tak toto není moje pravda :o)….moje pravda je ta, že život si můžu udělat hezký a příjemný…byť si musím projít jistými bolestivými body, abych něco pochopila…. Nejsem tady na zemi za trest, jsem tady, abych se něco naučila, pochopila, prožila….a když už tady na zemi jsem, tak si to užiju….a prožiju si každou chvilku života….i tu radostnou i tu bolestivou…ale tu bolestivou….tu se snažím co nejdřív pochopit, protože vím, že jakmile ji pochopím….problém zmizí….problém existuje jen do doby než je pochopen….jakmile je pochopen přestává být problémem….a bolest mizí.

Na každém z nás záleží, pro jaké pravdy se rozhodne a s jakými pravdami bude žít. Někdy stačí i letmá informace, kterou přijmeme a uvěříme jí…a průser je na světě….strach nás začne ovlivňovat natolik, že nedokážeme pak žít v radosti a v lásce.

 

Láska, láska a ještě jednou láska….ona je opravdu základem pro šťastný život na zemi. Když děláte věci s láskou….otevřeným srdíčkem, tak se do vás nemůže zamontovat něco negativního. Je to jako byste chtěli smíchat vodu s olejem…. Smícháte ji jen na chvíli, ale jakmile se hladina ustálí….voda a olej se od sebe oddělí.

Pokud budete žít v pravdě, že nejste vyvolení pro něco a že to něco nedokážete, pak v této pravdě žijte ….pokud se ale rozhodnete žít v tom, že každý z nás je vyvolený, každý z nás dokáže všechno, co si jen připustí, že dokázat může….pak žijte s touto pravdou a ať je váš život takový jaký si přejete mít….je na každém z nás co si zvolíme…v jaké pravdě budeme žít.

Zkuste na chvíli přestat hledat pravdy…..mnohdy to, co máme před nosem nevidíme, protože hledíme do dálky…. Zkuste na chvíli nehledat a jen poslouchat co se ve vás odehrává…a prozkoumejte svoje pravdy, které kdykoliv můžete vyměnit za jiné….za ty, které pro vás budou pilířem a oporou.

 

Zdroj obrázků: https://pixabay.com 

 

Já nám všem přeju žití v lásce a v radosti, se smíchem a otevřeným srdíčkem….

Mějte se a smějte se…smích otevírá naše srdíčka.

S láskou Vaše Zrzka

9.5.2012

 

 



nahrávám...