Občas je těžké se v sobě vyznat. Tolik informací, které se na nás hrnou a ta rychlost s jakou se na nás hrnou…to je mazec. Naše osobní myšlenky nám hlavou létají sem a tam… co je pravda? Co máme udělat? Jak vyřešit to či ono? Co je správné a co ne? Jak se chovat….a spousta dalších otázek nám v hlavě poletuje a sem tam hlodá jako červík.

náhled obrázku

 

Jak se v sobě vyznat?

Jak v sobě uklidit a udělat si trošku jasno, alespoň tak, abychom pochopili sebe samu?

 

Pokud se v sobě chcete vyznat….bude třeba pro to i něco udělat…nic není zadarmo a bez práce nejsou koláče.

Naše myšlenky jsou rychlé…určitě už nějaký vědec pomocí nějakého výzkumu spočítal a propočítal kolik nám proletí hlavou myšlenek za určitou dobu…ta čísla pro nás nejsou důležitá, už i bez nich ten chaos v hlavě pociťujeme…ale jak myšlenky zklidnit a zachytit?

Je to docela jednoduché…co je psáno, to je dáno a kdykoliv si naše myšlenky můžeme přečíst a znovu se jim věnovat. Takže už tušíte, že se bude psát a psát a psát.

Už dávno jsem napsala článek o tom CO JE PSÁNO, TO JE DÁNO…. Aneb piště si knihu snů. To je o něčem jiném, než čemu se budeme věnovat dnes. Ale kdo si tuto knihu snů píše, může z druhé strany psát své myšlenky…. Je to praktické, protože nebudete mít X sešitů, ale jeden, kde budete mít vše po kopě.

Doporučila bych vám, abyste při sobě …někde v kapsy měli kousek složeného papíru a malinkou obyčejnou tužku a kdykoliv vám hlavou proletí myšlenka, nebo otázka, abyste si ji stručně zapsali….a pak doma v klidu ji přepsali a oné myšlence nebo otázce se jistý čas věnovali a jak nad ní budete dumat, abyste si toto své dumání zapisovali.

Často slýcháte a ode mě i čtete, že všechny odpovědi na naše otázky máme v sobě…nikdo líp vám neporadí než vaše já…. Jasně …už vás slyším…no to jsi nám toho řekla, ale jak ty odpovědi mám ze sebe dostat? Jednoduchá odpověď….a zase jsme u psaní. Sedněte si, vypněte zvonění mobilů a jiných rušiváků… udělejte si na sebe čas…vytvořte si atmosféru…pusťte si třeba příjemnou hudbu, tak aby vás nerušila, zapalte svíčku…udělejte si zkrátka pohodičku ….. někomu bude vyhovovat tichoučko…..Doporučuji, abyste si vzali hodně papírů, abyste si je pak nemuseli někde shánět, protože vaše myšlenky by vám utekli. Tak…teď už máme klid a pustíme se do psaní dopisu pro sebe… začněte klasicky…Milá …vaše jméno….a piště dopis. Dnešní děti dopisy psát neumí, ale vy ano… jen si vzpomeňte když někomu píšete jak vám valí myšlenky hlavou a vy píšete a píšete….tentokrát pište sobě… nepřemýšlejte nad obsahem, že třeba nedává smysl, že je útržkovitý a rozlítaný…vaše myšlenka zatím rozlítané jsou, tak se tomu nedivte. Pište o všem co vás napadne…. Až dopíšete, tak si dopis po sobě přečtěte… stane se vám, že v něm žádnou odpověď nenajdete, ale schovávejte si tyto dopisy, protože časem až se k nim vrátíte, tak tam odpověď najdete.

 

Dva příklady z praxe, že to opravdu funguje.

 

Kdysi jsem tuto metodu psaní dopisu sobě, poradila kamarádce Renči, se kterou jsem se nedávno setkala na oslavě narozenin mé sestry… měli jsme s Renčou na sebe chviličku a tak jsme mimo jiné narazili i na to, jak Renča psala dopis sama sobě a měla v něm mimo jiné sdělení….od tatínka, který ji umřel a nádherně kreslil a byl malíř natěrač..aby nevyhazovala jeho věci které měl  na kreslení a malování. Renata se dostala a nadchla pro jistý projekt….kde se pustila se svou inspirací do míchání barev…a stále nemohla najít tu správnou barvu….pak si vzpomněla na dopis a otevřela tatínkovu skříň a našla…to co hledala… Tenkrát popsala čtyři A4….a dopis byl pro ni osvobozující.

Kolega, který na věci mezi nebem a zemí moc nevěří, ale byl hodně na dně a chodíval za mnou na pokec a na malůvky… tomu jsem o dopisu taky řekla…. Jednoho dne přišel a dával mi číst dopis který si napsal…. Byl také na čtyři A4…znám ho už léta a znám jak mluví….když jsem dopis dočetla, tak mu říkám… ty kluku jeden ušatý…vždyť to vůbec  nejsou slova, které běžně používáš… a on na to…no právě…to mě zarazilo. Dokázal se spojit se svým já…a byl to dopis u kterého mi i slza z oka ukápla. Navíc jeho problém…se vyřešil… chvíli to trvalo, ale našel své chyby, kterých se později vyvaroval.

V žádném případě se do psaní dopisu nepouštějte, pokud do toho nebudete mít chuť…můžete si vytvořit sebelepší atmosféru…ale psaní vám nepůjde….je třeba být na tuto činnost natěšený…. Takové to…když jdete někomu něco napsat, podělit se s ním o nějaký zážitek, tak se těšíte a v hlavě už vám jdou myšlenky co všechno mu chcete napsat. Pak najdete své odpovědi …. A budete se divit.

Psaním svých myšlenek a psaním dopisů sobě… byste se měli věnovat každý den… vymezit si chviličku pro sebe… nejlepší je to po ránu, protože spousta lidí když spí… tak spí i jejich myšlenky, které lítají luftem a vzduch je daleko čistější. Ale to už záleží na každém z vás, kdy si pro sebe vymezí chvilku….

Věnujte svým myšlenkách dostatek času, jedině tak ty divoké kobylky zkrotíte a zachytíte…jedině tak se naučíte vnímat a třídit … a co hlavně…nacházet své pravdy.

Pokud se věnujete psaní KNIZE SNŮ….věnujte si i této činnosti…ale nezapomínejte, že je třeba myšlenku na to co chci pustit do éteru, aby se mohla zhmotnit…pokud by budete nadále pilovat a brousit, tak je to pro UNIVERZUM  jasné znamení, že vaše přání ještě není dokonalé vašemu obrazu…. Je třeba myšlenku pustit….na to nezapomínejte.

Svůj deník, nebo knihu snů, nebo sešitek, do kterého budete zapisovat…uznávejte, važte si ho a chraňte si ho…chovejte se k němu s úctou, protože na těch listech jsou a budou  vaše velké cennosti….je to váš pokad a tak k němu přistupujte…s pokorou a láskou.

  

Přeju vám všem, abyste našli v sobě klid a mír a své pravdy.

Mějte se a smějte se…. a nedejte se…

S láskou vaše Zrzka

29.7.2011



nahrávám...