Už delší dobu mi leží v hlavě příběh, který byste měli znát… je to příběh o Obrázcích, které léčí…já jim říkám rezonátory.

Takové obrázky kreslí Svaťka – Piškotka a já se jako jedna z prvních, před lety, na vlastní kůži o léčivé síle z těchto obrázků přesvědčila…tady je kratičký příběh o Svaťce, obrázku a mém bebíčku.

Se Svaťkou , jsem se seznámila na chatu u Wahlgrenis, ale o tom jsem psala už v příběhu, jak jsem se ke svým pravdám a automatické kresbě dostala. Je to už několik let …co se odehrál příběh mého netradičního uzdravení.

Se Svaťkou jsem si padli na zmíněném chatu do noty a tak jsme s chatu přešli na skype, kde jsme si spolu ve volných chvílích psávali …naše holčičí pokecíčky se samozřejmě týkali hlavně tématu o věcech mezi nebem a zemí. Tenkrát byla Svaťka zklamaná, protože ji jedna paní „vědma“ předpověděla, že bude kreslit a slíbila ji, že ji v tom pomůže, ale skutek utek. Tenkrát jsem jí trošku popsala, co má dělat a ať to kreslení zkusí…. No, nešlo jí to, ale nakonec se v pastelkách zhlídla a začala kreslit barevné obrázky, ze kterých šla krásná pozitivní energie. Když dáte ruku otevřenou dlaní nad  její obrázek…po chvilce začnete cítit příjemné teplo a mravenčení. Pro mě ty její obrázky byly krásně čitelné a ještě líp v nich uměla číst Cilinka…. Ty dvě se úžasně doplňovali….Svaťka kreslila a Cilinka četla, sedělo to obojí jak kresba, tak popis obrázku,…  jak hrnec na prdel :o).

Tenkrát byla neděle a já jsem vařila…nějakou omáčku na oběd (nevzpomínám si jakou) a když jsem dělala zásmažku v momentě kdy na mě manžel zavolal, že mě na skype shání Svaťka, tak z hrnce mojí nešikovností zásmažka vychrstla na mou levou ruku. Kurník šopa, to byla bolest….hned jsem si ruku strčila pod proud studené vody a manželovi jsem jen řekla, ať Svaťuli napíše, že se jí ozvu později… Lidičky…to byla bolest….dokud jsem měla ruku pod vodou, tak to ještě šlo, ale jak jsem ji chtěla osušit, tak to hned začalo zase pálit a štípat. Naštěstí jsem měla v mražáku gel, tak jsem si ho vytáhla…připlácla na ruku a ovázala utěrkou a statečně jsem oběd dodělala. Po obědě jsem šla k PC a Svaťce pravačkou naťukala, co se mi stalo a že nebudu moc vypísmenkovávat, protože ta ruka bolí. Svaťka mi odpověděla, že mi jen chce poslat obrázek, že měla nutkání mi něco nakreslit…tak jsem si odklikla stahování souboru…a už jsem před sebou měla obrázek…a hned jsem Svaťce začala vysvětlovat, co která barva o mě říká a co z toho obrázku cítím (stále jsem věřila, že Svaťku naučím v jejich obrázcích číst)…. Najednou jsem si uvědomila, že už píšu všema deseti jak jsem zvyklá psát a bolest je čím dál menší. Hned jsem to Svaťce s radostí oznámila, obrázek si vytiskla, se Svaťkou se rozloučila a šla jsem si hodit nedělního – poobědního šlofíka. Obrázek jsem si šupla pod polštář, ruku jsem si odvázala… ještě trošku bolela, ale už tak nějak snesitelně. Další den jsem šla do práce… ruka byla bez puchýřů což jsem docela hleděla, tak nějak jsem čekala, že se nějaký ten puchýř vytvoří - ukáže. Bylo léto a pařák a jak jsem seděla za volantem, (můj posed  byl, že levou ruku jsem měla danou nahoře na volantu)… najednou se dívám, co mi to kape na stehno…hledala jsem až jsem našla… s popáleniny, kde se vytvořila jakoby dětská krupička odtékala tekutina…takto mi to odtékalo asi dva dny. Žádné svědění, žádné velké puchýře…asi za týden se mi ruka sloupla,  jako když se spálíte od sluníčka a červená spálenina začala pomalu blednout. Po čtrnácti dnech byla světlounce růžová a za další týden už jsem musela hledat, kde ta spálenina byla.


Fotka s mou popálenou rukou ( po třech dnech mě ji napadlo nafotit )

Obrázek ... který mi Svaťka tenkrát nakreslila

Svaťka má své stránky (mám je v odkazech na stránky, které doporučuji), kde svoje obrázky vystavuje…Lásku a energii, kterou do jednotlivých obrázků dává… to je to co léčí. Na první pohled její obrázky mohou na někoho působit děcky, či  neumělecky a já nevím jak ještě…nejde o umění, jde o tu energii, které obrázky v sobě mají….jsou to rezonátory, které Svaťka umí nakreslit „na míru“. Já sama jsem se přesvědčila. Moje ruka je bez jizvy.. místo, kde byla ošklivá spálenina už nenajdu…jen vím, že tam kdysi něco bylo.

Za nějaký čas měl můj manžel zdravotní problém…. Na věci mezi nebem a zemí nevěří, takže moji pomoc odmítl…obrázek od Svaťky, který mu nakreslila si nakonec pod matračku dal….jeho stav se zlepšoval a zlepšoval. Už pár let, má od svého problému pokoj.

Tímto kratičkým příběhem bych chtěla Svaťce poděkovat a vás na rezonátory upozornit……myslím si, že stojí za to, aby se o nich a o ní vědělo.

Svaťko, děkuji za tvé obrázky i za to, že jsem tě mohla osobně potkat …jsi moc fajn holka a přeju ti, abys kreslila dál a nenechala se odradit od některých povrchních lidí, kteří nevidí a necítí hloubku tvých obrázků (jsem si přečetla jeden odkaz v knize návštěv a je mi té slečny líto)… mám tě ráda a těším se někdy na tebe….

S láskou o Piškotce a jejich obrázcích, které léčí

pro vás napsala vaše Zrzka…

3O.1.2011




nahrávám...